Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Ledový polibek - Prolog + 1

11.04.2010 (13:15) • CullenLily • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2420×

Ledový polibek

Úvod

(Nikdo)

Čas plyne jako voda. A zvlášť když máte po svém boku někoho, o kom víte, že vás miluje. Čas... plyne. Připadá vám, jako by jste se snad ani na světě nerozkoukali a už máte děti, vnoučata... Teprve když umíráte, ohlédnete se za svým životem. Vidíte své krásné děti, které už vychovávají své ratolesti. Vidíte, kolik radosti, ale i bolesti jste kolem sebe rozeseli. Taky si ale uvědomíte všechny své chyby, uvědomíte si, komu všemu jste ublížili a co jste udělali špatně... Jenže v tu chvíli už není možnost, aby jste něco zvrátili, něco změnili, zachovali se jinak. Jenže co když jste všemocní? Co kdyby jste dokázali vrátit čas? Co potom? Změnili by jste svá rozhodnutí? Nebo by jste nechali svůj život takový, jaký byl?

Všichni jsou sobečtí... Mě nevyjímaje.

Opravu doufám, že na téhle naší svatební cestě se žádnej Emmett neobjeví.

,,No tak, Bello...'' zaúpěl kdesi v domě Edward. ,,Vždyť sama dobře víš, že jsem to tak nemyslel...'' Vztekle jsem si odfoukla a založila si ruce na prsou. Vážně jsem se chovala jako malé dítě, ale mohla jsem si pomoct?

,Jo!' křičel na mě jakýsi hlas v hlavě, ale okamžitě jsem ho utnula.

Nemohla jsem si pomoct! To, jak si mě Edward pokaždé udobřoval, mi dělalo neskutečně dobře! Když si jen představím všechny ty lehké polibky... na rtech... na tvářích... na šíji... Běhá mi mráz už po tak zmrzlém těle.

,,Bello, lásko...'' zaslechla jsem opět Edwarda. Teď byl jeho hlas podstatně blíž. V naší ložnici, řekla bych...

Naštvaně jsem zafuněla. Chovám se jako magor! Vždyť on za nic nemůže a já tady ze sebe dělám ublíženou... Ale to s tím pavoukem vážně nemuselo být... Přece ví, že jsem se fóbie vůči nim nezbavila ani po přeměně!

Slyšela jsem Edwardovy ťapkavé kroky, jak se blížil do šatny. A pak...

,,Belli...'' Dveře od skříně se zlehka otevřely. A v nich stál proti světlu Edward. Ten pohled mi bral i přes veškerou zlobu dech. Vypadal jako Bůh... V jeho tváři se zračila úleva společně s udivením.

,,Lásko...'' podřepl si ke mně. Seděla jsem schoulená v klubku, ruce založené na prsou, rty vyšpulené, ve tváři vzdorovitý výraz. Pomalu ke mně natáhl ruce a chytil zlehla ty moje. Snažil se mi pohlédnout do očí, ale odvrátila jsem pohled.

,,No tak, Bello...'' klekl si proti mně, ve tváři naléhavost. Rukou mi lehce přejel po lícní kosti, až mě to donutilo se slabě zatřást. Nevěděla jsem, jestli mám tyhle jeho... fígle milovat nebo nenávidět. Vždycky pak dosáhl svého...

,,Já jsem to tak přece nemyslel...'' zašeptal mi do tváře. ,,Nechtěl jsem, aby ses vylekala...''

,,Ale jo! Přesně tohle jsi chtěl!'' obvinila jsem ho, aniž bych mu pohlédla do tváře.

Zaslechla jsem jeho smutný výdech. Au!

,,Bello, podívej se mi do očí,'' zaprosil. Jen co jsem tak učinila, začala jsem se topit. Tohle se mi stávalo pokaždé, když jsem pohlédla do těch jeho karamelek.

,,Bello, lásko, pověz...'' začal zlehka, na každé slovo kladl důraz. ,,Vážně si myslíš, že jsem to udělal schválně? Vážně si myslíš, že bych něco takového udělal? Opravdu si to myslíš?'' upřel na mě svůj pronikavý pohled. Dokázala jsem jen hloupě koukat a v duchu si nadávat.

Ty jeho oči... ony mě snad prosily... tak ztrápené... tak naléhavé... přímo si říkaly o to, ať svému andělovi odpustím. Ať obmotám své štíhlé bledé ruky okolo jeho krku a už se nepouštím. Ať přitisknu své rty na ty jeho a horoucně Edwarda líbám. Ať dělám všechno možné, jen nesmím svými slovy ublížit Edwardovi.

,,Odpověz mi...'' naléhal.

,,Ne.''

,,Ne?'' zavrtěl hlavou v nechápavém gestu.

,,Ne, nemyslím si, že jsi to udělal schválně. Ale...''

,,Ale?''

Snažila jsem se ze sebe něco vymáčknout, ani nevím co. Jako by zrovna teď vedle mě seděl Jasper a docela výrazně si pohrával s mými pocity. Chvilku jsem na sebe byla naštvaná, že se chovám jako... největší debil na světě. Pak je mi do pláče z toho Edwardova smutného obličeje. A zrovna v tuto chvíli se ve mně vzdouvá docela slušná vlna pobouření.

,,Ale já jsem se toho hnusnýho pavouka tak lekla!'' rozhodila jsem rukama rozčíleně. Edward se najednou začal chechtat. A já jsem se naštvala. Co jsem zase udělala?!

,,Takže... Ty se na mě nezlobíš? Ty ses prostě jen lekla toho pavoučka?'' zeptal se nevěřícně, v očích mu jiskřilo.

,,Pavoučka?'' vyjekla jsem. ,,Vždyť to bylo naprosto hnusný, velký a chlupatý!'' otřepala jsem se při té představě.

Edward jen zakroutil hlavou a s kouzelným povzdechem ,,Ach, Bello...'' mě políbil. Jen co se tak stalo, z mého těla a hlavy vyprchal všechen ten truc. Mé ruce se samovolně obtočily okolo Edwardova krku. Prsty jsem zajela do jeho vlasů a snažila se co nejvíc natlačit na jeho tělo. V břiše se mi opět rozlétlo nespočet malých motýlků.

,,Edwarde...'' zasténala jsem mu do úst. Cítila jsem, jak se mu zvedly koutky v úsměv. A pak... až po velice krátké době, se ode mě odlepil. Dotýkali jsme se pouze čely, přidušeně oddechovali.

,,Opravdu se na mě nezlobíš?'' ujišťoval se.

,,Když mi slíbíš polibek, zlobit se nebudu,'' vydechla jsem vzrušeně a opět přitiskla své rty na Edwardovy.

Cítila jsem, jak obmotal své ruce okolo mého těla a s lehkostí mě zvedl do své náruče. Naše jazyky se proplétaly, rty něžně otíraly...

Aniž by jsme se přestali věnovat navzájem sami sobě, přenesl mě do ložnice. Opatrně, jako bych snad byla z porcelánu, mě položil na postel. Něžně mě líbal a já náruživě vzdychala. Neudržela jsem se a pod návalem emocí a vzrušení začala rozepínat Edwardovu košili. On zatím se svými polibky sjel na můj ušní lalůček a tiše zašeptal:

,,Miluji tě,'' a pokračoval dál. Líbal mě na krku, na šíji... Když se dostal až k mé halence, bez milosti a jakékoli něhy, ji rozrhl a dál se věnoval mému roztouženému tělu.

Když jsem si uvědomila Edwardovo nenasytné počínání, slabě jsem se zachichotala. Tím jsem si od Edwarda vysloužila další vášnivý polibek. Rukou zajel na můj zátylek, čímž si ještě víc přiblížil mé dravé rty. Druhá ruka se ocitla pod mými prohnutými zády. Jemně od zaděčku jel po páteři nahoru až k zapínání podprsenky. Lehce pod ní provlíkl prsty a neznatelně škubl.

,,Alice tě zabije...'' zasmála jsem se. Políbil mě na rameno, na krk. Pak polaskal můj ušní lalůček a vzrušeně zašeptal:

,,Klidně s ní budu pokaždé chodit na nákupy, jen když budu vědět, že tyhle rozkošné věci z tebe následně strhám...'' Tělo mi zalila další dávka vzrušení.

Přetočila jsem se na Edwarda, ruce mu sepjala nad hlavou. A rty opět spojila v polibek, který pokračoval přes jeho krk, až k vypracované hrudi. Pustila jsem mu ruce a začala se věnovat svalům na břiše. Byl tak úžasný!

Jemně jsem mu přejížděla bříšky prstů přes každičký sval. Vždy, když jsem přejela na nový, líbla jsem ho. Když jsem se dostala až k bradavkám, něžně jsem je obkroužila jazykem a vrátila se zpět k Edwardovým vzdychajícím ústům.

To už mě ale opět otočil pod sebe.

,,Hej!'' stěžovala jsem si. ,,Ještě jsem nebyla u konce!'' Edward se zasmál.

,,Ráda mučíš lidi, viď?''

,,Ty nejsi člověk...'' malinko jsem se zajíkla, poněvadž mi Edward zrovna přejel svým motýlým dotykem přes bradavku.

Hrál si s mými prsy, jemně je mačkal, ochutnával mé bradavky... A já jsem málem vrněla blahem.

,,Edwarde...'' zasténala jsem a prohnula se v zádech.

Kolikrát už jsem si říkala, že tohle by mělo být trestné! Dováželo mě to k šílenství...

On bral mé sténání jako výzvu a opět se zařídil podle svého. Jednoduše mi strhl rifle. Vzrušeně jsem zavrčela. Tohle opravdu neměl dělat...

Opět jsem se na něj přetočila a u toho se lehce zhoupla na jeho mužství. Zavrčel, dobývajíc se na má ústa. Zuřivě sál můj spodní ret. Znovu jsem vzrušeně vzdychla. Edward už to nevydržel, překulil se na mě a strhl si kalhoty. Jen co tak udělal, zpříma se mi podíval do očí. V těch jeho zčernalých jsem viděla jen divokou touhu a nevyřčenou otázku:

,Opravdu to chceš?' ptal se mě v myšlenkách. Zavrčela jsem. Tohle dělal vždycky! A pokaždé dostal stejnou odpoveď...

Na znamení souhlasu jsem kývla hlavou. Zrovna v tuhle chvíli jsem potřebovala Edwardovu blízkost nejvíc. Byl jako droga... jeho vůně ve mně evokovala domov, bezpečí... Ale také nesnesitelnou touhu a chtíč...

,,Edwarde!'' vykřikla jsem, když spojil naše těla v jedno. Pohltil mě jakýsi pocit uspokojení. Tentokrát byl ale daleko silnější než jindy. Jako by se to snad ještě dalo...

Zarazil se a vyčkával na mou reakci. Usmála jsem se, obtočila nohy okolo jeho boků a donutila ho tím pokračovat.

Bylo to téměř nepopsatelné! Ten pocit, který mě během několika okamžiků polapil do svých spárů, byl nepopsatelný. Bylo to, jako bych snad létala. Edward byl tak dravý a přitom neskutečně něžný...

Když naposledy přirazil a oba jsme se dostali do našeho osobního ráje, zaryla jsem mu nehty do ramene. A pak... jako by mě něco polechtalo na žebrech, musela jsem se smíchem vyjeknout.

Edward si mě změřil překvapeným pohledem, plným jiskřiček. Když jsem se okolo sebe rozhlédla, došlo mi, co se stalo... Edward v záchvatu euforie rozhrhal polštář.

S nevěřícně vypoulenýma očima jsem se rozesmála a zabořila hlavu do Edwardova ramene.

Já ho prostě miluju!

2. kapitola

Věnování:

Zřejmě bych měla začít asi misppulí a NikkiR. Vy dvě babizby jste fakt děsný! To, jak do mě hučíte na ICQ, by porazilo s prominutím i vola! Pak i RosaliiRose, lied, sweet_mary, EdMaDo a LILUSCE2345. Tys byla tak ochotná a přečetla si tuhle hrůzu jako první. Jo a taky MyLS za ty nápisy do shrnutí...

Děkuju, holky.

Tenhle je pro vás ;)