Po dlouhé době přidávám další kapitolu... Bella se bude sbližovat a Markem (15+) a Edward se zase něco dozví... :o) Doufám že si kapitolu přečtete a zanecháte mi komentář s vašim dojmem dekuju... papa
21.11.2009 (10:30) • Janulik • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 4070×
6. Kapitola - Pomluvy drby a pořád tak dokola…
Odcházela jsem z poslední hodiny a Mark byl stále nějaký zaražený a nemluvný. Nevím, co mu přelétlo přes nos, ale tušila jsem v tom ten monolog mých sourozenců o obědní přestávce. Kdo ví, co z nich vypadlo, když jsem si odskočila. Snad mu nevyprávěli o mém dětství… Bože jen to ne. Tak ošklivé dítě jsem ještě nikdy neviděla, jako sem byla já. No Edward jako každý hodný sourozenec by se i pochlubil s fotkami a … jen to ne.
„Kriste pane Marku, co je ti?“ zahřměla jsme na něj po další dlouhé chvíli mlčení. Chudák malý nadskočil, jak se leknul a vyjeveně na mě koukal.
„Co? Promiň, jenom jsem trochu uvažoval a… Na co ses mě to ptala?“ zeptala se mě vykolejeně. Protočila jsme oči a musela jsme uznat, že ho chudáka zřídili dobře.
„Marku jestli je to kvůli mým sourozencům, nelam si s nimi hlavu, víš, oni nejsou zvyklí na to, abych měla kluka, přítele, kamaráda nebo milence. Říkej si tomu, jak chceš zlato, ale oni tě mít rádi nebudou a ty se s tím nemusíš zabývat. Víš?“ řekla jsme mu smířlivě a políbila jsem ho na rty. Musela jsme dokonce stát na špičkách, abych na něj dosáhla. Mark byl ale velice milý a tak mě vyzvedl na d zem a držel mě ve své náruči.
„Víš, že jako malá jsi byla rozkošné dítě?“ zašeptal mi mile do ucha. Jakmile jsem to zaslechla, vykulila jsme očí a odlepila jsem se od Markovy hrudi.
„C-co? Edwarde!!“ zakřičela jsem přes celé parkoviště. Odběhla jsem od Marka a ještě za pochodu směrem k Edwardovi jsem se s ním zrychleně loučila. Rozzuřeně jsem doběhla před Edwarda, který tam stál s jednou z těch mnoha hus, které si chce natahat do postele. Neříkám, že to byla legrace, dostat se z jednoho konce parkoviště na druhé s deseti centimetrovým podpatkem, ale zdárně a zdravá jsem to zvládla.
Stála jsem před ním jak bůh pomsty a on mi koukal do výstřihu, který se mým zběsilým během posunul dolů. Ta holka co stála vedle něj… ani nevím, jak se jmenovala a pochybuju, že on to věděl, si mě měřila pohledem typu, Ty existuješ? Já se na ni moc nedívala, stačil mi jediný závan vzduch z její strany a věděla jsem vše, co bylo potřeba.
„Edwarde, přestaň ho děsit nebo se tady tvoje přítelkyně dozví tvé malé tajemství!“ řekla jsme mu výhružně, i když to nebylo bůhví co, ale aby stoletej kluk měl medvěda, kterému říká Pan Mufíček mi přijde dost ujetý i na upíra. Edward vytřeštil očí zděšením a odstrčil od sebe tu fuchtli.
„To bys neudělal?! Ne! I když…“začínal být značně vyvedený z míry a velice vystresovaný. Asi jsem kápla na jeho slabé místo. Pan Mufíček pro mě bude zlatý důl! Pomyslela jsem si šťastně a vydala jsme se zpátky k Markovi, který se zdál nesvůj z přítomnosti pěti děvčat okupujících jeho osobu. Vášnivě jsem se k němu rozběhla a skočila jsem mu, samozřejmě jemně do jeho náruče. Ruce jsem mu obtočila kolem krku a přisála jsem se na jeho rty. Všechny dívky rázem zmizely.
Ihned jak jsem postřehla, že okolí je vylidněné, jsem se odlepila od zaskočeného Marka a poslala jsem mu vzdušný polibek při cestě k autu. Mark zřejmě stále ještě vykolejený polibkem jenom zamával a odkymácel se ke svému autu. Ztěžka nasedl a odjel ze školního parkoviště a jen jednou mi na rozloučenou zamával. Asi jsem ho trochu znejistila. S úsměvem jsem nasedla do auta a vyrazila k domovu.
Jela jsem přímo domů a nijak jsem nespěchala. Chtěla jsem si vychutnat jízdu. Měla jsem spoustu času, ale domů jsem stejně dorazila. Před naším domem ale stál tátův mercedes s otevřenými dveřmi dokořán. Mamka s taťkou běhali sem a tam a nosili do auta různé věci.
„Co se to tady děje?“ zeptala jsme se, jakmile jsem vystoupila z auta. Zeptala jsem se v jednu chvíli taťky, který zrovna probíhal kolem mě.
„V práci mi dali dovolenou tak si s mamkou vyjedeme na horskou chatu a taky na lov potřebujeme trochu oddechu.“ Jen co to dořekl, už utíkal pro další papírovou tašku plnou nějakých věcí, které si zřejmě chtěli vžít sebou. Nijak jsem to nekomentovala a šla jsem do domu. Věděla jsem, jak moc málo času spolu moji rodiče tráví. Potřebují občas malou pauzu. Vydupala jsem schody do mého pokoje a svalila jsem se jak široká, tak dlouhá na postel. Na červených rtech mi pohrával zasněný úsměv a nechtěl za nic na světě zmizet.
Uvelebila jsem se v hromadě přikrývek a zavřela jsem oči. Pořád dokola jsem si vybavovala den strávený s Markem. Při každém zopakovaném polibku jsem pocítila větší a větší únavu. Až jsem zaspala…
Naše rty se otíraly o sebe a jazyky vášnivě dobývali zakázaná území. Rozvášněně jsme si vzdychali do úst. Zajela jsem mu prsty mezi hebké bronzové vlasy a vší silou jsem ho na sebe natlačila. Do břicha mě tlačilo ani nechci vědět co. Jeho ruce mi zajely do kalhot a dráždili moje nejcitlivější místečko.
Vzdychala jsem pod jeho rukama a volala jsem, aby nepřestával. Aby mě tady nenechával samotnou s mou touhou. Znovu jsem se přisála na jeho rty a začala jsem mu sundávat kalhoty. Džíny jsem mu přetáhla přes boky stejně jako on mě. Víc jsme nepotřebovali. Vstoupil do mě a já vykřikla rozkoší.
Vyšvihla jsem se do sedu a zaposlouchala jsem do zběsilého rytmu mého srdce. Ležela jsem na hromadě přikrývek a modlila jsme se, aby nikdo nebyl doma. Dům se zdál být tichý. Ani z jednoho z pokojů nevycházeli zvuky jako každou noc. Jistě šli na lov, napadlo mě.
„Co hezkého se ti zdálo?“ vyrušil mě líbezný hlas, který mi přivodil až husí kůži. Rychle jsem se otočila k místu, odkud přicházel Edwardův hlas a pocítila jsem, jak mi do tváří vstupuje horko. Edward stál opřený o futra jen v bílých lehkých pyžamových kalhotách bez trička. Jeho svaly se napínaly a zase smršťovaly s každým jeho pohybem. Jako uhranutá jsem sledovala jeho nahou hruď.
„Hmmm…“ zachrčela jsem k němu a nemohla jsme odlepit pohled od toho skvostu. On sprostě využíval situace, kdy jsem byla nekrytá a podléhala jsem svým pudům a hormonů… Ale i tak to stálo za to.
„Tak co se dělo? Volala jsi moje jméno a tak nějak jsi vzdychala.“ Pronesl smyslným hlasem a začal se přibližovat. Ale je zase pravda že by mi v tu chvíli přišla smyslná i anakonda v kalhotách ale i tak. Sledovala jsem jeho se přibližující postavu a zaposlouchala jsem se do tepu mého srdce. Cítila jsem, jak se mě zmocňuje panika a bezmezný strach. Neměla jsme nejmenší tušení, proč se ho bojím, ale mé tělo na něj tak reagovalo a nemohlo si pomoct.
Edward ke mně ani dorazil. Otočil se na patě a bez jediného slova odešel. Já se svalila do horkých peřin a snažila jsem se uklidnit své rozbouřené tělo. Proč na něj takhle vždycky reaguju? Co jsem komu udělala, že mě tak trestají? Spánek už mě tu noc nenavštívil a já tak měla hromadu času na přemýšlení o mém dosavadním životě a všem co se mi za tu poslední dobu podělo.
Až nad ránem jsem se uráčila vstát a najít si něco na sebe. Ale Alice byla rychlejší a nachystala mi do šatny malou hromádku. Všechno to těsné oblečení jsem na sebe s nemalým úsilím navlékla a byla jsem vděčná za to, že jsem tak ohebná. Navlékla jsem na sebe upnutý bílý látkový korzet a černou koženou minisukni. K tomu jsem si ještě vybrala černé lodičky na vysokém jehlovém podpatku a mohla jsem i s malou kabelkou vyrazit do školy.
Ve svém autě jsem se přiřítila ke škole a ihned po tom co jsem vystoupila, jsem objala a políbila Marka. Spolu jsme šli na první hodinu, kterou jsme měli jedinou dneska společnou. Usadili jsme se do poslední lavice, kde jsem vždycky sama seděla. Mark se pohodlně rozvalil na židli a hrál si s mojí rukou ledabyle položenou na lavici. Já se na něj usmívala a hypnotizovala jeho překrásné hluboké oči.
Mark svévolně přesunul svou ruku i s mou na své stehnu a začal jí jezdit po svém stehně a tím mě neuvěřitelně dráždil. Celou hodinu jsem si ani za mák nevšímala učitele, ale věnovala jsem celou svou pozornost Markově ruce. Až zazvonění mě probralo a já od jeho doteků s omluvným úsměvem doslova utekla. Na chodbě jsem se připojila k Alice, která už mě netrpělivě vyhlížela a vypadala nadšeně.
„Dneska jedu na nákupy. Pojedeš taky?“ ptala se mě nadšeně. Zřejmě si byla jistá úspěchem. V prvním okamžiku jsem chtěla souhlasit, ale ještě něco mě zajímalo.
„Kdo všechno pojede?“ zeptala jsem se velice zaujatě.
„Všichni. I kluci souhlasili po menším nátlaku.“ Řekla přešťastně. Můj plán byl dovršen. Rodiče si dali dovolenou a zbytek rodiny pojede nakupovat. Jak se říká, kočka není doma, myši mají pré. A já měla v plánu něco mnohem lepšího než bouřlivou párty… Alice jsem s hranou lítosti odmítla a začala jsem plánovat, na co hezkého bych mohla Marka nalákat k nám domů. Ale nakonec, proč bych mu měla lhát? Řekla jsem si rozhodně.
Celý zbytek toho až přes příliš dlouhého dne mě svírala mučivá potřeba jít za Markem. Netoužila jsme zrovna po jeho odzbrojujícím šarmu. Mě na něm lákalo něco jiného. Bylo to něco… jak bych to řekla… deset palců pod pupíkem? Nikdy jsem taková nebyla. Nikdy jsem někoho nechtěla jenom kvůli tělesné touze, ale ono to jinak nešlo.
Konečně nastal čas obědu a já se řítila chodbami jako nějaký šílenec. Ani F1 na mě neměla, ale já si prostě nemohla pomoct. Vřítila jsem se dovnitř jako tornádo a ihned jsem se přilepila na Marka, sedícího u jednoho z volných stolů. Vášnivě jsem ho políbila a nakonec jsem se od něj odlepila.
„Mám pro tebe překvapení.“ Zapředla jsem mu smyslně do ucha. Jeho tep, pokud to bylo možné, se ještě zvýšil. Mark na mě vrhl nechápavý pohled a s němou otázkou v očích vyčkával, co ze mě zase vypadne.
„Moji rodiče odjeli na výlet a sourozenci jeli na nákupy. Tak mě teda napadlo… Nechtěl bys k nám zajít dneska na návštěvu?“ zeptala jsem se nevinně. Mark nadšeně souhlasil ale ani jsme se nestihli rozloučit a já musela na poslední hodinu.
Ledovala jsem ručičku hodin, jak líně odtikává svou nekonečnou trsu a ne a ne si pospíšit. Moje nálada byla na bodu mrazu. Její stupeň se ihned zvýšil, jakmile se po chodbách rozezněl nepříjemný zvuk zvonku. Vyskočila jsem z lavice a pomalým krokem jsem mířila na parkoviště, kde už na mě čekal Mark. Byla jsem mile překvapena tím, že auta mé rodiny tady už nestojí. Doběhla jsem k Markovi. Chytla jsem ho za ruku a zatáhla k mému autu. Doslova jsem ho tam nacpala a už jsem seděla na svém sedadle.
Pádila jsem snad nadsvětelnou rychlostí k našemu domu a nemohla jsem se dočkat Markova těla. Všechno mě k němu podvědomě volalo a přimělo mě to ještě zvýšit rychlost. Rychle bez použití brzdy jsem zatočila na příjezdovou cestu k našemu domu a konečně jsem byla na dohled k tomu, abych uspokojila svou potřebu po Markově těle. Zabrzdila jsem ruční brzdou před naším domem a rozverně jsem se usmála na vykuleného Marka pozorujícího náš dům. Naklonila jsme se k němu a vášnivě jsem ho políbila.
Přelezla jsem si k němu na klin a obkročmo jsem se na něj posadila. Vášnivě jsem ho líbala a zaplétala mu prsty do vlasů. Automaticky jsem zatáhla za páčku a dveře se otevřely. Opatrně, stále nalepená na Makových ústech jsem vystoupila a táhla jsem ho k sobě do domu vzhůru schody do mého pokoje. Rozrazila jsem dřevěné dveře tak že jsem je pro jistotu zkontrolovala, že jsou celé. Marka jsem už po cestě vysvlékala. Takže se na schodech povalovala jeho bunda s košilí. On samozřejmě nebyl pozadu a moje skromná kožená sukně už dávno ležela někde na zemi a já tam stála jenom v korzetu, titěrných tangách a lodičkách na vysokém podpatku.
Strčila jsem do něj a Mark dopadl na měkkou postel. Zula jsem si boty a obkročmo jsme se na něj posadila. Sjela jsem mu rukou z vlasů až k opasku kalhot. Opatrně, abych ho nezničila, jsem z něj všechno to přebytečné oblečení svlékla, dokud nebyl úplně nahý. Tak jak ho mám nejraději. Když už jsem s ním byla hotová, sedla jsem si k němu zády, aby mi mohl sundat horní díl mého oblečení a skoro nic nás od sebe nedělilo. Stáhl dolů i kalhotky a lehl si mezi má roztažená stehna.
Mark mě začal líbat na krku a svou teplou dlaň sunul k pulzujícímu místečku mezi mýma nohama. Jen při letmém doteku jsem zalapala po dechy a užívala jsem si ten pocit, který mi jeho dotek poskytoval. Roztouženě jsem vzdychala do jeho úst a kňučela jsem, aby už konečně udělal to, po čem jsem celým tělem prahla. Mark do mě opatrně vstoupil a mě zachvátil opojný pocit naplnění.
Naše těla se společně proplétala v milostném tanci starém jako čas sám a naše ústa vyhledávali hladově ústa druhého milence. Zarývala jsem Markovi nehty do zad a rozkošnicky jsem vzdychala na celý dům. Prohýbala jsem se v zádech a zatínala jsem prsty do bílého hedvábného prostěradla, ve kterém růstávaly malé dírky. Mark v jednu chvíli vykřikl v přívalu vášně a já ihned po tom jak mě postihla milostná křeč.
Leželi jsme na sobě. Naše těla byla zpocená a unavená z předešlého milování. Mark se kvapně zvedl a odešel s úsměvem do koupelny. Já se taky usmívala. Zabalila jsem se do prostěradla a ležela jsem dál na zádech v posteli. Zasněně jsem poslouchal proud vody ze sprchy a zavřela jsem oči ve snaze si představit Markovo nahé krásné tělo. Ale k mému zděšení se mi před očima objevil Edward. Mžourala jsem očima ve snaze vymazat ten sladký přelud, který nebyl přeludem
„Cos to tady sakra s tím klukem dělala?“ zeptal se mrazivým hlasem Edward. Nervózně jsem polkla, ale hned na to jsem si připadala mnohem sebevědoměji než kdy předtím. Do žil se mi vlila nová síla a já na něj hodila zlobný pohled.
„Klidně ti to vysvětlím, ale myslím, že sexuální výchovu už jsi měl.“ Řekla jsem mu naprosto ledově a pozorovala jsem dveře koupelny, jak se pomalu otevírají a dovnitř vešel Mark s bílou osuškou kolem beder. Chudák vytřeštil oči a zrudnul jako rak. Edward ho propaloval pohledem, který vraždil a pod noc mu strčil chumáč oblečení.
„Tohle je nejspíš tvoje. Návštěva skončila.“ Řekl výhružným tónem a vystrčil Marka z mé ložnice. Doprovodil ho až k vchodovým dveřím a třískl s nimi za ním, až se skleněná výplň dveří zachvěla. Nasupeně se vrátil do mé ložnice a nevypadal nijak příjemně ani hodně. Nasadila jsem nevinný kukuč a čekala jsem svůj trest…
Autor: Janulik (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Love hurts - 6. Kapitola:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!