Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Lovec upírů - 15. Osudný lov první část

Halesprej


Lovec upírů - 15. Osudný lov první částBena holky ze školy zapsali do soutěže o nejhezčího kluka. Jemu je líto, že se Bella s Edwardem nebudou moc výdat. Ben jde na večeři s Jessicou a Bella zase jde na lov s Edwardem. Co se stane při lovu, se dozvíte v této kapitole.

S Benem jsem byla i na obědě u stejného stolu. Požádal mě, abych u něj byla, protože se okolo něj shromažďovala kupa holek, o které nestál. Avšak s jednou si dal přeci jen rande – s Jessicou. Sice podle jeho slov se mu vůbec nelíbila, jenomže chce zapadnout, takže musí si sehnat nějakou holku, alespoň na krátkou chvíli.
Ben byl druhý nejhezčí kluk ve škole, hned po Edwardovi samozřejmě. A proto Bena holky přiradili do soutěže o nejhezčího kluka ze školy. V soutěži byl i Edward a já soutěžila proti Jessice v soutěži o nejhezčí dívku školy. Za jediný oběd měl Ben půlku hlasů co Edward.
A když jsem chtěla spatřit Edwardovu reakci, vůbec jsem ho v jídelně neviděla. Dokonce když jsem mu volala, mi nebral telefon. Bud si ho Slim zdržel nebo já nevím co.
„Je mi líto, že se s Edwardem nebudete ve škole moc vídat.“ Vytrhl mě z mých myšlenek Ben. Bylo na něm moc dobře vidět, že je mu to líto.
„To nemusí, dneska spolu jdeme na večeři.“ Při slovu večeře jsem si vzpomněla, že před sebou mám tác s jídlem, hned jsem se do toho pustila, protože po dnešku jsem měla děsný hlad.
„Já dneska jedu na večeři s Jessicou.“ Řekl a zakroutil znechuceně očima. „Takže budu mimo město, což znamená, že tě nebudu moci chránit a Edward ti bude číst myšlenky. Dej na sebe prosím pozor a nemysli nad tím, co jsem ti řekl.“ 
„O mě se neboj a ani Jessici se nemusíš bát, ona je v pohodě, jenom je trochu drbna. Zítra o vás bude vědět celá škola.“ Jakmile jsem tu větu vyslovila, podíval se na mě učima říkající: No tak to jsi mě uklidnila.
„Bene, Bene…“ Přiřítila se k nám Jess. „Mohu tě doprovodit na hodinu, máme jí stejnou. Jé, ahoj Bells.“
„Čauky. Musím tě ale zklamat, celý týden mám doprovázet Bena na hodiny já. To víš – Slim.“ Chtěla jsem Benovi trochu pomoci, ale jak bylo na Jessice vidět, vůbec jí to nevadilo.
„Tak já půjdu s vámi. Nevadí ti to drahoušku, že ne?“ Ta poslední otázka byla podána k Benovi. Hodně se snažil zakrýt znechucený výraz, tak si rozpačitě prohrábl vlasy.
„No… ani nevadí.“ Bylo na něm vidět, že lže, avšak Jess si toho vůbec nevšimla. Ještě navíc se na něj pořád zamilovaně culila.
„Jessi? Ty chodíš s Benem?“ Přiběhla k nám druhá největší drbna – Katie Holmsová.
„Jo chodím. Dneska máme první rande, no není to úžasné.“ Začala pištět Jess, až si z toho Ben musel ucpat uši. Nebyl na tohle vůbec zvyklý.
„Hned přijdu, jdu se pozdravit s Cullenovými.“ Oznámila jsem Benovi a vyšla ke stolu, kde jsme obvykle seděli i my s Edwardem. Jenomže naše místa byla právě dnešní den prázdná.
Všichni mi už mávali z dálky. Alice i ke mně vyšla a objala mě. Ta jediná mě totiž navštěvovala denně po návratu z nemocnice.
„Ahoj lidi. Nevíte, kde je Edward?“ Tato moje otázka směřovala hlavně k Alici, protože jen ona mohla vidět Edwardovo rozhodnutí.
„Šel rovnou do biologie, ale hned po ní jde domů. Chce připravit nějaké překvapení pro tebe.“ Sdělila mi Alice a já byla štěstím bez sebe. I když je úplně jasné, že Edward žárlí a jak.
„Musím Bena doprovodit do třídy, tak zatím.“ Rozloučila jsem se se členy Edwarovi rodiny a vyšla za Benem, který stál s Jessicou u východu z jídelny. Tvářil se velice znechuceně, asi si stále nezvykl na Jessino chování. Já jí ze začátku také nesnášela.
„No konečně jsi tady.“ Zašeptal Ben, aby to Jess neslyšela. Nejspíš celou dobu mluvila, co za sexy oblečení si vezme na večeři.
„No tak, nešuškejte si tam pořád něco. Jdeme do třídy.“ Zavelela Jessica a my jsme vyšli, jako její vojáci za ní.
Skoro jsem ani nestihla hodinu, protože Jess pořád zdržovala a Ben, když odešla, mě prosil, abych ho neopouštěla.
Edward ani nezvedl hlavu, když jsem vstoupila do učebny, celou hodinu, mě ignoroval. Asi byl na mě hodně naštvaný. Celou dobu si něco psal, přitom umí všechny témata, co se ve škole učíme.
Po hodině mi vtiskl další list papíru a vyběhl ze třídy, ani se na mě nepodíval. Na papíře stálo: Beruško, chovám se jako vůl, já vím. Dozvěděl jsem se, že Ben chodí s Jessicou. To teda vyhrál. Teď alespoň vím, že nemám důvod žárlit. Promiň, že jsem se bál. Vím, že bys mi nezahnula. Dnes večer, pokud nejsi na mě naštvaná, přijeď k mému domu. Půjdeme spolu lovit, takže se přeměníš na pumu. Neboj, neukousnu tě, ale vždy jsi toužila vidět, jak lovím. Pak půjdeme k nám na večeři při svíčkách. Nikdo doma nebude. Všichni budou na oslavě narozenin Loty, kam půjde určitě i Charlie. Miluji tě – E.C.
„Edward ti dal další dopis?“ Vybafl na mě Ben. Vůbec jsem nečekala jeho přítomnost, měli jsme se sejít u vchodu číslo 3 a on se objevil na mém paviloně.
„Jo další.“ Při pomyšlení na dopis jsem se musela usmát, konečně uvidím Edwarda lovit. Bude to skvělý.
„Můžu si ho přečíst? Prosím.“ Jelikož mě slušně požádal. Podala jsem mu dopis a on se začetl.
„To se tak někdo má. Já půjdu s ukecanou Jessicou do nejnóblejší restaurace v okolí Forks. Teď jsem jí utekl, proto jsem nečekal u toho vchodu.“ Vysvětlil mi krátce Ben a my se vydali do tělocvičny.
Dneska jsme hráli fotbal a ten jako jeden z mála sportů mi vůbec nejde. Celou dobu jsem seděla na střídačce, ale jak jsem se koukala na Bena, toho fotbal baví. Všiml si toho i učitel, proto po hodině nabídl Benovi, aby hrál za školní tým. Nevím, jestli nabídku přijal, protože jsem šla do šatny a ten den jsem už Bena neviděla.
V půl deváté jsem vyjela za Edwardem. Měla jsem na sobě bíle tříčtvrťáky a černé tílko. V batohu jsem měla věci na převlečení, kdybych se proměnila oblečená. Protože pak bych měla nejspíš po oblečení.
„Lásko.“ Edward byl strašně rád, že mě vidí. Do dvou vteřin byl u mě a podával mi kytici růží. „Choval jsem se jako debil. Touto květinou tě prosím o odpuštění.“
Slov nebylo třeba. Začali jsme se zuřivě svlíkat, ale když mi sundával tílko, zarazila jsem ho. „Nejdřív lov.“
Edward má slova pochopil, rozběhl se do lesa a já po své přeměně také. Nemohla jsem ho najít, až když po mě vyletěl. Zakousl se do mě a pak mnou projela palčivá bolest.



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Lovec upírů - 15. Osudný lov první část:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!