Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Konec Cullenových 10.Kapitola: Jeden malý (nebo snad velký?) problém

Jacob Black New Moon

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Konec Cullenových 10.Kapitola: Jeden malý (nebo snad velký?) problémStrašně se Vám omlouvám, že mi tak dlouho trvalo než jsem napsala další kapitolu, ale měla jsem toho opravdu hodně. Snad už zase začnu povídky vkládat pravidelně.... Doufám, že se Vám aspoň tenhle díl bude líbit a prosím o komentáře (třeba i negativní, jen abych věděla, co mám popřípadě změnit nebo upravit v psaní). Děkuju moc..:)

28.08.2009 (20:00) • AliCe015 • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1070×

10. Kapitola: Jeden malý (nebo snad velký?) problém

 

Ještě nikdy jsem si nepřipadala tak hrozně. Za pouhý den jsme se měli všichni vydat vstříc smrti. Měli jsme jen malou šanci, že vyhrajeme. A i kdyby jsme čirou náhodou vyhráli, stejně by to pro mě nebyla žádná velká výhra. Po domluvě s Arem jsme měli já, Alice a Edward jít do Voltery. Tohle bylo opravdu strašné. Nebylo úniku – od té doby, co nám Aro novou podmínku oznámil, jsem přemýšlela, jestli třeba neexistuje nějaká úniková možnost, ale na nic jsem nepřišla. Začínala jsem být zoufalá.

 

Seděla jsem sama v naší ložnici a oknem jsem sledovala dění na zahradě. Všichni se pilně připravovali na boj. Jen já a Renesme jsme se do příprava moc nezapojovaly. Renesme trávila spoustu času v kuchyni a já jsem zase přemýšlela nad tím, jak se vyhnout „životu“ ve Volteře. Na přípravy k boji jsem ani neměla náladu – vím, že bych se asi měla připravit, ale prostě to nešlo. Najednou někdo zaklepal na dveře.

„Dále“ řekla jsem potichu a vstala z postele, na které jsem seděla.

„Jsi v pořádku?“  zeptal se Edward mezi dveřmi a pak vešel do pokoje.

„Jistě. V naprostém“ pousmála jsem se.

„Nevypadáš tak“ řekl Edward smutně.

„To se ti jenom zdá“ usmála jsem se.

„No dobře. Nechtěla bys teď jít dolů a probrat s námi ještě něco ohledně strategie?“ zeptal se mně pak.

„Samozřejmě“ řekla jsem a spolu s Edwardem odešla dolů.

 

 

 

Hned jak jsem vešla do obýváku všimla jsem si , že tu někdo přibyl.

„Ty jsi Bella že?“ zvedl se jeden (zřejmě taky upír) ze sedačky a šel ke mně, aby mi podal ruku.

„Ano Bella. A vy jste..?“

„Jsem Sedrik. A tohle je moje přítelkyně Samantha“ řekl a ukázal na ženu, která se najednou objevila u jeho boku.

„Těší mě“ řekla jsem a podala oběma ruku. Sedrik vypadal, že byl  přeměněn asi ve 30ti letech a Samantha v pětadvaceti. Rozhodně vypadala starší než já.

„Přijeli dnes ráno“ řekl Carlisle a hodil hlavou směrem k Sedrikovi a Samanthě.

„Dozvěděli jsme se jen náhodou, že se chystáte zaútočit na novorozené a tak jsme se sem vypravili“ řekl Sedrik.. Byl vysoký a černovlasý, samozřejmě bledý a jeho oči byli červené narozdíl od Samathiných. Zarazilo mě to. Samantha, která měla dlouhé rovné černé vlasy byla asi také „vegetariánka“, ale vzhledem k tomu, že Sedrik se zřejmě živil jako normální upír, bylo to opravdu divné.

 

 

Několik hodin se pak řešila strategie. Nechápala jsem, co se na tom ještě potřebuje řešit, ale zřejmě se ještě něco našlo. Spoustu z nás si ještě plán nepamatovalo úplně a tak se vše opakovalo pořád a pořád dokola. Po chvíli mě to už přestávalo bavit. Potichu jsem se vytratila z obýváku a šla ven. U lesa postávali dva vlkodlaci. Jeden se koukal směrem k domu a druhý do lesa. Myslím, že to byl Jason a Ray. Jacob a Seth byli v domě a Will se zřejmě potuloval někde po lese. Šla jsem pomalu k nim.

„Ahoj“ pozdravila jsem je s úsměvem. Oba mi jen mávli packama a dál sledovali okolí. Sedla jsem si na velký kámen nedaleko lesa a pozorovala je. Sice jsem cítila ten nepříjemný pach, ale už jsem si na něj tolik zvykla, že pro mě nebylo ani těžké ho ignorovat. Sledovala jsem každý pohybující lístek a užívala si studeného vánku. Bylo to úžasné. Z domu sem ještě trochu doléhali hlasy dohadujících se o strategii. Občas jsem zachytila některá slova jako „příliš riskantní“, „to nemůžeme“, „vy zůstanete tady“ nebo „tohle by šlo“. Pravděpodobně si nikdo ani nevšiml toho, že jsem zmizela. I když někdo si toho přece jen všiml.

„Bello co tu děláš“ ptal se Edward ještě za chůze a najednou už seděl vedle mně.

„Už mě to tam nebavilo“ řekla jsem prostě.

„To chápu“ usmál se. „Ale měli bychom se tam vrátit. Bello ty ještě vůbec neznáš strategii a ani s námi skoro netrénuješ. Nechci ti nic nakazovat, ale měla bys to s námi více řešit. Proč se o to nezajímáš?“ zeptal se smutně.

„Zajímám se o to. Ale prostě... prostě nemám na to náladu, i když se snažím.“

„Je to kvůli té nové podmínce?“ zeptal se. Neodpověděla jsem ani ano ani ne, prostě jsem se jen zvedla a šla směrem k domu. Edward mě mlčky následoval. Vrátili jsme se do obýváku a tiše se postavili ke stěně. Bylo tam hodně přeplněno. Stáli jsme a poslouchali a poslouchali a poslouchali... kdybych byla člověk, zřejmě bych už dávno usnula. Celou dobu mluvil převážně Carlisle nebo Jasper. Mluvili snad celou dobu pořád dokola o tom samém... slova se mi už míchala dohromady a já je pomalu přestávala vnímat. Jacob už na sedačce taky pomalu usínal – jeho oči se pomalu zavírali a po chvíli se opět prudce otevřeli. Bylo zajímavé to sledovat. Carlisle zrovna ukazoval něco na mapě, kterou měl rozloženou před sebou na stole a zdálo se, že jediný, kdo ho opravdu vnímá je Jasper, Aro, Seth a Sedrik. Ostatní většinou koukali kolem sebe a občas si i velmi potichu povídali. Pomalu jsem už vypínala všechny smysly. Najednou se ale ve dveřích objevil vyděšený Jason.

„Máme problém“ řekl a zastavil se ve dveřích.

„Co se děje?“ zeptalo se hned několik z nás najednou.

„Novorození zřejmě zjistili, že se na ně připravujeme.“

„Jak to víš?“ zeptal se Jasper.

„Podívej se ven“ řekl a ukázal k oknu. Všichni se tam hned podívali. Asi deset mladých upírů vycházelo z lesa. Před nimi stáli dva vlkodlaci a vrčeli na ně. Oni si z toho zřejmě nic nedělali a šli pořád dál – jako roboti, kteří musí splnit nějaký úkol.

Autor: AliCe015, v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Konec Cullenových 10.Kapitola: Jeden malý (nebo snad velký?) problém:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře