Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Loď Snů - 20. kapitola

edwardcullen

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Loď Snů - 20. kapitola20. kapitola je na světě a nese název Každý den začíná jinak a proto se mění naše rozhodnutí. I já se rozhodla, že tato povídka bude úplně jinak a vypadá to, že nakonec bude jen happy end, ale ještě uvidíme. Třeba nakonec napíši oba dva. Tato kapitola je zase trochu kratší, doufám, že nevadí, ale více jsem do této kapitoly nechtěla dávat. Pěkné počtení a děkuji za komentáře! Odehnalka

05.09.2009 (23:00) • Odehnalka • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 4604×

20. kapitola – Každý den začíná jinak a proto se mění naše rozhodnutí

 

Pohled vypravěče

Zatím co Bella bloudila lesem, Fred přemýšlel o všem, co si právě řekli a co všechno spolu prožili.

Seděl v obývacím pokoji na gauči a koukal nepřítomně na protější zeď. Lily si sedla vedle něj a pevně ho objala.

Fred se na ni koukl a objal ji kolem ramen. Lily chtěla promluvit, ale Fred zavrtěl hlavou.

Chtěl být v tichu, aby mohl lépe přemýšlet. V hlavě měl zmatek a potřeboval ho uklidit.

Nevěděl, co teď bude, co se stane.

Zabořil svůj obličej do ohnivých vlasů své milované a zavřel oči.

Dlouho tam takhle seděli a nevšimli si dívky, která prošla kolem okna…

 

Pohled Alice

Byla jsem s Emmettem na lovu, když jsem našla Bellu.

Ležela na kameni a spala. Byla celá mokrá a prochladlá.

Opatrně jsem ji probudila a podepřela. Vypadala, že má sotva sílu stát. Ve tváři a v očích měla smutek a bolest.

Opatrně jsem ji vedla lesem. Emmett, na kterého jsem po chvíli narazila, ji vzal do náruče, kde hned usnula.

...

Edward z toho nebyl zrovna dvakrát nadšený, ale když viděl, v jakém je stavu, povolil.

Emmett ji položil do mé ložnice.

Já ji převlékla do suchého oblečení a zakryla tlustou dekou.

Spala klidně, ale po tvářích ji tekly slzy. Chvíli jsem se na ni dívala a pak jsem co nejtišeji odešla z pokoje.


Pohled Belly

Probudila jsem se v ve velkém prostorném pokoji.

Hlava mě už tolik nebolela, ale vůbec jsem si nepamatovala, jak jsem se sem dostala. Všimla jsem si, že mě někdo převlékl.

Sotva jsem se rozkoukala, vzpomněla jsem si na včerejší hádku a znovu se potichu rozbrečela.

Vylezla jsem ze zahřátého pelechu a stoupla na slabé nohy. Na jednom křesílku se válel župan a tak jsem si ho navlékla. Byl dlouhý do půlky stehen, ale příjemně hřál.

Potichu jsem vyšla z pokoje a objevila se na nádherné chodbě. V domě byl klid a nikoho jsem neviděla.

Kde to sakra jsem? Po chvíli jsem se objevila na velkém schodišti a tak jsem pomalu sešla. Objevila jsem se v krásném obývacím pokoji, který byl ohromně velký.

I zde nikdo nebyl a tak jsem zamířila k velkým bílým dveřím, které byly na druhé straně pokoje. V roku obývacího pokoje jsem si všimla černého klavíru.

Vypadal jako ten, co byl na Vixen, tento však měl zlaté rámy. Rychle jsem od něj odtrhla pohled a otevřela dveře.

Za nimi se ozýval jakýsi zvuk a já se zaradovala. Už jsem si chválíme myslela, že jsem mrtvá. Jediné, co jsme si totiž pamatovalo bylo, jak jsem si lehla na kámen a pak usnula.

Pak se mi zdály podivné sny. Někdo mě nesl v náruči a pak další, kde jsem byla s mámou a tátou. Potichu jsem otevřela dveře a objevila se ve velké kuchyni.

A spatřila Esme.

„Esme!“ vyhrkla jsem nadšeně a rychle se k ní rozeběhla. Pevně jsem ji objala a ještě víc se rozbrečela.

„Bello, zlatíčko!“ zašeptala a objala mě. „Jak ti je?“

„Blbě,“ přiznala jsem a koukla se Esme do zlatavých očí. „Kde to vlastně jsem?“

„V našem domě. Řekněme, že tohle je naše trvalé sídlo,“ vysvětlila.

„Trvalé sídlo? Vy jste už tady ve Forks někdy bydleli?“

„Ano, kdysi dávno. Je to skvělé místo…,“ přikývla a já ji skočila do řeči.

„Nesvítí tu sluníčko, často je zataženo, prší a ve zdejších lesích se divoká zvěř.“

„Přesně tak. Proto jste tady?“

„Ne, ve Forks jsem se narodila a moje máma taky… a taky tu potkala táty a umřela tady. Forks je můj domov, který se mi teď rozpadá pod rukama,“ vysvětlila jsem a napadla mě nová vlna slz.

„No tak, zlatíčko, neplakej. Udělala jsem ti snídani, snad ti bude chutnat. Poprvé jsem po dlouhé době vařila. Dala si mi tu záminku. Tak pojď, zlatíčko,“ utěšila mě Esme a vedla mě do jídelny.

Tam mě posadila k velkému stolu a položila přede mě snídani.

„Můžu ti to všechno říct? Právě tebe jsem včera potřebovala,“ zeptala jsem se a zakousla se do toustu. Esme si sedla vedle mě a pousmála se.

„Samozřejmě že můžeš Bello,“ přikývla a tak jsem se pustila do vypravování. Nevynechala jsem nic, ani ten smutek kvůli Edwardovi.

Esme mě celou dobu pozorně poslouchala a neřekla ani slovo. Já se někdy dívala na ni, někdy prostě do blba a někdy na snídani.

„Bello, je mi to líto,“ řekla nakonec Esme a objala mě.

„Mě taky. Nejhorší je, že nevím co mám teď dělat,“ rozbrečela jsem se zase a schovala tvář do dlaní.

...

Nějakou dobu jsem tam s Esme seděla a povídaly si, pak jsem však usoudila, že bych se měla jít převléknout.

Od Esme jsem věděla, že kromě Carlislea, který je v práci, jsou všichni venku. Esme mě doprovodila do pokoje, který patřil Alici.

Tam jsem se převlékla do svého oblečení a sešla zase dolů. V obýváku se však objevil zbytek rodiny. Všichni se na mě podívali a já se schovala za svými dlouhými vlasy.

Rozhodla jsem se, co udělám, ale nechci, aby o tom někdo věděl.

Koukla jsem se na Edwarda a naše pohledy se spojily. V jeho očích byl smutek, věděla jsem, že já ho tam mám taky. Znovu jsem sklonila hlavu.

Mrkla jsem na Alici a ta se pousmála. Pak jsem zamířila k Esme.

„Díky za snídani, Esme. Už vím co udělám a toto rozhodnutí mě nutí se na nějakou chvíli rozloučit. Každý den začíná jinak a tento začal hodně dobře. A já potřebuji změnit svůj život. Měj se Esme a važ si, co máš. Máš rodinu a tu já nikdy nepoznala,“ zašeptala jsem a celou dobu jsem se ji dívala do očí. Esme se tvářila nechápavě a smutně.

„Co chceš dělat?“ ozvala se Alice.

„Nemůžu tu to říct, Alice, protože sama moc nevím. Ale už nechci nikomu ubližovat. Hlavně vám ne,“ zavrtěla jsem hlavou  začaly mi zase téct slzy.

Rychle jsem je utřela a než jsem se nadála, Alice mě objala. Pousmála jsem se a na všechny jsem se podívala.

„Mějte se hezky,“ hlesla jsem a vyšla z domu…

...

Bloumala jsem lesem. Rozhodla jsem se, co udělám.

Odejdu a půjdu hledat tátu. Tak těžké to být zase nemůže.

Nějaké peníze mám a když tak si někdy přivydělám.

Musím na nějaký čas zmizet.

Ubližuji osobám kolem mě a to nechci…


Pohled vypravěče

Když Bella přišla domů, nikdo tam nebyl.

Rychle si sbalila jen to nejnutnější, převlékla se, vysprchovala. Vzala si pár dolarů a vydala se na cestu.

Nevěděla, kam jede, nevěděla, jestli se sem někdy vrátí, jestli někdy zase uvidí Edwarda a ostatní Cullenovi.

A hlavně jestli zase uvidí Freda, svého bratra…

 

Doufám, že se kapitola líbila!

Děkuji za komentáře!


Autor: Odehnalka (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Loď Snů - 20. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře