Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Láska mého života - 19. kapitola

03.02.2012 (17:45) • Sheela • FanFiction na pokračování • komentováno 28× • zobrazeno 3837×

Bella:

Když jsem se probudila, venku byla tma a Edward seděl na křesle a četl si nějakou knihu.

„Je ti dobře?“ zeptal se, když si všiml, že jsem vzhůru.

„Ano, asi ano,“ odpověděla jsem a on si lehl vedle mě na postel. Lehce mě pohladila po tváři a mile se usmál.

„Nemáš hlad? Esmé navařila kupu jídla, aby ses mohla najíst. Mimochodem, Carlisle volal tvým rodičům, že jsi nemocná a chce tě mít pod dohledem, proto tu zůstaneš,“ informoval mě Edward a já přikývla. Ozvalo se lehké ťukání na dveře a dovnitř vstoupila Esmé s obrovským tácem jídla.

„Ahoj, zlatíčko. Tady jsem ti něco připravila k jídlu, musíš mít hlad. Hodně dlouho jsi spala,“ řekla mateřsky a podala mi tác plný jídla.

„Děkuji,“ řekla jsem upřímně a ona s posledním úsměvem odešla pryč z pokoje.

„Lásko, jsi opravdu v pořádku?“ zeptal se mě, když jsem se pustila do jídla. S plnou pusou jsem přikývla a pokusila se usmát.

„Věř mi… Všechno bude v pořádku,“ huhlala jsem s plnou pusou a on se zasmál.

„Jsi sladká,“ prohlásil a políbil mě na čelo.

Dojedla jsem celý tác a cítila se plná.

„Víc už nesním,“ řekla jsem unaveně a plácla sebou na postel. Edward si přilehl ke mně a přitáhl si mě do objetí.

„Nikdy bych tě za nic nevyměnil,“ zamrmlal mi do vlasů a já se zasmála.

„No, možná za továrnu na čokoládu,“ zauvažovala jsem nahlas a on se zašklebil.

„To jsi přehnala. Takže za továrnu na čokoládu? To ti vrátím,“ zavrčel a překulil se na mě. Jeho ruce rychlostí blesku začaly lechtat moje břicho a já se smála jako blázen.

„Ed… Edwarde,“ křičela jsem a z očí mi tekly slzy.

„Tak co. Vyměnila bys mě?“ otázal se během mého mučení a já divoce kroutila hlavou.

„Ne, rozhodně ne!“ zakřičela jsem. Edward se spokojeně usmál, ale lechtat mě nepřestal.

„Edwarde!“ křičela jsem a očima plných slz jsem na něj koukala.

„Řekni prosím.“

„Nikdy,“ zavrčela jsme a on jen pokrčil rameny a dál mě lechtal. Snažila jsem se to vydržet, ale nešlo to. Celé břicho mě bolelo od smíchu a i v slzných kanálcích došla slaná voda.

„Prosím!“ zapištěla jsem přes celý pokoj a jeho ruce se zastavily na mém břiše.

„Slyšel jsem dobře? Řeklas prosím?“ ověřoval si a já se zarazila. Jestli to nepotvrdím, tak mě bude dál lechtat, a to už bych nemusela vydržet.

„Ano, řekla,“ odpověděla jsem a on se usmál a políbil mě na rty.

„Když se chce, tak to jde,“ podotkl a svalil se ze mě. Jen jsem se na něj ušklíbla a posadila se opět na posteli, abych si mohla dojít do koupelny.

„Asi bych se potřebovala vysprchovat,“ zamumlala jsem a on se usmál a ze skříně mi vytáhl jeho tričko a ručník.

„Na, tohle asi potřebovat budeš. Nějaké mýdlo by tam být mělo, tak si posluž,“ pobídl mě a já se mile usmála a vlezla do obrovské koupelny s velkým sprchovým koutem a vanou. Shodila jsem ze sebe věci a vešla do sprchového koutu, kde na držáku viselo mýdlo Adidas. Pustila jsem na sebe teplou vodu a užívala si horké kapky dopadající na moji kůži.

Edward:

Ležel jsem na posteli a poslouchal zvuky sprchy a tiché vzdechy Belly a její spokojené mručení, když se koupala v teplé vodě. Připadal jsem si jako šmírák, když ona se koupala a já ji poslouchal. Měl bych se stydět, ale mé tělo si dělalo, co chce. A já si rozhodně nestěžoval. Od té doby, co jsem poznal Bellu, se ve mně objevily nové pocity jako láska, žárlivost a touha s vášní. Dřív jsem se s tímhle nesetkal, a proto mě tyto pocity hodně překvapily.

„Edwarde!“ zakřičel Emmett zespodu a už utíkal k nám do pokoje. Rychle jsem vyskočil z postele a pokusil se mu zabránit ve vstupu do našeho pokoje, ale marně. Emmett byl silnější než já.

„Kde je Bella?“ zeptal se zvědavě a já kývl bradou ke koupelně, kde už bylo ticho. Když jsem se pořádně soustředil, slyšel jsem tření ručníku o holou kůži. Emmett se rošťácky usmál a v hlavě mu běhal nápad, že by vběhl do koupelny.

„Rosalie,“ zavrčel jsem tiše a ta blonďatá upírka se objevila během chvilky vedle mně.

„Emmette! Co to děláš?“ zavrčela a Emmett se usmál.

„Jak já tu svoji megeru miluji,“ usmál se a Rosalie mu dala pěkný políček.

„Já ti dám megeru! Týden nevlezeš do naší ložnice!“ zakřičela hystericky a s nosem nahoru vypochodovala z mého pokoje.

„To sis asi pohnojil,“ podotkl jsem a on na mě zavrčel a utíkal do obýváku, aby si udobřil Rosalie, která na něj byla opravdu hodně naštvaná. Potichu se otevřely dveře od koupelny, dovnitř nakoukla Bella a pomalu vyšla ven. Pořádně jsem si ji prohlédl a zarazil jsem se na tričku, které končilo v půlce stehen a ukazovalo její nádherné nohy.

„Děje se tu něco?“ zeptala se zvědavě a já zakroutil hlavou. I když jsem věděl, že je to neslušné, nedokázal jsem odtrhnout pohled od těch nádherně dlouhých nohou. Bella si nervózně odkašlala a rychle utíkala k posteli, aby se zabalila do peřiny.

„Já se jdu také vysprchovat,“ řekl jsem rychle a utíkal do koupelny. Asi potřebuji hodně studenou sprchu!

Bella:

Edwardův pohled mě všude pálil. Tričko, které jsem měla na sobě, bylo opravdu hodně krátké, takže když jsem měla vejít do pokoje, byla jsem hodně nervózní. Jak to navíc bude probíhat v noci? Zůstane tady Edward se mnou, nebo odejde do jiného pokoje? Nedokázala jsem si představit, že by spal v jiném pokoji, protože jsem ho potřebovala k tomu, abych klidně spala. Byla jsem ráda, že pár dní budu moct zůstat v tomto domě a popřemýšlet nad tím, jak se mám zachovat ke spolužákům. Nenáviděla jsem tu školu, ale jelikož ve Forks jiná nebyla a do Portu se mi dojíždět nechtělo, nezbývalo nic jiného než nechat ostatní, aby do mě rýpali. Zavřela jsem oči a pořádně se nadechla. Zabořila jsem hlavu do polštáře a cítila Edwardovu nádhernou vůni, která v polštáři ještě byla. Řekla jsem si, že bych mohla zavolat mámě, tak jsem v tašce vyšmátrala mobil.

„Ahoj, mami,“ pozdravila jsem ji do telefonu.

„Bells, jsi v pořádku? Je ti dobře? Carlisle říkal, že jsi nemocná, je to pravda?“

„Ano, je. Pan Cullen se o mě pěkně stará. Doufám, že se brzy uzdravím. Mami, pozdravuj Timyho a tátu,“ poprosila jsem ji.

„Jistě, ale ty se co nejdříve uzdrav, abys mohla jet domů a moc dlouho Cullenovy neotravovala. Jsou to sice hodní lidé, ale určitě mají i svůj život.“

„Jistě. Neboj,“ uklidnila jsem ji.

„Ahoj, mami,“ rozloučila jsem se s ní a típla mobil dřív, než stačila něco dodat. Byl to rychlý telefonát, ale já na vybavování opravdu neměla čas, jelikož se v ložnici objevil Edward, který na sobě měl jen volné tepláky, ale jeho nádherně vypracovaná hruď nebyla ničím zakryta, takže jsem se mohla pokochat. Byl to opravdu dokonalý pohled. Nikdy jsem neviděla nikoho s tak úžasným břichem. Tedy kromě herců ve filmu, ale většina z nich to má jen domalované, protože trávit svůj volný čas v tělocvičně je pro ně příliš velká námaha.

„Bells,“ zamumlal Edward a přiblížil se k posteli.

„Chceš, abych tu dnes zůstal s tebou, nebo mám jít do pokoje pro hosty, aby ses v klidu vyspala?“ otázal se Edward zdvořile a já ani nezaváhala.

„Zůstaň, prosím,“ odpověděla jsem a on se spokojeně usmál a ulehl vedle mě. Pořádně mě přikryl a přitáhl na jeho nádhernou hruď.

„Spi sladce, lásko má jediná,“ zavrněl mi do ucha a já se lehce zachvěla. Milovala jsem, když se jeho rty dotýkaly mého ucha.

„Dobrou noc,“ odpověděla jsem z posledních sil a propadla se do říše snů, kde už na mě čekal Edward v nádherném parku.

Autor: Sheela (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Láska mého života - 19. kapitola: