Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Když vyšlo slunce - 4. kapitola


Když vyšlo slunce - 4. kapitolaBitva mezi vlkodlaky a upíry - kdo vyhraje?

Co nejrychleji jsem jela domů. Věděla jsem, že Edward bude před mým domem. Musí mi vysvětlit, co tím chtěl dokázat. Vždyť v La Push nesmí být! Teď bude konflikt mezi upíry a vlkodlaky a to jen díky mě. Já za všechno můžu. Štvalo mě to. Možná kdybych neodešla z Forkské střední, tak by se nic nestalo. Možná? Spíš určitě.
„Bello, mrzí mě to.“ Přiběhl ke mně Edward, hned jakmile jsem otevřela dveře auta. Jak jsem říkala, čekal tady. Má mi toho co vysvětlovat.
„Co tě to napadlo, Edwarde? Jak si to představuješ tam přijet? Když už tak si mohl zavolat a čekat na hranicích.“ Spustila jsem a na něm bylo vidět, že je mu to hrozně líto. Nechtěla jsem ho dál trápit, jenomže to nešlo.
„Jo já vím, měl jsem ti dát vědět. Já však nemohl vydržet bez tebe. Chápu, že mi nejspíš nevěříš. Avšak je to pravda. Od prvního našeho rozhovoru nemůžu na tebe přestat myslet. Je na tobě něco zvláštního.“ Řekl mi a pak se přiblížil ke mně. Jeho rty byly už půl centimetru od těch mých, ale já ho zastavila. Prostě jsem nedokázala ho políbit. 
„Na to je moc brzo. Ještě ti nějak nedokáži věřit.“ Moje slova ho nejspíš trochu ranila, ale přenesl se přes to rychle. Dal mi pusu na čelo a okamžitě se rozloučil. Už jsem jen viděla, jak odjíždí svým Volvem, když v tom na jeho auto skočil vlkodlak – podle kožichu bych to tipla na Leah. Z lesa vyběhla celá smečka a ani ne do minuty dorazila Edwardova rodina.
Edward vylezl z auta a hned jakmile se připravil k útoku, na něj skočil Quil. Mě popadla Alice, Edwardova sestra, a odtáhla domů. 
„Proč?“ Dostala jsem jen ze sebe. Stále jsem byla vyjevená, že bitva mezi vlkodlaky a upíry začala tak brzy.
„Zůstaneš tady, protože tahle bitka se týká jen Cullenů a vlkodlaků. Ty nejsi ani jedno.“ Alice na mě mluvila hnusně, ale na to jsem byla zvyklá ze školy. Vyskočila oknem ven a já se složila do sedačky.
„Uuuuuuuuuuu…“ Zaslechla jsem z venku bolestné výkřiky. Nemohla jsem tam jen tak sedět.
Rozrazila jsem dveře a viděla, jak Leah krvácí. Vzala jsem do ruky sirky a jednu z nich zapálila.
„Okamžitě toho nechte nebo nemá cenu už žít. Našla jsem ve vás své přátele, které jsem takovou dobu neměla. A s Cullenovýma se skoro vůbec nebavím, vlastně vůbec. No ale asi jsem se zamilovala do jednoho jejich člena. Takže jestli toho nenecháte, tak se prostě zapálím.“ Všichni se na mě udiveně koukali, najednou se jeden ze smečky vrhl na Jasper. Já si přiložila sirku k vlasům, jenomže najednou ke mně přiběhl Edward a sirku odhodil. Letěla přímo na jeho milované auto.
„A Edík má po autíčku.“ Začal se smát Emmett Cullen, když smečka, která viděla, jakou chybu udělala, utekla zpátky do lesa. Edward se snažil uhasit zbytek auta, ale nakonec toho nechal.
„No aut ještě bude.“ Řekl a tomu jsme se smáli už všichni. Pak mě Edward začal představovat svojí rodině. Všichni byli hrozně milý, jak jsem zjišťovala, dokonce i Rosalie a to jsem jí nejvíc nesnášela.
„Nechcete jít ke mně na něco k snědku.“ Zeptala jsem se jich ze srandy a všichni se zhnuseně ušklíbli. Nejspíš po tomhle už věděli, co jsem zač. Nebo jim to Edward řekl? To už jedno.
„Issabello?“ Ozvalo se z ohrady. Určitě to musel být táta. Běžela jsem tam svojí polo-upíří rychlostí a ostatní za mnou. Táta se na nás koukal vyjeveně, asi netušil, že v okolí je tolik upírů.
„Tati, tohle jsou Cullenovi.“ Představila jsem mu je a on si se všemi potřásl rukou. Ve výběhu byli osedlaní koně. Teď když mě to tak napadlo, tak každou chvíli by měli přijít ty lidé na ježdění.
„Měli byste odejít, zvlášť ty tati. Za chvíli přijdou zákazníci.“ Oznámila jsem jim a táta hned zmizel. Zato Cullenovi zůstali, což bylo divný.
„To my s Rose jsme ty zákazníci.“ Usmála se Alice a pak všichni odešli, jenom on a její sestra tu zůstaly. Ukázala jsem jim koně, na kterých budou jezdit – Satana a Mandy. Já si vylezla na Romea a vyjeli jsme na lesní cestu.
„Bello, rády tě poznáváme.“ Začala s konverzací Alice. Najednou už byla přátelštější než před chvílí. No ale chápu jí, ta situace byla dost napjatá.
„Já vás taky.“ Nelhala jsem. Konečně mě lidi začali brát takovou, jaká jsem. Bavili se se mnou a já nikdy nebyla šťastnější. Dokonce jsem se nejspíš líbila i jednomu božsky krásnému klukovi. Co víc si přát?
Chvíli jsme mlčeli, ale pak jsme se všechny nějak rozkecaly. Dozvěděla jsem se toho tolik o Edwardovi. Například, že za těch více jak sto let si nenašel holku, s kterou by chtěl strávit věčnost. Dále pak že když spím, tak sedí u mě v pokoji na okně a pozoruje mě. Bylo toho strašně moc o Edwardovi. Podle něj mi moc sluší modrá, ale Alice s ním nesouhlasí, prý vypadám lépe v růžové.
„Co kdybychom si šli zaplavat?“ Navrhla Rosalie a seskočila s koně. Zrovna jsme byli u rybníka, kam moc lidí nechodilo.
Do vody jsme vběhli oblečené, přeci když jsme upíři – já polo-upírka, tak nenastydneme. Navíc je to napůl cesty mezi mým a jejich domem, takže se kdykoliv můžeme jít převléknout.
Chvíli jsme ve vodě blbli a mně se zdálo, že nás někdo sleduje. Nadechla jsem se a ucítila jsem Edwardovu vůni, jenomže ta už pomalu mizela. Asi věděl, že jsem ho prokoukla.
„Už pojedeme.“ Rozhodla Alice po půl hodině a my okamžitě nasedli na koně. Jeli jsme stejnou cestou, kterou jsme přijeli. Jenomže něco nebylo v pořádku. Ucítila jsem pach zaschlé lidské krve. Nejspíš to i holky cítily, protože se z ničeho nic zastavili. Rozhlédla jsem se okolo a pak jsem to tělo zahlédla…




Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Když vyšlo slunce - 4. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!