Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Lidská láska přetrvává i v upířim životě - hodina angličtiny 2. kapitola

29.11.2010 (08:15) • otovka • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 945×

Když jsme vyšli z jídelny, tak první, na co jsem se ho zeptala, bylo: „Zůstaneš se mnou a vůbec s námi se všemi už napořád, že jo?“ můj hlas byl prosebný jako malého děcka.

„Neboj, už jo,“ řekl. „Aspoň doufám, že jo,“ dodal vzápětí. Jen co to dořekl, tak jsem ho políbila.

„Ty bys odešel znovu od tohoto krásného?“ zeptala jsem se ho.

„Asi ne,“ odpověděl mi a já ho políbila znova a on odpověděl znovu.

„Určitě ne.“

Pak jsme se bavili o všem možném. Byla jsem šťastný „člověk“. Jelikož mi po obědě odpadly hodiny, jeli jsme domů.

***

Druhý den ráno mě odvezl do školy. Dala jsem mu pusu a chtěla jsem vystoupit. On se přese mě natáhl a zavřel mi dveře přímo před nosem.

„Takhle se se mnou neloučila ani ta upírka, kterou jsem potkal tam, kde jsem byl.“ Hned jsem se na něj podívala a doufala jsem, že hodně rozzlobeným pohledem.

„Já věděl, že tě to namíchne, ale neboj se, to byl jen žert,“ řekl a já jsem se snažila uklidnit a docela se mi to povedlo.

„To doufám,“ řekla jsem a usmála se na něj. Dala jsem mu dlouhý a krásný polibek a otevřela jsem dveře.

„To už je lepší než ona,“ řekl, aby mě ještě poškádlil. Myslím, že chtěl ještě jeden, ale nedala jsem mu ho.

„Necháme si taky něco na večer, jo?“ řekla jsem. On přikývl.

„A vůbec, už na odpoledne. Přijeď pro mě, prosím,“ zaprosila jsem.

„To asi budu muset, když tu nemáš auto,“ řekl, dal mi ještě pusu na čelo a odjel.
První hodinu byla angličtina. Měla jsem ji se svojí sestrou Alicí. Byla velká samotářka. Snažila se přijít na to, jakou měla minulost. Jaký byl její ‚lidský‘ život. Seděly jsme na angličtině spolu. Když jsem si sedla na své místo, vzala tužku a papír. Napsala vzkaz, který mi pak podstrčila.

„Včera jsem mluvila s tím novým klukem. Je upír, ale to už jsi asi zjistila sama. Jmenuje se Jasper Cullen a má starší sestru Rosalii. To jméno, Jasper, mi bylo povědomé. Zvlášť, když jsem se ho zeptala na jeho příjmení z doby, když byl člověkem. Řekl, že byl Whitlock. To mi bylo ještě povědomější. Je možné, že jsem ho předtím znala?"

Vzala jsem si tužku, odepsala jsem jí.

„Jo, je to možné, zkusíme ho někde odchytnout a pokecáme si s ním?"

Dala jsem jí papír zpátky a ona mi bleskově odepsala.

„Nemusíme ho nikde nahánět. Nebudu ti kazit dnešní plány. Prožiješ pěkné odpoledne a vlastně to bude pokračovat až do večera a skončí to hodně pozdě v noci. Pozvala jsem je k nám. Tím myslím Jaspera, Rosalii a jejich otce. Esmé nebyla proti, když jsem se jí včera ptala."

Alice viděla do budoucnosti. Bylo to fajn, mohla mi říct, co se chystá. Tak jsem se jí hned zeptala.

„Co bude dnes večer? Prosím, řekni mi to. Já to potřebuji vědět."

Dala jsem jí papír a napjatě jsem čekala na odpověď.

„Nepovím, Edward mě o to požádal. Jen ti řeknu, že se máš na co těšit."

Napsala jsem jí zpátky:

„Dobře no. Tak jo. Takže v sobotu u nás bude večírek? Tak to se těším."

Najednou vešel do třídy učitel.

„Popovídáme si o tom později, jo?"

Na odpověď mi jen kývla hlavou.

Zbytek vyučování ubíhal pomalu. Takže když jsem viděla Edwardovo auto, byla jsem šťastná jak blecha. Rozeběhla jsem se k autu, nastoupila a dala jsem mu dlouhý polibek.

Den s Edwardem ubíhal rychle. A noc? Ani nemluvím. Uběhla ještě rychleji. Nemusím ani říkat, co se dělo, každý si domyslí.

Autor: otovka, v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Lidská láska přetrvává i v upířim životě - hodina angličtiny 2. kapitola: