Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Konec Cullenových 4.Kapitola: Forks

24.04.2009 (15:22) • AliCe015 • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1151×

4. Kapitola: Forks

Seděli jsme v letadle a čekali, až konečně přistane. Jacob spokojeně spal a my ostatní jsme horečně přemýšleli -  podle Edwardova výrazu bylo jasné, jak moc ho teď štve, že umí číst myšlenky. Každý se obával toho, že se někomu něco stane. Já taky. Podle Jasperových posledních informací jich bylo třicet. Co když se mezitím ale rozrostli? Co když už nemáme vůbec žádnou šanci? Otřásla jsem se.

„Co je ti Bello?" zeptal se mě Edward a dal mi ruku kolem ramen.

„Nic. Jen jsem si... na něco vzpomněla" zalhala jsem.

„Už budeme za chvíli ve Forks" řekl. „Jestli nechceš, nemusíš jít s námi. Můžeš zůstat na letišti" dodal, když jsem se opět otřásla.

„Ne Edwarde. Já chci jít s vámi. Musím vám pomoct" chtěl něco ještě říct, ale já ho umlčela zvednutou rukou. Pak jsme všichni mlčeli do té doby, než jsme přistáli.

„Jak se odsud vůbec dostaneme do Forks?" zeptala jsem se a rozhlížela se, jestli tu poblíž je nějaké taxi.

„Vypůjčíme si auto" usmála se Alice, a já věděla, že tím vypůjčením myslela vlastně krádež. Utíkat jsme nechtěli, protože by to trvalo určitě déle. Poodešli jsme kousek od letiště a Alice si vyhlídla dvě - zřejmě dost rychlá - auta. Když nahodila motory, vlezli jsme všichni dovnitř a rychle vyrazili do Forks.

Zastavili jsme na kraji lesa.

„Nedaleko udsud mají novorození úkryt. V jeskyni. Musíme se tam dostat nepozorovaně. Zbytek už znáte - Bella s Renesme rozdělají oheň, Carlisle a Rosalie odlákají pozornost novorozených a my je postupně zničíme" začal Jasper znovu vysvětlovat náš plán.

„Pak vám ale pomůžeme" dodala jsem, protože jsem nechtěla být jen 'ten, co rozdělá oheň'.

„Bello nemusíš..."

„Ale já chci" odsekla jsem Edwardovi a dupla si. Usmál se, ale za chvíli ho to přešlo.

„Půjdeme" řekl Jasper a ještě podal mě i Renesme zapalovač. „Nemám jinej nápad, čim to zapálit" řekl a už zmizel v lese. Všichni jsme se rozeběhli za ním. Neběželi jsme dlouho a za chvíli jsme se ocitli na mýtině.

„Tady někde to musí být. Bello, Renesme - vy zůstaňte tady a rozdělejte ten oheň. My jdem najít tu jeskyni" Jasper se na nás naposledy podíval a pak zmizel. Ostatní běželi za ním.

„Hodně štěstí Bello.  A dávejte na sebe pozor" zavolal ještě Edward za mnou a Renesme a byl taky pryč.

„Budeme ho potřebovat" vzdychla jsem si a pak jsme se s Renesme rozeběhly do lesa - hledat nějaké suché a dobře hořlavé dřevo. Nejdřív jsme něco roztrhaly na co nejmenší kousíčky.

„Chtělo by to papír" vzdychla jsem si  a zároveň jsem na sebe nadávala, že mi to nedošlo dřív. Renesme si ale utrhla kousek trička.

„Zkus tohle" podala mi kousek látky. Položila jsem jí pod dřevo a zapálila. Menší kousky dřeva už pomalu chytly.

„Hoří to" usmála se Renesme a sednula si vedle mě na zem.

„Jen aby to taky nedohořelo" zamračila jsem se. Moje obavy ale byly zbytečné. Za chvilku už začínali hořet i větší kousky dřeva a my pořád přikládaly, až byl oheň poměrně veliký.

„Super" usmála jsem se. „Teď můžeme jít pomoct ostatním" když jsem se ale otočila, uviděla jsem je. Couvali směrem k nám. Pak jsem uviděla spoustu novorozených a zalapala jsem po dechu - neměli jsme absolutně šanci.

„Renesme běž! Uteč!" snažila jsem se zachránit aspoň jí.

„Děláš si srandu?!" vyjekla a sledovala boj. Edward se snažil už necouvat, aby se novorození nedostali moc blízko k nám. Alice se celkem v klidu vyhýbala úderům, ale Jasper jí nespouštěl z očí a už dostal několik ran do břicha - bál se o ní. Jacob si to zřejmě náramně užíval a bojoval spolu s Carlislem velmi dobře.

„Renesme!" zakřičela jsem na ní, když se rozeběhla směrem k novorozeným. Jeden z nich právě uštědřil Jacobovi pěknou ránu do čumáku. Chvíli jsem jí ještě sledovala, ale pak se rozeběhla za ní. Běžela za novorozeným, který udeřil Jacoba. Jacob se lehce usmál, když jí uviděl a pak se společně pustili do boje. Za chvíli už Carlisle, Jacob a Renesme odváděli k ohni prvního upíra. Usmála jsem se na ně a rychle běžela pomoct Edwardovi.

„Bello!" zakřičel zřejmě rozzlobený, proč jsem radši nezůstala v bezpečí.

„Bojuj Edwarde - na mě vůbec neber ohledy. Dokážu se o sebe postarat sama" řekla jsem a jako důkaz uštědřila novorozenému velkou ránu do břicha. Skácel se na zem a Edward mu skočil na záda. Zmítal se, ale Alice nám přispěchala na pomoc a vší silou ho kopla do hlavy. Upír na chvíli ztuhl - a toho jsme využili. Dovlekli jsme ho společně k ohni a Alice s Edwardem ho roztrhali na kusy a ty pak spálily.

„Né!" zakřičela jsem, když jsem si všimla, že jeden novorozený srazil Renesme k zemi.

„Nic mi není!" zakřičela, když kopla upíra do rozkroku a s pomocí Jacoba ho rychle srazila na zem. Oddychla jsem si. Od ohně jsme se pak vrátili zpátky a pomáhali si navzájem. Emmett zachránil Rose, když jí jeden novorozený chytil za vlasy a snažil se jí někam odhodit. Esme pak zabránila dalšímu novorozenému, aby prokousl Jacobovi hrdlo, když ho rychlím přiběhnutím srazila k zemi. Jacob, Emmett a zřejmě i Alice si boj náramně užívali. Pobíhali sem a tam a každou chvíli srazili některého z novorozených k zemi a když se zvedl praštili ho vší silou do břicha. Renesme se snažila držet blízko u Jacoba a pokaždé, když se novorozený sražený k zemi snažil kopnout Jacoba, zlomila mu nohu. Jacob se pokaždé usmál - tedy takovým tím vlčím úsměvem.

„Bello pozor!" zadívala jsem se na ostatní právě o vteřinu dýl, než bylo nutné. Ruka novorozeného se vymrštila a udeřila mě do obličeje. Okamžitě se vedle mně objevil Edward a Carlisle a snažili se ho odtáhnout k ohni. Sbírala jsem se ze země a všimla si, že se Jasper neustále snaží krýt Alici, i když už se několikrát válel na zemi a hrozilo mu, že už se 'nedožije' konce boje. Náhoda pak spojila Alici a Jacoba dohromady a oba bojovali proti jednomu upírovi společně. Alice to teď měla těžší - nemohla předvídat. Najednou jí novorozený udeřil do břicha a Jasper stál ihned vedle ní. Vrčel na upíra a upíral na něj zlostný pohled. Jacob odběhl někam jinam a Alice stála za Jasperem. Upír chytil Jaspera za ruku a než Alici došlo, co se děje přitáhl ho k sobě a okolo něj se objevilo spoustu dalších. Z lesa se vynořil další upír - ostatní se na něj podívali s úctou - zřejmě jejich stvořitel. Zavrčela jsem. Všichni se najednou rozeběhli směrem k němu a upír, který držel Jaspera mu ho předal. Ten starší upír se usmál a podíval se na Edwarda. Pak počkal, dokud se v jeho blízkosti neocitli všichni novorození a pak - zmizel. Prostě tam najednou nestál. Už tam nebyl ani Jasper, ani nikdo z novorozených.

„Jaspere!!" zařvala Alice a ohlížela se kolem. „Co si myslel Edwarde? Řekni mi, co si myslel?" Alice měla v hlase hysterii a běžela směrem k Edwardovi.

„Má schopnost teleportace" řekl místo toho Edward zaraženě a koukal se do prázdna.

„Edwarde, řekni mi, co si ten zatracenej upír myslel" Alice stála před Edwardem a zlostně se na něj dívala.

„Nechtějí ho zabít" řekl klidně. „Je to past. Chtějí, abysme si pro něj přišli" podíval se po všech okolo. Nikdo nic neřekl. Všichni se jen koukali na místo, kde upír i s Jasperem zmizel.

„Musíme ho zachránit" vyjekla Alice s sesula se na zem s obličejem zabořeným v rukách.

ODKAZ NA PÁTOU KAPITOLU: http://www.stmivani.wz.cz/10-fanfiction-od-vas/konec-cullenovych-5-kapitola-ve-vezeni/?PHPSESSID=e4becbc01f100fc779c146c146730f8b

Autor: AliCe015, v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Konec Cullenových 4.Kapitola: Forks: