Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Lepší je žít ve Volteře než ve Forks, 2. kapitola

Demetri <3


Bella odchází pryč z Forks. Kam jde a co se stane se dočtete v povídce. Prosím, zanechte komentář.

2. kapitola – Kam teď?

 

Edwarda jsem tu noc už neviděla.
Poté, co se Ness probudila, jsme se vydali ke Cullenovým.
„Bello, Edward vzal Rose-Mary na lov. Dřív než v poledne se nevrátí,“ oznámil mi Carlisle, když viděl můj údiv, protože tam nebyl Edward.
„Aha,“ zašeptala jsem.
Okolo půl desáté už v domě nikdo nebyl, všichni byli v práci. Čas na uskutečnění plánu.
 
 
 
Vzala jsem Renesmé zpět do našeho domečku. Tam jsem jí řekla, aby si sbalila nějaké oblíbené hračky.
„Co se děje?“ ptala se.
„Jedeme na dovolenou a budeme tam hodně, hodně dlouho,“ řekla jsem jí a nechala ji balit.
Mezitím jsem se vrátila do ložnice. Na bílý papír jsem napsala stručný vzkaz. Do kabelky jsem hodila nějaké ty peníze, mobil a mou oblíbenou Větrnou Hůrku. Pak jsem popadla kufry, Nessie a mohla vyrazit.
Z garáže jsem vyjela se svým černým Ferrari a rozjela se pryč z Forks.
Rychlostí 150 kilometrů za hodinu, jsem uháněla vstříc novým zemím. Chvilkami jsem si povídala s Renesmé.
Projela jsem státy Washington, Idaho, Wyoming, Colorado, Kansas, Illinois, Missouri, Kentucky a Virginii.
Po dvou dlouhých týdnech cesty jsem zastavila u moře ve Virginii. Jediné, co mi bránilo jet dál, bylo moře. Na nejbližším letišti jsem našla let do jižní Evropy. Zajistila jsem přepravu auta a zavazadel, poté jsem se naposledy rozhlédla po téhle krásné zemi a s těžkým srdcem nastoupila do letadla.
Nessie po celou tu dobu ťapkala vedle mě a držela se mě za ruku. K tělu si tiskla Bunnyho, plyšového králíčka, kterého dostala od Emma. Na všechny lidi okolo se usmívala. Nevím, jestli mi tohle rozhodnutí někdy odpustí, ale já tu zkrátka zůstat nemohla.
Jakmile letadlo vzlétlo, tak jsem se rozhlížela po celé severní Americe a loučila se s ní.
Sbohem Phoenixi, Jacksonville, Forks. Sbohem mami, Phile, tati, Cullenovi. Sbohem Jesicco, Angelo, Miku, Eriku, Jacobe. Sbohem La Push, stáhla jsem žaluzii na okénku.
Renesmé celý dlouhý let prospala. Usnula sotva se letadlo rozjelo po ranveji a vzbudila se, hned jak dosedlo na zem.
Když jsme vyzvedly kufry a vymotaly se z letištního zmatku, došla jsem k informacím. Slečince, co seděla za pultem a vypadala jako Barbie, jsem podala tlustý balíček bankovek, výměnou za jediné číslo. Jak uviděla peníze, pustila mě ochotně k počítači a já si mohla číslo opsat. Odešly jsem o kousek dál a já to číslo vytočila.
„Dobrý den, hovoří Gianna…“
„Ahoj Gianno, potřebovala bych k telefonu Ara.“
„A vaše jméno?“
„Neboj se, nechci mu ublížit. Ale chci ho překvapit a tak by bylo lepší, kdybys nevěděla, kdo mluví.“
„Dobře, tedy,“ zamumlala.
„Tady Aro, kdo je tam?“ ozval se mužský hlas.
„Ahoj Aro, jsem Bella.“
„Bello, copak potřebuješ?“ změnil tón.
„Mohl bys poslat někoho s autem na letiště do Florencie?“
„A kolik vás tam je?“ zeptal se cukrkandlovým hlasem.
„Jen já a Renesmé, plus naše zavazadla.“
„A nikdo víc?“
„Ne.“
„Dobře, pošlu tam Demetriho a Jane. Budou tam během dvou hodin.“
„Děkuji, Aro.“
„Nemáš zač, Bello,“ odpověděl a pak to položil.
 
„Tak pojď, Ness,“ vzala jsem jí za ručičku. Šly jsme do nějaké kavárny. Tam jsem jí objednala palačinky s gumovými medvídky a jahodový koktejl. Spokojeně jedla a já si prohlížela zdejší interiér a lidi.
Každý muž i žena zde nás pozorovali. No jasně, osmnáctiletá holka a sedmiletá holčička, co můžou mít společného?
Zaplatila jsem a šly jsme čekat do hlavní haly. Tam už stála Jane, na sobě měla černé džíny, rudé tílko a krátkou černou bundičku. Na nohou měla rudé lakované lodičky s otevřenou špičkou, na dost vysokém podpatku. Žádné kontaktní čočky neměla, v téhle době se naopak nosí rudé čočky. Usmívala se a za ruku držela Demetriho. Ten měl na sobě nějaký černý plášť a džíny. Na očích měl nasazené sluneční brýle.
„Ahoj Bello,“ zdravili mě oba.
„Ahoj Jane a Demetri. Mojí dcerku, již určitě znáte, Ness tohle je Jane a tohle je Demetri.“
„Ahoj Renesmé,“ pozdravila ji Jane.
„Ahoj Jane,“ usmála se na ni Ren.
„Dej mi ty kufry, Isabell,“ naléhal Demetri.
„Tak dobře,“ usmála jsem se a přenechala mu je. Místo toho jsem teď nesla Nessii.
„Můžu si ji pochovat?“ zeptala se náhle Jane.
,,Neboj se, nic jí neudělám, klidně přes ni dej štít. Je totiž hrozně roztomilá,“ smála se.
Podala jsem jí malou a ta Jane něco ukázala.
„Co ti ukázala?“ zeptala jsem se jí.
„To jak jsme s setkali, ona si mě pamatuje!“ divila se.
„Ano, věci, co se stali tak dva roky zpátky, si pamatuje,“ kývala jsem hlavou. To už jsme ale stáli u malého, černého Brouka. Demetri hodil zavazadla do kufru a pak si sedl za volant. Jane postavila Ness na zem a posadila se na místo spolujezdce. My s Ness jsme si sedly dozadu.
„Proč tu vlastně jsi?“ zeptal se náhle Demetri.
„To je na dlouhé vyprávění a navíc se mi na to nechce vzpomínat.“


Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Lepší je žít ve Volteře než ve Forks, 2. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!