Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Láska po dlouhé době? Asi ano - Prolog + 1. kapitola

04.07.2012 (15:30) • BellaSalvatore • FanFiction na pokračování • komentováno 7× • zobrazeno 1488×

Prolog

Jmenuji se Isabella Salvatore, ale ostatní mi říkají Bello. Mám dva bratry. Stefana a Damona. Stefan žije s Elenou a Damon s Caroline. Je mi devatenáct a jsem poloupír. Vlastně... jsem lovec upírů. Ale lovím jenom ty, co ubližují lidem. Mám na to doma takový přístroj... ale o tom až později. Do Forks jsme se přistěhovali minulý týden a dneska jdeme poprvé do školy.

1, První setkání

„Zase na nás všichni zírají,” řekla jsem směrem k Damonovi, když jsme o polední přestávce vcházeli do jídelny. Damon se zasmál.

„Čekal bych, že si na to už konečně zvykneš.”

K obědu jsem si vybrala pizzu, a pak jsem šla za ostatníma ke stolu, který byl v tom nejvzdálenějším rohu jídelny. Vedle nás byl další stůl a u něj sedělo pět osob. Zatím jsem to neřešila. Sedla jsem si vedle Eleny a začala jsem jíst pizzu. Po chvíli mi to došlo. Vedle nás nesedí lidé, ale upíři. To proto sedí tak daleko od ostatních. Pro jistotu jsem se k tomu stolu podívala - a to ještě potvrdilo můj odhad.

Šokovaně jsem vdechla vzduch a oni se na nás otočili. Radši jsem rychle dojedla a spolu s ostatními jsem odešla z jídelny. Když jsme procházeli kolem jejich stolu, zaslechla jsem kousek jejich rozhovoru.

„Nevím, co je ona zač.” Dál už jsem neposlouchala a spěchala na daší hodinu. Tuhle hodinu máme všichni dohromady. No jo, biologie. Stefan, Elena, Damon a Caroline si sedli dozadu a na mě zbylo místo vedle toho kluka s bronzovými vlasy, kterého jsem viděla na obědě.

„Můžu?” Podíval se na mě a otevřel pusu, aby odpověděl, ale já už jsem si sedla.

„No, j-jasně,” vykoktal ze sebe. A já myslela, že upíři nekoktají. „Jmenuji se Edward Cullen.” Nabídl mi ruku.

„Bella Salvatore,” představila jsem se já a stiskla jeho ruku.

„Odkud vlastně jsi, Bello?”

„Já pocházím z Aljašky. A ty?”

„Taky z Aljašky.”

Víc jsme si toho neřekli, protože do třídy vešla profesorka.

„Tak, a teď se nám představí naši noví spolužáci,” prohlásila a já se společně s ostatními zvedla a šla k tabuli. Stoupla jsem si mezi Stefana a Damona, takže jsem byla v prostředku, protože Caroline stála vedle Damona a Elena vedle Stefana.

„Ahoj,” začala jsem, „já se jmenuji Bella Salvatore a je mi devatenáct. Tohle jsou mí bratři.” Ukázala jsem na ně. Po mně se představil Stefan.

„Ahoj, já jsem Stefan Salvatore a je mi osmnáct. Tohle je moje přítelkyně.”

„Elena Gilbertová. Je mi devatenáct.” Jako další se představili Damon s Caroline.

„Ahoj, já se jmenuji Damon Salvatore a je mi devatenáct.”

„Já jsem jeho přítelkyně Caroline Forbesová a je mi osmnáct.”

„Krásné představení. Můžete se posadit.” Já jsem si šla sednout vedle Edwarda. Po zbytek hodiny jsme spolu už nepromluvili.

Další hodina byla španělština a ostatní měli angličtinu, takže jsem musela jít sama. Cestou jsem trochu zabloudila, a tak jsem na hodinu přišla pozdě. Zaklepala jsem a vešla. Když jsem za sebou zavírala dveře, uslyšela jsem hlas profesora.

„Buenos diás, seňorita.” Dobrý den, slečno.

„Buen diá, sir.” Dobrý den, pane.

„Cómo te llamas?” Jak se jmenujete?

„Mi nombre es Isabella Salvatore.” Mé jméno je Isabella Salvatore.

„De dónde eres?” Odkud jste?

„Soy de Alaska.” Jsem z Aljašky.

„Por qué estás tarde para mi clase?” Proč jste přišla pozdě na moji hodinu?

„Porque has perdido.” Protože jsem zabloudila.

„Pues bien, sentarse.” Dobře, posaďte se.

„Gracias.” Děkuji.

„Vidíte? Takhle chci, abyste mluvili španělsky.” Usmála jsem se na něj a sedla jsem si na jediný volný místo vedle nějaký blondýny. Vypadala jako ta, která vedle nás seděla na obědě. Hodinu jsem nějak moc nevnímala, protože se na školách probírá pořád to samý. 

Po hodině jsem šla na parkoviště a čekala jsem u svého modrého Porsche na ostatní. Všimla jsem si Edwarda, který stál opřený o stříbrné Volvo. Asi taky čekal na sourozence. Konečně. Dveře od školy se otevřely a bráchové v závěsu s holkama vyšli ven. Za nimi šli nejspíše Edwardovi sourozenci, protože mířili k němu. Všichni si nasedli do mého Porsche a já se rozjela ze školního parkoviště.

Jeli jsme na druhý konec Forks a Edward jel pořád za námi. Vyjeli jsme z města a já zabočila na polní cestu. Edward jel pořád za mnou. Potom jsem zatočila doleva a Edward doprava. Za chvíli jsme byli u domu. Vystoupila jsem z auta a šla jsem do svýho pokoje. Hodila jsem batoh na postel a lehla si na pohovku. Potřebovala jsem přemýšlet.

Už se stmívalo, a tak mě napadl plán, jak zjistím, jestli se ti upíři dneska ve škole jenom nepřetvařovali. Šla jsem ke svojí skříni a vytáhla jsem si z ní černý plášť s kápí. Potom jsem šla do koupelny a vyndala jsem si z krabičky jedny rudý kontaktní čočky. Před zrcadlem jsem si je nasadila a ostatním jsem řekla, že se jdu projít. Potom jsem vyběhla  ven. Oblékla jsem si plášť a na hlavu jsem si dala kápi.

Schovala jsem se za strom, který byl nejblíže jejich domu a poslouchala jsem. Všichni seděli v obýváku a nad něčím diskutovali. Mluvili dost potichu, protože jsem neslyšela ani slovo. Největší problém byl, že jsem jim neviděla do očí, čili jsem musela přistoupit na svůj plán. Chvíli jsem počkala, a pak jsem vystoupila ze stínu.

Takže doufám, že se vám to líbilo. Je to moje první povídka, tak prosím pište komentíky. Podle nich pak budu buď pokračovat, nebo ne. Vaše BellaSalvatore

Autor: BellaSalvatore, v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Láska po dlouhé době? Asi ano - Prolog + 1. kapitola: