Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Loď Snů - Happy Epilog

18.09.2009 (18:30) • Odehnalka • FanFiction na pokračování • komentováno 2× • zobrazeno 5221×

Happy Epilog

Pohled Belly

Byla jsem šťastná, že se to ani slovy nedá popsat.

A nejen já, ale i Edward, moje rodina a jeho rodina.

My všichni jsme utvořili jednu velkou rodinu. I když pokud jsme byli ve Forks, bydlel každý ve svém domě.

Zjistila jsem, že s Edwardem či jeho sourozenci mám docela hodně hodin a tak jsem byla nadšená.

S Edwardem jsem tak hodně času trávila jak ve škole, tak i mimo.

Před lidmi jsme se mírnili, aby to nebylo tak nápadné, ale někdy jsem měla pocit, že to snad ani nejde.

Ve Forks jsme dodělali střední, strávili tu půlku prázdnin a pak se vydali do Londýna na vysokou.

Týden před nástupem do školy si Fred Lily vzal. Svatba byla nádherná.

O tu se postarala z velké části Alice.

Fredovi jsem opravdu šla za svědka a tak se Alice pustila i do mě.

Neměla jsem ji to za zlé, vždyť je to moje sestra.

S Edwardem jsem neustále byla na všelijakých výletech.

Radši jsem se ani neptala, kolik to stálo.

Hlavní totiž bylo to, že jsme sami.

Daleko od Alice, která vás chtěla vytáhnout na nákupy, pryč od Emmetta, který si z vás neustále dělal srandu.

Byla jsem s Edwarde a to bylo hlavní.

...

Po dodělání vysoké mě Edward požádal o ruku.

Samozřejmě, že jsem řekla ano, co jiného, že.

Svatbu samozřejmě zorganizovala Alice.

Možná proto byla přímo úchvatná.

Můj svědek byl Fred, kdo jiný. Táta mě dovedl k oltáři.

V ten den jsem měla všechno, co jsem si kdy mohla přát.

Teda skoro…

Až na mámu.

Ale věděla jsem, že se ze shora na mě dívá a že je na mě pyšná.

Edward vypadal úžasně, jako vždycky. Musím přiznat, že i já jsem vypadala celkem dobře.

No dobrá, podle Edwarda přímo fantasticky, ale pro něj jsem taková pořád.

Líbánky jsme strávili na ostrově Esme, který opravdu patřil Esme, mé nové mámě.

Na ostrově jsme strávili týden.

Edward mi totiž splnil mé přání – objet celý svět na jachtě.

O tom jsem snila už od malička a Edward mi to konečně splnil.

Edward mě naučil vše, co je potřebné na lodi umět.

Oba jsme si to skvěle užili.

A taky plánovali, že takovou cestu musíme zase někdy zopakovat. Cesta trvala rok, ale mě to připadala sotva měsíc.

Protože jsme na cestě byli sami, nemuseli jsme se bát toho, že nás na moři někdo spatří. Nebo spíše Edwarda, který se na sluníčku krásně třpytil.

Jo, mimochodem. Na lodi, na které jsme obepluli svět, patřila Cullenům.

Komu jinému, že?

...

Po naší cestě jsme se na pár let rozhodli navštívit Cullenovi přátelé v Denali, na Aljašce.

Ti nás uvítali s otevřenou náručí.

Tedy až na jednu upírku Tanyu, která se netvářila zrovna dvakrát šťastně.

Od Edwarda jsem pak zjistila, že Tanya chtěla vždy Edwarda získat a já ji teď vlezla do zelí…

Nebo spíš jsem ji zmařila šance.

Holt měla smůlu.

...

Vlasy mi dorostly za pár let, ale já se rozhodla si účes zase trochu změnit.

Nechala jsem si je zase trochu zkrátit a obarvit na černo. Nikomu jsem to neřekla a nechala je, ať se překvapí.

Jo, to udělali všichni.

Nikdo se na mě však nenaštval.

Edwardovi se to i docela líbilo.

Zřejmě už vytušil, že to se mnou není lehké.

...

Myslím si však, že teď už to ví.

Jsme spolu už krásných čtyřicet let. Ale naše manželství nás neomrzelo, právě naopak.

Někdy jsme se od rodiny odpojili a žili jako šťastní studenti na vysoké škole.

Učit jsme se nemuseli, všechno jsme to už měli v hlavě, a tak jsme se věnovali jiné činnosti. Asi tušíte jaké.

Když ono nejde odolat.

Hlavně, když jste sami s takovým andělem.

Řešili jsme s Edwardem otázku, jestli se nevezmeme znovu.

Nakonec jsme došli k závěru, že nám jedna svatba zatím stačí.

Až když budeme mít sté výročí, tak možná…

...

Byla jsem neustále šťastná.

Byla jsem se svou rodinou, se svým andělem.

Svou rodinu bych za nic nevyměnila, miluji je.

To samé i s Edwardem.

Moc ho miluji a nedopustím, aby se naše cesty rozdělili…

Nikdy.

Budu s ním a se svou rodinou…

Navždy…

Pohled vypravěče

Nejen v pohádkách jsou šťastné konce a tento šťastný pár to dokazuje.

I když měli krušné doby, vyřešili je a nikdy se k nim nevraceli.

Oba byli šťastni a ti kolem nich také.

A tím pádem i já.

Byl jsem rád, že moje jediná dcera je šťastně zamilovaná.

Byl jsem rád, že uměla přiznat a napravit chyby. To totiž měla po Marii, a ne po mě.

Bella mi je moc připomínala. I když si vlasy ostříhala nebo obarvila, stále byla celá ona.

Bella mi svůj příběh vyprávěla a já ho teď vyprávím vám.

Jenže tady příběh končí.

Bella si Edwarda po stech letech vzala znovu.

Tentokrát však nestrávili své líbánky na ostrově Esme, ale na ostrově Isabella, který jsem společně s Edwardem koupili Belle.

Edward a ani Bella mi neřekli, jaké byly její reakce. Zřejmě dobré, protože jak Edward, tak ostrov přežili.

Vlastně se na tomto daru podílela téměř celá rodina.

Teda hlavně dospělí.

Esme se postarala o dům, Alice o plnou šatnu. Carlisle a Edward mi pomohli vybrat ten správný ostrov a postarali se o koupi.

Byl jsem rád, že Bella je šťastná, protože jsem tak byl šťastný i já.

Miluji ji stejně jako Marii, kterou jsem nikdy nepřestal milovat.

Nikdy své holky nepřestanu, tak jako Bella nepřestane svou rodinu a Edwarda…

Baby, tell me how can I tell you
That I love you more than life
Show me how can I show you
That I’m blinded by your light
When you touch me I can touch you
To find out the dream is true
I love to be loved, I need yes I need to be loved
I love to be loved by you

Doufám, že se vám poslední kapitola líbila!

Děkuji za komentáře!