Tak, druhá kapitola je na světě. :) Snažím se do každé kapitoly dát kousek děje, protože nemám ráda kapitoly, kde se od děje odbočí a nic se nestane. Doufám, že vám to nebude vadit, že se v každé kapitole stane něco zásadního. :) Tak doporučuju nepřeskakovat. :) Kapitola zase není moc dlouhá. Pokud budu mít víc inspirace, napíšu toho víc. Slibuju. ;)
11.12.2010 (10:15) • Spyro • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1038×
Ten den se toho tolik změnil. A stačila k tomu jedna obyčejná holka, která se z obyčejné stala šťastnou. Jaredovo srdce si nezískala žádná dívka ještě nikdy. Ani za obyčejného života.
Sotva zazvonilo, vyběhl ze třídy plný energie v naději, že by ji před odchodem domů mohl ještě vidět, při nejlepším s ní mluvit a doprovodit ji domů. Stál na zahradě a čekal. Když vycházeli poslední studenti, konečně ji uviděl, v plné kráse. Dívala se do papírů a něco zaujatě četla. Jak byla začtená, dělalo jí to na čele malinkou vrásku. Měla skousnutý dolní ret a očima se nedívala do papíru, ona se do něj přímo vpíjela.
Nějaký kluk z prvního ročníku se rozhodl využít příležitosti, a tak přišel ke schodům a se zadržovaným smíchem jí nastavil nožku. V dalších vteřinách se udál rychlý sled událostí. Giulia samozřejmě o nastavenou nožku zavadila a řítila se k zemi. V tu chvíli Jared vše viděl zpomaleně. Vyběhl tam, odstrčil toho kluka a chytil Giuliu předtím, než dopadla na zem. Kluk odletěl kus dozadu a s děsem v očích Jareda sledoval. Asi nebyl zvyklý, že by ho někdo prostě odstrčil. Zvedl se a i s kamarádem upaloval pryč.
Ale to Jareda nezajímalo. Jak se předtím Giulia vpíjela očima do papíru, tak se teď on vpíjel očima do ní.
„Zase ty?" zeptala se a zvedla se. Začala pomalu po zemi sbírat svoje papíry.
„Ve své plné podstatě jsem tu s tebou," odvětil a pomáhal jí sbírat.
„A co že takový zájem?" řekla suše a vzala si od něj zbytek papírů.
„To ti řeknu, až si na mě uděláš chvilku," odpověděl zase. „Nemohl bych tě doprovodit domů?"
„Dneska ne, promiň," odpověděla a utekla pryč. Chvíli za ní nevěřícně koukal. Chtěl ji chytit, ale mohl ji chytit, když ho nechtěla vedle sebe ani cítit?
Nemohl.
Když mu zmizela z dohledu, vydal se svojí cestou. Domů k bandě posmívajících se psů, kteří neumějí nic jiného, než si ze všeho dělat neskutečnou srandu. On byl jiný. Odmítal se s nimi bavit. Jediné, co s nimi hodlal podnikat, byly hlídky na Forks.
Teď už jim naneštěstí nemůže vyčítat to, že stále myslí na svůj otisk. Měli pravdu, že to byl nejkrásnější okamžik v jejich životě. V jeho také.
Přišel domů a sednul si na pohovku. Sotva dosednul, někdo zaklepal na dveře.
„To snad není pravda!" zanaříkal a šel otevřít. „Same?" podivil se, když uviděl vůdce smečky stát na prahu jeho dveří. „Děje se něco?"
„Upíři! Dosud tu bylo pouze pár upírů, kteří se potulují v blízkosti školy ve Forks. Snažíme se je chytit, ale unikají nám a za posledních pár měsíců se rapidně zmenšil počet obětí. Díky nám," řekl mu Sam. Jared přikývnul. Věděl, že dosud žije ve Forks jen pár upírů, jejichž jména ani neznal.
„Jenže teď se tu objevili upíři. A nejsou jen dva, nebo tři. Je jich hned 8!" řekl bledý v obličeji.
„A doháje!" ulevil si Jared. „Kde se usadili a jak se jmenují?" zajímal se. Nechtěl, aby se Giulie něco stalo.
„Někde v lese. Nevíme přesně kde. A známe jméno nejzákeřnějšího z nich. Jmenuje se Jasper. Umí se ubránit. Jacobovi zlámal snad všechny kosti v těle!"
Ušklíbnul se. Ten poslední, koho by litoval, byl právě Black. Nenáviděl ho a koneckonců, Black jeho také. Jediné, co je pojilo, byla smečka.
„Nestůj tu a pojď! Musíme je najít, než někomu ublíží!" rozkázal Sam. Jaredovi se okamžitě vybavil Giuliin obličej. Kvůli ní musí jít a zničit ty upíry. Nebo se jí něco stane a on si to nikdy neodpustí. Nikdy!
Autor: Spyro (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Láska = oběť - 2. kapitola:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!