Bella a Jacob se znají už malička... Chodí spolu do školy a mají malé tajemství. Milují se. Ale co se stane, když Bella zjistí, že žije ve světě plném tajemství, které by byla radši, kdyby nikdy neodhalila? A jak s tajemstvími souvisí rodina, která se nově přistěhuje do Forks?
15.06.2010 (15:15) • LiaC • FanFiction na pokračování • komentováno 1× • zobrazeno 4580×
PROLOG:
Každý má tajemství.
Někdo malé, někdo velké. Někdo takové, za které se stydí, někdo takové, které by nejradši hned vykřičel do celého světa. Nikdy jsem netušila, jak velkou roli hrají v tomto světě. Nikdy jsem netušila, jak velkou roli hrají v mém světě. Nikdy jsem netušila, že by mohla nějak ovlinit můj život.
Nikdy jsem netušila, že jednoho dne... budu jejich obětí.
1.KAPITOLA *POPRVÉ*
BELLA:
„Jaku," zašeptala jsem do ticha a hledala v té tmě jeho rty.
Zničehonic jsem ucítila horké prsty, jak mi přejíždí po zádech a pomalu se přesouvají dopředu na podbřišek. Naskočila mi husí kůže a jemně jsem se zachvěla. Tiše se zasmál a jeho obličej se přiblížil k tomu mému. Cítila jsem teplý dech na mých ještě více rozpálených tvářích. Ustoupila jsem o krok abych se mohla opřít o stěnu mého pokoje a jeho chytla za límec košile, aby šel se mnou. Nechtěla jsem mezi nás pustit žádný prostor. Vyndal mi ruku zpod trička a objal mě kolem pasu. Přitáhl si mě pevně na své tělo a shýbnul se tak, aby mi rty dosáhl na krk. Jeho zrychlený dech mě dráždil na krku tak, až se mi z úst vyloudil hlasitý sten. Zřejmě ho to nabudilo, protože se rychle přesunul z mého krku na rty. Otíral se mi o ně a přitom mi zase sahal rukou pod tričko. Hrál si se mnou. Byl všude. Tak silně jsem vnímala jeho spalující doteky na svém těle. Zajela jsem mu rukou do vlasů a pootevřela rty. Cítil moji netrpělivost. Nemohla jsem se dočkat až se naše rty spojí. V tu chvíli, kdy jsem se začala třást a už už ho chtěla okupovat svými rty, se těmi svými se ke mně přitiskl a toužebně se do mě vpíjel.
Líbal mě a já mu polibky ochotně oplácela. Chytil okraj mého trička a svlékl mi ho. Rukama jsem ho objala kolem krku a nepřestávala ho líbat. Ani on s polibky nepřestával a dál se chtivě dotýkal celého mého těla. Uvolnila jsem si jednu ruku, kterou jsem mu rozepínala knoflíčky košile a druhou ho stále držela kolem krku. Když se mi povedlo rozepnout i poslední knoflík, chytil mě pevně kolem boků a nadzvedl mě tak, abych ho nohama pevně objala kolem pasu. Odlepil nás od stěny a položil mě i s ním na mou postel. Stále jsem měla kolem něj omotané nohy, když si sundal košili a hodil ji na zem. Přesouval se z mých úst na krk, klíční kosti přes pupík až k podbřišku, kde ho zastavily moje džíny. Rychlým pohybem mi je rozepnul a už je ze mě stahoval. Když na zemi leželo všechno kromě našeho spodního prádla, přitáhla jsem si ho zase zpátky k mému obličeji.
„Ani nevíš, jak dlouho už chci tohle udělat," zašeptal mi do vlasů a pak mě znovu začal líbat.
Mezi vteřinovými pauzami v líbání šeptal moje jméno a já cítila takovou pýchu, že je to právě moje jméno, které vychází z jeho rtů. Přejížděla jsem mu rukou po vypracovaném horkém břiše, prsou, zádech, prostě všude, kam jsem jen dosáhla. Na mé dotyky odpovídal spokojenými vzdychy, které mu unikly z úst pokaždé, když jsem nehty přejela po jeho dokonalých zádech.
Opět opustil mé rty a začal mě líbat po celém břiše. Každým polibkem se přibližoval blíže a blíže k mým kalhotkám. Prodlužoval to, věděl, že mě to nabudí k ještě větší nedočkavosti, která přinese ještě větší vášeň. Když přejížděl ústy po mých kalhotkách a přesunul se na stehna, chytla jsem deku, co ležela pod námi a vší silou se jí držela. Když při cestě nahoru, zpět k mému bříšku, zavadil zase rty o kalhotky, prohnula jsem se v zádech a dopadla se vzdychem zpět na postel. Rychle se vrátil k mému obličeji a něžně mě políbil.
„Trápím tě viď?" řekl se šibalským výrazem v očích a hladil mě po vlasech. Snažila jsem se uklidnit svůj zrychlený tep společně s hlasitým, splašeným dýcháním. Kývla jsem na souhlas a podepřela se lokty tak, abych měla trochu výhodnější polohu. Pozoroval mě s doutnajícím pohledem a čekal co udělám. Políbila jsem ho a vyprostila se zpod jeho těla. Povedlo se mi přelézt přes všechny ty peřiny a slézt z postele. Postavila jsem se před něj a hrozivě se usmála.
„Co to děláš?" zeptal se s nespokojeným výrazem. Prohrábla jsem si vlasy a prstem ho pak vyzvala, aby mě následoval. Ochotně se zvedl z postele a já se se smíchem rozeběhla po schodišti ven z baráku. Byla horká srpnová noc, takže mi ani náhodou nemohla být zima. A už vůbec ne, když jsem se chystala ji strávit s Jakem. Počkala jsem pár metrů ode dvěří a čekala až vyběhne za mnou. Netrvalo to ani tři vteřiny a už byl u mě. Pevně mě chytl za ruce a šeptal.
„Tak copak plánuješ, hm?"
Přejela jsem mu rukou přes prsa a odpověděla.
„Teď budu trápit já tebe," zasmála jsem se. Vyprostila jsem se mu a začala zase utíkat.
„Fajn," zabručel.
„Ale počkej až tě chytím!" Zasmál se a začal běžet za mnou.
Přeběhla jsem zahradu a doběhla na pláž, která byla hned za naším barákem.
Tam mě Jacob doběhl a oba nás svalil do písku. Jako v pokoji, i tady jsem skončila na zádech.
„Mám tě," zabroukal mi do ucha.
Písek byl příjemně teplý- vyhřátý, ale v tu chvíli jsem vnímala jen Jakovo tělo. Dívala jsem se mu do obličeje, který měl osvícený paprsky úplňku. Tiché šumění moře dodávalo tomu místu na romantičnosti, ale jak jsem řekla, tomu všemu jsem věnovala jen tisícinu své pozornosti. Jake sklonil obličej a otíral se mi rty o ten můj. Zavřela jsem oči a vnímala jeho doteky.
„Máš mě," souhlasila jsem a slyšela v tom ten krásný dvojsmysl.
„Co se mnou teď uděláš?" vyzvídala jsem a stále neotevírala oči.
Neodpověděl. Jen se potichu zasmál. Pomalu mi přejížděl rukou mezi prsy a pak jeho ruka začala klesat na moje břicho. Ani tam se na dlouho nezastavil. Jen nakreslil prstem pár koleček a pokračoval na mém pravém boku. Pochopila jsem kam jeho ruka míří a tak jsem se trochu nadzvedla. Jednou rukou mě chytl za zadeček a přitiskl si mě k sobě. Cítila jsem ho na sobě. Cítila jsem každý jeho sebemenší pohyb.
„Uvidíš," řekl jemným hlasem plným emocí a jeho rty se přitiskly na moje.
Byla jsem jako smyslu zbavená. Nechal mě klesnout zpátky na písek a začal mi svlékat podprsenku. Nechala jsem ho. Neviděla jsem jediný důvod, proč bych mu v tom měla bránit. Odhodil ji daleko do písku, přičemž mě nepřestával líbat. Pohladil mě na tvářích a pak se jemně dotýkal mých prsou. Zdálo se mi, že mě nechce do ničeho nutit. Byl tak opatrný, bál se, aby mě nevyplašil. Chytla jsem ho kolem krku jednou rukou a druhou si hrála s jeho vlasy. Moje srdce tlouklo jako o závod. Měla jsem pocit, že mi snad každou chvíli vyskočí z hrudníku.
„Neboj se," zašeptal něžně mezi polibky a pak pomalu, abych ho mohla zarazit, kdybych chtěla, se jeho ruce sunuly dolu k mým kalhotkám. Odtáhl se, aby mi viděl do obličeje a stále pomalu mi je stahoval. Plaše se usmál, když se mu to povedlo a sledoval moji reakci. Oplatila jsem mu úsměv, jak nejlépe jsem dokázala. Byla jsem vystrašená. Bylo to pro mě něco nového, ale tím krásným způsobem. I přes to, že mě uklidňoval, jsem se bála. Dívala jsem se mu do očí a v nich viděla odraz těch svých. Byly vyplašené, ale zároveň v nich převládaly černé panenky roztažené chtíčem a vzrušením. Viděl můj výraz a tak si snadno domyslel, co se děje. Zamyslel se stále hledíc do mých očí, ale pak se zase sehnul k mým rtům, které jemně políbil.
„Nemusíš se ničeho bát. Jsem tady," uklidňoval mě a pohladil.
„Nemusíme to udělat tuhle noc. Můžeme počkat."
Věděla jsem, že to myslí vážně, ale já nechtěla. Možná, že jsem se bála, ale na druhou stranu už jsem chtěla, aby ten okamžik přišel. Už jsem ho chtěla cítit v sobě.
Zavrtěla jsem hlavou.
„Ne, ne. Jsem v pohodě," řekla jsem pevným hlasem. „Nebojím se."
Uchechtl se, protože věděl stejně jako já, že to byla lež.
„Dobře," řekl pomalu.
„Musíš mi, ale říct, kdyby tě to bolelo, jasný?"
Zachvěla jsem se při tom pomyšlení a vážně přikývla.
Několika pohyby si sundal trenky a hodil je vedle mých kalhotek. Klekl si nade mě a chvíli mne pozoroval. Ať hledal v mých očích jakékoliv pochyby, ani jednu nenašel. Měla jsem naprosto vyrovnaný výraz a čekala jsem. Když neviděl jedinou známku toho, že bych při jeho sebemenším dotyku vzala nohy na ramena a s křikem utekla, sklonil se, chytil mi ruce něžně, ale pevně a položil mi je za hlavu. Ze začátku byli jeho polibky opatrné. Líbal mě na rty, krk, klíční kosti, pak se přesunul na prsa, která mi jemně dráždil jazykem. Pomalu se na mě položil a já ucítila jeho úd na svém podbřišku. Rty se mi přiblížil k uchu.
„Klid, neboj se. Neublížím ti."
Byla jsem klidná, nebo jsem se o to, alespoň snažila. Ležela jsem naprosto nehybně a pevně tiskla oči k sobě. Pusu jsem si zamkla na zámek a slíbila si, že nevykřiknu. Políbil mě a pustil mi ruce. Okamžitě jsem mu je omotala kolem krku a čekala na bolest. Trochu se nadzvedl a pak mnou pronikl. Ve vteřině jsme byli jedno tělo. Otevřela jsem oči a slastně vydechla. Byl to nádherný pocit. Žádná bolest, jak jsem si myslela. Usmála jsem se na Jakea, kterému oči žhnuli chtíčem. Přitáhla jsem si ho ještě blíž a v tu ránu jsme se líbali. Pohyboval se ve mě pomalu, ale pak začal zrychlovat a já mu pokaždé šla ochotně naproti. Líbal každou část mého těla, kterou mohl a já se každou vteřinou víc a víc oddávala jeho tělu. Teď už jeho polibky nebyly ani náhodou opatrné. Jazykem mi přejížděl po rtech a stále více si mě tiskl na prsa. Přesunula jsem ruce z jeho krku na záda, kde jsem mu hladově a plná vzrušení zarývala prsty do kůže. Nestěžoval si, stejně jako já si nestěžovala na jeho jemné kousání. Tiskli jsme se k sobě, jak nejvíce jsme dokázali a přitom mi to nepřišlo dost těsné. Chtěla jsem víc. Nevnímala jsem bolest, kterou mi způsobovaly jeho silné paže, ani to, že sotva popadám dech. Jen jsem chtěla, aby se mě více dotýkal a aby si mne přitáhl ještě blíž.
Zase jsem si omotala nohy okolo jeho těla a tím pádem cítila každý jeho příraz a pohyb ve mě dvakrát tak více. Zdálo se mi, že se do mě noří mnohem hlouběji. Takový nával vášně jsem ještě nikdy necítila... Bylo to jako časovaná bomba.
Najednou jsem se celá začala chvět. Kapičky potu si razily cestu na mém těle a já zvrátila hlavu dozadu. Jacob mi odhrnul vlasy z obličeje, ještě dvakrát se do mě ponořil a začal se taky chvět. Vykřikla jsem rozkoší, zaryla se nehty do Jakových zad a vyčerpaná se pod jeho rukama položila do písku. Uběhly tři vteřiny rychlého, nepravidelného dýchání a Jake klesl s hlasitým stenem vedle mě.
Nebylo slyšet nic jiného než náš zrychlený dech a šumění mořského příboje. Leželi jsme tam a nechali se ovívat půlnočním chladným vánkem. Naše ruce se propletly a nechtěly se pustit.
„Páni," vydechla jsem a otočila se na bok směrem k Jakovi.
Volnou rukou jsem mu kreslila obrázky po těle a sledovala, jak se pod mým dotykem chvěje. Oči měl zavřené a usmíval se.
Položila jsem si mu hlavu na prsa a poslouchala jeho zběsilé srdce. Tlouklo tak strašně rychle...
Stále jsme se drželi za ruce. Nebylo nic, co by nás v tu chvíli od sebe dokázalo odtrhnout. Druhou rukou mě hladil po zádech a teď už pravidelně oddychoval do mých vlasů. Zvedla jsem hlavu abych mu viděla do očí. Díval se na nebe a pozoroval hvězdy. Natáhla jsem se a dlouze ho políbila na rty. Okamžitě mi polibek oplatil a převalil mě zpět do písku.
„Co bys řekla na plavání při měsíčku?" zeptal se a úsměv se mu roztahoval po celém obličeji.
„Řekla bych, že teď bych se spíše utopila než plavala," odpověděla jsem také s úsměvem.
Klekl si a se záludným pohledem mi sklonil hlavu k obličeji tak blízko, až mě jeho vlasy šimraly na tvářích.
„Já se tě, ale neptám lásko, prostě jdeme," zašeptal mi do ucha až mi naskočila husí kůže. Krátce mě políbil a pak mě jednou rukou chytl okolo ramen a druhou mě podebral pod koleny. Stoupl si a bez zjevné námahy mě zvedl do vzduchu.
„Jaku!" vyjekla jsem a pevně se ho chytla kolek krku.
„Pusť mě! Dělej, do vody mě nikdy nedostaneš!" křičela jsem a smála se u toho.
„Že ne? Sleduj!" Rozeběhl se přímo do moře a co nejvíce při tom cákal nohama.
Voda byla stále ještě příjemně vyhřátá z parného dne. Jacob se zastavil, když mu dosahovala po pás. Vodní hladina se pomalu uklidňovala, teď když stál v klidu semnou v náručí. Kapičky vody mi stékaly po těle a s potichoučkým kapáním narážely do měsícem osvícené hladiny.
„Opovaž se mě teď pustit," vyhrožovala jsem a kontrolovala jak vysoko nad vodou mě drží.
„Ale Bells, to bych ti přece neudělal," bránil se Jake s nevinným výrazem. Pro jistotu jsem se ho, ale chytla pevněji a nehodlala se pustit.
„Budu tě pořád držet až budeme pod vodou," zašeptal mi do vlasů a jen to dořekl, vrhl se hlouběji do vody.
„Co? N-," začala jsem protestovat, ale ani jsem to nedořekla a už se pod námi uzavřela hladina. Voda mi natekla do uší a my se ocitli v tlumeném mořském království. Otevřela jsem oči, ale vše co jsem viděla byla tma. Stále jsem cítila Jakovi ruce, jak mě ochranitelsky drží u jeho těla. Stáhl mě pod vodu právě ve chvíli, kdy jsem vydechla všechen vzduch z plic, takže jsem začala kopat nohama na znamení, že se potřebuji vynořit. Zareagoval okamžitě. Ani ne vteřinu po tom, jsme už byli nad vodou a já mohla dýchat.
„Blázne!" vykuckala jsem ze sebe a snažila se mu vykroutit z objetí.
„Bells, je to jenom voda," smál se a nepouštěl mě.
„Pusť mě. Topit se, je ta poslední věc na mém seznamu věcí, které chci dneska dělat!" řekla jsem na oko vážně a nevšímala si jeho skvělé nálady.
„Bello, ne! Je to tady hlubok-" Nedořekl... Vymanila jsem se z jeho náruče a chystala se si stoupnout. Nevěděla jsem, jak hluboké to tam je a tak jsem se opět ocitla pod vodou. Dřív než jsem stihla dopadnout až na dno, Jakova ruka mě zachytila a vytáhla zpět nad vodu.
„Hluboký," dořekl a začal se strašně smát.
Zatímco jsem vydýchávala ten šok, omotal si moje ruce okolo krku a pevně si mě k sobě přitáhl. Instinktivně jsem ho objala nohama kolem pasu a položila si hlavu na jeho rameno.
„Nedosáhnu na dno," zakňourala jsem.
„Já vím," zasmál se.
„Ale já jo... Takže, ty máš nějaký seznam?" zeptal se s už trochu vážnějším tónem.
„No vlastně ani ne," zamumlala jsem mu do důlku mezi krkem a ramenem.
„Jak to myslíš?" vyzvídal a hladil mě při tom na zádech.
„Myslím to tak, že seznam se většinou skládá z více než jedné věci." Odtáhla jsem se na délku paží tak, abych mu viděla do obličeje a lehce se usmála. Po tváři se mu roztáhl široký úsměv.
„Aha, takže tvoje jediná věc na seznamu byla... ," řekl s úsměvem a významně se odmlčel.
Přikývla jsem a cítila jak se mi do tváří hrne krev. Určitě jsem byla rudá jako rajče- ještě, že byla tma. Chytl mě pod bradou a přitáhl si můj obličej ke svému.
„Miluju tě," zašeptal a jeho teplý dech mi ovanul tvář. Pak mi rukou přejel přes záda až na zadeček a přitiskl si mě k sobě. Jeho teplé rty se zmocnily s neskutečnou vášní těch mých a já zapomněla, že jsem se na něj vlastně ještě měla v úmyslu zlobit. Naše tiché steny se ztrácely v šumění mořského příboje. Zničehonic se začal Jake nekontrolovatelně třást. Odklonil ode mně obličej a upnul na mě své černé oči plné chtíče.
„Bello," zašeptal centimetr od mých rtů a hladově mě políbil.
„Chci tě... ," zachraptěl mi do ucha a jeho ruka se mi zapletla do mokrých vlasů. Jeho dech mě šimral na krku a rukou se mi teď přibližoval blíže a blíže k mým ňadrům. Klouzal mi po kůži jako po saténu; v místech, kde se mě dotýkal, jakoby mnou projel elektrický proud. Na jeho slova jsem zareagovala okamžitě. Rychle jsem mu ruku chytla a přitiskla si jí na levé prso. Musel cítit, jak rychle mi srdce bije. V tu chvíli jsem zapomněla na jakýkoliv stud. Přesunula jsem mu ruku z krku do vlasů a přitáhla si jeho obličej k mému. Otřela jsem se mu o rty a zašeptala jeho jméno.
„Jsem tvoje," zašeptala jsem dotýkajíc se jeho dokonalých rtů. „Celá."
Nohy, kterými jsem se ho stále držela okolo pasu, jsem si za jeho zády překřížila a zapřela se tak, abych se mohla pod vodou lehce nadzvednout. Klínem jsem mu přejela přes břicho nahoru a pak zase pomalu dolu. Z úst se mu vyloudil tichý sten a okamžitě mě začal líbat. Rty mi potom přejel po celé délce krku až k mezeře mezi prsy. Hlasitě jsem vydechla a přitiskla se pánví blíže k jeho tělu.
„Jaku," zanaříkala jsem. Byla jsem tak nedočkavá. Jeho rty se mi pak přiblížily rychlostí světla k uchu.
„Celá?" zeptal se a jemně mě stiskl zuby na krku.
„Úplně," odpověděla jsem a přejela mu pod vodou po dokonale vypracovaném břiše. Na můj dotyk reagoval zasténáním. Jemně mi zmáčkl prso a pak ponořil ruku pod vodu; sjel mi po břiše jako před vteřinou já jemu a nezastavoval. Jeho zrychlený dech mě vzrušoval. Zavřela jsem oči a vnímala každý jeho dotyk. Trochu jsem uvolnila sevření kolem jeho pasu abych mu usnadnila přístup. Prsty mi přejížděl po vnitřní straně stehen a doháněl mě tím tak k šílenství. Přitiskla jsem svoje rty na jeho a ruku, která mu před chvíli spočívala na břiše jsem přesunula na jeho pevný dokonalý zadek. Najednou jsem ucítila jak do mě vnikl prsty. Bylo jasné, že to dělá poprvé, ale v tu chvíli jsem tomu mohla jen stěží uvěřit. Jeho ruka, která se ve mě rychle, ale jemně pohybovala mi působila neskutečnou rozkoš. Bylo to tak intenzivní a nádherné. Najednou přestal a pevně mě chytl kolem pasu. Aniž by se naše rty rozpojily, ocitli jsme se opět na pláži a já ve vteřině ležela na horkém písku.
JAKE:
Ležel jsem tam, nad tou nejkrásnější dívkou, jakou kdy svět spatřil a v duchu si říkal, jaké štěstí mám, že patří právě mě. Kolikrát jsem si jí představoval nahou... kolikrát jsem si jí představoval, jak leží pode mnou a vzdychá moje jméno? A teď se mi to splnilo. Tohle a ještě tisíc jiných věcí o které by mě ani ve snu nenapadlo žádat. Sklonil jsem se abych jí mohl políbit. Vrhla se na mě a polibek mi ochotně oplatila. Kolik let vlastně uběhlo od doby, co jsme si jako děti plácali bábovičky na pláži? Pamatuju si jak si z nás tenkrát naši tátové dělali srandu, že se jednou vezmeme. Tenkrát jsem se tomu smál, ale dneska už ne. Jasně, asi neni zrovna rozumný myslet v sedmnácti na svatbu, ale prostě si nedokážu představit, že bych byl někdy s někým jiným než s Bellou. Ani nevím, jak se to stalo, ale najednou jsem ležel na zádech já a ona na mě seděla s vítězoslavným úsměvem. Díval jsem se jí to těch krásných čokoládových očí, ve kterých se blýskaly plamínky a nedokázal od nich odtrhnout pohled. Lehla si na mě a začala mou hruď zasypávat polibky. Když se pak s každým polibkem přibližovala blíž a blíž k mému břichu a moje vzrušení tak přeteklo přes hranici snášenlivosti, chytl jsem jí kolem pasu, překulil jí zpátky do písku a spojil naše těla v jedno. Jednu ruku jsem si zapletl do jejích vlasů a druhou jí hladil po jejích dokonalých křivkách. Opřela se lokty do písku a pokrčila nohy v kolenou čímž mi umožnila lepší přístup.
„Jacobe?" vydechla zatímco jsem jí líbal na krku. Odtáhl jsem se abych na ní viděl a zpomalil, protože jsem nevěděl, jestli s tím nechce přestat.
„Děje se něco?'' Její obličej se rozzářil.
„Miluju tě,'' řekla prostě a lehla si zpět na písek se zavřenýma očima a úsměvem na rtech. Hlasitě jsem se zasmál, pohladil jí po tváři a vrátil se zpět do původního tempa. Neměl jsem ponětí kolik je hodin a bylo mi to jedno. Jediné co jsem vnímal byla Bella. Její tělo, ten způsob jakým se pode mnou pohybovala. Její nehty se mi zarývaly do zad, ale pro mě to bylo jako pohlazení. Tiskla své nahé tělo k tomu mému a v místech, kde jsme se navzájem dotýkali jsem mel kůži v jednom ohni. Nevadilo mi to. Naopak jsem se k ní tiskl ještě pevněji. Za celou dobu nevydala ani hlásku a tak jsem přidal na rychlosti. Prudce se zvedla z písku, takže už neležela, ale seděla a její rty se přitiskly k těm mým. Na tom polibku bylo něco jinak. Nebyl jako ty ostatní. Naše jazyky se vzájemně propletly. Zkoumaly se a poznávaly. Cítil jsem, že už přichází má chvíle. Mé tělo se začalo zmítat v křeči. Zabořil jsem ruce do písku a prsty se do něj zaryl. Nebyl jsem si jistý, že kdybych je nechal kolem Bellina pasu, tak bych ji nerozmačkal. Naopak Bella si je omotala kolem mého krku. Když jsem hlasitě zasténal a otevřel oči, zjistil jsem, že Bella je drží pevně zavřené a zatíná zuby.
„Nedrž to v sobě," zašeptal jsem jí do vlasů a dále se v ní pohyboval, aby i ona dosáhla vrcholu.
„Poddej se tomu," radil jsem jí dál a zase zrychlil. Měl jsem pocit, že se snad stydí. Byla tak roztomilá... Poslechla mě a z úst se jí vyloudil hlasitý sten. Líbilo se mi to.
„To je ono…" povzbudil jsem jí. Po chvilce se začala třást a já cítil, jak z ní vyprchává poslední zbytek energie. Vykřikla, její nehty se zaryly do mých zad a hlava jí klesla na moje rameno. Pohladil jsem jí po zádech a políbil jí do vlasů.
„Jsi unavená?" zeptal jsem se. Kývla hlavou a zamumlala něco neurčitého co znělo jako souhlas. Pomalu jsem naše těla rozpojil a položil jí na písek. Pak jsem se zvedl a posbíral naše oblečení. Dalo mi docela práci, než jsem našel moje trenky, ale nakonec se objevily pár kroků od Belliny podprsenky. Oblékl jsem si je a doběhl k Belle do baráku abych tam donesl její spodní prádlo. Vrátil jsem se na pláž a klekl si vedle teď už spící Belly. Políbil jsem jí na krk, tvář a čelo a pak jí opatrně zvedl do náruče.
Rychle jsem jí přenesl do domu a položil na postel. Ani to s ní nehlo. Vsadil bych se, že kdyby venku začla Třetí světová, ani by si toho nevšimla. Ale to jsem jí nemohl vyčítat. Byla to pro ní náročná noc, ale krásná... Lehl jsem si vedle ní, přitáhl si jí na prsa a těšil se na ráno.
„Miluju Tě," zamumlal jsem a za pár vteřin usnul.
BELLA:
Neměla jsem absolutní tušení, jak jsem se dostala z pláže až ke mě do postele, ale když jsem se probudila, ležela jsem na ní společně s Jacobem, který mi spokojeně pochrupoval do ucha. Pažemi mě objímal kolem hrudníku a držel mě v kamenném sevření na jeho prsou tak, že jsem se nemohla ani pohnout. Veškerou svou sílu jsem dala do toho, abych aspoň trochu uvolnila jeho sevření. Povedlo se a já se tak mohla zvednout z postele. Sebrala jsem ze země svoje spodní prádlo, vzala si ze skříně nové a odešla do koupelny. Postavila jsme se před zrcadlo, pustila prádlo na zem a začala se prohlížet. Na některých místech jsem měla ještě přilepený písek, který dokazoval, že se mi celá ta noc jenom nezdála. Usmála jsem se a přistoupila trochu blíž ke svému odrazu. Zaostřila jsem zrak na svoje břicho a zjistila, že se mi po něm rozlézají světle fialové fleky. Modřiny??? Soustředila jsem se i na zbytek těla. Měla jsem je úplně všude.
„Možná je to jenom tím špatným světlem tady,'' řekla jsem si a vlezla do sprchy. Vlasy jsem měla zamotané v chuchvalcích kolem hlavy, takže jsem si je pečlivě umyla a s nimi i zbytek těla. Jak jsem tam tak stála a pouštěla na sebe horkou vodu, přistihla jsem se, jak si přejíždím rukou po těle a přehrávám si v hlavně dnešní noc. Nikdy jsem nic takové nezažila ani z daleka ne. Byla jsem ráda, že to bylo právě s Jacobem. Rychle jsme ruku stáhla, vylezla ze sprchy a vysušila si ručníkem vlasy. Oblékla jsem si čisté spodní prádlo a běžela do pokoje za Jakem. Stále spal když si klekla vedle postele a prstem mu začala přejíždět po svalech. Zacukal sebou, vzdychl si a pak otevřel oči. Naše pohledy se setkaly a on se usmál.
„No dobré ráno ospalče," řekla jsem s úsměvem a políbila ho na rty. Posadil se na okraj postele a posadil si mě na klín.
„Jak jsi se vyspala?" zeptal se hlasem ochraptělým od spánku a hrál si při tom s pramínkem mých vlhkých vlasů.
„Šlo to," odpověděla jsem a zasmála se jeho výrazu.
„Šlo to?" zopakoval a přimhouřil oči. Pokrčila jsem rameny a mávla rukou.
„Byla to ta nejlepší noc, jakou jsem kdy měla," zašeptala jsem mu do ucha a vtiskla mu polibek na krk.
„Vážně? Nejlepší?" Rozzářil se a vypadal jako dítě, co právě dostalo přesně ten dárek k Vánocům, co si přálo.
„Nejlepší," potvrdila jsem a mrkla na něj.
„Co je to?" zvážněl Jake a pohladil mě jemně po místech, kde se rýsovaly modřiny.
„To nic, asi jsme se do toho včera moc vžili," zasmála jsem se, ale on se neusmíval.
„Já- já Ti ublížil?" vykoktal se skrčeným čelem.
„Ne. Jsem v pohodě," uklidňovala jsem ho.
„Ne, to nejsi... Bolí Tě to?"
„Ne, nebolí. Klid Jaku, nic to není. Modřiny se mi dělají pořád... Za chvíli zmizí a bude to." políbila jsem ho na rty. Trochu se uklidnil a přestal se mračit.
„Jak jsem se vůbec dostala z pláže domů?" zeptala jsem se a byla si téměř jistá, co odpoví.
„Usnula jsi, tak jsem tě sem přenesl. Byla už zima, tak jsem se bál, aby jsi nenastydla."
Už se usmíval, ale mě naopak úsměv ztuhl.
„Bello? Co se stalo? Bolí tě to?"
„Ne, nebolí, ale já - já usnula?" vypadlo ze mě a sklopila jsem hlavu aby neviděl, jak se červenám.
„Byla jsi strašně vyčerpaná," řekl soucitným hlasem a zvedl mi obličej za bradu.
„Poslední věc, kterou si pamatuju bylo, že jsi mě položil na písek. Nechtěla jsem usnout. Nemůžu uvěřit, že jsem usnula." Zakroutila jsem hlavou a vymanila se z Jakova pohledu.
„Já se na tebe nezlobím lásko," zabroukal mi do ucha a přitáhl si mě k sobě blíž.
„Kecáš," vypálila jsem ze sebe a musela se zasmát. Převrátil nás na postel a dotkl se prstem špičky mého nosu.
„Ne, nekecám, vlastně by ses měla zlobit ty na mě, že jsem tě takhle utahal," uchechtl se.
„Nezlobím se, líbilo se mi to," pohladila jsem ho po prsou a pokračovala na břiše; zavřel oči.
„To mě taky," Pak mě něco napadlo. Přitiskla jsem mu rty na břicho a líbala jeho dokonalé svaly. Hlava mi klesala níž a níž až jsem se dostala jeho trenkám. Podepřel se lokty a prudce se posadil.
„Ať tě to ani nenapadne!" zavrčel a já mu pomalými pohyby stáhla trenky dolů.
„Isabello Marie Swannová, přestaň!" Zakřenila jsem se na něj a neposlechla ho. Jeho reakce na můj dotyk byla okamžitá. Objala jsem rukou jeho penis a sledovala jeho reakci. Ostře se nadechl a zaťal ruce do pěstí. Pomalu jsem začala rukou pohybovat nahoru a dolu a druhou ho hladila po břišních svalech.
„Bello," zašeptal a položil se zpátky na postel. Zrychlila jsem a slyšela, jak začal lapat po dechu. Jeho tělo se pode mnou svíjelo vzrušením a já nepolevovala. Vzdychy, které mu každou vteřinu vycházely z úst mě podporoval a přemlouval ať nepřestávám. Nakonec to, ale nevydržel; chytl mě za ruku, která mu působila tu neuvěřitelnou rozkoš a shodil mě ze sebe. Ve vteřině byl nade mnou a strhával ze mě kalhotky.
„Ale... " zanaříkala jsem, když jsem slyšela zvuk trhající se látky.
„Ty jsem měla zrovna ráda."
„Koupím ti hezčí," zavrčel.
„Fajn," zasmála jsem se. Chytl mě za stehno a ovinul si mou nohu kolem boku. Přitáhla jsem si jeho obličej a vtiskla mu polibek na rty.
„Nebuď tak nedočkavý," zašeptala jsem.
„Že to říkáš zrovna ty," zasmál se a vnikl do mě, čímž byla veškerá konverzace úspěšně ukončená.
„Jacobe?" vydechla jsem po neuvěřitelně krásné hodině, jen co jsem klesla na jeho nahé tělo.
„Copak?"
„Jsi dobrej,'' řekla jsem zadýchaně.
„S tebou jiný být nemůžu," odpověděl přejíždíc po mých zádech. Políbila jsem ho na krk a vdechovala jeho vůni. Byla jsem tak šťastná... plná energie, silná... byla jsem zamilovaná.
„Za jak dlouho se má vlastně vrátit Charlie?" zeptal se Jake po chvilce ticha.
„Sakra! Kolik je hodin?" vyjekla jsem a už stála na nohách vedle postele a oblíkala se. Podívala jsem se na mobil.
„11?! Ale ne... Na oběd bude tady. Slíbila jsem mu, že uvařím. Po noční bude mít šílenej hlad." Běžela jsem ke skříni, kde ležela Jakova košile a kalhoty a hodila jsem je na ležícího a vykuleného Jaka.
„Klid zlato, já se půjdu vysprchovat a ty zatím předvedeš svoje umění v kuchyni, jo?"
Jeho hlas byl naprosto nevzrušený a já měla chuť po něm něco hodit. Stoupl si a oblékl si trenky. Mávla jsem nad jeho úctyhodnou vlastností nebrat nic vážně a odešla. Seběhla jsem dolu po schodech do kuchyně a šla rovnou k lednici. Minulý týden jsem dala zamrazit porci lasagní, což mi ušetřilo práci. Zatímco se pekly v troubě, řekla jsem si, že umyju nádobí. Zrovna jsem utírala skleničku, když v tom se ke mě zezadu někdo přitiskl a horké ruce chytly mé boky. Lekla jsem se a skleničku upustila. S rachotem dopadla na zem a rozbila se na milion malinkých střípků.
„Výborně… To se ti povedlo Jacobe," otočila jsem se na něj a založila si ruce na prsou.
„No co, tebe je tak lehký vylekat, " zasmál se a já mu hodila utěrku na hlavu.
„Mohl by jsi mi prosím aspoň podat lopatku a smetáček?" Beze slova mi je podal, opřel se o linku a sledoval mě.
„Typický chlap," zamumlala jsem si potichu zatímco jsem zametala střepy.
„Zlobíš se na mě?" zeptal se Jake provinile, když jsem utírala poslední talíř.
„Hrozně moc," přikývla jsem. Pomalu se odlepil od linky a zase si stoupl za mě. Rukama mě objal kolem ramen a políbil na tvář.
„A teď?"
„Bez pochyby," řekla jsem a položila talíř na poličku. Jakovy ruce se přesunuly na můj pas a políbil mě na krk.
„A co teď?"
„Ještě pořád," řekla jsem už méně rozzlobeným hlasem. Otočil si mě čelem k sobě a políbil mě na rty.
„Co teď?"
„Možná," pípla jsme nesměle a už neměla tušení proč jsem se na něj vlastně zlobila. Jakovy ruce mi zajely pod tričko.
„A teď?" zašeptal mi do ucha.
„C-cože?" zakoktala jsem a zatřásla hlavou abych se vzpamatovala.
„Ještě se na mě zlobíš?" uchechtl se.
„Ehm… Jo, asi jo." Opřel mě o linku a sundal mi tričko. Až teď, když se jeho horké tělo opřelo o moje, jsem si všimla, že má na sobě jen džíny.
„Nezlobíš," řekl s úsměvem.
„Zlobím," stála jsem si na svém, ale hlas se mi zlomil na poslední slabice. Chytl mě okolo pasu a vysadil na linku. Sklonil obličej a políbil mě na břicho. Pokračoval směrem nahoru přes prsa, klíční kosti, krk až k mým rtům.
„Nezlob se," zaprosil mezi polibky. Zavřela jsem oči a rukou mu přejížděla po nahé hrudi. Rozepl mi podprsenku a nechal ji spadnout na zem. Jednou rukou si mě k sobě pevně přitáhl a druhou se dotýkal mých prsou. Začala jsem ho líbat a rozepínat kalhoty. Když se mi povedlo rozepnout zip a Jakovy kalhoty sklouzly na zem, ozvalo se z venku Charlieho auto. Oba jsme naráz ztuhli a ani nedýchali. Po třech vteřinách jsem se vzpamatovala a odstrkovala od sebe stále ztuhlého Jakea.
„Oblíkni se! Rychle!" vykřikla jsem a seskočila z linky. Právě, když jsem si přetáhla triko přes hlavu, otevřely se domovní dveře a v nich stál s úsměvem Charlie.
„Ahoj děti," pozdravil nás a pověsil si opasek se zbraní na věšák.
„Ahoj tati, jak bylo v práci?" odpověděla jsem co nejpřesvědčivějším tónem, jakým jsem dokázala.
„Ahoj Charlie," pozdravil Jake z gauče, ze kterého „sledoval" televizi.
„Ušlo to. Jaku? Nechybí ti náhodou něco?" zeptal se podezřívavě táta Jaka s pohledem upřeným na jeho nahé vypracované tělo.
„Já-já…"
„Jake si umokřil košili, když mi pomáhal s nádobím, tak jsme mu jí hodila do sušičky," zalhala jsem pohotově a nevěřila tomu, jak skutečně to zní.
„Aha. No a co to tady tak smrdí???"
„Doprčic! Lasagne!" Vrhla jsem se k troubě a vyndala z ní připálenou hromádku těstovin.
„Promiň tati, zapomněla jsem na ně. Dám ti péct jiný,"
„Ne, ne. To je dobrý Bells. Nedělej si s tím starosti. Mám hlad jako vlk a navíc, křupavý mám rád," zasmál se. Přendala jsem mu lasagne na talíř a postavila je na stůl k televizi.
„Kdo vyhrává?" zeptal se Charlie Jaka a sedl si vedle něj na gauč.
„Florida," odpověděl Jacob bez zaváhání a zvedl se.
„Tak snad to tak i zůstane," zabrblal si táta pod vousy a pustil se do jídla.
„No, tak my půjdeme nahoru. Bella mi slíbila, že mi vysvětlí biologii," Mrkl na mě Jake a mířil si to ke schodům.
„No jo, to jděte. Já tady musím dokoukat zápas. Se mnou byste tady moc velkou zábavu neměli." Zasmál se Charlie. Doběhla jsem Jakea a křikla přes zábradlí:
„Dobrou chuť tati!"
„Víte co?" ozvalo se z obýváku.
„Škoda, že vy dva jste jenom kamarádi." Chytla jsem Jakea kolem pasu a usmála se na něj.
„Kdyby jenom tušil... ," zašeptal mi Jacob do ucha, políbil mě, hodil na postel a začal si s úsměvem svlékat kalhoty.
JE TO MOJE PRVNÍ POVÍDKA, TAK DOUFÁM, ŽE SE LÍBÍ :). PŮVODNĚ TO BYLA JEN JEDNORÁZOVKA, ALE NA NÁPOR PÁR LIDIČEK, JSEM SE ROZHODLA UDĚLAT POKRAČOVÁNÍ A VYPADÁ TO CELKEM ZAJÍMAVĚ A SLIBNĚ ;). NEDĚSTE SE, ŽE KAŽDÝ DÍL BUDE TAK DLOUHÝ :D. JAK ŘÍKÁM, TENHLE DÍLEČEK BYL ZAMÝŠLENÝ JAKO JEDNORÁZOVKA :).
DÍKY ZA KOMENTÁŘE LiaC :)
prolog+ 1.kapitola *** 2.kapitola
Autor: LiaC (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Little secret... prolog + 1. kapitola:
Úžasné! Jake a Bella? Jsem ráda že jsem na tuhle povídku narazila :)
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!