Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Let's Get Lost - Závěrečná část

Bella and Edward


Let's Get Lost - Závěrečná částJá osobně poslední dobou upřednostňuji špatné konce, ale u tak samo to má být i u téhle povídky. Ale snad se Vám tenhle konec bude líbit.

 

Poslední část příběhu o lásce a nenávisti

 

V přeplněné hospůdce na kraji města bylo docela rušno. Nějaká velkopočetná rodina tady slaví narozeniny. Ale tenhle příběh není o nich. Je o bledé dívence, která sedí u nejvzálenějšího stolu s knížkou v křehkých rukách.

Sedává tady každý den. Ze začátku si ji lidí prohlíželi, ale nyní už ne. Nikdo ji nevěnuje ani letmý pohled natož, aby s ní promluvil. Drží se od ní dál.

Každý den je to stejné. Po poledni přijde a posadí se k tomu samému stolu. Číšnička se už neptá, co dívka chce, je to pokaždé stejné. Káva a vdolek se smetanou. Nic víc, nic míň.

Číšnička dneska lítá od zákazníka k zákazníkovy, tak si ani nemohla všimnout, že se dveře otevřely a vstoupil stejně bledý mladík. Nikdo mu nevěnoval pozornost, tak jako dívce. Mladý muž přešel k nevelkému juboxu a hodil tam minci. Celým sálem se začala ozývat teskná melodie. Všude to uticho a každý se podíval na podivného hosta. Ale pak se zase začali věnovat zábavě. Mladá číšnice přišla k mladíkovi a laškovně se na něj usmála.

Ale on se na ni ani nepodíval, oči měl upřené do kouta. Seděla tam totiž jeho princezna. Jeho druhá půlka duše... Jeho láska, nekonečného života. Mladík odbyl číšnici mávnutím ruky a pomalým krokem se vydal k dívce ve ztemnělém koutě. Každý mu uhýbal, vyzařovala z něj podivná moc, podivná síla, která všechny nutila odstoupit.

Nejedna dívka se mu chtěla potavit do cesty, ale vždy si to rozmyslela. Stačil jeden pohled do jeho rudých očí. Stačil jeden pochybný dotek jeho chladné kůže. Ale on je stejně nevnímal. Došel ke stolu a trochu znejistěl.

Dívka vypadala, jako by byla začtená do knihy a rudookého blonďáka neviděla, ale opak je pravdou. Moc dobře o něm věděla, už ve chvíli, kdy vstoupil do podniku. Tak moc toužila se rozběhnout a padnout mu do jeho pevného náručí.

Zvedla hlavu a její tmavěhnědé vlasy se při tom pohybu zatřepetaly. Jemně se na mladíka usmála a pokynula mu, aby se posadil. Nemluvili, jen tam seděli a propalovali se pohledy.

„Připadáte mi velmi povědomá, slečno,“ promluvil najednou svým hlubokým hlasem. Střapaté děvře, které sedělo hned vedle nich se po něm ohlédlo. Usmálo se a čekalo co dívka naproti odpoví. Tak samo čekal i on.

„To je možné, pane,“ usmála se na něj sladce a zaklapla knihu. Položila ji na stůl a mírně se zamračila.

„Odkud pocházíte?“ zeptal se znovu. Ona jen vykouzila na své tváři kouzelný úsvěm, pod kterým by nejeden muž roztál.

„Je to od tud dost daleko, ale nepochybně jsem se už někde potkali!“ řekla laškovným tónem, až se střapatá dívka lekla, že se snad snaží tohoto pohledného mladíka sbalit.

„To nepochybně, Isabello.“ Lehce se dotkla jeho ruky, kterou následně schoval ve své dlani. Hladil ji a užívali si společného dotyku.

„Podařilo se ti odejít? Bez problému? Neví, že žiji?“ zeptala se. Zasmál se a zavrtěl hlavou.

„Ne, nic netuší. Vymyslela jsi to báječně. Jak je možné, že jsi Jacoba přesvědšila?“ zeptal se a Isabella se k němu více natiskla.

„Stačila dohoda. Už se tam nikdy nesmím vrátit, ale to myslím nebude až tak velký problém,“ usmála se na něj. Vzal její tvář do dlaní a jemně ji ústy přejel po rtech. Tiše vzdychla. Pak ji něžně políbil. Byl to jen letmý polibek, ale přesto v něm bylo něco mnohem víc. Něco, co cítily oba dva.

Láska je nevyzpytatelná. Láska dokáže zázraky. Láska je tu vždy s námi a vždy bude. To ona hýbe světem. To ona ho ovládá. To na dává naději. Ona nám ukazuje správnou cestu a je jen na nás jestli po ní půjdeme.

Mladá dvojice se tiše vytratila z hostince. Ruku v ruce přešli k nádherné motorce, na kterou nasedli a vyjeli společně, do snad lepší budoucnosti.

 

 

Jaspere,

 

promiň, že to musím udělat takhle. Ale jinak to nejde. Víš, jak to dopadlo minule. Mám plán, jak můžeme být spolu, ale musíš udělat následující kroky. Ale do ničeho tě nenutím!

Pokud čteš tenhle dopis, všichni ostatní z rodiny si už myslí, že jsem mrtvá. Podařilo se mi jim utéct do La Pusch, kde mě měli roztrhat vlci. Ale byla jsem už dlouho domluvená s Jacobem, že mě nechají projít a Cullenovým řeknou, že mě roztrhali. Sám víš, že by se do La Push nevydali bez povolení, proto je to nejlepší řešení.

Pokud jsi se rozhodl ke mně přidat, budu tě čekat v tom malém hostinci na okraji Londýna. Budu tam vysedávat celý měsíc a čekat na tebe. Pokud se neukážeš, přeji ti vše nejlepší a hodně štěstí.

Ale dřív než se rozhodneš, chci, abys věděl jednu věc. Znamenáš pro mě víc, než si možná myslíš. Vždy jsi byl pro mě pilířem, který mě donutil si s Jakem promluvit, abych mohla dál žít. Možná, kdybych věděla, že ke mně nic necítíš, ochotně bych zemřela.

Ale já věřím v naši lásku. Miluji tě Jaspere.

Navždy tvá Bella.

 


Strašně moc děkuji všem, kteří semnou zůstali až do poslení kapitolky. Doufám, že se vám můj konec líbil a budu neskonale vděčná za komentík. Vaše Sal.

 

 



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Let's Get Lost - Závěrečná část:

 1
3. Nagini
17.02.2013 [23:49]

Táto poviedka sa mi páčila už od začiatku. Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

08.10.2011 [11:40]

AddyCullentak... to bylo něco! V knížce se mi moc nelíbilo jak Bella odpustila edwardovi a tak... tohle se mi líbilo daleko více. Dokonce jsem to svým způsobem přála i Alice ,která i přes to, že nechtěla Bellu opustila i sním! Toto... Nevím jak to říct, docházejí mi totiž slovy, bylo úžasné, nádherné, vynikající!!! Emoticon Emoticon

1. Lepnardo
03.06.2011 [19:44]

Jo tak tohle je Promyšlené a úžasné. Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!