Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Láska za mřížemi - 34. kapitola

02.12.2011 (20:30) • Kika57 • FanFiction na pokračování • komentováno 24× • zobrazeno 3688×

„Babičko Swanowá?“ Došlo mi to podle jejich posledních slov.

„A koho bys čekala?“ zasmála se. Sedla si vedle mě a začala okrajovat jablka. Tiše jsem ji pozorovala. Co to má být? Co tu dělám?

„Jsem mrtvá?“ zašeptala jsem. S babičkou mi vždy bylo fajn, ale já chci zpět. Chci opět vidět mamku a tátu, Dava, Edwarda… Až moc by se mi po nich stýskalo.

„Ještě ne, drahoušku, ale můžeš být. Vše teď záleží na tobě,“ usmála se. Co to znamená? Kdyby bylo po mém, tak tu nejsem. Jsem zpět mezi živými.

„Ale já se chci vrátit!“

„Opravdu? Nejsi si tím jistá.“

„Jsem!“ řekla jsem odhodlaně. Proč bych nebyla? Vždyť tam mám vše… Skoro vše. Je pravda, že poslední dobou jsem měla problém s tátou a mámou, ale to neznamená, že je nemám ráda, ale…

„Tak proč jsi tady? Musíš mít důvod, proč se tam vrátit. Nejdřív si vše urovnej v hlavě,“ přerušila mě v mém přemýšlení.

Mám důvod a veliký, který se jmenuje Dave. Dřív bych chtěla za Vivien, dřív jsem byla naivní. Ona mě udržovala v domněnce, že se ke mně Mike vrátí. Ona mě navezla do všech problémů, odtrhla mě od okolního světa. Vždy jsem si s ní připadala jako malé dítě, které se bojí přejít silnici. Potřebuje ji, jinak je ztraceno. Však Dave mi otevřel oči. Nebýt jeho, nezvládla bych to. Dál bych se utápěla ve svém žalu a hladu. Kdo ví, jak by to skončilo. Kdo ví, jak bych dopadla. Na Edwarda bych také neměla zapomenout, i když ten mě ve většině případů štve.

„Co to se sebou děláš?“ Babička se ke mně přisunula a uchopilo mou ruku. Druhou rukou ji prsty objala a nechápavě zakroutila hlavou. A už je to tu zase. To nemůžu mít ani tady klid? To musím vždy dostat přednášku o mé postavě?

„Babi,“ zaúpěla jsem a zakroutila očima. Dojde jí, že o tom nechci mluvit?

„Víš, jak ti to může ublížit, Bello?“ Ne, nedojde…

„Proboha… Už mluvíš jako Edward.“

„Ten Edward je dobrý kluk.“

„Je to psychiatr,“ zasmála jsem se. „Má to v popisu práce.“ Tak… Teď už jsme si o tom popovídaly, a tak už můžeme zase o něčem jiném, ne?

„To snad nevadí. Jestli je milý…“

„Babi! Neznáš ho a já s někým chodím!“ přerušila jsem ji. Jsem tu pár minut a už mě začíná štvát. Ale takto se nikdy nechovala… Asi je až příliš dlouho sama.

„Tak fajn, tak fajn,“ usmála se. Poté mě poplácala po ruce a dál se věnovala svým jablkům. Jak dlouho tu vlastně babička je? Od doby co zemřela? To by znamenalo, že takto vypadá nebe. Představovala jsem si to jako bílé místo s mlhou u nohou. Že všichni nosí takové ty bílé košilky a chodí sem a tam. Potkávají své mrtvé známé nebo slavné osobnosti a povídají si.

„Přestaneš s tím?“ zeptala se po nějaké době.

„Nevím…“ zašeptala jsem. „Nevím, co mám dělat. Vivien je fajn, ale má příšerný nápady, jako byl tento. Mně už to ani nepřijde zvláštní. Žila jsem tak docela dobu, takže mi to ani nevadí, zvykla jsem si… Teda až na to zvracení, takže to dělat nebudu, fuj!“ Obličej se mi zkroutil do znechucené grimasy.

„Víš, že se mi bude stýskat? Ale ráda jsem tě tu viděla,“ odpověděla babička a dala mi pusu na tvář.

„Jak to myslíš?“ Než jsem stihla dopovědět, vše na mě padlo. Oči se mi začaly zavírat, nešlo proti tomu bojovat…

„Bello?“ uslyšela jsem u ucha. S obtíží jsem pootevřela oči, do kterých mě uhodilo ostré světlo. Víčka jsem okamžitě přivřela zpět k sobě a snažila se je opět, ale tentokrát pomaleji otevřít. Byla jsem v bíle vymalované místnosti. Vedle mě spousta pípajících přístrojů a Carlisle, držící nějaké desky.

„Vítej zpět mezi námi,“ řekl a usmál se od ucha k uchu. „Edward bude mít radost… Seděl tu každou volnou chvilku.“

„Dave?“ zachraptěla jsem. V krku jsem snad měla tisíce nožů. Vše mě bolelo a když jsem chtěla zvednout ruku, nešlo to. Bylo to až moc vyčerpávající.

„Nevím, kde je… Nejdřív tě vyšetřím a poté spolu budeme něco řešit, ano?“

Tiše jsem přikývla a nechala ho dělat svou práci. Bylo mi tak mizerně, že se mi ani nechtělo protestovat. Chtěla jsem ho vidět, nic jiného mě nezajímalo. Co teď asi dělá?

Shrnutí

Autor: Kika57 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Láska za mřížemi - 34. kapitola: