Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Láska voní deštěm - Prolog - Čau, Zoe

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Láska voní deštěm - Prolog - Čau, ZoeCo by se stalo, kdyby se naše Bella zamilovala do Jacoba? Co kdyby měla sestru? Co kdyby Edward nebyl upír? Co kdyby Esme byla vychovatelka? Alice nevěděla co je to móda? Rosalie se neuměla nalíčit? Všechno je možné, ve světě kde nevládnou Volturiovi, ale jedna 236letá holka. Ve světě, kde vlkodlaci žádají o otisk, Bella si říká Izzy a La Push není středobodem měničů. Užijte si můj první příběh, o kterém vím, že není dobrý, ale doufám, že není tak moc špatný.

06.08.2012 (18:30) • Amazonka • FanFiction na pokračování • komentováno 3× • zobrazeno 1743×

 

Prolog - Čau, Zoe

Milý deníčku,                                                                                    10. června  12:35

jmenuji se Isabella Marie Swanová. Je mi čtrnáct let. Dnes jsem si začala psát deník. Proč? Protože umírám nudou!!! Já s mojí „milovanou,“ o 10 minut starší sestrou musím trávit ve Forks každé prázdniny. Ale tenhle rok ne. Letos tady totiž budu (celých!) deset měsíců. Moje ségra se jmenuje Annabella Marie Swanová. Říká si Annie. Mně říká Izzy. Správně by mi měli všichni říkat Bella, jenže Bella a Bella… Nenávidím to tady. Jenom tu prší. Je tu taková nuda. Nuda, nuda a nuda. Tak si budu psát deník. Teď musím končit, táta vaří oběd. I Annie by to zvládla lépe a to umí jenom čaj a vejce. Jí se tu líbí.

Měj se hezky, deníčku.

Tvá Izzy

 

10. června 14:35  

To se dalo čekat. Pizza. Původně to mělo být maso, ale spálilo se. To fakt nemohl objednat nic jiného? To je fuk. Víš, co je na Forks nejlepší? Pojedu odsud na čtrnáct dní do Evropy! Proč? Protože moje drahá matka a Phil jedou do Řecka. Už zítra. A tak nás šoupla sem. OMG! Tohle mě zabije. Já tak nesnáším nová prostředí! Ale těším se. Annie se líbí všude. Lidi ji všude milují. A nádherně zpívá. Naše třídní říká, že jako anděl. Já zpívat neumím. Ani tančit, ani hrát na žádný hudební nástroj a ani kreslit… Já neumím nic. Prostě nic. Dost mi to vadí, ale Annie je prostě lepší. Starší, lepší a odvážnější. Ale vždycky mi se vším pomůže. Já jí zase pomáhám se školou. Na tu jsem fakt dobrá. Jenže to nikoho nezajímá. Ale protože jsme dvojčata, není většinou poznat, která jsme která.

V pět přijde Jacob. Celkem sympaťák. Jeho sestry jsou hodné. Když mi bylo 10, byly to moje nejlepší kamarádky tady ve Forks. Docela se na něj těším. Docela! Ale upřímně ho lituji. Annie se ho pokusí sbalit. Jako všechny kluky.

Zdraví tě,

Tvá Izzy

„Bello!“ volá táta. „Je tu Jacob!“

A jde se.

Jak to ta Annie dělá, že je vždycky všude první.

„Ahoj, Jacobe! Ráda tě vidím.‘‘ Zase ten její koketní úsměv.

„Ahoj, Izzy, rád tě zase vidím.“ Zdá se mi to, nebo mluví se mnou? A červená se u toho? Ne, to určitě ne. Spletl si nás a rudý je přece celý - indián.

„Ahoj, Jacobe…“ Doufám, že mě slyšel. Proč, sakra, mluvím tak potichu? Je to na hlavu. Fakt.

„Holky, chcete jet se mnou do La Push? Chci vám někoho představit.“

Jacob je tak milý. Ale mně se nikam nechce. Už jsem se chystala říct že ne, ale Annie byla zase rychlejší.

„To by bylo skvělé! Stejně nemáme nic lepšího na práci, viď?“ Zajímalo by mě, co by udělala, kdybych jí řekla, že nikam nejedu.

„Jasně, proč ne?“

Upřímně mě děsí představa, že budu muset nastoupit do té červené rachotiny. Vždycky mě překvapí, když to auto vidím pohromadě. Strašně to drncá. Annie se to auto líbí. Prý je starodávně moderní či co.

 

La Pushje krásné místo. Asi nejhezčí ve Forks. No, spíš v okolí.  Je to rezervace, kde žijí jenom indiáni. Říkají si Quileuté. Nebo nějak jinak. Kdo ví?

Před Jacobovým domem stojí nějaká dívka. Tak patnáct let, indiánka, dlouhé vlasy, hezká postava a ty oči! Už na dálku jí září. Tak temné. Zdá se mi, že jsou do fialové. Úsměv má tak široký jako Jacob, když má radost. A ten ji má pořád.

„Izzy, Annie, tohle je Zoe - moje sestřenice. Zoe, to jsou Izzy s Annie. Annie má nádherný hlas, musíš si ji poslechnout.“ Á, zase je Annie ta hlavní. Jak překvapivé.

„A máte nějaké znamení, podle kterého poznám, která jste která?“ Stejně nás nerozezná. Nemá cenu to ani zkoušet.

„Ta co mluví, jsem vždycky já - Annie. Ta tichá je Izzy.“ Vypadám, jako že neumím mluvit. A jsem co? Celá rudá - jako vždy. Mohla bych tvrdit, že jsem Jacobova sestra. A nikdo by nic nepoznal.

I když indiánky mají mnohem tmavší vlasy, hezčí rty a větší prsa. O dost.

„Izzy, nechtěla by ses jít projít na pláž?“ ptá se mě Jacob. Myslí mě? Asi ne.

„Bello! To bylo na tebe, ségra!“ Jako vždycky. Má ze mě neskutečnou pr...ču.

„Já? Jasně. Proč ne?“ To je tak inteligentní odpověď, až to bolí.

Co mám dělat? Procházím se po pláži s klukem. Hezkým klukem. A já nevím, co mu říct. Vím, co by udělala Annie. Úsměv, mrknutí a letmý pohled.

Tak mrkám, usmívám se, koukám… Jak se, sakra, kouká letmo?

 

„Máš něco v oku?“ Tak tohle moc nefunguje.

„Ne, nic. Jen tu docela fouká.“ Ha! Jsem geniální. Konečně se chovám trochu inteligentně.

„Chceš půjčit bundu?“ Á, je tak milý.

„Díky, ale ne.“ Díky? Já řekla díky? To nemůžu říct nic lepšího? Já jsem takový pako. Proč nemůžu říct něco oslnivě roztomilého jako Annie? Třeba - Jasně, je fakt hezká. Myslíš, že mi bude slušet?

Nebo tak něco… Ha ha. Na to nemám. Jak to říkala Annie? Tři S. Svůdnost, sebevědomí a… sexappeal! Ano, ano, sebevědomí. To dám!

„No?“ A do prčic. Kouká na mě. Něco říkal. Co říkal?

„Promiň, trochu jsem se zamyslela. Co jsi říkal?“ Jsem pitomá, pitomá a pitomá!

„Ptal jsem se, jestli se školou pojedeš i na ten školní výlet. Naše škola v rezervaci tam chtěla taky, ale nebyly peníze.“

„Jo, jedu. Kam se vlastně jede?“

„Do Itálie. Do nějakého starého města. Vallterro… Villtara… Volterra! To je ono.“ Začíná krápat. Kap, kap, kap.

„Prší, Jacobe.“ A čím dál tím víc!

„Tak pojď, Izzy!“ A je zase dva metry přede mnou. Jak to, proboha, dělá?

To snad není možné! K večeři je pizza! A táta je tu taky. A zdá se, že se dobře baví. Zoe s ním mluví.

„… úžasné, absolutně úžasné. Ten hlas!“ Aha. Takže mluví o Annie. To se dalo čekat. Proč je pořád středem pozornosti? Počkat…

„Jacobe, nevíš co je dneska za den?“ Jasně a ještě jsem se ho mohla zeptat, jestli neví, kolik je jedna plus jedna.

„Neděle. Proč?“ Sakra, sakra, sakra! Zítra je pondělí. Musím do školy. Né, to né! To přece nemůže být pravda. Nový lidé… Nové prostředí… Mike Newton! Tohle mě zničí.

„Jen tak, Jaku.“ Ááá. Bojím se. Moc.

 

Milý deníčku,                                         10. června, kolem 22:00                      

 dnes jsem strávila den s Jacobem. Myslím, že z nás budou kamarádi. Možná. Annie si dost rozumí se Zoe. Ukázalo se, že Zoe je začínající zpěvačka. Annie ji obdivuje. Celý večer o ní žvástá. Zoe sem, Zoe tam, Zoe tohle, Zoe tamto… Nedá se s ní rozumně komunikovat. Proč zrovna já musím být ta dospělá? Annie doufá, že se stane celebritou. To by nebylo tak hrozné, kdyby ji ze mě nechtěla udělat taky! Říká, že jsme dvojčata, a tak mě musí táhnout všude sebou. Já nechci být v showbyznysu. Nic neumím.

Dobrou noc, milý deníčku.

                                                                                           Tvoje unavená Izzy

 

Mockrát děkuju za korekturu domcemerci, která dokázala opravit i to co jsem napsala já. :)

Děkuji za přečtení.

                                                                                                                                   Vaše Amazonka

Autor: Amazonka, v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Láska voní deštěm - Prolog - Čau, Zoe:

 1
3. Sáruš
29.08.2012 [18:27]

Marti, je to moc hezký :) :D

2. Eliz
06.08.2012 [20:51]

Zaujimavy, aj ked trosku zmäteny zaciatok. tesim sa na pokracko Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

1. Lucka002
31.07.2012 [8:28]

Lucka002Ahoj,
je mi to líto, ale článek ti vracím. Nachází se v něm velké množství chyb. Při opravě se zaměř především na tyto:

* Čárky (!);
* oslovení se odděluje čárkou;
* po pomlčce následuje mezera a malé písmeno - neukončuje větu;
* po řadové číslovce se píše tečka a tu následuje mezera;
* ji/jí;
* v textu ti chybí mezery.

Až si chyby opravíš, znovu zaškrtni Článek je hotov. Děkuji. Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře