Tato povídka je psaná po tom, co odešel Edward se svojí rodinou. Přesný časový údaj tu není, je to prostě po letech. Bella žije s Jacobem a jejich malým synem Christianem. Jsou celkem šťastní až na pár chvilek. Ale nastane tam zvrat? Co se stane?
27.01.2010 (12:45) • slecnaCULLEN • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 742×
Prolog
Sedím na pláži a zase přemýšlím… jak dlouho je to, co ON odešel? Vyslovit jeho jméno i po tolika letech mi trhá srdce. Nikdy jsem se s tím nedokázala vyrovnat, nepochopila jsem, proč mě opustil, proč mi lhal, že mě tolik miluje? Cítila jsem, jak mi po tváři stéká slza. I když jeden muž po něm to místo zaplnil. Nikdy to nebylo jako… s ním, ale je to menší bolest, než když jsem na to byla sama. Svým způsobem vlastně Jacoba miluji.
http://www.youtube.com/watch?v=YZDF3IjcxpM
1. Kapitola - Narozeniny Emilly
Z mého snění mě vytrhne křik mého chlapečka.
„Maminko! Půjdeš se mnou stavět hrad?“ Chris se na mě podívá tím Jacobovým pohledem. Musím se tomu zasmát. Vždycky dá hlavu tak zvláštně na stranu. Vypadá potom jak štěně. Téhle úvaze se musím opravdu smát a s radostí kývnu a už běžím za mým sluncem… za středem mého vesmíru.
Stavíme spolu hrad z písku, dovádíme, hrajeme na schovku… zrovna pyká Chris.
,,1, 3 , 8… maminko, já nevím, jak je to dál… už jdu,'' křičí na mě a myslí si, že se nachytám a promluvím. Když v tom na mě někdo vybafne ze zadu. Polekaně jsem s sebou trhla. Jake se na mě směje.
,,Bells, miláčku ty se vždy tak polekáš.“ Se smíchem ho políbím. V tom přibíhá poklad.
,,Tatiii…" vletí mu do náruče. Rozhodnu, že už půjdeme domů, je pozdě a Chris není vykoupaný, najezený… přemýšlím, co vše musím ještě udělat.
,,Co si dáte k večeři panstvo?'' ptám se, i když vím, co přesně odpoví… oba dva, jsou si hrozně podobní, jak podobou tak i v chování. Křičí jeden přes druhého:"Palačinky, palačinky maminko!"
Je krásné být matkou. Teď vím, co pro mě chtěl… abych zažila ten pocit být matkou, následovně babičkou, možná i prababičkou, ale nikdy nezemřít po jeho boku. Byla jsem jen pobavení v jeho dlouhé existenci. Smažím palačinky, mažu… no jsem jak stroj, navíc jsem si teď vzpomněla, že dojde smečka…
,,Jacobe? Pojď mi sem prosím pomoct mazat ty palačinky a ty Chrisi mazej do té koupelny!'' Slyším, jak z koupelny zní ten dětský smích…
Když jsme s Jakem všechno nachystali, šla jsem se převlíknout. Zrovna jsem byla jen ve spodním prádle a chystala si vzít šaty, když v tom mě povalilo něco teplého do postele.
„Jacobe Blacku, pusťte mě.“ Líbali jsme se neskutečně dlouho… když jsme přestali, abychom se mohli nadechnout, řekl mi něco krásného: „Bells ty si to nejlepší co mě na světě potkalo. Ty a náš Chris. Jsem s Vámi šťastný a doufám, že i ty, “ říkával mi tyhle věci často, ale dnes, přišlo mi to jiné… nechtěla jsem se tím zabývat a tak jsem ho lehce políbila a šla se konečně oblíknout.
Zrovna jsem se nachystala, ještě jsem si dodělávala vlasy a v tom jsem slyšela vytí vlků. A je to tady…
„Tati, tatínku jsou tu!'' Christian je miloval, miloval celou smečku a oni jeho. Šla jsem ještě jednou zkontrolovat vše do kuchyně a poté jsem netrpělivě čekala na verandě s Chrisem, až smečka dorazí k nám. Sam objal Emily kolem ramen, za nimi šel Paul, Seth, Jared. Ti tři se pořád požďuchovali. Když byli jen kousek od nás Emilly je okřikla, ať už toho nechají. S úsměvem jsem je přivítala a řekla jim, ať jsou dál. V kuchyni už čekal Chris… ten zase výskal a předváděl se. Když jsme všichni usedli ke stolu, dala jsem na stůl mé speciální palačinky. Popřála jsem všem dobrou chuť a po palačinkách se slehla zem. Ještě, že jsem přichystala překvapení. Emily má dnes narozeniny, proto jsme s klukama vymysleli oslavu. Sam šel s Emilly do obýváku a já zapalovala svíčky na dortu.
„Kluci v ložnici v šatně máte všichni dárky, každý si tam nějaký vemte, ale ten velký s červenou mašlí nechte pro Sama, ano?“ Všichni kývali hlavami, že jako rozumí, odběhli a v mžiku byli zpět. Já šla dopředu a na znamení abychom začali všichni zpívat, jsem kývla hlavou a teď to začalo… jejich opravdu šílený zpěv, ale byl od srdce a tak se to přehlídlo. Všichni jsme zpívali a šli v řadě za sebou do obýváku. Emily měla slzy v očích.
„Vy jste prostě úžasní… děkuji,'' a sfoukla svíčky. Mezitím se Sam vypařil a my postupně předávali dárky, Paul vše dokumentoval na kameru a Jared zase fotil. Dělali jsme různé úšklebky, abychom se za pár let měli čemu zasmát…
Najednou mi zvonil telefon.
„Ano?“ pravila jsem do telefonu. Byl to Sam, řekl jen, že je vše připravené, ať jdeme na verandu. Řekla jsem ostatním, že se půjdeme podívat ven. A jelikož já a Emily máme většinou hlavní slovo, tak se šlo. Jacob odběhl za Samem mu pomoct. Odpálili spolu krásný ohňostroj… Sam šel k Emily s kytkou a tím velkým dárkem.
„Má lásko, jsi pro mě vším, jsi slunce mého života a já tě bezmezně miluji… nikdo si nedokáže představit, jak moc tě miluji.“ S těmito slovy došel k ní a políbili se. Já jsem stála v zadu. Kdyby jen věděl, jak já si to dokázala živě představit. Zezadu mě objal Jacob.
„Jaku, ten ohňostroj se Vám opravdu povedl… ‘‘
Políbil mě na krk. Všichni jsme se vytratili do domu a nechali Samovi s Emilly soukromí…
Seděli jsme v obýváku. Viděla jsem jak už je Christian unavený…
„Chrisi dej všem dobrou noc a půjdeme si už lehnout ano?“ S nesouhlasným zamručením se se všemi rozloučil a šel za mnou. Vzala jsem ho do náruče a nesla ho do jeho pokoje. Když jsem ho uložila, prosil mě, abych s ním ještě chvíli zůstala. Seděla jsem na kraji jeho postele a hladila ho po ručičce.
„Maminko… já tě mám moc rád,“ usmál se na mě.
„I já tebe maličký a teď už spinkej.'' Za chvíli už spinkal, jako kdybychom ho do vody hodili. Ani nevím, jak jsem usnula zkroucená u jeho nožíček v posteli. Vzbudil mě až Jacob: „Miláčku, pojď si lehnout do postele!"
Všichni už odešli… rozespale jsem se odvalila do své postele, neobtěžovala jsem se ani převlíknout. No co udělám to ráno. Rozespale jsem ještě políbila Jacoba na dobrou noc a spala jsem až do rána. Teda jestli se to dá považovat jako ráno…
Autor: slecnaCULLEN, v rubrice: FanFiction na pokračování

Diskuse pro článek King of my heart:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!