Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Lásko, jsem vlkodlak - 6. kapitola

05.11.2011 (17:45) • IsabelMasen • FanFiction na pokračování • komentováno 10× • zobrazeno 3530×

Strhal ze mě oblečení a za pár okamžiků byl i on nahý. Před očima jsem pořád měla Jacoba jako vlka, ale jeho hlazení a slůvka lásky ten obraz vymazaly. Jedna jeho ruka se pomalu sunula k mému břichu a druhá hladila má prsa. Zavzdychala jsem a užívala si jeho doteky. Vzal mě do náruče a vytáhl si mě na sebe. Nohy jsem mu omotala kolem jeho boků a stehny se dotkla jeho chlouby. Zavzdychal a vášnivě mě políbil. Než jsem se nadála, vlezl i se mnou do sprchového koutu a zapnul vodu. Nejdřív byla ledová, ale za okamžik se seřídila a na naše nahá těla dopadala příjemně teplá voda.

„Tak strašně moc tě miluju,“ pošeptal mi do ucha a poté ho políbil. Zachvěla jsem se a vyhledala jeho rty. Ty jeho se lehce pootevřely a jeho jazyk se setkal s tím mým. Zavzdychala jsem mu do úst a cítila, jak se zachvěl.

„Jaku, jsi si jistý, že to zvládneš?“ zeptala jsem se ho a měla strach, jestli se ho nějak nedotknu. On se na mě usmál, pohladil mě po tváři a věnoval mi další polibek.

„Kdybych si nebyl jistý, tak tu teď s tebou nejsem,“ pošeptal mi do ucha a jeho ruka se dotkla mých bradavek. Sehnul se k jedné z nich a začal ji jemně sát. Vzpínala jsem se na něm, ale jeho pevné ruce mě pevně držely a nedovolily mi pohnout se byť jen o kousek. Postavila jsem se na nohy a políbila ho na hruď. Díval se na mě a čekal, co se bude dít dál. Rty a jazykem jsem jela po jeho teplé hrudi a do pusy mi tekla voda ze sprchy. Jela jsem rty dál a za pár chvil jsem narazila na tu věc, která mě dokázala vždy tak dokonale uspokojit. Políbila jsem jeho špičku a poslouchala vzrušené steny mého partnera. Pootevřela jsem rty a nechala ho vklouznout do svých úst. Sténal, hladil mě po vlasech a začal jemně přirážet proti mým rtům. Cítila jsem ten zvláštní pocit, jak ve mně klouže a zvětšuje se. Po pár okamžicích si mě k sobě přitáhl a jednou rukou mě začal hladit na stehnech. Byl čím dál tím blíž mému citlivému místu, ale najednou ruku stáhl a ďábelsky se na mě usmál.

„Teď uvidíš ty, jak dokážu být hodný,“ zašeptal a klekl si na kolena. Políbil mě na břicho a rty se přemístil na mé nejcitlivější místečko. Začaly se mi klepat nohy, a když se svým jazykem dotkl mého citlivého místečka, zakřičela jsem blahem. Jacob mě pevně držel kolem pasu a svými rty a jazykem se věnoval místu, které měl tak rád. Došla jsem vrcholu a vytáhla si ho k sobě nahoru, abych mu mohla věnovat polibek. Vysadil si mě na sebe a jedním pohybem do mě vnikl.

Vyčerpaně jsem ho políbila a pocítila poslední stahy svého lůna. Stoupla jsem si na zem, vypnula vodu a ruku v ruce jsme šli do ložnice. Byli jsme mokří, ale bylo nám to fuk. Lehli jsme si na postel a v objetí usnuli.

Když jsem se ráno probudila, první, na co jsem přišla, bylo, že je moc světla. Sedla jsem si a podívala se na hodiny. Půl sedmé. Ach, to ne. Vzbudila jsem Jacoba a rychle vběhla do koupelny. Vyčistila jsem si zuby, umyla si obličej a učesala se. Vyběhla jsem z koupelny a uviděla již oblečeného Jacoba, jak stele postel. Vzala jsem do ruky oblečení hozené na židli a podívala se do zrcadla. Vypadala jsem docela dobře. Vzala jsem Jacoba za ruku a vyběhla z domu. Můj přítel v ruce nesl naše batohy a sáčky se svačinou. Naskočila jsem na místo řidiče a v zrcátku viděla jeho nespokojený výraz. Když se usadil na své místo, nastartovala jsem a rychle vyjela ke škole. Během cesty mě Jacobova ruka obtěžovala na stehnu a na všech ostatních místech, která měl nechat být. Řídila jsem teprve několik měsíců a on mě takhle rozptyloval. Během deseti minut jsem dojela na místo a měla v plánu zaparkovat na svém obvyklém místě. Když jsem zatáčela, tak jsem si všimla stříbrného Volva na svém místě.

„Co tam sakra dělá? Tohle je moje místo,“ řekla jsem a chtěla tu jeho dokonalou káru nabourat.

„Lásko, sama si říkala, že zatím nic neudělali. Jestli chceš, odpoledne mu s klukama zrušíme tu jeho nádheru,“ zasmál se a první větu řekl velice sarkastickým hlasem. Podívala jsem se na něj a věřila tomu, že by to pro mě udělal. Zakroutila jsem hlavou a zaparkovala o kus dál. Vystoupila jsem z auta a nechala se obejmout. Cítila jsem zvláštní vůni, která vycházela z jeho těla. Skořice a les. Podívala jsem se do jeho očí a věděla, že nikdy nebudu chtít nikoho jiného. Jeho černé oči si mě prohlížely se stejnou vášní a začal se ke mně pomalu sklánět. Jeho teplé rty se jemně dotkly těch mých a já si vzpomněla na minulou noc. Nikdy jsem si nemyslela, že něco takového budu schopná udělat, ale jeho steny a vzdychání mého jména mě přiměly ho udělat spokojeným.

„Tak strašně moc tě miluju,“ zašeptal mi do rtů a usmál se. Nahlas jsem vzdychla a silněji ho objala. Cítila jsem to bezpečí a lásku, kterou mi jeho náruč nabízela.

„Ahoj, Bello,“ slyšela jsem za sebou a neochotně se odtáhla od mého dokonalého vlčka. Ach, to ne. Jessica, ta nejnamyšlenější holka na světě. Nesnášela jsem ji, ale ona mě měla ráda, takže jsem byla nucena se s ní bavit.

„Ahoj, Jess,“ odpověděla jsem jí a naposledy políbila Jacoba. Vzala jsem si od něj tašku, sáček se svačinou a šla do třídy.

„Představ si, že jsem šla dneska po chodbě a Alice Cullenová mě zastavila a ptala se mě na tebe,“ svěřila se mi a já v jejích očích viděla zvědavost a překvapení. Alice Cullenová se bavila s Jessicou? No, to je tedy gól. Proč se na mě ta upírka ptala?

„A co chtěla vědět? To se mi moc nezdá,“ odpověděla jsem jí a dostala strach. Sice jsem se s ní někdy bavila, ale nikdy jsme nebyly kamarádky. Seděla u nás u stolu, ale když přišli její sourozenci, ihned nás opustila.

„Chtěla vědět, jestli chodíš s Jacobem. Taky se ptala, jestli nemáš problémy s učením,“ pošeptala mi do ucha a já zalapala po dechu. Co jí je potom, jestli chodím s Jacobem? Proč jí zajímají moje výsledky?

„To je vážně divný,“ řekla jsem jí a vešla do budovy školy. Prošly jsme několika chodbami a po několika minutách došly k učebně, kde jsme měly první hodinu. Jessica mi celou domu něco říkala, ale já ji nevnímala. Musela jsem přemýšlet nad Alicí. Byla to upírka, ale nebyla zlá a bavila se se mnou. Jacob měl na ni a její rodinu jiný názor, ale mně nevadili.

„Ahoj, máš tady volno?“ Vylekaně jsem zvedla hlavu a setkala se se zlatýma očima. Jasper Cullen. Co ten tady chce?

„Jo, jasně,“ odpověděla jsem a vzala svou tašku z vedlejší židle a položila ji na zem.

„Bello, vím, že se to nehodí, ale kdybych se s tebou chtěl sejít po škole, on by to nedovolil,“ řekl mi a hleděl do mých překvapených očí.

„O co jde,“ zeptala jsem se zvědavě a čekala, co má na srdci.

„Už nejspíš víš, co je Jacob zač. Pokud ano, tak ti řekl, jak moc jsme zlí a musí nás zabít. Alice o tobě moc hezky mluví a podle toho, že se s ní bavíš, mě napadlo, že ti taky přijde sympatická. Chtěla, aby si k nám přišla na doučování, proto se na tebe vyptávala. Je pravda, že se k nám přidali další tři upíři, ale jsou jako rodina, takže by nikdy nedovolili, aby se něco stalo. Dávají si velký pozor, aby nelovili ve městě a nenarazili na vlky. Jacob tě moc miluje, takže na tebe dá. Prosím, nechte nás být. Nikdy jsme neudělali nic, co by narušilo smlouvu. Nechceme problémy, ale nemůžeme pořád držet hlídky a vyjednávat. Máme doma jednu raněnou a musíme se o ni starat,“ svěřoval se mi ztrápeným hlasem a já na jeho očích viděla, jak moc je zoufalý. Věděla jsem, že by nikomu neublížili, ale můj přítel byl tvrdohlavý.

„Dobře, pokusím se mu to nějak říct. Já osobně proti tvé rodině nic nemám, jen smečka má pocit, že nás chcete napadnout a zabít,“ odpověděla jsem mu a usmála se na něj.

„Děkuju, Bello. Pokud ti nebudou věřit, klidně se k nám přijď podívat. Ta raněná dívka je na tom opravdu špatně,“ zašeptal a jeho oči se zaleskly. Věděla jsem, že nemůže plakat, ale jeho oči byly plné slz. Pohladila jsem ho po ruce a slíbila mu, že to nějak zkusím. Poděkoval mi a šel na své místo. Dívala jsem se na své ruce a přemýšlela, jak to Jacobovi řeknu. Cullenovi mi nepřišli jako nebezpeční krvelační upíři, ale jako obyčejné bytosti naplněné strachem a obavami o svou příbuznou.

„Bello,“ řekl někdo vedle mě a já se probrala. Dívala jsem se do tváře svého přítele a ovládl mě strach. Co když se naštve a promění se? Co když se se mnou rozejde? Chráním upíry, bude mě nenávidět.

„Ahoj, lásko,“ řekla jsem a políbila ho na tvář. Všiml si mého výrazu a podíval se na mě. Viděla jsem na jeho tváři zmatek a obavy.

„Miláčku, něco se děje,“ řekl mi Jacob a propaloval mě pohledem. Zhluboka jsem se nadechla a pohlédla mu do očí.

„Jacobe, nesmíte napadnout Cullenovy. Pokud to uděláte, budu na jejich straně,“ zašeptala jsem.

Autor: IsabelMasen (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Lásko, jsem vlkodlak - 6. kapitola: