Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Láskou teprve vše začíná - 9. kapitola

15.11.2010 (20:15) • simi1918 • FanFiction na pokračování • komentováno 1× • zobrazeno 5157×

9. kapitola

Druhý den ráno jsem se probudila v půl dvanácté. Byla jsem strašně líná se zvednout z postele, a tak jsem se jen s úsměvem na rtech převalovala ze strany na stranu a v hlavě si přehrávala včerejší večer a hlavně Edwardovo vyznání lásky. Byl to ten nejkrásnější okamžik, který jsem kdy zažila. Tedy, hned po tom polibku, co mi poté dal. To byl nejkrásnější okamžik v mém životě.

Po chvíli mě už to válení omrzelo, a tak jsem se šťastnou náladou vyskočila z postele a zapla si své oblíbené CD. V rytmu hudby jsem dohopkala do koupelny, a když jsem se uviděla v zrcadle, uculila jsem se. Má dobrá nálada ze mě vyzařovala tak silně, že by to musel poznal i slepý.

Udělala jsem ranní hygienu a oblékla si své domácí oblečení, což jsou šedivé vytahané tepláky a bílé upnuté tílko. Vlasy jsem stáhla do culíku a seběhla dolů do kuchyně na snídani, nebo teď už spíše oběd.

„Dobré,“ pozdravila jsem rodiče.

„Dobré ráno, Bello. Tak jak sis užila včerejší ples?“ zeptala se mě mamka.

„Náramně, byl naprosto boží,“ řekla jsem zasněně a přitom se dívala do blba.

„Bello,“ mával mi rukou před očima táta.

„Co je?“

„Už asi půl hodiny hypnotizuješ strop,“ chechtala se mamka.

„Ha, ha, ha.“

„Tak se nečerti, my jsme rádi, že sis ten ples užila.“

„No a co ty a Edward?“ mrkla na mě mamka. Ach ne, já jí to chci říct, ale s Edwardem. Bože, prosím, pomoz mi. No a má prosba byla vyslyšena, protože akorát někdo zazvonil u dveří.

„Jdu tam,“ vyhrkla jsem a běžela ke dveřím. A jaké překvapení bylo, když to byl Edward. Rozzářila jsem se, ale ne jako sluníčko, ba rovnou pět sluníček. Na to mi Edward odpověděl jeho pokřiveným úsměvem, přitáhl si mě k sobě a začal líbat. Jeho rty sály ty mé a přitom do sebe zapadaly jako ozubená kolečka. Líbali jsme se vášnivě, ale s láskou. Po chvíli jsem se ale odtáhla, jelikož by nás tu mohli načapat rodiče a fakt nevím, jak by to dopadlo.

„Chyběl jsi mi,“ pošeptala jsem mu.

„Ty mě taky,“ pohladil mě po tváři.

„Půjdeš dovnitř? Akorát budeme obědvat. Jestli chceš, můžeš se přidat.“

„Nebude to tvým rodičům vadit?“

„Prosím tě, proč? Vždyť tě mají snad stejně rádi jako mě. A mamka ta pořád nemluví o nikom jiném než o tobě.“

„Fakt?“

„Jo, tak půjdeš?“

„Moc rád.“ Na to jsem se usmála, popadla ho za ruku a odtáhla dovnitř.

„Mamí, tatí, Edward je tu,“ oznámila jsem rodičům.

„Ahoj, Edwarde,“ pozdravili ho.

„Dáš si s námi oběd?“ zeptala se ho mamka.

„Rád.“

„Dobře, mami. Až ho budeš mít hotový, tak nás zavolej, budeme u mě v pokoji a prosím, předem zaklepat.“

„Dobře,“ řekla mamka a tak zvláštně se na nás podívala. Radši jsem to neřešila.

Když jsme došli ke mně do pokoje, zavřela jsem za námi dveře a Edward mě na ně přitlačil. Jeho tělo se tisklo k mému a přitom jsem plně cítila, jak ho má vypracované, jelikož se jeho tvrdé břišní svaly mačkaly na mé břicho. Zadívala jsem se Edwardovi do očí a poté ho políbila. Chtěla jsem se hned odtáhnout a dráždit ho, jenže on mi nedovolil se ani o milimetr vzdálit od jeho rtů, a tak jsem pokračovala v líbání. Vyzvednul si mě na své boky a já mu obmotala nohy kolem pasu. Ruce jsem zamotala do jeho vlasů, kde jsem je potom výskala. Naše rty se navzájem doplňovaly a z jeho sladkého dechu se mi točila hlava. Odlepili jsme se od dveří a spadli do postele. Nalehl na mě a jeho rty se přesunuly na můj krk. Slastně jsem vzdychla a zaklonila hlavu, aby se k němu lépe dostal. Tiskli jsme se k sobě, když najednou někdo zaklepal na dveře a ozval se mámin hlas.

„Bello, Edwarde, oběd je hotový. Pojďte se najíst,“ oznámila nám a pak byly slyšet akorát její kroky scházející ze schodů.

„Musíme jít,“ řekla jsem smutně.

„Bohužel.“ Edward se zvedl z postele, ale já jsem na ní zůstala ležet a jen ho s blaženým úsměvem pozorovala.

„Půjdeme?“ zeptal se mě také s úsměvem a podal mi ruku. Já se jí chytla a s jeho pomocí se zvedla. Táhla jsem ho ke dveřím, ale on mě zastavil.

„Bello, měli bychom tvým rodičům říct, že spolu chodíme. Mají právo to vědět,“ řekl vážně.

„Máš pravdu,“ odpověděla jsem prostě, přitulila se k němu a naklonila se k jeho uchu.

„A nejlepší bude, když jim to řekneme hned,“ zašeptala jsem. Edward se z toho zachvěl a pak ztuhl.

„Hned?“ zeptal se mě zaskočeně.

„Ano," sladce jsem se na něj usmála.

„Dobře,“ přikývl a pak jsme už oba šli do kuchyně. Sedli jsme si ke stolu a čekali, až nám mamka nandá.

„Tak, děti, jak jste si vůbec včerejšek užily?“ začal rozhovor taťka, když jsme měli všichni nandané jídlo a jedli.

„Dobře,“ snažila jsem se to zatřít.

„A co vy dva?“ zeptala se nás mamka a propalovala pohledem.

„No, my…“ Nevěděla jsem co říct a s prosíkem v očích se otočila na Edwarda. Ten mě pod stolem chytl za ruku a usmál se.

„Renée, Charlie, já a Bella spolu chodíme,“ vyřkl Edward slova, které jsem ze sebe nedokázala dostat. Pozorně jsem pozorovala rodiče, jaká bude jejich reakce a co na to budou říkat.

„No, konečně, to vám to trvalo, děti,“ smála se mamka. Jasně, to je celá ona. Pořád mi tloukla do hlavy, že mě Edward miluje a že se dáme brzo dohromady. Jako vždy měla pravdu.

„No, jediné, co k tomu mohu říct je: Edwarde, mám tě rád, ale jestli Belle ublížíš, najdu si tě, ať budeš kdekoli, a zažiješ peklo.“

„To je samozřejmé, ale já bych Belle nikdy neublížil,“ něžně se při tom na mě podíval.

„Jen aby,“ mával táta ukazováčkem, ale usmíval se. Po zbytek oběda jsme mlčeli.

„Nechtěla bys jít dnes na pláž? Venku je hezky,“ nabízel mi Edward, když jsme se ve dveřích loučili.

„Moc ráda.“

„Tak za hodinu se pro tebe stavím, OK?“

„Hmm,“ zavrněla jsem mu do ucha a poté Edwarda políbila. Naše rty se jemně oťukávaly, ale pak se odtáhl.

„Vezmi si nějaké pěkné bikiny, ať se mám na co těšit,“ mrkl na mě. Došel ke svému autu, nastoupil, nastartoval a zmizel za zatáčkou. Zavřela jsem dveře a šla za rodiči do kuchyně.

„V jednu pro mě Edward přijde a půjdeme na pláž,“ oznámila jsem jim.

„Dobře, ale do devíti doma, zítra je škola,“ podotknul táta.

„OK,“ souhlasila jsem a šla do svého pokoje. Vzala jsem plážovou tašku a začala si do ní balit věci, které si na pláž vezmu, což je: deka, osuška, opalovací krém a časopis na čtení. Když jsem měla vše zabalené, ještě jsem se šla osprchovat. Také nebylo od věci se oholit a poté jsem ze sprchy vylezla. Zabalená v ručníku jsem si to zamířila do šatny, kde jsem si oblékla plavky a přes ně plážové šaty. Obula jsem si žabky, na oči si dala sluneční brýle a vyšla z šatny. Hodiny ukazovaly, že je jedna hodina, takže Edward by tu měl být každou chvíli. Popadla jsem tašku a sešla dolů do obýváku, když v tom zazvonil zvonek u dveří. Edward. Tašku jsem položila na zem a šla otevřít.

„Ahoj, lásko,“ pozdravila jsem ho a pověsila se na něj.

„Ahoj,“ usmál se, sklonil se ke mně a políbil.

„Připravena?“

„Jasně, jen si dojdu pro tašku.“

„Dobrej, Renée, dobrej, Charlie,“ houknul na rodiče do obýváku. Mezitím jsem si vzala tašku a vrátila se k Edwardovi.

„Ahoj, Edwarde,“ pozdravili ho.

„Ať je do devíti doma, zítra je škola,“ obeznámil ho taťka.

„Jistě, Charlie.“

„Můžeme jít?“ zeptala jsem se Edwarda.

„Jistě.“

„Zatím,“ rozloučila jsem se s rodiči tak jako Edward a pak jsme odešli.

„Moc ti to sluší,“ zašeptal mi do ucha, když jsme šli na pláž. Můj dům na pláži stojí, takže je to tak minutka chůze ke slunečníkům.

„Tobě taky,“ zhodnotila jsem mu jeho plážové bermudy, bílé tílko, ve kterém mu bylo vidět jeho božsky vypracované tělo, žabky a koženou šňůrku kolem krku. Vypadal jako plážový Bůh. No, on je to Bůh a nejen plážový.

„Ne víc než tobě.“

„To bych se hádala.“

„Tak se nehádejme, ale líbejme,“ vzdychl mi Edward centimetr od mých rtů. Neváhala jsem ani vteřinu a vrhla se na něj. Plážovou tašku jsem pustila na zem a objala ho kolem krku. Vyzvedl si mě a já ve šťastném gestu mávala nohama ve vzduchu. Když mi docházel vzduch, odtrhli jsme se od sebe, Edward mě položil na zem a pokračovali jsme ruku v ruce ke slunečníkům. Tam jsem si na lehátko rozložila deku a sundala šaty. Edward si sundal tílko a já v tu ránu nedokázala dělat nic jiného, než hypnotizovat jeho odhalené tělo.

„Bello? Bello,“ volal na mě jako by z dálky Edward.

„Ano?“ zamrkala jsem překvapeně.

„Bello, je ti dobře? Už mě asi pět minut hypnotizuješ,“ smál se. Já na to radši nic neřekla, protože by ze mě určitě vypadl nějaký hlod měsíce. Sundala jsem si brýle, vyzula žabky a vydala se do moře.

„Lásko, počkej na mě,“ doběhl mě Edward.

„Ne, ne, musíš si mě chytit,“ zasmála jsem se a rozběhla do moře. Přeskakovala jsem vlnky, a když mi byla voda až ke stehnům, Edward mě doběhl a ze zadu mě vyzvedl do vzduchu. Točili jsme se do kolečka a smáli se jak malé děti.

„Á, pusť mě,“ křičela jsem ve smíchu.

„No, když tak prosíš,“ zasmál se Edward a vyhodil mě do vzduchu.

„Ááá,“ křičela jsem a spadla do vody.

„Tos neměl,“ řekla jsem a začala po něm cákat vodu. Edward se samozřejmě nenechal zahanbit a stříkání mi oplácel. Samozřejmě vyhrával, a tak jsem na něj skočila, povalila ho do vody a držela pod ní. Jenže jsem nečekala jednu věc, a to, že mě stáhne pod vodu také. Dívali jsme se na sebe a po chvíli vyplavali, jelikož nám došel vzduch. Ještě chvíli jsme se potápěli a pak šli chytat bronz.

„Namažeš mě?“

„Jasně.“ Vzal si ode mě opalovací krém a já se k němu otočila zády. Začal mi mazat záda, ale propojil to i s masáží. Mnul mi krk, paže, záda a bylo to strašně příjemné. Když jsem byla hotová, natáhla jsem se na lehátko a vzala si časopis.

„Lásko, nebude ti vadit, když si půjdu zasurfovat?“

„Ne, klidně jdi,“ usmála jsem se na něj a on mi úsměv oplatil. Ještě mě dlouze políbil a pak si odběhl půjčit prkno. Když s ním běžel po pláži a pak ve vodě, nemohla jsem z něj spustit oči. Vypadal tak neuvěřitelně sexy, až to nebylo možné. A jak jsem si všimla, myslely si to i všechny dívky na pláži, protože ho pozorovaly stejně jako já. Edward si na prkno lehl a čekal na velkou vlnu. A když přišla, naskočil na prkno a jel. Ach můj bože, to snad ani není možné, že tento Bůh je můj a jenom můj. Pozorovala jsem ho po celou dobu, co surfoval, než se k němu připlazila jedna otravná bruneta. I na tu dálku jsem poznala, jak se na něj koketně směje a hladí si svá mokrá prsa v až moc vyzývavých plavkách. A když ho pohladila po paži, tak už jsem to nevydržela a vydala se k nim.

„A naučil bys mě to?“ ptala se ho právě.

„Ne, nenaučil,“ odsekla jsem jí.

„Co se do toho pleteš? Viděla jsem ho první, takže odpal, blondýno!“ vyjela na mě.

„Co si to dovoluješ, ty anorektičko s umělýma prsama,“ vyprskla jsem.

„Cos to řekla?“ zeptala se mě výhružně. To už ale Edward nevydržel a vyjel na ni.

„Jasně jsem řekl, že nemám zájem, a ještě jednou si otevřeš tu svoji zplastikovanou pusu na moji lásku, tak uvidíš, a teď odprejskni,“ zavrčel na ni. Ona jen otevřela pusu a překvapeně se na něj dívala.

„Ježíši, vypadni už,“ zařval na ni a mě objal kolem pasu. Konečně asi pochopila jeho slova, protože se urazila a odkráčela pryč.

„Kráva,“ špitla jsem si pro sebe, ale Edward to zaslechl.

„Jiná slova bych nepoužil,“ zazubil se na mě. Za to jsem ho vášnivě políbila a my se začali líbat. V tu chvíli jsem se nesoustředila na nic jiného, než na jeho rty. Jeho ruce mi začaly jezdit po zádech a bocích a já ho hladila po hrudi a mužných ramenech. V tu chvíli mi zavzdychal do úst a mě jeho dech naprosto omámil. Líbali jsme se tam ještě hodně dlouho, než nám asi po sto šedesáte nedošel dech a my se přesunuli pod slunečník. Edward si lehl na lehátko a mě si stáhl na sebe. Ležela jsem na něm, přitulená a on mě při tom objímal. Asi jsem usnula, protože mě začaly budit motýlí polibky po celém obličeji.

„Lásko, už je večer, budeme muset jít,“ šeptal mi do ucha a hladil po tváři.

„Hmm,“ zabručela jsem s úsměvem a políbila ho na krk. Edward se i se mnou zvedl a v náručí mě odnesl do moře. Tam mě položil na vodu a já se pohupovala na hladince jako hadrová panenka. Okouzleně jsem pozorovala Edwarda, který stál nade mnou a já ho tím pádem viděla vzhůru nohama. Zvedla jsem se a přitulila se k němu. Objímali jsme se, ale potom už jsme doopravdy museli jít.

„Děkuji za krásný den,“ poděkovala jsem mu po cestě domů.

„To já děkuji,“ odvětil mi. Na to jsem mu odpověděla úsměvem a dál pokračovali už v příjemném tichu.

„Ještě jednou moc děkuji za krásný den prožitý s tebou,“ děkoval mi u nás ve dveřích, když se se mnou loučil.

„To já také,“ blýskla jsem po něm úsměvem. Ještě jsme se políbili, ale pak už musel doopravdy jít.

„Zítra mě tu čekej v půl deváté, do školy jedeme spolu,“ oznámil mi a naposledy políbil. Potom už jen naskočil do svého Porsche a odjel. Já šla do svého pokoje a zamířila si to přímo do sprchy. Smyla jsem ze sebe sůl z moře, a když jsem byla celá umytá, vylezla jsem. Oblékla jsem si noční košilku a ještě v umyvadle opláchla plavky a dala je uschnout. Ručník dala do špíny a osušku dala také uschnout. A pak už si konečně lehla do postele a usnula.

------------------------------------------------------------------------------------------

Tak, další dílek je za vámi. Doufám, že se líbil a dáte mi to najevo ve vašich komentíkách. Až jich tu bude 20, přibude další kapča. Vaše simi1918. XD

Autor: simi1918 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Láskou teprve vše začíná - 9. kapitola: