Další rozhovor Belly a Edwarda. K čemu dojde?
31.10.2011 (20:15) • Kika57 • FanFiction na pokračování • komentováno 21× • zobrazeno 3792×
„Čau, kočko. Kde jsi byla? A co s tebou dělal Edward? Je pěkný a určo by stál za hřích, takže…“
„Zpomal, Dave! Nic nebylo, jen… Nic!“ zastavila jsem ho dřív, než si stihl udělat svůj vlastní obrázek.
„Jen? Prober se,“ začal mi luskat prsty před obličejem. „Edward si jen tak někoho do kanceláře nezve a to mi věř. Kéž bych se tam dostal já.“ Sledovala jsem jeho zasněný výraz a začala se smát.
„Pojď do haly, nebo nás začnou kontrolovat… Jako mě ne, ale co kdyby ti předepsali povinné dívčí prohlídky?“ řekl naoko vážně, chytil mě za zápěstí a tahal do místnosti, kterou jsem nazvala hernou.
Překvapilo mě, že tam byl Edward. Seděl u jedné ženy. Vypadala tak na čtyřicet. Vlasy černé jako uhel až po pas a prázdnýma očima se koukala z okna. Vypadalo to, že každé slovo, co Edward vypustil z úst, si zapisuje do bločku, co držela v ruce.
„Té se říká Sněhurka. Vypadá tak… mrtvě.“ Jen co mě Dave poinformoval, Edwardův pohled se nasměroval na mě. Lehce se usmál, něco zamumlal a vydal se k nám.
„Ahoj, jdeš se seznámit s ostatními?“
„Dobrý, šéfe, já ji seznámím,“ odpověděl mu Dave místo mě.
„V pořádku, Davide, od toho tu jsem.“
„Já myslel, že tu pracujete jako psychiatr.“ Zasmála jsem se nad jeho poznámkou a Dave se ke mně rád přidal.
„Opět drzý… To chcete být opět na pokoji sám? Máte štěstí, že momentálně není volné místo,“ odpověděl mu Edward a dále svou pozornost nasměroval ke mně. „S vámi bych si také rád pohovořil.“
„Jasný… Kdy?“
„Pojďte.“ Otočil se. Sledovala jsem jeho záda, která vycházela z místnosti, dokud mě nepostrčila Davova ruka.
„Běž… Občas je to strašnej nervák.“
Pomalu jsem cupitala, ale na chodbě jsem byla sama. To na mě nemohl počkat? Budu ráda, když trefím do pokoje, natož si vzpomenout, kde má kancelář. Zkusila jsem se vydat chodbou rovně, ale po pár metrech jsem se dostala na rozcestí. Kam teď? Je to tu horší, než v bludišti! Třeba pravá! Nekoukala jsem se na cestu, ale koukala jsem na obrázky, které byly vyvěšeny na zdech. Na některých byla krajina, na některých postavy… Podobalo se to výkresům, které jsem kreslila v první třídě, takže to nejspíš jsou výtvory od pacientů.
„Není to Picasso, ale jsou hezké.“
„Do pytle!“ vykřikla jsem. Dramaticky jsem se chytla na místě, kde má být srdce, a rovnou se ho snažila uklidnit.
„Promiň? Nechtěl jsem tě vyděsit,“ omlouval se mi Edward. „Nechceš si sednout?“ Ukázal na židli kousek od nás. S chutí jsem si sedla a čekala, co z něj vypadne.
„Tak co…“ zeptal se mě.
„Co co?“
„No co mi k tomu řekneš?“
„K čemu?“ nechápala jsem a začínala mít čím dál tím větší vztek. Proč prostě neřekne rovnou, co chce vědět?
„Už mi řekneš, proč jsi začínala s anorexií? Podle fotek, které mi ukázali tví rodiče, jsi byla hezká a hlavně zdravá. Nechápou to oni a ani já. Může za to ta tvá kamarádka Vivien?“
„Nechte Vivien být!“ přerušila jsem ho. „Co proti ní všichni máte? Je to moje kamarádka a ne vaše!“
„Uklidni se, Isabello. Jen se snažím přijít na to, proč to všechno… Až potom ti můžu nějak pomoct. Tím myslím psychicky, protože to ostatní je pouze na tobě. Když budeš chtít, tak budeš brzy v pořádku…“
„A co když nechci? Co když se mi to takto líbí?“ zeptala jsem se a cítila slzy, které se mi hromadily v očích. Začala jsem utíkat zpátky do herny. Chtěla sem být pryč od něho, od jeho přechytralých řečí.
Chtěla jsem otevřít dveře do ony místnosti, když mi ruce pevné jako skála zabránily ve vstupu…
Autor: Kika57 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Láska za mřížemi - 6. kapitola:
kdo jí zabránil? proč se nechce změnit? si děláš srandu, že to takhle ukončíš? no tak to ne... rychle... ale rychle! napíšeš další kapitolu, jistě? Ne, kecám... ale povedlo se ti to
Ps: pokud mě nikdo nepředběhl, v což doufám, tak jsem prvnííííí
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!