Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Little secret... 2.kapitola

09.07.2010 (09:30) • LiaC • FanFiction na pokračování • komentováno 1× • zobrazeno 3581×

2.KAPITOLA *STRAŠLIVÝ JAKE*

„No, tak my půjdeme nahoru. Bella mi slíbila, že mi vysvětlí biologii," Mrkl na mě Jake a mířil si to ke schodům.

„No jo, to jděte. Já tady musím dokoukat zápas. Se mnou byste tady moc velkou zábavu neměli." Zasmál se Charlie. Doběhla jsem Jakea a křikla přes zábradlí:

„Dobrou chuť tati!"

„Víte co?" ozvalo se z obýváku.

„Škoda, že vy dva jste jenom kamarádi." Chytla jsem Jakea kolem pasu a usmála se na něj.

„Kdyby jenom tušil... ," zašeptal mi Jacob do ucha, políbil mě, hodil na postel a začal si s úsměvem svlékat kalhoty.

BELLA:

„Tak jak byste si to přála, slečno Swannová?" zeptal se, když odhodil na zem svoje kalhoty. Posunula jsem se ke stěně postele a neodpovídala. Jen jsem se usmívala a čekala, co bude dělat. Přiblížil se ke mně a sedl si na okraj postele.

„Nechám to na tobě," odpověděla jsem konečně a zakřenila se.

„To jsi ale vůbec neměla říkat," zašeptal se záludným výrazem ve tváři.

„Už se bojím," zasmála jsem se a okamžitě svých slov litovala. Z ničeho nic jsem se ocitla pod jeho nahým rozpáleným tělem. Chytl mě za zápěstí tak, abych se nemohla bránit a jeho ústa okamžitě začala slídit po mém krku. Jednou rukou pak chytl obě moje zápěstí, aby měl druhou ruku volnou a okamžitě ji strčil pod mé tričko. Po té noci a dni s ním strávené, bych si už měla pomalu začít zvykat na jeho dotyky, ale já přes to reagovala pořád stejně. Jeho ruka na mém těle způsobovala jediné - chtíč. Chtěla jsem se dotýkat jeho těla. Milovat se s ním do nekonečna zas a znovu. Nemohla jsem se nabažit jeho dokonalého těla.
Jakova ruka sklouzla po mém břichu a pokračovala na bocích, kde chytla mé tričko a vyhrnula mi ho nad prsa. Jeho rty se přesunuly z mého krku přes vyhrnuté tričko na cestičku mezi ňadry.

„Otravný kus hadru," zabrblal mi do kůže, když se jeho rty zasekly o mou podprsenku.

„Myslela jsem, že se ti tahle líbí," zasmála jsem se.

„Jo, líbí... a proto ji radši sundáme, aby se jí nic nestalo. Co ty na to?" řekl se šibalským úsměvem a mrkl na mě.

„No já nevím... Mně se více líbí na mně," zasmála jsem se.

„Hele! Kdo tady má skoro dva metry a tělo obalené svaly?" zabručel a zřejmě si myslel, že mě tím vystraší.

„No, tak slavný to zase neni," zachichotala jsem se.

„Měla bys začít zdrhat, Swannová, protože ti brzo předvedu, jak strašlivej jsem."

„A co uděláš? Přivážeš mě k posteli a budeš mi číst z trestního zákoníku?" zasmála jsem se.

„To je totiž dost hrozivý. Věř mi. Já vím, co říkám. Mít za tátu šéfa policie je hrozný už samo o sobě," zasmála jsem se vlastnímu, ne moc dobrému vtipu.

„Hmm. To ale vážně neni tak špatný nápad." Zablýsklo se mu v očích a obličejem mu přelétl záludný výraz.

„Cože?"

„Počkej tady chvilku," řekl a seskočil ze mě. Vyběhl ven z pokoje a já za nim zůstala civět s otevřenou pusou. Co má ten kluk zase za lubem? Neuběhly ani dvě vteřiny a dveře se znovu rozlítly. Jake beze slova sebral svoje kalhoty a natáhl si je. Jenom na vteřinku mi hlavou proletěl Charlieho výraz, kdyby se před ním objevil nahý Jacob. Musela jsem svůj smích dusit polštářem, když ho v mých představách Charlie kopal z domu. Následovalo deset vteřin zápasení s páskem, letmý úsměv a zabouchnutí dveří. Slyšela jsem, jak Jake běží ze schodů a volá při tom na Charlieho.

„Hej! Charlie? Tak co Floridiáni? Jak si vedou?" Co mu táta odpověděl jsem už neslyšela. Bylo to celých pět minut, co byl dole a já začala mít vážný podezření, že tam zůstal na zbytek zápasu. Po deseti minutách jsem už neměla žádné pochyby. Lehla jsem si ted na bok a koukala se z okna na zamračenou oblohu. Mraky mi svými tvary nepřipomínaly nic určitého, ale uklidňovaly mě a já se pomalu ponořila do černé tmy.

Probudila jsem se asi po 10 minutách. Nebo to bylo víc? Ležela jsem na zádech s rukama nataženýma nad hlavou a... nemohla s nima hýbat. Trhla jsem jednou rukou, abych si ji položila podél těla, ale ozvalo se hlasité zařinčení a ruka zůstala na tom samém místě. Zkusila jsem tedy druhou, ale opakovalo se to samé co před tím. Z úst mi uniklo vystrašené vyjeknutí.

„Jacobe?" V tom rozčilení jsem si nevšimla, že sedí na posteli hned vedle mě.

„Děje se něco, lásko?"

„Já jsem - já mám. Nemůžu..."

„Já vím, miláčku. Ale... řekla sis o to svým způsobem sama." Zakřenil se a pohladil mě po stehně, které nebylo zahalené dekou. Moment, ja jsem byla pod tou dekou nahá?

„O - o čem to mluvíš?"

„No, zákoník trestního práva tady Charlie nemá, ale pouta mi půjčil." Pokynul směrem k mým rukám. Zírala jsem na něj s pusou dokořán a nevěřila svým vlastním uším.

„Kdože ti cože?" vykoktala jsem.

„Charlie mi půjčil policejní pouta." Pokrčil rameny, jako by to byla nad slunce jasná a naprosto běžná věc.

„Proč - proč to udělal?"

„Domácí úkol z fyziky," odpověděl s úsměvem a ve vzduchu naznačil úvozovky.

„Ale já si dělala srandu," zamumlala jsem stále zmatená.

„Teď by ses měla vidět," vyprskl smíchy.

„Tváříš se jako já, když jsem dostal jedničku z matiky."

„Tys dostal jedničku z matiky?"

„Ne, to ne. Ale kdybych ji dostal, tak se tvářím přesně takhle."

„Jaku... To ale vůbec neni vtipný! Okamžitě mě odvaž!" Zdálo se, že si z faktu, že se na něj zlobím vůbec nic nedělá. Naklonil se nade mne a zabořil mi obličej do vlasů.

„To ale vůbec nemám v plánu, miláčku," zašeptal.

„Myslíš, že si nechám ujít takovouhle příležitost?" Jeho teplý dech mi ovanul krk a mně naskočila husí kůže.

„Jakou příležitost máš přesně na mysli?" zeptala jsem se ho značně roztřeseným hlasem.

„Ale, Bells... Ležíš tady přede mnou nahá, zakrývá tě jen deka, jsi připoutaná k posteli a seš mi vlastně vydaná napospas. Můžu si s tebou dělat co chci." Ta poslední věta byl pouhý šepot a způsobila to, že jsem se vzrušením celá roztřásla.

„Ch-Charlie?" povedlo se mi vymáčkout.

„Spí," zašeptal Jake do mých vlasů.

„Mezi tím, co jsi tady chrupkala, dokoukal zápas a teď už třičtvrtě hodiny spí. A řekl bych, že se jen tak nevzbudí. Spíš stejně tvrdě jako on." Jednou rukou zajel pod deku a sjížděl po mém nahém těle, zatímco tou druhou mě hladil do značně zrudlé tváři.

„Kde jsme to skončili?" zeptal se s úsměvem.

„Já- já nevim. M-mám trošku..."

„Už vím," přerušil mě a políbil na bradu, přičemž jeho pravá ruka nepřestávala šmejdit po mém těle.

„Chtěl jsem ti ukázat, jak strašlivý dokážu být," připomněl mi a pod dekou sjel rukou na mé bříško.

„To ale nemusíš. Já ti věřím, že dokážeš být strašlivej," vysypala jsem ze sebe rychle a uvažovala, proč se ho najednou bojím. Zasmál se hlasitěji než obvykle.

„Lásko... podívej se na sebe. Už teď jsi vystrašená jako malé medvědí mláďátko, a to jsem ti ještě ani nic neprovedl." Opět se zasmál a políbil mě na špičku nosu. Zašklebila jsem se a vystrčila na něj jazyk.

„Ale, ale... méďovi otrnulo, co?" zachechtal se a znovu se přiblížil k mému uchu.

„Uvolni se, Bello," zabroukal, jemně mi zkousnul ušní lalůček a začal mi slíbávat cestičku od ucha přes krk až po klíční kost. Vydechla jsem a zavřela oči.

„To je ono. Na nic nemysli. Všechny problémy nech plavat. Teď jsi tady jenom ty a já. My. Spolu. Sami." Položila jsem hlavu zpátky na polštář a uvolnila všechny ztuhlé svaly. Jakeuv obličej mi klouzal po krku tam a zpátky a jeho ústa mě odměňovala letmými polibky.

„Seš si jistý, že se Charlie neprobudí?" zeptala jsem se už více klidná.

„Bello, spí pomalu tvrdějc než ty. Když jsi spala, svliknul jsem tě a ty sis toho ani nevšimla. Pochybuju, že jeho by teď probudila rána z děla." Protočil oči a povzdechl si.

„Ten se vzbudí tak nejdřiv v noci. Uklidni se a nemysli na něj, jo? Nebo na něj začnu žárlit." Uchechtla jsem se a přikývla. Jake byl potěšený, že jsem ho tak rychle poslechla a pomalu mi stáhl deku tak, že mi odhalil ňadra s pas. Jeho ústa okamžitě líbala cestičku mezi prsy a pokračovala až k pupíku. Tam se zastavil, několikrát mě políbil na kůži kolem něho a pomalu se zase vracel nahoru. Jeho teplý dech mě šimral po těle a rozechvíval mě.
„Jsi krásná. Ne... jsi víc než to. Jsi Bella, moje Bella," zabroukal a jazykem obkroužil jednu moji bradavku. V tu chvíli mi bylo předchozí uvolňování naprosto k ničemu. Napjala jsem se a zadržovala hlasitý vzdech, který se mi dral ven z hrdla. Když pak udělal totéž s druhou, prudce jsem vtáhla vzduch a snažila se si uvolnit ruce. Marně. Jakovi se moje reakce líbila; slyšela jsem, jak potěšeně zavrčel. Jednou rukou si pomáhal u mých prsou a druhou mi pomalu začal odkrývat i zbytek těla. Když jsem před ním ležela úplně nahá, posunul se k mému bříšku.

„To je tak krásný, když se nemůžeš bránit," zavrněl a položil mi na něj hlavu.

„Jak pro koho," vydechla jsem a zatřepala hlavou.

„Ale, ale. Neříkej, že se ti to nelíbí." Samozřejmě, že jsem nebyla schopná mu přiznat, že mě to ve skutečnosti strašně vzrušuje. Ten pocit, že se nemůžu bránit a on si se mnou může dělat co chce. Že až se na mě bude tisknout jeho mohutné a silné tělo, tak nebude žádný způsob, jak se mu vytrhnout a on si mě k sobě bude tisknout neuvěřitelnou silou. Ne, to jsem mu nemohla říct. Jen jsem mlčela a přerývavě oddychovala.

„Beru to jako souhlas," řekl spokojeným hlasem a vrátil se k mému obličeji. Zuřivě jsem zavrtěla hlavou na znamení nesouhlasu.

„Ne? Tvoje tělo ale mluví jinak, Bells," řekl jemně a pohladil mě od ramene, přes cestičku mezi ňadry, bříško až ke stehnu. V místech, kde se mě dotkl, se mi udělala husí kůže a já se zachvěla. Potichu se zasmál a políbil mě na pevně stisknutá víčka.

„Líbí se ti to," zašeptal svůdně a jeho teplý dech mi ovanul tvář. Lapla jsem po dechu. Najednou se jeho rty přitiskly k těm mým. Instinktivně jsem trhla rukama, abych ho obejmula kolem krku, ale místo očekávaného výsledku se dostavilo jenom nepříjemné zařinčení pout. Zanaříkala jsem, protože jsem se ho tak hrozně moc chtěla dotykat. Jednou rukou mě podebral pod zády a druhou mě nepřestával hladit po stehně. Líbal mě něžně a pomalu. Srdce mi bilo neuvěřitelným tempem a horko se mi rozlévalo po celém těle. Jake se na vteřinku zarazil a pak mi zuby jemně zkousl dolní ret. Z hrdla mi vyrazil sten a já mu obmotala jednu nohu kolem pasu. Když jsem se pánví přitiskla k Jakovu vypracovanému břichu, lehce se zachvěl, chytl mě za boky a přitlačil si mě k sobě ještě pevněji.

„Líbí se ti to," zopakoval mezi polibky.

„To tobě evidentně taky," zamumlala jsem a hned zase vyhledala jeho rty.

„Užívám si to," zakřenil se Jake a jako by tím chtěl svá slova potvrdit, obtočil si kolem pasu i mou druhou nohu. Pootevřela jsem ústa, abych se nadechla a on mi je okamžitě začal okupovat svým jazykem.

„Sundej mi ta pouta," zašeptala jsem prosebně. Jacob jenom zavrtěl hlavou a nepřestával mě líbat.

„Jaku, prosím." Odtáhl se, položil mi prst na rty a lehce se usmál.

„Pšššt. Teď jsi můj vězeň." Jen to dořekl, sklouzl po mém těle, takže měl hlavu u mého podbřišku. Rukama mi chytl obě nohy a roztáhl mi je. Jeho ústa se mi přitiskla k pokožce na vnitřní straně stehen a slíbávala je po celé jejich délce. Věděla jsem naprosto přesně, kam ty polibky míří, ale i přes to jsem vyjekla překvapením, když se jeho rty dotkly mého citlivého místa. Ruce jsem zaťala v pěsti a kdybych je měla volné, tak bych je teď už zřejmě zatínala Jakovi do paží, kterými si mě držel v pase.

„Jaku..." vydechla jsem a snažila se dát nohy zpátky k sobě. On mi však pevně tlačil lokty kolena od sebe. Mohla jsem se prát, jak jsem chtěla, ale dotykům jeho úst jsem se nevyhnula.

„Pamatuješ, jak jsi mě ráno trápila?" zeptal se mě s úsměvem a mně se okamžitě v hlavě objevila vzpomínka na Jakea, ležícího pode mnou, jak vzdychá mé jméno, zatím co já se věnuji jeho chloubě. Obličej mi zalil ruměnec.

„Řekl bych, že celkem živě," zasmál se Jacob, když viděl červenou barvu na mých tvářích.

„Tak teď budu trápit já tebe," zopakoval má včerejší slova a mrknul na mě. Poraženě jsem položila hlavu na polštář a vyčkávala. Co jsem, ale nečekala, byl Jakův jazyk, kterým mi jemně přejel přes poštěváček. Ničím nerušené ticho najednou prořízlo mé rozkoší vyprovokované vyjeknutí. Jake uvolnil jednu ruku z mého pasu a natáhl ji k mé tváři. Okamžitě jsem mu jí do ní vložila a dusila další vyjeknutí. Jacob potěšený mojí reakcí akci zopakoval. Tentokrát ale přejel jazykem tam i zpátky. Prohnula jsem se v zádech a dopadla zpět na postel. Jakeův jazyk poté začal kmitat tam a zpátky neuvěřitelnou rychlostí. Vzpínala jsem se a snažila se vyhýbat až moc dobře mířeným pohybům jeho jazyka, ale Jakovy silné ruce mě tlačily do postele a nedovolily mi se pohnout ani o píď. Vzdychala jsem a naříkala, ale Jakovou jedinou reakcí bylo zrychlení. Cítila jsem, jak ve mně explodovala vlna rozkoše.

„Jacobe, polib mě! Rychle!" zakřičela jsem v extázi orgasmu. Jake zareagoval okamžitě. Práci jeho jazyka převzaly jeho prsty a ve vteřině mi přitiskl rty na ústa. Naše jazyky se propletly a já mu hlasitě zasténala do úst. Byla jsem si stoprocentně jistá, že kdyby ten sten netlumily Jakovy rty, Charlie už by byl vzhůru. Jakovy prsty se přesunuly na můj obličej. Pohladil mě po tváři a po čele, kde mi setřel kapičky potu a usmíval se při tom jako sluníčko. Položil mi hlavu na prsa a já mu hlasitě oddechovala do vlasů.

„Už... už mě odvážeš? Prosím," vydechla jsem a čekala zase zápornou odpověď. Bezeslova si vytáhl z kapsy malý stříbrný klíček a vysvobodil mě. Promnula jsem si zápěstí a úlevou si ruce položila podél těla.

„Díky," řekla jsem vděčně. Jake teď seděl na okraji postele a pozoroval mě s poťouchlým výrazem ve tváři.

„Co se tak culíš?"

„Co bych se neculil?" zakřenil se a pohladil mě na rameni. Přetočila jsem se a položila si mu hlavu do klína. Ve vteřině mě hladil po vlasech a na tváři.

„Miluju tě," zašeptal a přejel mi jednou rukou po linii těla. Nadzvedla jsem se a políbila ho na rty. Chytl mě okolo pasu a položil nás přes celou šířku postele. Zrovna jsem mu začala zasypávat krk polibky, když v tom...

NENÍ TO NIC MOC, ALE PŘÍŠTÍ DÍL UŽ KONEČNĚ ZAČNE BÝT O NĚČEM SLIBUJI :).

VAŠE LiaC :)

prolog+ 1. kapitola *** 2. kapitola *** 3. kapitola

SHRNUTÍ

Autor: LiaC (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Little secret... 2.kapitola: