Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Královská krev - 3.kapitola Návštěva

30.05.2009 (13:30) • Marki52 • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1376×

3.kapitola - Návštěva

    Uběhl už nějaký čas od pohřbu mých nepravých rodičů. S Edwardem jsem trávila většinu volného času. Moc jsme si rozuměli. Cullenovi mě adoptovali a já měla jít poprvé od pohřbu do školy.

      Měli jsme jet jeprem, když Alice měla vidění že ve škole mě čeká návštěva a potom jí má budoucnost zmizela. Nejdříve byli všichni hodně vyděšení ale uklidnila jsem je a tak jsme jeli všichni nervózní do školy.

      Jen jak jsme vystoupili tak mně udeřil do nosu šílený zápach něco mezi zmoklým psem a zapařeným senem. „Vlkodlak" sykla jsem na ostatní. „Alice, já  vím proč dál nic nevidíš."oznámila jsem jí i ostatním „Ti vlkodlaci jsou do toho zapletení. Ať se stane cokoli do ničeho se prosím nepleťte." řekla jsem prosebným hlasem a na každého se podívala. „Edwarde, prosím do ničeho se nepleť." „No dobře." řekl. „Díky máš to u mě. Nechci aby se vám něco stalo kvůli mně."usmála jsem se.

       Pokračovali jsme do školy jen co jsme vešli dovnitř ozval se školní rozhlas. „Vážený studenti, dnes se k nám přidají studenti z La  Push protože před týdnem jim bouřka vyplavila školu. Doufám že budeme vycházet dobře a nebudou zde žádné konflikty. Děkuji za pozornost." řekl ředitel a rozhlas utichl. „ Do pr... za tu bouřku můžu já tehdy jak jsem byla naštvaná na Marcuse. Proto tady dneska jsou."řekla jsem. Jak jsme šli kolem ředitelny, zazvonilo.

      Otevřeli se dveře do ředitelny a vyšli ven čtyři kluci a dvě dívky. Ti kluci se začali mírně třást. Nikdo už nebyl na chodbě a tak nás zastavili. Nejvyšší z nich začal „ Jen  bychom se rádi ujistili, že tohle neberete za porušení smlouvy. Tohle bylo jediný možný řešení." promluvil a skočila jsem mu do řeči. „Já bych se měla omluvit za tu bouřku nechala jsem se vyprovokovat ovládám přírodní živli." „Přírodní živli? To ty můžeš za tu bouřku včera?"vyjel na mě. „Včera? To ne. Já myslela tu bouřku minulý týden."začala jsem vysvětlovat. „ Aha jo tak ta taky neměla moc daleko k tomu nejhoršímu ale ta včerejší to byla poslední kapka" začal vysvětlovat. „Hm, dobře ještě jednou se omlouvám ale asi by jsme měli jít na hodinu." utnula jsem rychle konverzaci a šli jsme každý na svojí hodinu.

      My s Edwardem a Alicí jsme měli trigonometrii a než jsme došli ke dveřím učebny jsme se domluvili, že jsem se ráno opět složila. Alice mi udělala kruhy pod očima a trochu zarudlé oči. Doufám, že na to pan Vágner skočí. Edward zaklepal a omluvil nás s omluvou, na níž  jsme se domluvili. Já sem jen přikývla a řekla „ Opravdu se moc omlouvám." A nasadila jsem utrápený úraz. „Dobře nic se neděje, běžte si sednout."řekl pan Vágner a dál si nás nevšímal.

      Po hodině mě šla Alice doprovodit na další hodinu a řekla „Neboj všechno bude v pohodě nic se nestane." ,,Já vím" odpověděla jsem a smutně se na ni usmála. Zbytek dopoledne probíhal v klidu a relativně v pohodě na obědě jsem seděla s ostatními a nevěděla jsem co dělat, všude mě pozorovali soucitnými pohledy.

       U stolu jsem seděla s ostatními a hlavu jsem měla složenou v dlaních a tiše vzlykala když v tom se dveře otevřeli a v nich se objevili dva upíři. Všichni u stolu ztuhli a zadívali se ke dveřím. I já sem zvedla hlavu a střelila pohledem ke stolu kde seděli vlkodlaci a potom ke dveřím. Vlkodlaci se začali neovladatelně třást a byli připraveni na boj. Já sem v upírech poznala Heidy a Felixe když si všimli jak se na ně dívám, šli ke mně „ Královská Výsosti," trochu se uklonili a pokračovali „ Váš otec  Marcus nás sem poslal."vysvětlili. „ Ale nemohli bychom to vyřídit venku prosím neradi bychom tady někomu ublížili" prosili. „ Dobře pojďte ven a řekněte co potřebujete."řekla jsem a vstala od stolu.

       Edward mě chytil za ruku. „ Co se myslíš že děláš?"zavrčel na mě, to neušlo Felixovi a chtěli mě s Heidy bránit. „ Ne. Felixi Heidy jděte ven, já za vámi hned dojdu. Hned jděte!"rozkázala jsem a přidala zavrčení. Otočila jsem se na Edwarda „ Neboj já vím co dělám spustím štít a budete vědět co se děje." řekla sem. „ Ne nepůjdeš tam sama."řekl mi „ Edwarde já..."začala jsem ale nechtěl mě to nechat dopovědět. „ Ne nato zapomeň teď tě tam tuplem nepustím já. Dobře řekla sis o to, nechtěl jsem to říkat za těchto okolností, ale víš... miluji tě Isabell. Jsi láska mého života, vlastně celé mé existence. Úplně si mě změnila, do doby než jsem tě potkal, jsem pouze přežíval a až ted konečně žiju. Přál bych si s tebou strávit celou věčnost - kdybych byla člověk, srdce by mi vyskočilo z hrudi. Byla jsem tak hrozně moc ráda, že naše city jsou oboustranné a někomu na mě záleží - vezmeš si mě?" řekl a já mohla jen zírat s otevřenou pusou. Nebyla jsem schopná odpovědět. Tohle jsem opravdu nečekala. Přece jen, to bylo trochu brzy... Když vytáhl krabičku a v ní se třpytil ten nejnádhernější prstýnek, byla jsem schopná tak akorát zavřít pusu. „ Ano.Ano.Ano hrozně ráda! taky tě miluju." řekla sem a skočila mu kolem krku a políbila ho. Když jsme se od sebe odtáhli abychom se nadechli řekla jsem „musím jít ven. Z jistit co se děje. Miluju tě." řekla jsem a vyskočila a šla ke dveřím.

     Vyšla jsem ven a tam na lavičkách seděli Felix a Heidy. Heidy se snažila Felixe uklidnit. Došla jsem až k nim „ Tak proč vás sem otec poslal?" ptala jsem se rovnou. „Váš otec nás za vámi poslal protože má o vás strach. Od posledního telefonátu uběhl týden a vy jste se neozvala. Marcus se vám pokoušel dovolat." řekla Heidy. „Aha. No já sem si zničila telefon jak jsem sním posledně mluvila o těch zásnubách. Nikdy se neprovdám za někoho koho mi určí otec nebo Aro s Caiusem rozumíte? to mu můžete vyřídit a ještě mu můžete říct, že se mu co nejdřív ozvu. Ještě něco?" ptala jsem se rozlobeně. „No ano." začal Felix. „Máme vás dovést zpátky do Itálie. Otec by vás rád viděl dlouho jste tam nebyla." „Nikam nejedu. A až budu chtít tak se v Itálii zastavím sama. Pozdravujte všechny na hradě a nashledanou." řekla jsem ironicky a odešla.

      Ale Felix mě chytil za ruku a smýkl semnou tak, že jsem skončila na zemi. V tu chvíli u mě byl Edward a vrčel. „Felixi ty ses zbláznil co si to dovoluješ." ječela Heidy hystericky. „Felixi tak tohle jsi přehnal a teď zapomeň na to že se budeš ještě kdy těšit z Marcusovy přízně." řvala jsem a držela Edwarda aby po něm neskočil. Ležela jsem na zemi a nechala Edwarda aby mě zvedl ruku, za kterou mě Felix chytil. Nejspíš jsem si ji zlomila.

      Z jídelny začali vycházet lidi a když viděli že Cullenovi stojí pohromadě a drží Edwarda věděli že se bude něco dít. Přišla jsem těsně k Felixovi a vrazila mu nezraněnou rukou takovou facku že se mu i upíří hlava pootočila ukázala jsem rukou k parkovišti a pronesla„ Tak a teď už můžete jít i za bohem Felixi. Ahoj Heidy potom se bude snažit spojit s Marcusem co nejdřív, ale Aro to stejně pozná až se ho Felix nebo ty dotknete, tak se na mě nezlob ahoj." řekla jsem a počkala až odejdou a otočila jsem se na ostatní.

        Všichni se tvářili dost naštvaně ale jen co sem se k nim otočila tak se jim na obličeji usadil starostlivý výraz. „Jak ti je? Ukaž tu ruku!" řekl Edward. To už se k nám začal prodírat i ředitel a já sem věděla že i kdyby se nám to podařilo nějak okecat tak nám stejnak neuvěří.

      Zahrála jsem tedy, že se mi zamotala  a sesula jsem se na zem, ale než sem stihla spadnout na zem tak mě zachytili svalnaté velké ruce. Emmet, který mi stal nejblíže mě chytil a položil na lavičku.

     Probrala jsem se a skláněla se nade mnou celá rodina a část učitelského sboru. Opřela jsem se o zraněnou ruku, ve které mi křuplo a podlomila se mi. „Auu" zasténala jsem. „Co se vám stalo,slečno?" ptal se starostlivě ředitel. „Myslím že mám zlomenou ruku." řekla jsem. „Hm. Myslím, že by vás měl někdo zavést do nemocnice. Na rentgen." řekl ředitel a podíval se po Cullenových, kteří u mě stáli a tvářili se starostlivě. „My ji tam zavezeme už jsme stejně skončili jen Alice s Rosalií a Isabellou mají ještě hodinu. My jsme na ně měli stejně počkat." řekl Edward a mrkl na Jaspera, který ovlivnil ředitelovo rozhodování. „Dobře jděte všichni, zbytku vaší rodiny to omluvím.

     Ostatní do tříd! A to hned!" zavelel ředitel a odcházel. Edward se na mě usmál zvedl mě do náruče a následoval zbytek rodiny k jeapru. Tam si mě posadil na klín a políbil mě. Polibek jsem mu s radostí opětovala až když jsme se od sebe odtáhli abychom se mohli nadechnout(ne že bychom to potřebovali, jen to bylo příjemnější) sem zasténala „Au. Ta ruka bolí jako čert."

„Není divu když sní děláš takový kusy." začala se smát Alice a zbytek se k ní přidal. Dojeli jsme k nemocnici Edward se nechal přemluvit a pustil mě na zem. Došli jsme na pohotovost kde měl Carlisle službu, když nás viděl, vyděsil se „Co se stalo?"ptal se. „Carlisle, mám zlomenou ruku." vysvětlila  jsem. „Cože jak se ti to povedlo? Jak se to stalo?" ptal se. „Bella měla návštěvu z Itálie. Marcus si o ní dělal starosti. Přišel Felix a Heidy a Felix na ni zaútočil asi nechtěně." vysvětlil Edward a políbil mě.

    „Aha.. No tak se na to podíváme." Řekl a prohlížel mi ruku. „Jo máš pravdu, je to opravdu zlomené. Dám ti jen dlahu ale musíš být opatrná." oznámil a znehybnil mi ruku. „Carlisli,"oslovila jsem ho když byl skoro hotový. „Nemáš náhodou číslo do Volturi? Já sem si zničila telefon a ještě sem si nestihla pořídit nový." řekla sem a smutně se usmála. „Ale jo mám telefon na Ara. můžeš to zkusit. Chceš to číslo hned?" „Ne ne to počká do večera." „Dobře můžeš jít ale buď opatrná ano?" „Neboj. Díky." řekla sem usmála se a odešla na chodbu za ostatními.

       Jen co jsem vyšla Edward mě objal a políbil. „Opatrně na tu ruku Edwarde." napomenul nás přísně Carlisl. „Neboj tati,a díky." řekl Edward a usmál se. My jsme odešli Alice v autě začala „Bello, když potřebuješ novej  mobil, nechcete se ted někde stavit? Mohli bysme zrovna nakupovat. Co ty nato Rose?" ptala se Alice. „No jasně. Bella taky potřebuje kopu dalších věcí. Já sem pro všemi deseti." „ Emme, otoč to jedeme na nákupy." výskala Alice a Rose.

      Kluci nadšeně souhlasili,  jeli jsme do Port Angels. Jen co jsme dojeli na místo Alice organizovala „Edwarde, kluci běžte Belle pořídit nějaký pěkný a dobrý mobil a my jdeme s Rose a Bellou po obchodech s oblečením." rozhodla chytila mě a Rose za ruku a už jsme šli.

     Alice byla k neudržení a nejvíc se zdržely v obchodech s botami a se spodním prádlem. Tam se obě teprve vyřádili Alice mi podala plnou náruč krajkového a saténového prádla. „Alice co s tím jako mám dělat?" ptala sem se a ukázala ruku s dlahou. „Isabello to si zkusíš a i kdy by já nevím co bylo." rozkázala a tak sem odešla do kabinky vedle Rose. Alice se posadila na sedačku před kabinky a my se jí s Rose chodily předvádět odtud jsme si každá nesli dvě tašky a ještě dvě tašky pro Esme.

       Před obchodem na nás čekali kluci a vrhli se nám kolem krku. Edward když viděl, že držím dvě tašky i v ruce na které mám dlahu tak mi je vzal. Jen dvě tašky z posledního obchodu jsem si nesla sama. V autě si kluci z Alice utahovali „Alice, ty se opět neudržela že?" řekl Emmet a začal se smát. Alice se naštvala. „No jasně. Teď vám to vadí, ale večer nebo v noci, když vám uděláme radost, když si to vezmeme  na sebe a vy to pak z nás strháte tak to už si nestěžujete. Jste pěkně nevděční a byste věděli!" usadila je naštvaně.

     „A od tebe jsem to taky nečekala, Edwarde už vidím jak budeš večer příjemně překvapený a teď si tady děláš srandu. Víš že mám pravdu." ozvala se smutně Alice. Jasper si ji přitáhl do klína a políbil. Dojeli jsme domu Esme byla v obýváku s Carlislem, když jsme došli všimla si Esme mojí ruky. „Proboha co se stalo?" ptala se vyděšeně. „A kde jste tak dlouho?" „ No tu dlahu mám protože mi Felix tu ruku zlomil a zdrželi jsme se v obchodě. Potřebovala jsem nový mobil a Alice podnikla zrovna malý nakupovací výlet." vysvětlila jsem. „Felix? To je kdo?" „Felix je upír a poslal ho Marcus prý se o mně bojí a jak sem odcházela na hodinu tak se neudržel a zlomil mi ruku - omylem."dodala jsem když jsem si všimla Esmeinýmu výrazu.

      Pak jsme šli s Esme Alicí a Rose uložit věci do velké šatny. Rose s Emmetem a Jeasper s Alicí se vytratili někam ven a Esme s Carlislem šli na lov. V domě jsme zůstali jen já a Edward.

        Šla jsem k sobě do pokoje a vzala si knihu lehla jsem si na pohovku a začala si číst. Po chvíli mě vyrušilo lehké zaklepání na dveře. „Pojď dál Edwarde." řekla sem vešel do pokoje objal mě a políbil. „Neruším? Ještě ti musím něco dát." řekl a já se zatvářila nechápavě, ale moc dobře jsem věděla, že mluví o tom prstýnku co jsem si nestihla vzít ve škole. „Jo a co?" ptala sem se a čekala.

      Vytáhl krabičku a otevřel ji, vyndal nádherný prstýnek s diamantem z bílého zlata. Nasadil mi ho na prst a políbil mě. Polibek jsem mu oplatila líbali jsme se vášnivěji a když jsme se od sebe od táhli zeptala jsem se. „Myslíš, že Alice viděla, že uděláme to co mám na mysli?" „ No jestli máš na mysli to co já tak to viděla určitě jinak by dnes nebyla nakupovat." řekl a usmál se. „No teda!" řekla sem. „Ukážeš mi co sis koupila? Prosím?!" udělal na mě psí oči já se v těch jeho očích začínala ztrácet. Odvrátila sem pohled a zamrkala. „Tohle mi nedělej!" „Co tohle?" „No nedívej se tak na mě." „ Proč? Mě se líbíš miluju tě." „Protože mě omamuješ a já pak udělám všechno." přiznala jsem. „Tak já tě omamuju?! A přesto mi nechceš ukázat co sis koupila. Prosím, prosím." zaprosil a udělal psí oči.

       Povzdechla sem si a políbila ho „Tak dobře ukecal si mě počkej." dala sem mu pusu na tvář a šla do šatny abych si oblékla krajkové černé prádlo, nato jsem si vzala krátkou džínovou sukni a průsvitnou černou halenku a lodičky na vyšším jehlovém podpatku. Vlasy jsem si nechala volně rozpuštěné kolem obličeje a šla zpátky do pokoje. :-*

Autor: Marki52, v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Královská krev - 3.kapitola Návštěva: