Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Let číslo dvanásť - 10. kapitola: Koniec utláčania

K okrúhlej kapitole patrí aj trocha akcie. Tá nesmie chýbať. Bella sa rozhodne, že zničí Edwardov mobil, s ktorým ju vydiera. Použije na to zaručenú ženskú zbraň. Edward bude v kapitole veľmi naštvaný a Bella si ponesie následky. Presunieme sa z pevniny na more. A čaká nás aj trocha zábavy. Príjemné čítanie.

24.09.2011 (21:30) • Bubulienka • FanFiction na pokračování • komentováno 18× • zobrazeno 2549×

Let číslo dvanásť

10. kapitola

Koniec utláčania

Prebudilo ma nepríjemné svetlo a pražiace slnko, ktoré mi už začínalo liezť na nervy. Došli mi všetky okolnosti a ja som zistila, že nemá cenu, aby som si vybíjala nervy, keďže veľmi dobre viem, že z tohto ostrova sa len tak nedostanem. Otočila som sa na vedľajšiu stranu a uvidela... nikoho. Počkať.

Sadla som si a začala sa obzerať. Bola som tu sama. Ako prst na ruke. Postavila som sa a obzerala sa, či niekde nezazriem Edwarda. Nebol nikde. Zdalo sa mi to čudné a trocha ma prepadol strach. Síce som od neho ešte včera chcela utiecť, ale pochybujem, že sa o seba sama postarám.

Začínala ma prepadať panika. Rozhodla som sa, že to chce nejaký dobrý plán. Mohla som predpokladať, že ma tu nechá. Určite odišiel niekam na opačnú stranu ostrova. To som si mohla myslieť. Naštvane som si sadla a zapozerala sa na more. Znova tak krásny obzor, ale teraz som na kúpanie nemala vôbec chuť. A slaná voda by mi aj tak neprospela.

„Toto nie je možné. Ešte aj zver je tu drzá,“ ozvalo sa za mnou a ja som si vydýchla.

„Kde si bol?“ opýtala som sa.

„Loviť, kam by som mal ísť?“

„Iba sa pýtam.“ Prevrátil očami. Dnes som mala vražednú náladu a on je jediný, kto si ju odnesie. Zaslúži si to.

Zamierila som k džungli a všimla si jeho spýtavý pohľad.

„Kam ideš?“ opýtal sa, keď som prechádzala okolo neho.

„To je moja vec,“ povedala som a vtedy som si spomenula na mobil. Do prčic. Dostala som nápad.

„Nie je to tvoja vec, Bella-“

„Ticho,“ zastavila som ho a odložila svoju prechádzku džungľou, pri ktorej som mala v pláne nájsť niečo na jedenie. Musím urobiť všetko postupne a nesmiem zabudnúť na maličkosti. Otočila som sa a klipla som mihalnicami.

Už iba pohľad do jeho tváre sa mi zdal dosť odpudzujúci, ale musela som od neho nejako vypáčiť ten mobil. Podišla som k nemu čo najbližšie a snažila som sa, aby na mne nebolo vidieť paniku. Edward vyzeral, že je zmyslov zbavený, celou svojou tvárou premýšľal, čo sa chystám urobiť. Do čerta! On ma tak pozná.

Prezrela som si ho a všimla si, že mobil mal v pravom vrecku. Náramne mi to uľahčil. Keď som si prehrala svoj plán, už mi neprišiel tak skvelý. Teraz to bolo kto z koho. Ak príde na to, čo sa chystám urobiť, je so mnou koniec. Ak nie, tak by pri mne museli stáť všetky sudičky.

Podišla som tesne k nemu a modlila sa, aby to vyšlo. Pozrela som sa mu do očí a všimla si, ako onemel. Zdalo sa mi naozaj sprosté urobiť to, keď ma tak vydiera, ale musela som mu nejako vziať ten mobil.

Vzala som jeho ruky a položila si ich na svoj chrbát. A potom som ho normálne pobozkala. Ostal stáť ako kocka ľadu a ani sa neopovážil odtrhnúť, či nejako sa brániť. Najprv som začala slabým bozkom a neskôr trochu silnejším. Edward sa ku mne pridal, bol ako v tranze. Musela som to využiť a nečakane som skĺzla rukou po jeho ruke a siahla do vrecka. Veľmi opatrne som sa snažila vybrať mobil.

Keď som už mobil držala v ruke, bola som si vedomá toho, že mi to vyšlo. A radovala som sa z toho, že aj ja mám vrecko na nohaviciach. Vtedy ma Edward dosť prekvapil. Pobozkal ma ešte náruživejšie, než doteraz. A teraz som zamrzla ja. Stála som tam ako socha a snažila sa vložiť do vrecka mobil. Keď som to skoro urobila, zastavila ma Edwardova ruka. Chcel mi ho vziať.

Vedela som, že je so mnou koniec. Že na to prišiel a snažil sa použiť rovnakú metódu.

Nečakane som sa od neho odtrhla a podarilo sa mi odhodiť mobil. Ten dopadol ďalej od nás. Pozrela som sa na Edwarda, ktorý sledoval mobil a neskôr stočil pohľad ku mne. Pozdvihla som jeden kútik úst a on slabo zavrčal. Tušil, čo sa chystám urobiť.

Snažila som sa poriadne využiť upírsku silu. Rozbehla som sa k mobilu, ale Edward sa rozbehol so mnou. Za stotinu som stála pri mobile, no skôr, než som ho vzala do rúk, strčil do mňa Edward. Dostala som neuveriteľnú chuť zabiť ho preto. A jasne som si uvedomovala, že ak zničím ten mobil, nebude ma vydierať.

Skočila som naňho a začala ho mlátiť. Nejako som ho potiahla za vlasy a neušlo mi jeho hrubé zavrčanie. Podarilo sa mi zložiť ho na zem – sama som sa čudovala, kde sa to vo mne nabralo, a dostala som sa k mobilu. Celou silou som naň stúpila. Mobil sa rozletel na tisíc márnych kúskov a prach z neho len tak letel. Bolo po mobile. Usmiala som sa od ucha k uchu a zdvihla pohľad k Edwardovi.

Úsmev mi zamrzol. Vyzeral ako naštvaný býk. Mala som pocit, že ak by mohol, tak by bol červený až za ušami. Desivo vrčal a pripravoval sa na skok. Zostala som v šoku a dúfala, že to prežijem. Trocha som sa bála...

„Toto ti nedarujem!“ skríkol. Vyzeral naozaj naštvane, a tak som sa rozhodla, že bude lepšie cúvať dozadu. Je jasné, že je takto naštvaný, predsa som mu zničila možnosť vydierať ma. S tým mobilom ma držal nakrátko. Vedel, že nebudem robiť problémy.

„Naštvaný?“ opýtala som sa. Sama som si podpísala rozsudok smrti. Aspoň sa trochu pobavím.

Nebezpečne sa ku mne približoval a vrčal ako tisíc psov. Cúvala som dozadu, ale nevedela som, kam ujsť. Edward bol veľmi rýchly, aj keď som mu pred chvíľkou chcela vziať mobil, tak reagoval pohotovo. Vyzerá to tak, že nemám šancu na útek.

Všimla som si bielu šmuhu – Edwarda - pred sebou, ktorý na mňa normálne a sadisticky skočil. Schytil ma za boky, teda myslím, že za boky, ale tam som cítila jeho ruky, a mieril so mnou na šíre more. Do pekla!

Zadržala som dych, aby som nezostala v šoku, keď dopadneme do vody. Dopad bol veľmi nepohodlný, keďže ma Edward stále držal a nemohla som sa ho zbaviť. Bola som celá mokrá a začala som sa hádzať. On sa však nevzdával. Držal ma pevne za pás. Podarilo sa mi odstrčiť ho, ale nejako ma posunul nižšie do vody. Zadržala som dych a ďakovala bohu za to, že som poloupír. Dych som vedela zadržiavať dlho, ale skôr som sa chcela vyslobodiť z jeho rúk. Všimla som si, že ho to veľmi baví, keď vidí, ako sa ponáram.

Ak sa chce hrať, tak sa bude. Podarilo sa mi skočiť naňho a teraz som ho mala v rukách ja. Ponorila som ho do vody a začala ho topiť. Vedela som, že ak by chcel, tak som na opačnej strane ostrova, no pristal na hru. Mohla som sa vynoriť a nadýchnuť. Vynoril sa spolu so mnou.

Všimla som si, že sa naňho lepí celé tričko a vlasy mal rozstrapatené. Nevadilo mi to, že som mokrá. Bolo strašne horúco, a tak to bolo príjemné.

Pozrela som sa na Edwarda, a ten ma, ako tradične, pozoroval.

„Čo pozeráš? Buď chlap a bráň sa,“ skríkla som a začala naňho špliechať vodu.

„Počkaj, ty mrcha! Dostaneš,“ povedal a začal mi oplácať moje útoky.

Prišlo mi to naozaj vtipné a odviazané. Začala som sa smiať na celé kolo a Edward sa pridal. Rozhodla som sa, že ho ešte podusím vo vlastne šťave.

„Pomóc. Topím sa!“ začala som kričať a ponorila som sa.

„Čože? Bella!“

Priplával ku mne a schytil ma za pás.

„Žartujem,“ vykríkla som.

„Nežartuješ! Zľakol som sa!“

„No jasné! Môžeš ma pustiť.“

Nepustil ma. Odkašľala som si – aj tak nič.

„Edward!“ skríkla som a snažila sa vymámiť z jeho rúk. Ten sprostý upír ma nepustil!

„Tak dobre, budem ťa topiť,“ povedala som a začala ho ponárať.

„Nemôžeš topiť iba ty mňa!“ A s týmito slovami na mňa skočil on. Snažila som sa vynoriť, ale vedel sa veľmi dobre potápať.

Vynorila som sa nad hladinu a snažila sa nevenovať pozornosť jeho pohľadu a tomu, ako uvoľnene sme sa spolu smiali.

 

---

Kapitolu máte za sebou. Uvidíme, či bude naozaj koniec utláčania alebo to Edward zvládne aj bez mobilného telefónu. Nechajte sa prekvapiť. 

Všimla som si, že veľa z vás by chceli Edwardov pohľad. Ten by vysvetlil veľmi veľa, ale možno aj ten príde. Neskôr určite áno.

Chcem pozdvihnúť všetky osoby, ktoré poviedku pravidelne čítajú. Nebudem menovať, ale ste úžasné a ďakujem vám, dievčatá.

Ďalšia kapitola závisí iba od vás. Vaše komentáre sú skvelé a posúvajú ma napred.

« Předchozí díl Následující díl »

Autor: Bubulienka (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Let číslo dvanásť - 10. kapitola: Koniec utláčania:

ÁÁÁÁ, ty jejich komenty mě zabijou. Víš jak blbě se cítím, že ti tady nechávám sotva čtyři řádky? Hodně... !
NO ale počkej, oni se jako fakt líbali? A Edward chtěl? Nádhera... To v té vodě! MMM... Jdu na 11.

Jeeej. Ďalšiu kapitolu za sebou.
Wau. Prekvapili ma obaja ale hlavne Edward. Myslela som si, že ju zabije a normálne, že sa začínajú ako tak znášať.
Ten mobil,... tak a má po vydieraní.
To sa tiež tešíím. Konečne aj Bella ukáže akú ma silu.

Rozhodne sa teším na ďalšie pokračovanie.

tp je tak strašn ěorif´ginální,vtipné a super....nemůžu to vydržet piš dááááááááálllllllll!!!!!!BESTOVNÍ POVÍDKA JEN TAK DÁL

Ježiško, toto bola taká super kapitola.

Najskôr ten začiatok. Milo ma prekvapila Bellina reakcia. Neviem si pomôcť, ale strašne sa mi páči, keď sa bez Edwarda bojí. Myslím, že to je len plus do budúcna.

A to s tým mobilom. Super nápad využiť ženské zbrane. Ale Edwarda nezaostával. Somár jeden, vie čo robí. No aj tak to bolo zlaté. A mám neskutočnú radosť, že nakoniec je ten telefón aj tak v keli. To som zvedavá, ako to bude fungovať bez tých vyhrážok s mobilom. Ale Ed asi na niečo príde, či?

No a potom tá scénka s morom. Tá bola naozaj skvelá. Ach. Ach. Ach.

Naprosto dokonalá kapitola. Neviem sa dočkať ďalšej.

To bylo vazne super ten konec hlavne a Bella jak ho dostala to je dobre

Bubu!
Ani nevíš, jak strašně moc mě mrzí, že komentuji takto pozdě a naštve mě, jestli z tu dobu, co budu psát, někdo napíše ještě nějaký. Už tak jsem mezi posledními!Naštvalo by, kdyby těch dalších deset lidí fakt teď okomentovalo
Nejhorší na tom posledním komentování je, že všichni přede mnou už vše vypsali (nemám pravdu Světluško?) nebo napsali mnohem delší komentář, než já a to jsem to měla slíbený (opět na světlušku). Ani nevíš, jak moc mě štve, že nedokážu napsat tak dlouhý komentář jako ona a udělat ti aspoň o malinko větší radost, než posledně. Snad to nebude taková tragédie

Jsem strašně ráda, že kapitoly píšeš tak rychle. Jako vždy se budu muset opakovat a psát ti samá kladná přídavná jména k této povídce. A věř, že to půjde opravdu těžko, protože už minule mi to šlo špatně. Budu si muset koupit nějaký slovník nebo budu za dalších pár kapitol totálně v háji! Takže začneme... Krásný (je to opravdu krásný příběh!), báječný (báječně se Bella s Edwardem pošťuchují), senzační (byl nápad na tuto povídku), skvělý (tak u tohoto slova jsem v háji ), úžasný (úžasný byl jejich polibek), ohromný,prima, obdivuhodný (nechápu, jak mě můžou napadat nové situace), skvostný, perfektní, dokonalé, brilantní, překrásné, monstrózní, originální (ještě řekni, že ne) , vtipné, vynikající a hlavně vynikajicně napsaný!

Tak fajn... Už to píšu asi pět minut, tak by bylo lepší, abych se přesunula k ději, ne?
Když se ráno probouzím, tak mě vždy naštve stejná... věc, jako Bellu. Taky mi vždycky přímo do obličeje svítí ta odporná svítící, žlutá a až moc veliká koule jménem sluníčko Když je odpoledne (a to většinou ne), tak mi neva, ale ráno? Že byla vyděšená, když tam není Edward? Nedivím se! Co kdyby tam přišel Pátek a spletl by si jí s Robinsonem? Tak mě napadá, jak ti dva trávili volné chvilky... Snad by se jí Edward zastal, kdyby se o něco pokoušel

Vrátil se z lovu... Pokaždé, když napíšeš, že je/byl v lese, tak čekám kdy se tam objeví opičky. Ty jsi na ně šílená dost.

Ten její plán a polibek... to bylo něco. Krásně, moc krásně si popsala pocity, že jsem z toho (asi) vycítila, jak se cítil Edward. Myslím, že jemu se to moc líbilo a když zjistil, že nemá mobil, tak se do toho vžil nejen kvůli tomu, aby to získal zpět. Podle mě pouze využil situace. Prostě jí rád líbá a já jsem ho teď prozradila. A vůbec se za to nestydím a nevadí mi to. Teda... Vadilo by mi to, kdyby to byla pravda a ty to nějak chtěla napsat a já to teď prozradila

Souboj ženy a muže. Souboj poloupíra a upíra. Kdo vyhraje tento velký boj a rozdupne si malinkatou krabičku jménem mobil? To si přečtete v této kapitole To bylo drsný a napsala jsi tu scénu tak perfektně, že jsem si to dokázala živě představit a chlámala jsem se jak malá! Nemělo to chybu a jak si ještě dodala, že si na mobil stoupla? Její pocity vítězství a nakonec strachu a nevědomosti?

Fakt jsem vůbec nečekala, že by mohl udělat něco podobného a odnést ji do moře. Dokonce jsem si i chvilku myslela, že ji chce utopit, i když ji nesmí zabít Drsný bylo, když po sobě cákali vodu a ještě se u toho smáli. Mimochodem... Za ten pitomí (Bellin) vtip bych jí přizabila, ale Edward Ten se zachoval jako moje zlatíčko ( ) a hned se k ní vrhnul

S hrdostí ti oznamuji, že je toto asi můj nejdelší komentář, protože bych ho už mohla vydat jako jednorázovku, ale ještě nekončím. Chci být aspoň z poloviny dobrá jako Dark a taky tu chybí básnička

V každém dílu této naprosto perfektní kapitolovce je to, co vyžaduje každý čtenář. Je tam originalita (koho by napadlo, že Bella pojede do Austrálie nebo kam to měla namířeno a Edward ji unese... Nakonec se únos nekoná, protože letadlo spadlo a oni jsou na opuštěným ostrově... Já tam chci taky! Zneškodnit Bellu a šup... Sama... s Edwardem... To bych asi nevydržela ani jeden den a skončila bych v jeho žaludku ), vtipnost (no... to, co Bellu napadne? To by fakt nikoho jinýho nenapadlo ani ve snu. Napsat rtěnkou na okýnko vzkaz, atd... ), napínavost (já fakt nikdy nevím, jak na ni Edward zareaguje!), nepředvídatelnost (nevím, co se bude dít. Budou spolu? Zachrání je někdo? Jestli ano.. Kdy?)

Než začnu ukončovat svůj strašně krátký a nesmyslný komentář, tak tě chci (jak jinak) požádat, abys napsala co nejrychleji další díl. Docela by mě zajímalo, co se bude dít, až vylezou z vody. Jelikož vím, že mokrý hadry jsou dost špatně dolů a taky jsou průsvitný. Jak asi zareaguje Edward? Už jsem opravdu s komentářem v tahu, tak ti jenom napíšu toto. Jsi opravdu báječná spisovatelka a já se moc těším až napíšeš další kapču a pošleš mi jí na mail (?)

Tak jsem se minule trošičku sekla,
protože Bella Edwarda políbila.
Mobil z kapsy tahala,
do polibku se málo vžívala.

Proto ji mobil chtěl vzít zpět,
však ten si prožil vzdušný let.
Dup! To přesně udělala Bella,
a mobil komplet podělala.

A tak Edward do vody s ní hodil,
jeden druhého navzájem topil.
Cáky, cák! Vodní bitka začala,
Bella však infarkt upírovi udělala.

Jej... Teď už nevím, jak to bude dál,
ale řeknu ti, že by se toho člověk bál.
Kika se právě bojí,
neví, co se ti v té hlavince rojí.

Snad ten komentář nedopadl tragicky,
ale já se snažila... Fakticky ( )
Příště to snad nebude tak zmatený,
a mnohem více okomentovaný. (jako celý díl )

joooj.. prvý bozk Eda a Belly aj ked to bolo len kvoli mobilu.. dufam ze sa v buducej kapitolke dockame dalsieho bozku

Jééé!! Bomba
Zajímalo by mě, jestli ji Edward bude stále vydírat
Honem pokráčko! Tahle kapitola byla super

Zrovna jsem narazila na tuto povídku a prostě páni!

Bubu, Bubu, Bubu! To je zase tak neuvěřitelně perfektní!
Jen ze začátku upozorňuji, že sice začínám komentovat, když tu ještě není žádný komentář, ale než já ho tím svým šnečím tempem dopíši, bude tu komentářů deset. Ale co, mě stačí, že mám tu čest a může vůbec napsat komentář u něčeho tak dokonalého, jako jsou tvoje povídky. Já si totiž takovou čest vůbec nezasloužím, ale z neznámého důvodu mi byla dána

Kapitolka byla stejně dokonalá jako vždy a já vím, že tohle opakuji vždy, ale já nenacházím lepší slova, jak tu nádheru popsat. Nebo to řeknu takhle, ta nádhera je slovy nepopsatelná, tak ale snažím se . Takže... Kapitolka byla nádherná, krásná, dokonalá, originální, tentokrát se nám začala i pořádně zamotávat, bylo přímo kouzelná, a tys jí dala krásné prostředí (no řekni, opuštěný ostrov... ty si prostě umíš vybrat prostředí pro povídku ). A co se týče tvého stylu psaní... Ty prostě umíš dát do povídky část sami sebe, umíš dát do povídky srdce, mysl i duši a díky tomu jako by... Jako by byl ten příběh skutečný. Umíš do psaní dát vše a díky tomu jako by celá povídka ožívala. Člověk má přesnou představu, jak by ten ostrov měl vypadat, protože nám jeho podobu každou kapitolkou přibližuješ, ale přitom tam necháváš dost tajemna a místa pro fantazii. A za to ti patří má největší úcta. Věř mi, já to myslím upřímně ♥.

Děj... No byl samozřejmě stejně čtivý, plynulý a nápaditý, jako vždy (a mě je trapné to opakovat, ale nic nápaditějšího mě nenapadá! ). Mno, ten začátek... Docela chápu Belliny obavy, že zůstala na ostrově sama. To by muselo být šílené, být sama na opuštěném ostrově, jen s opicemi a kraby (a sem tam nějakým opeřencem ). Já bych se tedy asi zbláznila strachy, že mě nějaký ten opeřenec okouše a následně mě sní k večeři (ježiši, já už tu zase povídám nesmysli ).

No, pak, jak se Bella rozhodla, že zlikviduje Edwardův telefon, to byla docela síla. Na jednu stranu chápu, že jí to jeho neustále vydírání leze na mozek a chce tím ochránit sebe a svou rodinu, ale na druhou stranu si vybrala zajímavý způsob odlákání pozornosti. Líbat se se svým nepřítelem, který se navíc snaží ublížit mně i mé rodině a Bella navíc psala, že jí je odporný (je divná , komu může být odporný někdo, jako Edward? )... No, ale divím se, že mu ta změna jejího chování nebyla divná. Je asi ještě blbější, než jsem si prvně myslela . To mu vážně nebylo divné, že mu Bella nejdříve div netrhá hlavu a pak se s ním líbá? Ale evidentně mu to vůbec nevadilo Ale přiznejme si, Bella je velice vynalézavá.

No a pak... No, jak si Edward uvědomil, co má Bella v úmyslu, úplně mě mrazilo a měla jsem docela strach, co udělá. Přece jen je poněkud výbušnější povahy, jak jsi nám již ukázala v minulých kapitolách. To, že ji zatáhl do vody, bylo ještě docela mírný řešení. Jsme ráda, že mu Bells zničila mobil, teď už ji nemůže tak lehce vydírat. I když, on si určitě najde něco jiného, známe ho (teda neznáme, ale ty víš, jak to myslím... nebo ne? ). Musím říct, že já bych to jeho neustálé vydírání taky nevydržela, i když nevím, co bych udělala, protože bych asi tak vynalézavá, jako ona nebyla. Takže mi zbývá jenom doufat, že se nikdy neocitne se svým nepřítelem na opuštěném ostrově. Ale věřím, že takovou smůlu jako Bella, nemám ani já .

Scéna, kdy jsi popisovala to jejich "dovádění a boj v jednom", byla neskutečná. Nevěděla jsem, jestli se mám smát, nebo brečet a obávat se, co si ty dva udělají. No... Co by si ale upír a poloupír mohli udělat ve vodě. Bylo zajímavé sledovat (tedy vlastně číst), jak se snaží jeden druhému něco udělat. A tobě se na konci podařilo udělat z vážné kapitoly zábavnou scénu a stačila ti na to jedna věta. Neřekla bych do Edwarda, že se v takové situaci bude smát, ale jsem moc ráda, že jsi to tak pojala.

V téhle kapitolce jsi připravila trošku akce, přesně jak jsem si tipovala v minulé kapitolce. Je neuvěřitelné, jak dokážeš poznat, jaká by ta kapitolka měla být. Minule byla tak pěkně poklidná a odpočinková a teď jsme se zase dočkali poněkud vážnější situace a akce tu bylo dost. A pokud můžu opět tipovat, myslím si, že se začínají pomaloučku a polehoučku sbližovat a to nesoudím podle toho, že se na něj Bella vrhla, protože to udělala jen kvůli tomu dotěrnému telefonu, který jí Edward neustále předhazuje ( ), ale k tomuto názoru jsem došla, když jsem si rekapitulovala děj minulých kapitol. Ano, vím, že tu vždy to jejich "sbližování" rozebírám a oni se vlastně možná zatím ani nesbližujou, ale musím přiznat, že bch si to docela přála (aby byli spolu) . Takže... odpusť mi opět ty mé domněnky .

No... Asi bych se měla malinko omluvit jedné skvělé osůbce, které jsem nějak zapomněla přenechat ten komentář, ale možná... Kiko, možná ten delší komentář zvládneš. A když ne... určitě teen tvůj bude dávat větší smysl

Ráda bych ti napsala komentář, který by sis zasloužila, ale to bych tu byla ještě další dva roky. Žádné množství slov nedokáže popsat tvůj nádherný a neotřepalý styl psaní, který obdivuji s každým slovem, které napíšeš, čím dál tím více. Ale snažila jsem se a alespoň krátce jsem ti to shrnula. Vše co sem píši, myslím absolutně upřímně, to mi můžeš věřit . Jinak... Vím, že ten komentář za nic nestojí, je dost zmatený a je v něm spousta chyb, ale mě se ty písmena před očima rozmazávají.

Takže... Já doufám, že tu bude další kapitolka opravdu co nejdříve, protože já se na ni vážně těším jako malé dítě. Navíc jsem nedočkavá a zajímá mě, jak bude celý děj pokračovat, stejně tak vztah Edwarda a Belly. Vím, že ať to bude jakkoli, v tvém podání to bude více než dokonalé. Takže já ti přeji hodně chuti do psaní!

Tleskám, klaním se a smekám před tebou. Patří ti má nejhlubší úcta.
Tvá věrná čtenářka Světluška (která se jde mimochodem honem vrhnout na tvou jednorázovku )

úplne skvele :)

Úžasné!!!!

je to skvělý... dalšíí

Přidat komentář:

Nick:

Text: