Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Láskou teprve vše začíná - 8. kapitola

31.10.2010 (10:45) • simi1918 • FanFiction na pokračování • komentováno 1× • zobrazeno 4858×

Písnička

8. kapitola

Týden uběhl jako nic a dnes večer se koná halloweenský ples. Ještě štěstí, že je sobota a zítra nevstáváme. Budu mít sice divný pocit, že jedu v sobotu do školy, ale strašně už se těším. Hlavně z toho důvodu, že tam jdu s Edwardem. Vzpomněla jsem si, jak ve škole spousta holek Edwarda pozvala na ples a já se pokaždé smála, když jsem viděla, jaké pohledy na ně házel. Pak na mě byl pokaždé naštvaný a nemluvil se mnou, že si z něj prý dělám srandu, ale víc jak jednu vyučovací hodinu to nevydržel. Uchechtla jsem se, když jsem si na to vzpomněla.

Akorát je poledne a mamka mě a tátu volá k obědu. Byla jsem u sebe v pokoji a poslouchala svoji mp4. Vypla jsem ji tedy a uklidila do šuplíku. Seběhla jsem dolů a najednou ucítila krásnou vůni.

„Páni, mamí, tady to ale krásně voní,“ řekla jsem

„Bella má pravdu, voní to nádherně,“ dodal ještě táta.

„Děkuji, dnes jsem dostala chuť uvařit recept po babičce Swanové,“ přiznala se nám. S tátou jsme si sedli ke stolu a mamka nám začala servírovat jídlo. Když mně, tátovi i sobě nandala, sedla si ke stolu a začala mé nejméně oblíbené téma. Edward. Ach jo.

„Tak, Bello, jak to máš s Edwardem, pořád jste jen přátelé?“ zeptala se mě. Protočila jsem očima.

„Ano, jsme pořád jen přátele a ani to jinak nebude,“ vysvětlila jsem jí.

„Ale no tak, Bello. Copak to nevidíš? To, jak se pokaždé strachuje, když zakopneš, nebo se ti stane něco jiného. Je pořád u tebe. Připadá mi, že jste snad někdy siamská dvojčata, a hlavně to, jak se na tebe dívá. S jak obrovskou láskou se na tebe dívá. Přesně takhle se na mě díval tvůj otec, když jsme spolu chodili, a dívá se tak na mě dodnes. Bello, sice mi do toho nic není, ale mám oči a vidím, jak se k sobě chováte…“ Mamka se zachichotala a větu nedokončila. Já jsem na to radši nic neřekla a dál jedla. Táta nás jen s úsměvem pozoroval a radši se do našeho rozhovoru nemíchal.

Jakmile jsem dojedla, pochválila jsem jídlo mamce, umyla si svůj talíř a šla k sobě do pokoje. Je tři čtvrtě na jednu. Takže ples začíná v šest a končí v jednu hodinu ráno. Konečnou dobu plesu jsme si s holkami vydupaly u ředitele. Mám tedy asi tak tři a půl hodiny, než se vydám do školy, kde se setkám s holkami a navzájem se upravíme. Tím jsem si vzpomněla, co mi za kostým visí ve skříni. Když mi ho Tery ukazovala, myslela jsem, že ji uškrtím. Doopravdy. Takový druh kostýmu mi ještě nikdy nedala. Snažila jsem se jí ho vrátit s tím, že si tohle na sebe prostě nevezmu, ale jako by byla hluchá a vůbec mě neposlouchala. Tak jsem si se svěšenou hlavou kostým vzala. Abych upřesnila, jak vypadá. Má to být anděl, ale já bych to spíš typla na lehkou dívku. Je to bílý korzet bez ramínek, k tomu rozevlátá mini sukně těsně pod zadek také v bílé barvě, pod ní podvazky, které budou samozřejmě vidět a k tomu kožené, bílé kozačky na mega jehlovém podpatku a bílé návleky na ruce. Ještě jsem zapomněla dodat, že ke korzetu jsou přidělaná veliká, opravdu veliká bílá křídla z pravého peří. Tomu vážně říkám kostým anděla.

Lehla jsem si do postele a pustila si televizi, kterou jsem vůbec nevnímala. Teď jsem si ale uvědomila jednu velmi podstatnou věc. Já se budu producírovat v podvazkách před celou školou a hlavně před Edwardem. Já ji vážně zabiju, jak mi tohle mohla udělat. Ach jo. Raději jsem se snažila na to nemyslet a zkoušela sledovat televizi.

Když přišel čas se jít připravit, vypnula jsem televizi a šla se obléknout. Dnes jsem se nemalovala ani nemyla, jelikož tohle všechno budu dělat ve škole v dámských šatnách. Hodila jsem na sebe džíny a tričko s mikinou, vzala si skate boty, popadla kostým s doplňky a seběhla dolů.

„Mamí, tatí, už musím jít,“ zavolala jsem do útrob domu. Mamka s taťkou přišli ke mně a začali mě poučovat. To nesnáším a raději jsem je okamžitě zarazila.

„Dobře, jsi už rozumná, tak ti věříme. Dobře se bav a pozdravuj Edwarda s ostatními,“ řekla mamka.

„Jasně, jasně, budu všechny pozdravovat. Ples končí v jednu ráno, tak na mě prosím nečekejte. Mám vás ráda.“ Oba jsem je objala a šla do garáže. Nasedla jsem do svého miláčka a vyjela do školy. Po pár minutách jsem tam byla a vydala se do dámských šaten.

„Ahoj, ve spolek,“ pozdravila jsem všechny.

„Ahoj, Bello,“ odpověděly. Položila jsem si věci, svlíkla se a šla se vysprchovat. Rovnou jsem si umyla i hlavu a snažila se uklidnit. Musela jsem přiznat, že jsem nervózní a to hodně. Chtěla jsem tam být déle, ale Tery mě odtud vyhodila se slovy, že mě nestihne připravit, jako bych se nemohla připravit sama. Osušila jsem se a vlasy jsem si obmotala ručníkem. Sedla jsem si na připravenou rozkládací židli, kterou si Tery přivezla, a pustila se do mě.

Snažila jsem se relaxovat a na nic nemyslet, bohužel marně. Malovala a česala mě asi hodinku. Jakmile řekla, že jsem hotová, musela jsem si obléct svůj sexy kostým anděla. Nejdříve jsem si vzala spodní prádlo, což byla bílá, krajková podprsenka bez ramínek, speciálně vyrobená ke korzetu, a bílé krajkové kalhotky. K tomu bílé krajkové podvazky, které byly součástí spodního prádla. Přes to mini sukýnku a celé to zakončila korzetem, který mi holky pomohly zapnout. Na ruce jsem si ještě navlékla bílé návleky pod loket a byla hotová. Boty si chci vzít, až bude začínat ples, protože je to doopravdy vysoký podpatek a ještě na jehlách a brzo by mě bolely nohy. Tery ještě připravila holky a my pak ji.

Když jsem viděla ostatní, zákeřně jsem se usmála, protože jsme všechny měly sexy korzetové kostýmy. Ty jo, až nás uvidí kluci a učitelé, vypadnou jim oči, stoprocentně. Lily na sobě měla korzetový obleček ďáblice. Byl, dá se říci, stejný jako můj až na to, že byl černo – červený a bez křídel. Nejvíce se mi ale na tom kostýmu líbily ty malinkaté růžky, co měla přidělané na hlavě. Katy zase pro změnu měla kostým sexy vězenkyně. Byla celá pruhovaná a místo korzetu měla mini šaty s tmavě modrými podvazky a černé lodičky na stejném podpatku jako já. A Tery, ta měla kostým sexy hříšné policistky. Měla mini kraťásky a pod nimi jí byly samozřejmě vidět podvazky. K tomu uniformu s mega výstřihem a policejní čepici a opasek s umělou pistolí, obuškem a pouty. No, prostě jsme všechny vypadaly opravdu hříšně. Vlastně, já se ještě ani neviděla. Šla jsem se tedy podívat do velkého zrcadla, co bylo u sprch. Jakmile jsem se uviděla, spadla mi brada až někam do neznáma a oči mi skoro vypadly. Vypadala jsem, no úžasně. Své dlouhé blonďaté vlasy jsem měla natočené a postříkané třpytkami a dohromady to tvořilo nádherný dojem. Na očích jsem měla bílo-stříbrné stíny a řasy byly opravdu dlouhé. Nechápu, jak se jí to povedlo. Na spáncích jsem měla také stříbrné třpytky a stejně tak na odhaleném dekoltu. Vypadala jsem opravdu hříšně andělsky. Musela jsem dokonce přiznat, že teď se skoro mohu rovnat Edwardovi. I když jemu se nevyrovnám nikdy.

Písnička

„Tak, jdeme všem vytřít zrak,“ prohlásila jsem s úsměvem a jako první vyšla ze šaten, kde jsme se připravovaly. Ples už byl v plném proudu, takže tělocvična byla přeplněná k prasknutí. Když jsme s holkami vešly, nastalo ticho. Jediný zvuk, který byl slyšet, byla hudba. Uchechtla jsem se nad jejich výrazy. Každý valil oči a pusu měli směšně otevřenou. Pohledem jsem projížděla tělocvičnu, než jsem narazila na naší partičku s Edwardem. Dokonce i oni na nás valili oči včetně Edwarda. On měl svůj pohled upřený na mě a byl trochu toužebný. Tomu jsem se usmála. Lepé jsem si ho prohlédla a musela přiznat, že snad vypadá ještě lépe než normálně. Byl tak krásný. Moje srdce se rozeběhlo plnou rychlostí a sprintovalo směrem k Edwardovi. Na sobě měl bílé upnuté džíny a bílé tričko, které mu nádherně obkreslovaly jeho boží svaly. Na nohou měl bílé kecky a na zádech připevněná stejná křídla jako já. Byli jsme to teda dvojka. S holkami jsme se vydaly k naší partičce a šly ke svému partnerovi na ples. Došla jsem k Edwardovi a stoupla si těsně k němu, takže se naše těla dotýkala.

„Jsi nádherná,“ složil mi poklonu. Začervenala jsem se.

„Ty taky,“

„Oproti tobě ne,“ řekl.

„To bych se hádala,“ oponovala jsem.

„Já se hádat nechci, ale stejně jsi krásnější.“ Opět jsem se začervenala. Jakmile to Edward zahlédl, usmál se tím nejkrásnějším úsměvem na světě. Zahleděla jsem se mu do očí a začala se topit. Tápala jsem v těch smaragdech orámovaných zlatem a nechtěla už v životě dělat nic jiného. Okouzleně jsme se dívali jeden druhému do očí, než nás vyrušila Lily. V tu chvíli jsem ji chtěla zahrabat do země a vytáhnout, až bude konec plesu.

„Chcete tu na sebe čučet po celý ples nebo si s námi půjdete zatančit?“ zeptala se nás. Zašklebila jsem se na ni a chtěla jí něco říci, ale Edward mi položil prst na rty a táhl směr parket. Došli jsme doprostřed tělocvičny a začali tančit. Zrovna hráli pomalou písničku, tak jsem Edwardovi obmotala ruce kolem krku, i když jsem na něj skoro nedosáhla a on mi ruce obmotal kolem pasu. Natiskli jsme se na sebe a začali se pomalu pohybovat do rytmu hudby. Bylo to kouzelné. V sále byla tma a jediná světla, co tu byla, byly barevné reflektory a disko koule. Přišlo mi, že je to strašně romantické. Po chvíli dívání se do Edwardových očí jsem si hlavu položila na jeho rameno a ještě více se k němu přitiskla. On mě ještě silněji objal a hlavu položil na mé temeno. Bylo mi nádherně. Takhle jsme vydrželi až do konce písničky. Další byla trochu rychlejší a na tu mě vytáhly holky. Kluci zatím šli k našemu stolu a pozorovali nás. Pořádně jsme to tam rozjely. A s našimi kostýmy to mělo dvojitý účinek. Když písnička skončila, objednaly jsme si pití a šly si sednout ke klukům ke stolu. Začali jsme si povídat a pokračovali bychom dál, kdyby nás nevyrušila Jessica.

„Ahoj, Edwarde, nechtěl by sis se mnou zatančit? Prosííím. Co ti jeden tanec udělá. Jenom jeden, prosím,“ začala ho prosit a přitom se před ním nakrucovala. Ale v jejím podání to podle mě bylo trošku trapné. Měla kostým Playboye. Růžové uši na hlavě, růžový dres a na něm přidělanou chocholku na zadku. Na nohou měla růžové kozačky na podpatku a namalovaná taktéž do růžova. No podle mě hrozný. Podívala jsem se na Edwarda. Tvářil se no… naštvaně, nudně, ale také smířeně a odhodlaně. Divné.

„Fajn, Jessico. Jeden tanec. Nic víc, nic míň. Jasný? A pak už mi dáš pokoj. Ne jenom dneska, ale i normálně ve škole. Rozumíme si?“ zeptal se jí. Ona se na něj usmála jako andělíček a kývla. Popadla ho za ruku a táhla za sebou jako umučeného pejska na parket. Hráli pomalou písničku, a tak dostala příležitost se na něj natáhnout stejně jako já při prvním tanci. Když jsem viděla její ruce obmotané kolem jeho krku a jeho naopak na jejích bocích, trhalo mi to srdce. Věděla jsem, že ji Edward nemá rád a že to dělá jenom proto, aby od ní už měl klid, i když ho mít ani tak nebude, pořád mi to rvalo srdce. Otírala se o něj jako nějaká děvka. V tu chvíli jsme ji chtěla zabít. Radši jsem se otočila, jinak bych asi musela zasáhnout.

„Copak, Bells. Žárlíš?“ zeptala se mě s úsměvem Katy.

„Ne, jistě že ne… jo. Jo, žárlím. Ale copak ty bys nežárlila, kdyby se po sobě plazili Jessica s Petrem?“ přiznala jsem se a dotčeně se jí zeptala.

„Já nevím, možná trochu, ale víš přeci, že tě má Edward rád a Jessicu ne. Dělá to jen proto, aby mu dala pokoj,“ řekla.

„Hmm,“ nic jiného jsem ze sebe nedostala. Kluci nás jen pobaveně pozorovali. No jo. Klučíčí mozky to prostě nikdy nepochopí.

„Pojďte se bavit o něčem jiném, prosím,“ snažila jsem se změnit téma. Naštěstí s tím nikdo neměl problém, a tak jsme probírali nastávající soutěž v roztleskávání. Už se nemůžeme dočkat. Vždy jsme vystupovali jen ve škole na akcích, nebo při fotbalových zápasech. Konečně poprvé budeme na soutěži a porovnáme síly se soupeři. Povídali jsme si ještě chvíli, než mě z ničeho nic objaly chladné paže. Lekla jsem se, ale jakmile jsem zaznamenala chlad, usmála jsem se a otočila se na dotyčného.

„Jaké bylo tancování s Jessicou?“ zeptala jsem se jakoby nic.

„Normální,“ odpověděl. Myslela jsem si, že řekne hrozný nebo příšerný ale normální? To znamená, že se mu to líbilo? Odvrátila jsem od něj zrak a pohledem propalovala Jessicu. Najednou mě chladné prsty něžně chytly za bradu a pootočily mi hlavu k Edwardovu obličeji.

„Ty jsi žárlila?“ zeptal se mě narovinu. Jeho oči mě propalovaly a já už ten nátlak dál nevydržela a sklopila hlavu. Nic jsem neříkala a jen mlčela.

„Bello,“ řekl a znova mi zvedl hlavu k němu.

„Víš přeci, že ji nesnáším a udělal jsem to jen proto, aby mě nechala napokoji. Nemáš důvod žárlit,“ opakoval to, co řekla Katy.

Písnička

„Já vím,“ zamumlala jsem. Pousmál se a objal mě. Chvíli jsme se objímali, ale pak začal DJ hrát rychlou písničku a Edward se trochu odtáhl a jeho oči jiskřily šibalstvím.

„Bello, zatancuješ si se mnou? Tohle je jedna z mých oblíbených písniček,“ zeptal se mě. Usmála jsem se tak, až mi blýskly zuby, a přikývla. Edward mě odvedl zase doprostřed parketu a protočil mě od sebe a zpátky. Nalepili jsme se na sebe a začali se o sebe otírat. Přestala jsem myslet na to, že je to jen můj kamarád a začala se chovat spontálně. To samé udělal i Edward, jak jsem si všimla, a pořádně jsme to tam roztočili. Edward byl úžasný tanečník. A já jako roztleskávačka jsem měla také hudbu naposlouchanou a nějaké ty pohyby znám, a tak z toho vyšlo něco, ani nevím co. Překvapivě se začal parket uvolňovat a utvořil se kolem nás kruh. To bylo znamení, že se to líbí. Edward na mě mrkl a přestal tancovat. Já jsem nechápala, co dělá, než si začal sundavat křídla od kostýmu. Napodobila jsem ho a křídla položila k těm Edwardovým na zem. Je pravda, že se s nimi špatně tancovalo, a tak to byl velmi dobrý nápad. Edward ke mně došel a podruhé na mě mrkl. Začali jsme znovu tancovat a musím uznat, že to bylo něco. Edward si mě přehazoval přes svoje tělo a házel se mnou jako s pírkem. Do toho jsme zapojili sexy, taneční i normální pohyby a výsledek byl doopravdy boží. Dav začal pískat a tleskat, a proto, když skončila písnička, DJ tam dal podobnou a představení začalo nanovo. Vyhazování, přehazování, otočky, tření se o sebe, tancování, to vše jsme předvedli znova. Bylo to snad ještě lepší. Byli jsme naprosto sehraná dvojka. Jako jeden celek rozpůlený na dvě části, které každou chvíli zapadají do sebe. Prostě úžasné. Písnička skončila a já byla grogy. Překvapilo mě, že Edward je v pohodě. Jen trochu více udýchaný, nic víc. Sedli jsme si ke stolu a okamžitě se k nám nahrnula partička.

„Páni, tak to bylo úžasný. Já… nemám slov. Byla to prostě…“ začala Lily a Katy jí doplnila.

„Bomba,“ řekla. Kluci jen tleskali. Na všechny jsme se s Edwardem usmáli. Já se snažila vydýchat, protože to bylo doopravdy náročné. Po delší době se mi to podařilo. Podívala jsem se na hodinky a vykulila oči. Bylo za pět minut půlnoc. Páni, mám pocit, že tu jsem jen chvilku. Hold s Edwardem čas letí jak po másle. Edward zaznamenal, kam se dívám, a když zahlédl čas, vytřeštil oči. Uchechtla jsem se, protože doopravdy vypadal srandovně. Pak se nádherně usmál a v tu chvíli bych řekla, že i znervózněl.

„Bello, nešla by ses se mnou na chvíli projít?“ zeptal se mě. Kývla jsem a vydala se za ním. Edward mě chytl za ruku a táhnul pryč z tělocvičny.

„Kam to jdeme?“ zeptala jsem se nechápavě.

„To je překvapení,“ odpověděl mi. Šli jsme až na druhou stranu školní budovy. Zabočil do chodby, kde je vchod do kotelny a ještě nějaké dveře. Nic jiného tu není. Navíc je zakázáno sem chodit.

„Edwarde, tady být nemůžeme,“ řekla jsem mu.

„Nikdo tu není, Bello,“ oponoval mi a dál táhnul na konec chodby k oněm neznámým dveřím.

„Edwarde, tady být nesmíme, budeme mít průšvih,“ snažila jsem se odsud dostat, ale marně.

„Bello, po druhé říkám, nikdo tu není, věř mi prosím. Jsem ten poslední, který by chtěl, abys měla průšvih. Neboj, je to naprosto bezpečné.“ Trochu mě uklidnil, ale ne úplně. Došli jsme k těm neznámým dveřím a Edward je otevřel. Za nimi se ukázala chodbička, která končila ve tmě. Byla tu úplná tma a vůbec jsem se necítila dobře. Upřímně, nemám ráda, nesnáším tmu. Bojím se jí už od malička.

„Edwarde, to není dobrý nápad tam jít, prosím, pojď zpátky,“ snažila jsem se nás odtud dostat.

„Neboj, Bello. Jsem tu s tebou a vím, kam jdu,“ snažil se mě uklidnit. Objal mě kolem pasu a přitáhl co nejtěsněji k sobě. Přitiskla jsem se k němu, jak nejvíce mohla a spolu s ním vyšla do té černočerné tmy. Dveře se s ohromnou ránou za námi zabouchly a já se strašně lekla.

„Ššš, Bello. To je v pořádku,“ snažil se mě uklidnit Edward už po několikáté. Jakž takž jsem se uklidnila, ale pořád jsem se trochu bála. Došli jsme až k úzkému schodišti a vydali se nahoru. Po chvilce jsme narazili na dveře, které Edward se skřípáním pootevřel. Otočil se na mě a usmál se.

„Zavři oči,“ přikázal mi. Poslechla jsem ho a poslušně je zavřela. Edward mě objal a navigoval na cestu. Se snad ještě větším skřípotem pootevřel dveře a my vešli do té místnosti za nimi. Tedy, myslela jsem si, že je to místnost, než mě ofoukl studený vítr. My jsme venku? Edward mě někam odvedl a stoupl si za mě. Ruce mi obmotal kolem břicha a hlavu položil na mé rameno. Svýma rukama jsem přikryla ty Edwardovi a plnou vahou se o něj opřela.

„Otevři oči,“ zašeptal mi do ouška a lehce jako motýlí pohlazení mi rty po něm přejel. Zachvěla jsem se a otevřela oči. Zatajil se mi dech. Byla to… nádhera. Stáli jsme na střeše školy a měli výhled na celé osvícené městečko. Neměla jsem slov. A výhled na oblohu byl snad ještě krásnější. Bylo jasno, a tak jsme viděli hvězdy. Větší nádheru jsem nikdy v životě neviděla. Nevěděla jsem, kam se dívat, jestli na hvězdy, nebo noční městečko.

Písnička

„To je… nádhera,“ vyšlo ze mě potichu. Nevím, proč jsem šeptala. Asi, abych nepokazila tuhle kouzelnou chvíli. Ano, něco kouzelného na tom bylo.

„Když jsem tu byl poprvé, měl jsem stejné myšlenky, ale s porovnáním s tebou je to nic,“ řekl potichu. Najednou začalo odbíjet dvanáct. Půlnoc. Pootočila jsem se na Edwarda a zahleděla se mu do očí. Otočil si mě tak, abych stála naproti němu a vzal mé ruce do svých. Pořád odbíjelo dvanáct a Edward se ještě více usmál.

„Bello, jsi ta nejkrásnější dívka, jakou jsem kdy poznal. Nikdy v životě jsem neměl tu příležitost se setkat s láskou. Četl jsem o ní spoustu knížek, viděl nespočet filmů, slyšel mnoho písní, ale já sám ji nikdy nezažil. Nevím, jak vypadá, i když představu mám. Ještě jsem nikdy nepotkal dívku, která by mě tak okouzlila, a když se usměje, jsem jak v ráji. Když je šťastná, jsem šťastný s ní. Dívku, která by si mě získala na doživotí a já bych jí byl na věčnost oddaný a milující ji, jak nejvíce bych dokázal, až do teď. Bello, jsi výjimečná, krásná, chytrá, hodná, milá, naslouchavá, sexy dívka, do které jsem se na první pohled zamiloval, a byl tak zbabělý, že jí to neřekl dříve. Bello, miluji tě. Miluji tě a vždy budu. Už jsem to prostě nemohl vydržet a musel ti to říci. Pochopím, když…“ Chtěl pokračovat, ale já ho zastavila svým ukazováčkem, který jsem mu dala na rty. Panebože. On mi právě vyznal lásku! Mně! On mě miluje. On moji lásku opětuje. V té chvíli se ze mě stal ten nejšťastnější člověk na světě a to doslova. Edward se na mě díval pohledem čekající na odmítnutí. Úplně mu to bylo vidět v očích. V těch jeho nejkrásnějších očích na světě. Akorát naposledy odbil zvonec půlnoc a nastalo kouzelné ticho. Ano, pro mě bylo velmi kouzelné. Jak nejvíce jsem uměla, jsem se na něj láskyplně podívala a něžně usmála. Vytáhla jsem jednu svoji ruku z jeho sevření a pohladila ho po tváři. On si hlavu opřel do mé dlaně a zavřel oči.

„Edwarde, já…“ začala jsem. Edward otevřel oči a se strachem v nich se na mě díval. Hlupáček, on si vážně myslí, že ho nemiluji? Ach jo, asi ano.

„Mám jen dvě slova a to, miluji tě,“ dopověděla jsem. Zamrkal řasami a jeho obličej se rozzářil jako sluníčko. Usmála jsem se na něj a on na mě. Pak se ke mně začal pomalounku přibližovat. Už chyběl asi milimetr, když se zastavil. Viděla jsem mu na očích, že mi dává na vybranou. Neváhala jsem ani vteřinu a konečně spojila naše rty.

Zasáhl mě blesk plného jiskření, vzrušení a hlavně lásky. Obě, teď volné ruce, jsem mu obmotala kolem krku a stoupla si na špičky, abych na něj lépe dosáhla. Edward mi jednu ruku obmotal kolem pasu a druhou dal pod zadeček a vyzvedl, jako bych vážila kilo. Naše rty se o sebe něžně třely, ale po chvíli náš polibek začal být vášnivější. Jeho rty si dravě braly ty mé a mně se z toho motala hlava. Měl tak sladký a okouzlující dech a já měla pocit, že se právě teď nacházím v ráji s mým osobním andělem.

Líbali jsme se ještě hodnou chvíli, než mi došel dech a my se od sebe kousíček odtáhli. Kolikrát jsem si tenhle zážitek představovala, ale tohle jsem nečekala. Jeho oči plné lásky se vpíjely do mých a na ústech mu pohrával lehký úsměv.

„Miluji tě,“ zopakovala jsem. Musela jsem to říci.

„Já tebe také, lásko,“ odpověděl mi. Znova jsem se natáhla a políbila ho. Edward mi s radostí polibek opětoval. Sladce jsem vydechla a do polibku se více zapojila. Neváhal a s vervou se do něho zapojil. Líbali jsme se tam ještě dlouhou dobu a líbali i dál, kdyby nezafoukal studený vítr a já se neoklepala zimou.

„Měli bychom jít, ať nenastydneš,“ řekl. Až teď jsem si plně uvědomila, jaká mi je zima. Přikývla jsem a spolu se vydali zpátky do tělocvičny. Když jsme vešli do sálu ruku v ruce, každý se na nás díval. Usmáli jsme se a vydali se k našemu stolu.

„Kde jste byli ta…“ začala Lily, ale v půli věty se zasekla a měřila si nás ostřížím zrakem. Pohledem lítala z našich propletených rukou k zamilovaným pohledům. Najednou vesele vypískla.

„No konečně, to vám to trvalo,“ usmála se šťastně a dala Danymu polibek na tvář. Všem to v tu chvíli došlo a bylo poznat, jak jsou šťastní, že jsme spolu. My s Edwardem jsme se na ně usmáli a přede všemi se políbili. Do polibku jsme se pořádně vložili a pokračovali bychom dál, kdyby mi zase nedošel dech. Když jsme se od sebe odtáhli, celá tělocvična ztichla a jen nás pozorovala. No, neřešili jsme to a zapojili se do rozhovoru, který vedli, než jsme přišli.

Ples se pomalu, ale jistě blížil ke konci. Bylo tři čtvrtě na jednu a spousta spolužáků už odešla.

„Poslední písničku bych chtěl věnovat všem zamilovaným,“ oznámil DJ a z reproduktorů se ozvala zamilovaná písnička. Edward se na mě usmál, postavil se a požádal mě o tanec. Kluci udělali to samé s holkami, a tak jsme se celá parta vydala na parket. Zavěsila jsem se na Edwarda a lehce se o něj třela. Najednou jsem cítila, jak mě něco tvrdého tlačí na stehna. Domyslela jsem si, že se asi Edwardovi moje tření líbí.

„Můj nejkrásnější den,“ pronesla jsem tiše.

„Můj také,“ řekl též. Usmála jsem se na něj a lehce ho políbila. Naše polibky byly jako motýlí doteky. Tentokrát to nebylo dravé a žhavé, ale něžné a plné lásky. Líbali jsme se dlouho a pak Edward polibky přesunul přes čelist na krk. Slastně jsem zaklonila hlavu, aby měl lepší přístup. Po chvíli jsem si ho zas přitáhla na rty.

Tancovali jsme až do konce písničky. DJ se s námi rozloučil a odešel. S partou jsem se rozloučila a vydala se za dozorem, dohodnout se na uklízecí firmě. Uklízecí firma by tu měla být zítra v osm, takže je vše hotové. Bylo tu hrobové ticho. Z ničeho nic mě objaly ruce. Usmála jsem se, jako dnes už po několikáté a opřela se o dotyčného.

„Jsem strašně unavená,“ řekla jsem.

„Hodím tě domů. Takhle řídit nemůžeš. Sotva držíš víčka otevřená. Ještě by ses dostala do mikrospánku a nabourala. Auto si tu můžeš nechat do pondělka, já tě v pondělí hodím do školy a domů pojedeš svým,“ navrhl mi. Musela jsem přiznat, že jsem kaput. Jeho plán byl dobrý nápad, a tak jsem přijala. Vyšli jsme z tělocvičny a vyšli ven. Zamířili jsme si to k Edwardovu Porscheti a Edward mi jako pravý gentlmen otevřel dveře. Nastoupila jsem na místo spolujezdce a připásala se. Zabořila jsem se do měkkých, kožených sedaček a zavřela oči. Slyšela jsem bouchnout dveře u spolujezdce a pak startování motoru. Něco studeného se dotklo mé ruky a já poznala, že je to Edwardova ruka. Chytla jsem se jí a pomalu se ponořovala do hlubokého spánku.

Najednou jsem ucítila, jak mě někdo pokládá na něco měkkého. Pomalu jsem otevřela oči a mžourala do tmy.

„Bello?“ zeptal se mě sametový hlas. Edward, došlo mi.

„Kde to jsem,“ zachraptěla jsem ospale a snažila si sednout.

„Usnula jsi v autě, lásko. Půjčil jsem si klíče, co jsi měla v kabelce, a odnesl tě do pokoje,“ vysvětlil mi.

„Rodiče?“ zeptala jsem se.

„Spí,“ odpověděl mi.

„Budu muset jít, lásko, ale zítra se zastavím,“ řekl. Ospale jsem se na něj usmála a začala hledat jeho rty. Edward poznal, o co se snažím, a políbil mě. To mě trochu probralo. Líbali jsme se ještě chvíli, ale pak už musel doopravdy jít. Naposledy jsem ho lehce políbila, rozloučila se s ním a pak odešel. Svlékla jsem si svůj kostým a vydala se do koupelny. Pustila jsem si na sebe studenou vodu, abych se trochu probrala, protože jsem zase usínala, a pak teplou. Když jsem si myslela, že usnu ve stoje, přiměla jsem se vypnout vodu a vylezla ze sprchy. Skoro po slepu jsem si v rychlosti vyčistila zuby, oblékla si pyžamo a konečně zalezla do postele. Do minuty jsem byla tuhá.

Autor: simi1918 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Láskou teprve vše začíná - 8. kapitola: