Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Luke Black - 19. kapitola

13.01.2011 (09:15) • Moshisha • FanFiction na pokračování • komentováno 1× • zobrazeno 3007×

EDIT: Článek neprošel korekcí.

Brzy jsem našel svoji partu, tedy jen ty čtyři – Willa, Melissu, Alishu a Neila, Cody byl asi někde zalezlý s April. Ještěrka tu asi ještě nebyla. Sedl jsem si k jejich stolu a netrpělivě jsem vyčkával.

Uběhlo dvacet minut a ona nikde. Nervózně jsem klepal prsty o stůl, až jsem tím začal štvát svoji partu. Moje fantazie se navíc rozběhla až běda. Vykresloval jsem si v hlavě ty nejhorší scénáře. Třeba že ji Jason unesl, aby ji mohl mít jen pro sebe. Žárlivko, okřikl jsem se.

A pak se u dveří do sálu objevila nádherná dívka s upraveným klukem. Ta dívka zářila v kanárkově žlutých dlouhých korzetových šatech, které jí formovaly dokonalé křivky. Korzet zpevňoval tělo až na úroveň boků, kde se pomalu rozevíral do širší sukně. Vlasy měla vyčesané do krásného uzlu, což jí zvýraznilo šíji a dekolt, kde zářil černý řetízek. Byla to Ještěrka.

Ihned jsem se zvedl a vyrazil jsem jí naproti, abych jí nabídl rámě a pyšně se s ní prošel po sále. Došel jsem až k nim, Ještěrka se Jasonovi podívala výmluvně do očí a políbila ho na tvář. Pak přišla ke mně a objala mě. Byl jsem rád, že ji mám zase u sebe. Odtáhl jsem se, abych ji mohl políbit. Potřeboval jsem to. Bál jsem se jí i dotknout, abych jí nezničil účes nebo nepomačkal šaty.

Využil jsem toho, že jí mám u sebe, a rovnou jsem ji zatáhl na parket. Dnes se bude tančit. První tanec byl v rytmu waltzu. Kroužil jsem s ní pomalu po sále tak, aby si ji mohli všichni prohlédnout. Byla nádherná. Spolu nám to šlo – jako bychom byli stvořeni k vzájemnému pohybu. Vždy věděla, kam má přesunout kterou nohu, takže jsmse se navzájem nepošlapali.

Večer běžel dál. Ješterku jsem dál hnal po parketě podle toho, jak se hudba měnila. Pak nás uvaděč poprosil, abychom vytvořili na parketě místo pro čtvrťáky. Odvedl jsem Ještěrku ke stolu a objednal jsem nám pití. Po našem úžasném tanečním výkonu si ho oba zasloužíme.

Sledovali jsme spolu stužkování maturantů, Ještěrka obdivovala krásné šaty čtvrťaček, i když její byly krásnější než většina z nich. Povídal jsem si s mojí partou a konečně jsem si je všechny prohlédl. Alisha byla moderně vystajlovaná, zazářila ve stříbrných kokteilových šatech a ve vlasech se jí vyjímala stejně barevná květina. Neil s ní ladil stříbrnou kravatou a obyčejným černým oblekem. Melissa vypadala nádherně jako obvykle; byla to topmodelka, které se náhodou stavila na našem plese. Skoro jsem si říkal, jak je to nespravedlivé vůči maturantkám, protože její jednoduché červené dlouhé šaty, těsně přiléhající k jejím ženským křivkám, přitáhly pohledy více mužů než honosné šaty čtvrťaček. Willovi zdobila krk červená kravata a oblek z něj dělal pohledného mladého muže.

Na druhé straně sálu jsem zpozoroval Codyho s April, popadl jsem Ještěrku za ruku a šli jsme jim naproti. Oba se smáli a působili, že se dobře baví, ale asi ještě nepřekonali hranici mezi přátelstvím a láskou. Dorazili jsme k nim.

„Ahoj Cody,“ pozdravil jsem ho rukou a podíval jsem se na jeho družku. April byla příjemná hnědovláska s velkýma upřímnýma očima. Nosila tmavě modré šaty na ramínka. „A ty budeš April. Těší mě,“ podal jsem jí ruku a přitáhl jsem těsně k sobě Ještěrku. „A tohle je-“

„Jo, my se známe,“ skočila mi April do řeči a políbila se s Ještěrkou na obě tváře.

„Hned jsme zpátky,“ usmála se na mě Ještěrka a odvedla April pryč.

„Tak jak to jde?“ optal jsem se Codyho.

„Je skvělá,“ rozplýval se Cody. „Ale nevím, jestli to cítí stejně.“

„Nech to na mě,“ mrknul jsem na něj a on se na mě nechápavě podíval.

„Měl bych se ptát?“ vzdal to Cody.

Zavrtěl jsem hlavou.

„A co ty?“ zeptal se Cody.

„Paráda. Lepší než kdy předtím. Nedá se nic dělat, ale já se asi zamiloval,“ vypadlo ze mě a já jsem si uvědomil, že mi to mělo dojít už dávno.

„To bylo jasný,“ zašklebil se.

Pozvedl jsem obočí. „Měl bych se ptát?“

Oba jsme se zasmáli. Holky se vrátily.

„Zlato?“ otočil jsem se na Ještěrku. „Bude ti vadit, když si teď zatancuju s April?“ Ještěrka zakroutila hlavou a usmála se. Zeptal jsem se ještě Codyho a také mu to nevadilo. „Takže April, půjdeš si se mnou zatancovat?“

Začervenala se a nesměle souhlasila. Nabídl jsem jí rámě a vedl jsem ji na parket. Hrála zrovna chacha, což byl ideální tanec na malou diskuzi, které jsou si přichystal. Chvíli jsme jen tak tancovali, ale pak jsem spustil.

„Tak jak se ti tu líbí? Na plese?“

„Líbí,“ odpověděla, zatvářila se nervózně a pak dodala: „S Codym je zábava.“

„Jo, Cody je naprosto super,“ usmál jsem se, protože zabrousila přesně na téma, které jsem chtěl. „Už ti někdo vyprávěl, jak zachránil náš školní výlet?“

„Ne,“ pozvedla obočí.

„To bylo tak,“ začal jsem. „Měli jsme vyrazit se třídou do Olympie, jenomže holka, která vybírala peníze, je ztratila. Všichni byli naštvaní, protože jsme to nechtěli platit znova. Ta holka se nám tam rozbrečela, že nemá z čeho to zaplatit. Naše třída by ji asi roztrhala zaživa. A pak přišel Cody. Navrhl, abychom si je zkusili společně vydělat. Lidem se nechtělo, a tak nás zůstalo jen pár, kteří byli ochotní poslechnout si jeho návrh. Vyrazili jsme do centra. Cody chtěl, abychom si vydělali zpěvem na ulici. Do toho se nám nechtělo. Takže Cody začal zpívat sám, lidi kolem něj chodili, dávali mu peníze. Sám získal zpět polovinu peněz. Pak jsme mu pomohli. Byl za hrdinu.“

Tvářila se rozpačitě, ale značně polichoceně. „Wow, to bylo...“

„Úžasné,“ dořekl jsem za ní a ona kývla. „Cody je perfektní kluk s velkým srdcem.“

Usmála se a ponořila se do vlastních myšlenek. Tanec poté skončil. Odvedl jsem ji zpátky Codymu, poděkoval jsem jí za tanec a na Codyho jsem mrknul, že jsem mu to zařídil. Ještěrku jsem chytil kolem pasu a vyrazil jsem zpět k mé partě. Na polovině cesty nás zastavil Jason.

„Ahoj,“ pozdravil Ještěrku a mě jen zkotroloval pohledem.

„Ahoj Jasone,“ usmála se na něj.

Sledoval ji takovým uhrančivým pohledem, pak pohled odtrhl a střetl se s mýma očima. „Můžu si ji půjčit?“

Ne, chtěl jsem mu odpovědět, ale pak jsem se pokusil usmát. „Jasně,“ odvětil jsem, políbil jsem Ještěrku na čelo a nechal jsem je tam samotné.

Když jsem přišel zpět ke stolu mé party, načapal jsem Neila a Alishu, jak si spolu rošťácky šeptají. Neil měl položenou ruku na Alishině pase. Měli oči jen pro sebe.

Odkašlal jsem si. „Neruším?“

„Ne,“ odpověděla rychle Alisha a odtáhla se od Neila. Neil stáhl ruku z Alishy, ale pořád jí hypnotizoval pohledem.

A hele, další pár, pomyslel jsem si. Vypadá to mezi nimi nadějně.

„Kde máš Ještěrku?“ optala se Alisha, aby odvedla téma od nich.

„Tancuje s Jasonem,“ odvětil jsem a otočil jsem se na parket.

Lehce se hýbali přesně ve středu parketu, pod diskokoulí, která byla připravená na party následující po plese. Ještěrka měla ruce položené kolem jeho krku a jeho ruce se dotýkaly jejích beder. Hrál waltz, ale oni se spíše točili v rytmu ploužáku. Povídali si, ale nechtěl jsem je poslouchat. Věřím jí, i když jemu moc ne. To, jak se na ni dívá...

Rychle jsem se otočil zpátky, aby mi něco nepřecvaklo v hlavě a nešel jsem si ji odvést. Radši jsem se soustředil na svou partu.

„No páni,“ vydechla po chvíli Alisha.

„Co?“ vyhrkli jsme s Neilem společně.

„To musíte vidět,“ usmála se a kývla hlavou k protější stěně sálu. Tam stál Cody, držel v náručí April a líbal ji. Potěšilo mě to. Moc jim to spolu slušelo. Ještě se dá dohromady Alisha a Neil a budeme kompletní.

Ještěrka zůstala na parketu i přes další tanec. Poznal jsem v dynamickém rytmu tango. Usmál jsem se na Alishu, která to perfektně pochopila. Podala kabelku Neilovi, chytila se mého loktu a doprovodila mě na parket. Rozjeli jsme to spolu jako tenkrát na té party, kde jsem potkal Ještěrku. Šlo nám to mnohem lépe, protože jsma oba věděli, co od toho čekat.

Všiml jsem si, že Ještěrka po nás nenápadně pokukuje. Zamrzelo mě to, protože si určitě myslela, že jí to dělám naschvál, protože tancuje s Jasonem, ale tak to vůbec nebylo.

Po tanci jsem si ji vyzvedl – už Jasonovi nedovolím ani jediný tanec s ní. Po zbytek večera jsem ji už nepustil z náručí. Usmívala se na mě, objímala mě a mně bylo dobře.

Ples pomalu přešel v party. Maturantky se došly převléknout do jiného oblečení a rozvlnily se na parketě v rytmu moderní hudby. Hned, co se vrátila z převlékání i Ještěrka, jsem ji zatáhl na parket. Po sérii popových hitů jsem ji konečně mohl k sobě přitisknout v rytmu ploužáku. Hřála se na mém těle a zajížděla mi rukou do vlasů. Líbal jsem ji a nehodlal jsem ji od sebe pustit. Polibky mi vášnivě vracela a já jsem cítil, že bych s ní chtěl být sám. Podívala se na mě způsobem, jako by mi četla myšlenky.

„Půjdeme k tobě?“ zeptala se s úsměvem a já kývl.

Rozloučili jsme se s mojí partou, na Codyho jsem jen mávnul, protože se stále líbal s April, a vyrazili jsme. Noční vzduch nám trochu pročistil hlavy, i když jsem stále nebyl schopný myslet jen na ni. Na její sladké rty a hebké vlasy.

Vešli jsme do pokoje. Ještěrka byla možná malinko přiopilá, ale rozhodně byla úplně při smyslech. Byla jen trochu v náladě.

„Pomůžeš mi sundat šaty? Nedosáhnu na zip,“ poprosila mě a otočila se ke mně zády. Beze slov jsem k ní přistoupil a pomalu jsem rozepínal drobný zip, který vedl až nebezpečně nízko. Šaty sjely po jejím těle až na zem, takže tam stála jen ve spodním prádle.

Otočila se na mě, sáhla si rukou do vlasů, povolila nějakou sponku, takže jí vlasy spadly dolů a pružně se zvlnily. Díval jsem se na ni jako na bohyni. Byla nádherná. Pohladila mě po hrudi, rozepla tři knoflíky na mém saku a stáhla ho ze mě. Přistoupila blíž a dotkla se mých rtů. Nemohl jsem jí odolat, pevně jsem ji k sobě přitiskl. Trochu se uvolnila z mého sevření a rukama rozepínala i knoflíčky na košili. Ta byla brzo dole.

Došli jsme, stále se líbajíc, až k posteli, abychom do ní hladce žuchli. To už mě zbavila i kalhot. Přesunul jsem se od jejích rtů k šíji a dekoltu, zatímco jsem ji hladil na bocích a bříšku. Hladila mě po zádech, což pro mě bylo signálem, abych pokračoval. Posunul jsem se tedy trochu níž, na její bříško, a pak jsem se zase vrátil k jejím rtům.

Trochu nešikovně mě stáhla pod sebe; seděla mi na břiše a sklonila se k mé hrudi, aby ji zahrnula něžnými polibky. Vrněl jsem pod jejími dotyky blahem. Cítil jsem, že se pořád trochu stydí, neví, co má dělat, ale nevadilo to. O to přirozenější to bylo.

Překulil jsem se zpět na ni a nepřestával jsem ji líbat. Zajel jsem rukou na její záda, abych rozepl dráždivou podprsenku. Ve chvíli, kdy se moje prsty ocitly na zapínání, ztuhla. Okamžitě jsem přestal a starostlivě jsem se jí zahleděl do očí. Pohladil jsem ji po tváří a vrátil jsem se k líbání.

„Zhasni, prosím,“ zašeptala mezi polibky.

Aha, ona se jen stydí, docvaklo mi. Vložil jsem jí polibek do dlaně a odběhl jsem zhasnout. Vmžiku jsem byl zpátky. Sama navedla moji ruku k rozepínání její podprsenky, a tak jsem z ní tenhle malý kousek oblečení stáhl. Rychle mě začala líbat, aby mě zaměstnala.

Odtrhl jsem se od ní a hluboce jsem se jí zadíval do očí. „Nemusíš to dělat.“

Neodpověděla, položila svoje ruce na mou tvář a chtěla si ji přitáhnout k polibku, ale já ji nenechal. Nechtěl jsem, aby dělala něco, co nechce. „Ale já chci,“ odpověděla s úsměvem a chtěla mě konečně políbit. Nedovolil jsem jí to.

„Seš si jistá?“ ujistil jsem se. Záleží jen na ní, nebudu ji k ničemu nutit.

Podívala se mi zpříma do oči a sebejistě odpověděla: „Ano.“

Pak už bylo jednoduché pokračovat. I když z ní stále byla cítit nervozita, všechno dopadlo skvěle. Položil jsem se do svých citů a prolnul jsem naše těla. Lehce zasténala, ale chtěla, abych pokračoval. Snažil jsem se být co nejvíce něžný, líbal jsem ji a hladil.

Když jsem později unaveně ležel vedle ní, byl jsem šťastný a doufal jsem, že ona taky. Oči měla zavřené, ale usmívala se. Roztomilá jako vždy.

Naklonil jsem se nad ní a přiložil jsem svoje rty k jejím. „Miluju tě.“

Plná všemožných citů se mi zadívala do očí a s výrazem naprosté oddanosti mi vyznala: „Miluju tě.“

Od té doby jsem už šťastnější být nemohl. Všechno mezi námi perfektně klapalo, byli jsme si bližší a náš vztah byl ještě hlubší. Už jsem na nikoho nežárlil, protože jsem věděl, že je skutečně moje. Když jsem byl s ní, nic na tomto světě neexistovalo, čas neplynul, na světě vládl mír a láska. Dávala mi pocit absolutní lásky a jistoty.

Ten den byla opět u mě. Od plesu uplynul víc jako měsíc a do konce školního roku zbývalo pár dní. Přede mnou se rozprostírala vyhlídka na nejlepší léto. Ještěrka byla u mě, ležela v posteli a učila se na poslední test tohoto roku.

„Zlato?“ křikla na mě do koupelny. „Mohl bys mi prosím vyndat z kabelky sešit?“

Usmál jsem se, vyšel jsem z koupelny k její tašce a zalovil jsem uvnitř. Pak mi něco padlo do oka. V tu chvíli se můj svět zastavil.

Předchozí kapitola

Následující kapitola

Autor: Moshisha (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Luke Black - 19. kapitola: