Bella tráví spoustu času s Benem, zatím co Edward je den od dne protivnější. Bella s Benem pojedou za Jacobem do La Push. Napadne je medvěd, přežijí všichni tři?
08.09.2009 (19:30) • MiShQa • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2353×
Poslední dny jsem se čím dál tím víc bavila s Benem, který byl rád, že se aspoň na chvíli zbaví Jessici. Nechápu, proč s ní vůbec chodil. Nejspíš aby dokázal Cullenům, že o mě vážně nestojí. Mezi Culleny začínal být oblíbenější než Edward, protože ten jak jsem slyšela od Alice, byl poslední dobou protivný. Jenomže ke mně se choval lépe než obvykle. Nosil mi květiny, jezdil se mnou na romantická místa a další věci. Jen jedna věc mě vyváděla z míry – jeho hlas. Pořád mi přišel nějaký divný, jakoby cizí. No ale kvůli hlasu se přeci nezblázním.
Dnešek jsem měla strávit s Benem. Měli jsme jet do La Push za Jacobem. Ben totiž potřebuje dalšího člověka na krytí před Jessicou, někteří lidé si už začínají myslet, že s Benem chodím.
Vyjížděli jsme zrovna z Forks, když mi zazvonil telefon. Byl to Edward, jak jinak. Každé dvě hodiny mi volal, ale mě to přišlo milé. Vždy mi pustil nějakou zamilovanou písničku a ani teď to nebyla výjimka. Zrovna mi hrál píseň z Titaniku. Ben jí zaslechl a zvedl palec, protože tuto píseň mu za mala hrála jeho máma.
„Zlato, dneska jdu s tvým tátou na fotbal. Nevím v kolik se vrátíme, ale užij si to v La Push.“ Řekl Edward a mě napadla další divná věc. On nesnášel La Push a hlavně Jacoba. Zrovna dneska i věděl, že tam jedeme kvůli němu. No ale mohl se za tu dobu smířit s mou známostí s Jacobem.
Benovi jsem o mém podezření neřekla, určitě by se mi vysmál a zavolal to Edwardovi. Jelikož měl Ben chránit nás oba, bavil se i s Edwardem. A někdy se mi zdálo, že se mi za zády smějí. A tohle by byl určitě velký smích. Vždyť znáte chlapy.
„Co se děje, Bells? Jsi nějaká zamlklá.“ Optal se mě Ben a já jen nesouhlasně zakroutila hlavou. Abych ho přesvědčila, zapnula jsem rádio a zpívala s nimi. Jelikož to byla Barbie girl, tak nezpíval se mnou. Dokonce nechápavě vrtěl hlavou.
Po chvíli jsem ho upozornila, aby zahnul do leva. Před námi se znenadání objevila cedule: „Indiánské jídlo u Emily – za rohem.“ Nikdy jsem netušila, že Emily má restauraci, avšak možná je nová – co já vím?
O pár set metrů jsme se ocitli u pláže, kde jsme měli sraz s Jacobem, jenomže ten tu měl být až za dobrou půl hodinku. Tak Ben rozhodl, že se půjdeme projít.
„Víš, Bello…chtěl bych si s tebou promluvit.“ Spustil a já se začala bát, co mě čeká. Když zahlédl můj pohled, rozesmál se. Nejspíš to tedy nic hrozného nebude.
„Bells, už od začátku se mi líbíš. Nechci, aby ses rozešla s Edwardem, to si vůbec nepřeji. Jen jsem ti už nechtěl dál lhát. Kdybych hned od začátku věděl, jak jsi krásná, dal bych si pozor a rozhlížel bych se po jiných. Jenomže žádná, kterou jsem spatřil, se ti nevyrovnala. A když jsem byl k tobě teď upřímný, řekneš mi, co tě trápí?“ Takové vyznání jsem od Bena nečekala. Tušila jsem, že se mu líbím, ale tohle.
„Mě nic netrápí.“ Zalhala jsem, jenže to on nejspíš prokoukl, proto se na mě zahleděl svýma tajemnýma očima.
„Tak fajn. Bojím se o Edwarda, nic víc.“ Ben jenom chápavě přikývl a pak jsme se každý ponořili do svých myšlenek. A asi po pěti minutách jsem doslova narazila do Jacoba.
„Promiň Jaku.“ Omlouvala jsem se mu, ale místo, abych podala pomocnou ruku jemu, on jí podal mě.
„Ty jsi se odemě odrazila, ne já od tebe.“ Smál se Jak a oklepával z mých zad písek. Ben mu pomáhal, musím říct, že z jeho doteků jsem dostala husí kůži.
„Tak tohle je Ben a tohle Jacob.“ Představila jsem je, když přestali s oklepáváním. Vzájemně si podali ruce, ale když to udělali, rozběhl se proti nám rozzuřený medvěd a běžel přímo proti mně.
„Bello pozor!“ Vykřikli oba najednou a Jacob se proměnil ve vlka a Ben se rozběhl proti medvědovi. Jaksi ale zapomněli, že já mám také svou schopnost. Sice od mé upíří přeměny jsem to nezkoušela, ale vždy musí být něco poprvé. Rozeběhla jsem se a najednou jsem už běžela po čtyřech. S Jacobem jsme naráz skočili po medvědovi a Ben se vytasil s nožem. Chvíli jsme s medvědem zápasili, ale po chvíli byl tuhý. Všichni jsme si oddychli, když jsem se přeměnila zpátky na člověka. Po mé přeměně mi zavolal Edward, jeho hlas zněl udiveně. Netušila jsem proč, ale když jsem podala telefon Benovi i on si toho všiml.
„Měla si pravdu.“ Po dlouhé chvíli pokračoval. „S Edwardem je něco divného.“ Jacob se začal vyptávat, tak jsme mu všechno vysvětlili. Po té, jsme se domluvili, že budeme dělat jakoby nic, ale ve skutečnosti budeme dávat na Edwarda pozor.
Chvíli jsme se procházeli po pláži a povídali si vtipné, ale i strašidelné historky. Když v tom zazvonil někomu mobil. Zkontrolovala jsem, jestli to není můj, ale nebyl.
„Bells, zvedni to, já už s ní nikdy nechci mluvit.“ Byl to Benův telefon a Ben mě žádal, abych to zvedla, protože to byla Jessica.
„Bene, lásko..“ Musela jsem Jessicu utnout, proto jsem jí pozdravila, protože já Ben vážně nejsem.
„Tady Bella, Ben si u mě zapomněl mobil…při doučování.“ Při slově doučování jsem se začala chichotat, jako bych chtěla říct, že bylo i něco víc.
Jessica samozřejmě na to skočila, proto prohlásila: „Jo tak při doučování, to až se dozví Edward.“ Pak to položila, nejspíš šla přemýšlet nad pomstou. S Jacobem a Benem jsme si plácli a pokračovali ve vyprávěním.
Poslední dny jsem se čím dál tím víc bavila s Benem, který byl rád, že se aspoň na chvíli zbaví Jessici. Nechápu, proč s ní vůbec chodil. Nejspíš aby dokázal Cullenům, že o mě vážně nestojí. Mezi Culleny začínal být oblíbenější než Edward, protože ten jak jsem slyšela od Alice, byl poslední dobou protivný. Jenomže ke mně se choval lépe než obvykle. Nosil mi květiny, jezdil se mnou na romantická místa a další věci. Jen jedna věc mě vyváděla z míry – jeho hlas. Pořád mi přišel nějaký divný, jakoby cizí. No ale kvůli hlasu se přeci nezblázním.
Dnešek jsem měla strávit s Benem. Měli jsme jet do La Push za Jacobem. Ben totiž potřebuje dalšího člověka na krytí před Jessicou, někteří lidé si už začínají myslet, že s Benem chodím.
Vyjížděli jsme zrovna z Forks, když mi zazvonil telefon. Byl to Edward, jak jinak. Každé dvě hodiny mi volal, ale mě to přišlo milé. Vždy mi pustil nějakou zamilovanou písničku a ani teď to nebyla výjimka. Zrovna mi hrál píseň z Titaniku. Ben jí zaslechl a zvedl palec, protože tuto píseň mu za mala hrála jeho máma.
„Zlato, dneska jdu s tvým tátou na fotbal. Nevím v kolik se vrátíme, ale užij si to v La Push.“ Řekl Edward a mě napadla další divná věc. On nesnášel La Push a hlavně Jacoba. Zrovna dneska i věděl, že tam jedeme kvůli němu. No ale mohl se za tu dobu smířit s mou známostí s Jacobem.
Benovi jsem o mém podezření neřekla, určitě by se mi vysmál a zavolal to Edwardovi. Jelikož měl Ben chránit nás oba, bavil se i s Edwardem. A někdy se mi zdálo, že se mi za zády smějí. A tohle by byl určitě velký smích. Vždyť znáte chlapy.
„Co se děje, Bells? Jsi nějaká zamlklá.“ Optal se mě Ben a já jen nesouhlasně zakroutila hlavou. Abych ho přesvědčila, zapnula jsem rádio a zpívala s nimi. Jelikož to byla Barbie girl, tak nezpíval se mnou. Dokonce nechápavě vrtěl hlavou.
Po chvíli jsem ho upozornila, aby zahnul do leva. Před námi se znenadání objevila cedule: „Indiánské jídlo u Emily – za rohem.“ Nikdy jsem netušila, že Emily má restauraci, avšak možná je nová – co já vím?
O pár set metrů jsme se ocitli u pláže, kde jsme měli sraz s Jacobem, jenomže ten tu měl být až za dobrou půl hodinku. Tak Ben rozhodl, že se půjdeme projít.
„Víš, Bello…chtěl bych si s tebou promluvit.“ Spustil a já se začala bát, co mě čeká. Když zahlédl můj pohled, rozesmál se. Nejspíš to tedy nic hrozného nebude.
„Bells, už od začátku se mi líbíš. Nechci, aby ses rozešla s Edwardem, to si vůbec nepřeji. Jen jsem ti už nechtěl dál lhát. Kdybych hned od začátku věděl, jak jsi krásná, dal bych si pozor a rozhlížel bych se po jiných. Jenomže žádná, kterou jsem spatřil, se ti nevyrovnala. A když jsem byl k tobě teď upřímný, řekneš mi, co tě trápí?“ Takové vyznání jsem od Bena nečekala. Tušila jsem, že se mu líbím, ale tohle.
„Mě nic netrápí.“ Zalhala jsem, jenže to on nejspíš prokoukl, proto se na mě zahleděl svýma tajemnýma očima.
„Tak fajn. Bojím se o Edwarda, nic víc.“ Ben jenom chápavě přikývl a pak jsme se každý ponořili do svých myšlenek. A asi po pěti minutách jsem doslova narazila do Jacoba.
„Promiň Jaku.“ Omlouvala jsem se mu, ale místo, abych podala pomocnou ruku jemu, on jí podal mě.
„Ty jsi se odemě odrazila, ne já od tebe.“ Smál se Jak a oklepával z mých zad písek. Ben mu pomáhal, musím říct, že z jeho doteků jsem dostala husí kůži.
„Tak tohle je Ben a tohle Jacob.“ Představila jsem je, když přestali s oklepáváním. Vzájemně si podali ruce, ale když to udělali, rozběhl se proti nám rozzuřený medvěd a běžel přímo proti mně.
„Bello pozor!“ Vykřikli oba najednou a Jacob se proměnil ve vlka a Ben se rozběhl proti medvědovi. Jaksi ale zapomněli, že já mám také svou schopnost. Sice od mé upíří přeměny jsem to nezkoušela, ale vždy musí být něco poprvé. Rozeběhla jsem se a najednou jsem už běžela po čtyřech. S Jacobem jsme naráz skočili po medvědovi a Ben se vytasil s nožem. Chvíli jsme s medvědem zápasili, ale po chvíli byl tuhý. Všichni jsme si oddychli, když jsem se přeměnila zpátky na člověka. Po mé přeměně mi zavolal Edward, jeho hlas zněl udiveně. Netušila jsem proč, ale když jsem podala telefon Benovi i on si toho všiml.
„Měla si pravdu.“ Po dlouhé chvíli pokračoval. „S Edwardem je něco divného.“ Jacob se začal vyptávat, tak jsme mu všechno vysvětlili. Po té, jsme se domluvili, že budeme dělat jakoby nic, ale ve skutečnosti budeme dávat na Edwarda pozor.
Chvíli jsme se procházeli po pláži a povídali si vtipné, ale i strašidelné historky. Když v tom zazvonil někomu mobil. Zkontrolovala jsem, jestli to není můj, ale nebyl.
„Bells, zvedni to, já už s ní nikdy nechci mluvit.“ Byl to Benův telefon a Ben mě žádal, abych to zvedla, protože to byla Jessica.
„Bene, lásko..“ Musela jsem Jessicu utnout, proto jsem jí pozdravila, protože já Ben vážně nejsem.
„Tady Bella, Ben si u mě zapomněl mobil…při doučování.“ Při slově doučování jsem se začala chichotat, jako bych chtěla říct, že bylo i něco víc.
Jessica samozřejmě na to skočila, proto prohlásila: „Jo tak při doučování, to až se dozví Edward.“ Pak to položila, nejspíš šla přemýšlet nad pomstou. S Jacobem a Benem jsme si plácli a pokračovali ve vyprávěním.
Autor: MiShQa (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Lovec upírů - 17.Divný Edward, vyznání lásky a rozzuřený medvěd:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!