Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Královská partie - 1. Zlatá klec

30.06.2011 (07:15) • ronnnie • FanFiction na pokračování • komentováno 5× • zobrazeno 1194×

Itálie, 13. září 1911

Jen jediný krok mne dělil od svobody. Uvězněna v životě, který nebyl mým, ale který byl již dříve naplánován a rozhodnut druhými, jsem strávila posledních osmnáct let svého bytí. Můj život byl zlatou klecí, do které mne uvěznili již v den mého narození. Kdy mám vstávat, kdy mám jíst, kdy studovat a kdy jít spát… s kým se stýkat a s kým ne, jak správně mluvit, chodit a jak se chovat, o všem vždy rozhodovali ti druzí a mně nezbývalo nikdy nic jiného než jejich příkazy či rady uposlechnout. Mysleli si, že můj život mohou kontrolovat, ale v jednom se spletli. Přeci tady bylo jedno rozhodnutí, které jsem mohla udělat pouze já, jen v jedné věci mi ještě svoboda rozhodování zůstala zachována …život či smrt?

Ano, jen jedinkrát vykročit a byla bych navždy svobodná, ale tato svoboda znamenala smrt. Ale nebyla jsem již dávno mrtvá? Poznala jsem snad někdy co je to opravdový život?

Pozorovala jsem vlnobití dole pod útesem. Moře dnes bylo obzvláště rozbouřené, vlny prudce narážely na ostré skály, které jim statečně odolávaly. Studený vítr mne šlehal do tváří a já mohla jen odhadovat, jak dlouho by to trvalo,… jak dlouho bych padala? Mohlo to být dobrých dvacet-třicet metrů, a co by bylo pak? Prudký náraz? Cítila bych něco, nebo by ve vteřině bylo vše za mnou?

A pak, skutečně existuje něco jako nebe a peklo? Kde bych skončila já? Celý život jsem ctila druhé a nikdy jsem nikomu neublížila, ale vzít si vlastní život je smrtelný hřích. Jak by tedy o mne rozhodli? Ale já musela utéci, nemohla jsem již jejich nátlak snášet a zítra… by mne na zbytek mého života uvrhli do klece, která by svou honosností mnohokrát převýšila tu nynější, ale která by byla, mimo zlata a drahých kovů, vybavena ostnatým drátem, a ze které by již nikdy nebylo úniku.

Dnes jsem se stala plnoletou a zítra bych měla být vdanou paní. Provdána za muže, kterého neznám a nemiluji, a který je ve věku mého otce. To vše jen v zájmu záchrany pověsti naší rodiny. Ona zlatá klec, do které jsem se narodila, ono její pozlátko se léty ošoupalo a dnes z ní zbyla jen stará klec, jejíž nátěr se zlatu již zdaleka nepodobal. Otec nebyl nikdy dobrý hospodář a všechny peníze, které zdědil po jeho otci, utratil a prohospodařil. Nikdy se nestaral o stav konta, a i když se mu jeho účetní nesčetně krát snažil vysvětlit, že již brzy nebude z čeho brát, můj otec si z toho těžkou hlavu nedělal a na jeho rady nebral ohledy. Až v den, kdy banka vystavila zástavu na náš dům, se můj otec rozhodl jednat. A jaké je jednodušší řešení, než zaprodat vlastní dceru. Nikdy na mne nebrali ohledy, vždy jsem byla jen figurkou v jejich šachové partii, a tentokrát jsem se jim náramně hodila. A tak bylo ujednáno. Den po mých osmnáctých narozeninách se provdám za bohatého šlechtice z jižní Itálie a můj otec a má matka si budou moci žít spokojeně dál a užívat luxusu, na který byli zvyklí.

Ale tentokrát se jim nepodrobím. Tentokrát o svém osudu poprvé a naposled rozhodnu sama. Dnes mě již nikdo nezastaví a oni budou muset čelit následkům svého jednání. Již zde nebude nikdo, kdo je zachrání. Bylo mi jich vlastně líto. Ztratí dceru a budou uvržení do chudoby, ale oni o mě jako o dceři vlastně nikdy nesmýšleli. Byla jsem jen jejich hračka, investice do budoucna, ze které jednou budou čerpat prospěch. Bohužel pro ně se přepočítali. Možná jsem to nedávala najevo, ale nikdy mne nepřipravili o svobodnou vůli a sny. V mých snech jsem vždy žila život, po kterém jsem toužila, kde vše bylo možné, a kde jsem byla šťastná, a teď už jen zbývá mu vykročit naproti, jen jeden krůček a vše zlé skončí a tam na druhé straně mne bude čekat nový začátek, tak nač ještě čekám… sbohem, zlatá kleci.

Autor: ronnnie (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Královská partie - 1. Zlatá klec: