Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Lisa Blau 4. kapitola

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Lisa Blau 4. kapitolaJeště jeden další nalezený dílek. Zkuste, snad se Vám to bude líbit.

21.01.2010 (14:45) • Enely • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 754×

Lisa Blau

 

 

song

 

 

 

 

„Mami, může k nám přijít dneska moje kamarádka?“

„To víš, že jo.“ Slyšela jsem v jejím hlase radost a částečně překvapení.

„Někdo, koho neznám?“

„Neboj se, maminko, nezboříme dům a úkoly si udělám, je to ta nová holka a já ti pak všechno povím.“ Povzdechla si, trápila ji změna dříve veselé upovídané dcery v uzavřeného intelektuála.

„Mám tě ráda a užij si směnu.“

„Jo díky, taky tě mám ráda.“ A zavěsila. Seděla jsem v autobuse na cestě domů a přemýšlela nad dnešním dnem. Když si vzpomenu na ten rozruch, který vyvolala Lisa, když vešla do jídelny. Všechny pohledy včetně učitelek na ni pohlédly. Obdivovali její krásu, jako já v hodině, ale nechápali, co to s člověkem udělá. Lisina jemně broskvová pleť prudce změnila na nachovou. Popadla jsem ji za rukáv a táhla do fronty na oběd.

„Provedla jsem něco?“ Ptala se vystrašeně.

„ Ale vůbec ne, oni jsou jen udiveni tvou krásou.“ Trošku se zamračila.

„Mou krásou? Ty si myslíš, že jsem hezká?“

„Liso, jsi nádherná.“ Řekla jsem ji jemně. Viděla jsem, jak se zbarvila do mnohem tmavší barvy.

Těšila jsem se na ni. To bylo snad od školky, co jsem se na někoho těšila, pomyslela jsem si. Když jsem dojela domů, rychle odnesla batoh do pokoje, pustila jsem si klavírní píseň a chvíli se zaposlouchala. Dělala jsem to tak každý den. Uvolnila jsem se a nechala, aby nervozita, strach a hněv odpluly někam daleko. (Nejspíš do postele, kde mě ráno zase potkají.) Poslouchala jsem a vůbec si nevšímala času, když píseň běžela už posedmé, cítila jsem se naprosto klidná a odpočatá. Utíkala jsem dát kočičce, lehla si na postel a ponořila jsem se do děje jiné knihy. Za půl hodiny mě vyrušil zvonek. Chvilku mi trvalo, než jsem se vynořila z New yorských postraních uliček a vyrazila ke dveřím. Stál v nich kluk asi o tři roky starší než já a za ním se s úsměvem krčila Lisa. Ten kluk si mě chvilku prohlížel, přišlo mi, že si mě očuchával, pak se usmál.

„Ty jseš určitě Merci, tady ti vedu Lisu.“

„Díky Emme, brnknu ti, až budu chtít odvézt.“ Řekla Lisa, tak jak mluvíte s nejlepším přítelem. Já jsem z něj měla teda strach. Emmett odstoupil ode dveří a pustil k nám Lisu.

„Ahoj Lis.“ Řekla jsem nesměle. Zatímco mně se vrátila školní nesmělost, vypadalo to, že ona naprosto v pohodě.

„Nazdar Merci.“ Řekla vesele.

„Tak pojď, půjdeme ke mně.“ A vedla jsem ji do mého pokoje. Ona si zvědavě prohlížela pokoje, malou kuchyň, trošku větší obývák. Pak jsme vystoupaly po schodech. Já jsem pokračovala do svého pokoje a ona zaraženě zůstala stát ve dveřích.

„Merci, co to je?“ Lekla jsem se, můj pokoj byl skoro celý růžový a hodně dětský, na posteli jsem měla zeleno růžové povlečení s veselými obrázky. Svůj pokoj jsem milovala, byl to ten nejhezčí pokoj, alespoň jsem si to oněm myslela. Zdi lemovaly mé obrázky, lustr se totožnil svým tvarem balónu jako létající balón na zdi, na všechny práce jsem byla moc pyšná a hrdá. Té práce než to dospělo do tohoto stádia. Naproti dveřím vévodila obrovská až ke stropu vysoká knihovna a u okna stál veliký bílý stůl, ze všech stran pomalovaný. Ale přece jenom to bylo dost dětské, ale já jsem s tím nehodlala nic dělat.

„Nelíbí?“ zeptala jsem se opatrně.

„Je to nádherný.“ A vydechla. Pak přešla ke knihovně, rychle projela, knihy zastavila se na sadě Harryho Pottra a usmála se. Pak pokračovala dál, vytáhla jednu z mých nejčtenějších knih. Přečetla jsem ji asi šestkrát. Byly to Vyvolení/Strážci času. Překvapeně se usmála.

„Líbí se ti to?“

„Moje nejoblíbenější kniha.“ Ujistila jsem ji.

„Mám i ostatní dva díly. Ale je to trochu odrbaný, často je čtu.“ Vesele se na mě usmála. Pak jsme se posadily na postel a povídaly si. Vyprávěla jsem jí o škole, o mém vztahu k ostatním. Jednoduše jsem jí vysvětlila, že si s nimi nerozumím, ale myslím, že pochopila ten vztah. Ona mi vyprávěla o své zvláštní rodině, já jsem ji udiveně poslouchala. Její maminka umřela při porodu, vychovával ji otec, ale celá rodina ji měla moc ráda. Vyprávěla mi o Alici a o jejím nakupování. Pak znenadání vyskočila a jemně doskákala ke skříni, otevřela dveře a smutně si prohlédla můj strohý šatník. Hrála jsem na housle a na klavír, také jsem chodila do kroužku tvůrčího psaní a na výtvarku. Nebyly to zrovna levné koníčky. Maminka byla zdravotní sestra a její plat nebyl nijak závratný. Někde se to podepsat muselo.

„Co děláš zítra Merci?“ Zeptala se s úsměvem. Přemýšlela jsem. Zítra je sobota, takže budu cvičit a dělat úkoly, ale dalo by se to přesunout na neděli.

„V podstatě nic. Proč?“

„Myslím, že zítra uděláme Alici radost.“ V tom ji zazvonil telefon.

„Alice.“ Drtila písmena postupně.

„Víš, kde teď jsem? - U Merci - No kdybys byla tak laskavá - Ano pojedeme, udělej si plán, jaký chceš - Jo, taky tě mám ráda. Pa.“

„Bože, ta Alice, ona je blázen do oblečení, zítra bude šťastná.“ Koukla jsem si na ni.

„Počkej Lis, ty mě chceš vzít nakupovat?“ Nákupy a nové věci miluji, ale tohle nejde.

„Merci, vůbec to neřeš, vem to jako kamarádský dar. Zítra tě tu v devět vyzvedneme, ale myslím, že Alice nejdřív bude chtít vidět tvůj pokoj a šatník, aby se mrkla, jaký máš styl.“ A vesele se na mě usmála.

„Hmm, ale co za to Lis? Nemůžu tě nechat kupovat mi oblečení!!!“

„Budeš mi pomáhat se školou, je to pro mě úplně nová zkušenost,“ povídala dál vesele. Zamračila jsem se na ni.

„Jak nová Lis?“ Ona vytřeštila oči a stiskla rty.

„Merci, zaprvé to nikomu neříkej a za druhé dělej, že jsi to neslyšela. Prosím! Já ti toho nemůžu spoustu říct, ale asi jsi moje první kamarádka.“ A smutně se usmála.

„Přísahám! Na přátelství.“ A plácly jsme si. Při jejím dotyku jsme ucítila takový zvláštní pocit, jako kdybych měla cizí myšlenky.

 

Shrnutí

3. kapitola

Autor: Enely (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Lisa Blau 4. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře