Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Léto a....2

15.09.2009 (20:45) • twilight0saga • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1182×

Kapitola 2

Cesta letadlem byla v pohodě. Utekla rychle. Teď už vycházíme z letadla. Než se stačím rozhlídnout slyším, jak někdo nadšeně píská a křičí. Poznala jsem že je to moje praště má tetička. Rozhlídnu se, zjistím že jsem se nemýlila. Její výstřední oblečení září na dálku. Utíkám k ní.

„Ahoj teti .“ Objímám ji nadšeně.

„Ahoj Anýsku.“ Mačká mě k sobě.

„Ahoj  Len.“ Koukne teta na Len.

„Dobrý den.“ Odpoví Len slušně. Zasměju se, už vím co bude pokračovat.

„Kolikrát jsem tu říkala, že mě máš říkat Evo?!“  Řekne dotčeně Teta.

„Hodněkrát .“ Zčervená Len.

„Což znamená? Znamená to přesně to že mi tak říkat budeš.“Zasměje se teta.

„Když mi vykáš tak si připadám, jak nějaká stařenka. A budeme s polu trávit 2 měsíce.“ Mračí se Eva. Pak si pro sebe špitne. „Dva měsíce, jako stařenka….to je hrůza.“ Čertí se. Ale pak se na Len zasměje.

„Tak jsem domluvené?“ zeptá se Len.

„Ano jsem, Evo.“ Řekne Len. Zasměje se.

Od Forks nás dělí jen hodina. Nasedli jsem do auta. A jeli jsem.

„Tak co plánujete moje Twilight maniačky ?“ Zeptá se nadšeně teta.

„No tak určitě musíme jít na pláž La Push. Pak podívat se na školu…“ Víc jsem nestihla říct, protože mi do řeči skočila Len.

„Taky musíme najít odbočku ze silnice…..“

„Doufám že tam nějaká bude.“ Skočím ji do řeči já. Ignoruje moji poznámku a hučí dál.

„Pak by jsme chtěli zajet do Port Angeles .

„Nezapomeň že chceme najít louku, ale to pochybuju , že ji objevíme. Víš, jako to bylo těžké pro Bellu a to tam byla. Ale co za zkoušku to stojí. Když nic tak se hezky projdeme.“ Zasměju se.

„No máte to hezky naplánovaný.“Řekne teta. Chvíli ještě Len s tetou melou o Forks.

Dívám se z okna. Prší. Má takový divný pocit, jako kdyby se mělo něco stát. Rychle zaženu ošklivé myšlenky.

Po chvíli nás vítá cedule Forks. Lena nadšeně zavýská. Pak ani nedutáme a jen se díváme na okolí, které už známe z knížky.

U tety jsme se zabydleli. Máme s Len společný pokojík.

Jen co jsme si vybalili věci, hnali jsme se ven.  Pršelo, ale to nás nezastavilo. Ani jsme neváhali. Hodili jsme přes sebe pláštěnku, rozloučili se s tetou a vyklouzli dveřmi.

„Tak co kam půjdeme, jako první?“ Ptá se Len. Rozhlídnu se a zavadím očima o les co je za tetiným domem.

„Co třeba les?“   Navrhnu.

„Tak jo.“ Souhlasí Len.  Zamíříme k němu. Před ním se zastavíme a kouknem se na sebe s Len.

„Na tři?“ Zeptám se.

„Raz.“

„Dva."

„Tři.“ Křikli jsme obě a udělali první krok. Procházeli jsme se po lese a nic se nedělo. Byli jsme zklamané. Zašli jsme hluboko do lesa.

Najednou začalo bouřit a blýskat se. Koukli jsme na sebe.

„Raději by jsme měli jít domů. Ať to do nás ještě neuhodí.“Řeknu. Len jen němě přikývne. Moc dobře vím že se bouřek bojí. Bouření zesilovalo. Tak jsme se rozeběhli, abychom už byli venku z lesa. Ozvala se rána hrozně blízko nás. Zaječela jsem, Len ztuhla. Na něco zírala. Podívala jsem se kam to zírá. A ztuhla jsem taky. Blesk uhodil do stromu a ten se naklání směrem k nám. Věděla jsem že se mám pohnout a utíkat, ale nemohla jsem . Nohy mě nechtěly poslouchat. Strom padal na nás. Stihla jsem jen zavřít oči. Přikrčila jsem se a čekala ránu.

Nic se nedělo. Začala jsem si uvědomovat že se nic neděje. Otevřela jsem pomalu oči. Zpozorovala jsem několik věcí na jednou. Věci, které jsou jinak. Strom nepadá stojí normálně, jako by do něho nic neuhodilo. Neprší, žádná bouřka. Nic. Je tma.  Podívám se zmateně na Len a vidím její vyjevený výraz. Taky nic nechápe. Rozhlídnu se kolem sebe. Vidím, jak je něco bílého mezi stromy. Vidím jen obrys. Leknu se.

Něco se stalo.

Autor: twilight0saga, v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Léto a....2: