Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Love me, please - 4. a 5. Kapitola

zdx

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Love me, please - 4. a 5. KapitolaTak další kapitolky... První je psaná z pohledu Edwarda (Mějte se mnou prosím slitování... takhle totiž budu psát poprvé)a ta další zase z pohledu Bells... tak myslíte si, že už v téhle kapitole se Bella dozví, že je Edward upír? Možnáá... a na žádost Cornelie a Rock se budu snažit napsat to delší x) a rovnou bych i Cornelii chtěla poděkovat za rady...vážně si je beru k srdci. A vlastně děkuju vám všem za to, že tuhle povídku vůbec čtete... vaše komentáře mě moc těší. Děkuju... Eli

24.11.2009 (20:30) • Eli • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1612×

4. Kapitola ( Z pohledu Edwarda)

Byl jsem si absolutně jistý, že musím pryč z tohohle velkého bílého domu. Všechno mi tu lezlo na nervy. Alice zase tahala každého z nás na nákupy, Emmett už zase vymýšlel nějakou sázku, Jasper seděl na pohovce a díval se na televizi a ostatní byli nahoře v pokojích. Musel jsem prostě pryč. Chtěl jsem jéct na louku kosek za město ale nepočítal jsem s Alicí.

 

"Edwarde, potřebuji tvou pomoc."

 

"Ano Alice?"

 

"Potřebuju abys mě vzal do Port Angeles."

 

"Proč?"

 

"Do obchodu přece? "

 

"A proč si nevezmeš auto a nejedeš tam sama?"

 

"Edwarde! Jak se mě takhle vůbec můžeš ptát? Copak tě tolik otravuju? Copak tě zabije ta hodina cesty v tom tvém Volvu? Tak to teda promiň, myslela jsem, že mi pomůžeš ale ty seš stejný jako Emmett!"

 

"Dobře Alice, omlouvám se. Odvezu tě kam chceš."

 

"Děkuji ti."

 

Nemohl jsem jí dál poslouchat. Udělal bych všechno aby přestala mluvit. A tak jsme šli do auta a vyjeli směrem Port Angeles. Po cestě ani jeden z nás nemluvil. Alice si pořád dokola opakovala Americkou hymnu, nechápal jsem sice proč to dělá ale nezajímalo mě to. Teď jsem chtěl být sám a přemýšlet. Když už jsme konečně dojeli do Port Angeles a Alice vystupovala z auta ještě mi řekla.

 

"Stav se prosím za Carlislem v nemocnici. Myslím, že s tebou bude chtít mluvit."

 

"Dobře Alice, mám tě pak vyzvednout?"

 

"Ne, zavolám Jasperovi, chtěla bych s ním něco probrat. Ale děkuju, že jsi mě sem hodil."

 

"Nemáš zač. Tak já jedu do nemocnice."

 

"Dobře. A buď opatrný."

 

A byla pryč. Nevím proč mě posílala do nemocnice za Carlislem, kdyby se mnou chtěl mluvit, tak mi jednoduše zavolá ale byla to Alice tak jsem jí prostě poslechl. To, že jsem musel jéct do nemocnice znamenalo, že musím jéct okolo nádraží kde staví autobusy a to znamenalo dlouho cestu ale dneska mi dlouhá cesta nevadila. Pustil jsem si své oblíbené Debussy a jel jsem rychle zpátky do Forks. Po cestě jsem se díval na stromy, které byli všude kolem. Měl jsem rád Forks, mohl jsem většinu roku být venku i ve dne což jsem měl velice rád a rychle si na to zvyknul. Když jsem tak přemýšlel a blížil se k nemocnici zahlédl jsem na silnici dívku. Vypadala hrozně, jako kdyby jí někdo pořádně zmlátil. Běžela rychle směrem k nemocnici jen v tričku a v kalhotách. Nevím proč ale chtěl jsem vědět co se jí stalo, chtěl jsem jí pomoct a ochránit jí ale tady jsem zastavit nemohl. Jel jsem dál a na prvním odpočívadle kterém jsem zahlédl jsem zastavil. Vystoupil jsem z auta a čekal až sem doběhne. Mezitím jsem přemýšlel co jí řeknu... asi by bylo hloupé říct jí ahoj, viděl jsem tě běžet okolo mého auta a nejdnou jsem k tobě pocítil velmi silé pouto. To byl vážně nesmysl. Musím na to jít chytře, nesmím jí vyděsit. A v tom sem jí spatřil Byla krásná i když byla zmoklá a celá od krve. KREV... zapoměl jsem na její zranění ale už mě viděla, nemohl jsem prostě nasednout do auta a zmizet. Vydržím to... nemůže to být tak těžké. Dívala se na mě jako kdyby před ní stál bůh a né já. Vypadala překvapeně. Usmál jsem se na ní a doufal, že jí nevyděsím. Pomalu jsem k ní vykročil.

 

"Už jsem se bál, že sis to rozmyslela a vrátila jsi se."

 

To byla První věta co mě napadla. Tak krásně voněla. Hned mě napadlo několik způsobů jak jí dostanu do auta a zavezu jí někam do lesa kde jí zabiju ale přemohl jsem to. Nemohl jsem to udělat. Byla tak krásná... kdybych jí zabil bylo by to jako kdybych zabil anděla.

 

Promluvila, velice potichu a pomalu, zněla nervozně.

 

" Omluvám se, že se takhle ptám ale my se známe?"

 

"Ne, zatím se neznáme ale myslel jsem si, že potřebuješ odvést a to rovnou do nemocnice. Omlouvám se, jsem nezdvořilý, jmenuji se Edward Cullen.

 

"Bella Swan, podle čeho Edwarde soudíš, že potřebuji do nemocnice?"

 

Bella, měla tak krásné jméno. Musel jsem přemýšlet. Co jí mám na tohle odpovědět aby si nemyslela, že jsem nějaký úchyl?

 

A v tom okamžiku mi to Bella dost usnadnila, padla mi totž přímo do náručí.

 

" No tak teď ti snad už odpovídat nemusím."

 

Opět jsem se na ní usmál a doufal, že jí to uklidní a přesvědčí o tom, že jí nechci ublížit.

 

" Tak pojď Bello, hodím tě do nemocnice."

 

Pomohl jsem jí nastoupit do auta. Vypadala velice unavená. Tady v autě mě její vůně vábila ještě více ale hned jak jsem se na ní podíval opět jsem si byl jistý, že jí neublížím.

 

5. Kapitola

 

Byla jsem rozhodnutá s ním mluvit ale v krku jsem měla obrovký knedlík. Jistě kdo by ho neměl kdyby vedle něho seděl člověk, který vypadá jako Edward Cullen? Vzpoměla jsem si na jeho pokřivený úsměv a knedlík záhadně zmizel.

 

"Tak Edwarde... řekni mi proč si mi vlastně zastavil?"

 

" No když jsem tě zahlédl na silnici, vypadala si hrozně."

 

"Děkuji. To vážně každé dívce zalichotí."

 

Nebyla jsem uražená ale říct mi, že jsem vypadala hrozně? To mě nějak nepotěšilo, víc by se mi líbilo kdyby řekl uviděl jsem tě a hned jsem si řekl, že tě tam nemůžu jen tak nechat.

 

"Omlouvám se, jestli se tě to nějak dotklo, nechtěl jsem tě urazit. Myslel jsem to tak, že si vypadala strašně utahaná a vypadáš dost pomlácená."

 

"A proto si mi zastavil? Protože jsem pomlácená?" Zasmála jsem se, nedávalo to smysl, pořád jsem nechápala proč zrovna on mi zastavil.

 

"Víš můj otec je doktor a tak je mou povinností ti pomoci."

 

"Aha. Tak to pak musím tvému otci poděkovat, že tě dobře vychoval."

 

"Děkuji. Za okamžim budeš mít možnost mu to říci. Jedeme do nemocnice kde pracuje a dohlédnu na to aby tě ošetřil on. "

 

"Dobře, beru to jako poplatek za to, že jsi mě zachránil."

 

Zasmál se, jeho smích byl okouzlující. Otřásla jsem se, nevím proč, nebyla mi zima.

 

"Je to zima?" Zeptal se, ani nečekal na mou odpověď a už bral ze zadní sedačky sako.

 

"Na, vem si ho."

 

"Děkuju."

 

Přetáhla jsem si jeho sako přes hrudník. Krásně vonělo ani nevím jak popsat tu krásnou vůni. Bylo to jako když v létě sedíte na krásné rozkvetlé louce.

 

Uviděla jsem nemocnici. Mrzelo mě, že už jsem u ní. Chtěla jsem o Edwardovi vědět mnohem více.

 

Zaparkoval auto a pomáhal mi z něj vystoupit. Když jsme už byli skoro u vstupních dveří zakopla jsem o nějaký kámen. Nic se mi nestalo ale Edward mě neposlouchal a vzal mě do náruče. Nevypadal, žeby mu nějak vadilo, že mě musí nést ale i přes to mi to bylo velice trapné.

 

"Carlisle, prosím tě podíváš se tady na slečnu Swanovou?"

 

"Jistě Edwarde, odnes jí prosím támhle na lůžko."

 

Ten krásný muž byl jistě jeho otec, nebyli si moc podobní ale měli stejné oči, stejně bledou pokožku a stejné rysy obličeje.

 

"Edwarde, jsem v pořádku, nemusíš tu zůstávat. Děkuju ti za pomoc."

 

"Tak já ti pomůžu a ty mě teď vyhazuješ ano?" Zasmál se.

 

"Jen tě nechci dál otravovat."

 

"Bello, neotravuješ mě."

 

"Edwarde, necháš mě prosím abych jí mohl vyšetřit?"

 

"Jistě, promiň."

 

"V pořádku. Slečno Swanová jmenuji se Carlisle Cullen. CO se vám stalo?"

 

To byla otázka kterou jsem nechtěla slyšet. Nemůžu jim říct pravdu. Rozhodně ne teď.

Autor: Eli (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Love me, please - 4. a 5. Kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře