Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » L´étoile filante - 7. kapitola - Sázka

Edward a Bella

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

L´étoile filante - 7. kapitola - SázkaAhoj, takže dneska se mi hezky píše a přidávám další kapitolku. Snad se bude také líbit jako ty předešlé. Zatím je to taková oddychovka, ale nebojte, akce bude také...

14.11.2009 (17:15) • Nytte • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1721×

L´étoile filante – 7. kapitola – Sázka

 

Všichni byli z Emmetta nadšení a já tomu byla ráda. Oblíbil si ho každý. Pro jeho upřímnost a radost ze života… pardon z věčnosti. Emmettovi ani trošku nevadilo, že je upírem. Když jsem se ho ptala, jak je na tom s ovládáním, aby mohl do školy, tak mu to prý nedělá vůbec žádné problémy.

„Jakto Emmette, že máš tak skvělé ovládání? Kolik ti je?“ byla jsem strašně zvědavá na jeho minulost a těšila jsem se na příjemný večer v jeho společnosti.

„Hvězdulinko, chodíš teda s pěkným dědkem. Je mi asi 150 let,“ mrknul na mě a čekal, jak budu reagovat. Reagovala jsem úplně jinak než očekával. „Jak chodím? My spolu jako chodíme? Požádal mě snad o to někdo? Ne počkej, požádal mě o to někdo hezky a romanticky? Ne, myslím, že ne. Takže spolu nechodíme. Až se rozhoupeš, dej mi vědět…“ Koukal na mě dost vyjeveně. „Tobě nevadí, že mi je 150 let hvězdi?“

„Ne nevadí, protože já také nestárnu. Fajn, momentálně je mi 18 let, ale už to bude jen přibývat a nikdy to neskončí. Takže mi taky jednou bude 150. V kolika letech jsi byl proměněný?“

„Bylo mi 20 a zrovna jsem byl na vědecké výpravě v Amazonii. Hledali jsme ohrožené druhy zvířat, když nás napadli upíři. To i proto mám tak skvělé ovládání. Když přeměna skončila, zůstal jsem tam sám s Diegem, který mě místo vycucnutí jen kousnul. Lidé byli v nedohlednu, tak jsme zkusili zvířata. V Amazonii jsme byli asi 50 let, tak proto se tak skvěle ovládám. Já už u zvířat zůstal, ale Diego dál vycucával lidi. Fuj,“ oklepal se odporem. Teeeda, to jsem ráda, že mám tak odolného přítele. Je zlaťoučký. Moment, myslela jsem přítele? Chjo, mě ten Emmettek pěkně zblbnul. Když já ho miluji… Páni, chovám se jak nějaká puberťačka. Co se dá dělat, má první zamilovanost. A Emmett se tak snaží se mi zalíbit. Kdyby chudáček věděl, že je pro mě bohem od prvního dne, kdy jsem ho tak i oslovila. Najednou jsem si uvědomila, že je Emmett pryč a já koukám zamilovaně z okna. Snad mě nikdo z rodiny neviděl. A kde jsou vlastně všichni?

 

Šla jsem se podívat do kuchyně, slyšela jsem odtamtud nějaký halas. Tak tady jsou. Emmett a Edward si dávají páku a ostatní skandují jména těch dvou. Rose, Jasper a Carlisle křičí Edwardovo jméno  a Alice a Esme zase Emmettovo. Ajeje, chybí mu jeden fanda. Neodolala jsem a musela se k nim přidat. Když jde o páku a podobné věci, neznám slitování. „Jazzi! Sázka! Já na Emma a ty na Eda! Kdo prohraje, kupuje auto výherci. Platí?“ Jazz to zřejmě bral jako férovou nabídku: „Platí!“ A začalo to nanovo. Ostatní nás samozřejmě slyšeli a skandovalo se ještě víc.

„Emmetteeeeee přideeeeej, natrhni mu prdeeeeel!!!! No taaak Emmeee, ukaž mu tooo! Vyhraj svojí hvězdičce autíčko! No tak lásko děleeeej!!!!“

A byl konec. A vyhrál kdo? Samozřejmě můj Emmettek. Nechápu, jak si mohli myslet, že je Ed silnější. Emmett zářil jako sluníčko a zářil ještě víc, když se na mě podíval. Ostatní zůstali v šoku. Ne z jeho výhry, ale ze mě. Nějak jsem v tom stresu ukázala svou pravou podobu a teď mi vlasy i oči stříbrně zářily. Vím, že mě tak Emm má rád, tak jsem tak po zbytek večera i zůstala. „No co koukáte, takhle vypadá pravá starlette. Alespoň víte, že vám nelžu.“

„Hvězdičko, vyhrál jsem ti auto. Copak dostanu jako odměnu?“ vyzvídal Emmett. Musela jsem nad tím chvíli přemýšlet. Zasloužil by si asi víc než jen jednu pusu. Jo, dám mu dvě. „Co by si říkal na dva polibky?“ koketně jsem na něj zamrkala. Emmett v tu chvíli zářil ještě víc a svou odměnu si také hned náležitě vybral. Šla jsem se domluvit s Jazzem, jaké mi to vlastně koupí auto. „Jazzi, chci Mazdu. Nejnovější typ a do dvou dnů.“

„Ok, bude tady“

„S tebou je radost sázet se. Asi bychom to mohli dělat častěji.“  Jemu se to evidentně tak nelíbilo, ale znám ho. Nezkazí žádnou legraci.

 

Tenhle večer jsem měla náladu na lumpárny. Napadlo mě provést něco Alici, ale ona by to viděla. I když… poslední dobou cvičím svůj štít. Co kdybych ho nějak nahodila, aby Alice neviděla mou a Emmettovu budoucnost. Rozhodla jsem se to vyzkoušet a udělala jsem rozhodnutí – vyházím Alicino oblečení do koše. Čekala jsem na jekot v mé hlavě. A čekala a čekala a ono nic! Panejo, ono to funguje! Jsem dobrá!

„Emmettku, můžeš ke mně na chvíli?“ Okamžitě byl u mě. Už poznal, když mám něco za lubem a tvář mu zdobil zákeřný úsměv. „Dostala jsem nápad a potřebuji tvoji pomoc. Jak moc ovládáš svou schopnost vody?“

„Moc dobře hvězdi. Co to bude? Uděláme Alici rybník v šatně?“ Páni, on přišel na to samé na co já. My jsme snad nějak propojení.  Jen jsem na něj kývla. Ostatní neví, co má Emm za schopnosti, takže si budou myslet, že je to má pátá schopnost, o které ještě neví. Ale to se přepočítali. Rozhodla jsem se změnit podobu na lorda Emmíka  a být tak nenápadným pozorovatelem. Nenápadně jsem se od Emmetta vzdálila do kuchyně, kde nikdo nebyl a tam se přeměnila. Do obývacího pokoje jsem šla už jako kocour Emmík. Asi za 10 minut to začalo. Rose a Alice seděli na sedačce a prohrabávaly se katalogy s oblečením, když tu jim na ně začala ze stropu kapat voda. A čim dál tím víc. Hm, to mi nějak nedošlo, že bychom mohli vytopit barák. Ale i tak bude legrace, Esme to zvládne…

Alice: „Co to je? Voda? Kde se tady bere?“ Ostatní také nechápavě koukali a přemýšleli, co se stalo. V tu ránu Alice vylítla ze sedačky s křikem: „Ale neee, přímo nad námi je má šatna! Panebože, snad je v pořádku všechno oblečení“ Všichni jsme běželi hned za ní, i já v kočičí podobě. Nemohla jsem si to nechat ujít…

Alice otevřela dveře od šatny a vyvalila se na ní všechna voda. Bylo jí tam až po strop! No jo, Emmett to malinko přehnal, ale nevadí. Kdyby mohla, tak v tu chvíli zrudne vzteky. No možná by se jí na upíří pleti narůžovělá našla… „Kdo to byl? No jasně! Isabello Swan-Cullenová! Já tě varovala! Kde jsi!“ Páni až jsem se jí bála, vypadala jako fúrie. Ostatní se jen smáli, také jim to přišlo vtipné. No alespoň někomu, když už ne Alici. Lítala po domě a strašně se divila, že mě nemůže najít. Byla i v mém a Emmettově pokoji, všude. Ano, nakonec jsem se do jejich domu přistěhovala. Chtěla jsem být s Emmettem.

Myslím, že jsem jí potrápila už dost. V obývacím pokoji jsem se přeměnila a až teď jsem se mohla rozesmát na plno. Ostatní opět vyjeveně koukali, než pochopili mou změnu v kocoura. Alice na mě koukala jako bůh pomsty. „Zabiju te!“

„Je mi líto Al, ale víš, že mě zabít nemůžeš.“ Došlo jí to velmi rychle. „Hledej  na tom to pozitivní. Budeš muset na opravdu velké nákupy a budeš muset utratit hromadu peněz. Vlastně jsem ti udělala službu, nemyslíš?“ Alice se v tu chvíli rozzářila a byla štěstím bez sebe. Vesele mě objala: „Ano, máš pravdu. Děkuji ti. A ty pojedeš na ty nákupy se mnou.“ Ajeje, to jsem nedomyslela. Raději jsem měla zmizet. No teď už se nedá nic dělat, nevyhnu se tomu. „Ok Al, pojedu také.“

…

Zbytek večera už probíhal normálně. S Emmettem jsme si povídali a pošťuchovali se, když jsem zaslechla svůj telefon. Volal mi Sebastian a určitě nevolá, jak se mám. Něco se muselo stát nebo něco ohrožuje mou rodinu…

 

8. kapitola

SHRNUTÍ

Autor: Nytte (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek L´étoile filante - 7. kapitola - Sázka:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře