Bella v jedné vteřině zapomene na vše. Na vše, co v životě měla a co dokázala. Ztratí totiž paměť! Snad se bude líbit. Vaše KačaRosalie ♥
18.09.2011 (15:00) • KacaRosalie • FanFiction na pokračování • komentováno 8× • zobrazeno 1253×
Úvod
Bella se jednoho rána ocitla vedle, z jejího pohledu, neznámého muže. V jedné vteřině ztratila paměť!
„Proboha, kde to jsem?“ vykřikla a přitom se divila svému zvonivému hlasu.
„Co tím jako myslíš?“ divil se muž vedle ní. Bella na něj vykulila oči, vyskočila z postele.
„Pane Bože, já jsem nahá v posteli s cizím mužem!“ křičela a rychle se navlékla do oblečení, které bylo pohozené na podlaze. V postýlce se někdo zavrtěl. Bella svým křikem vzbudila batole s rezavými kudrlinkami.
„Bello, miláčku, není ti něco?“ zeptal se muž, který už stál oblečený vedle ní.
„Já nevím. Bella?“ přemýšlela. „Tak se jmenuji?“
„A-ano,“ odpověděl muž vedle ní nevěřícně. „Ty si nic nepamatuješ? Kdo jsem? Kdo jsi ty?“ vychrlil na Bellu spoustu otázek.
„Já…já,“ koktala Bella. Muž pozvedl obočí a vyčkával. „Nevím,“ vydechla Bella.
Muž rychle vzal spící dítě do ruky, chytil Bellu za ruku a táhnul ji ke dveřím.
„Počkej, kam jdeme?“ zeptala se Bella, která nic nechápala.
„Ke Carlisleovi,“ odpověděl jí něžně muž. „Asi nevíš, co a jak, že?“ zeptal se Belly.
„Hm?“ odpověděla Bella nechápavě.
„Prostě utíkej, ano?“ Zadíval se muž do jejích očí.
„Dobře,“ odpověděla Bella.
---
Nemohla jsem tomu uvěřit. Hned, když jsem vyběhla ze dveří, myslela jsem si, že jsem Superwoman. Nohy mi svištěly neuvěřitelnou rychlostí, že jsem je ani neviděla. Chtěla jsem se zastavit a zeptat se toho muže, který běžel za mnou s dítětem v ruce, co to znamená, ale věděla jsem, že by mi stejně neodpověděl. V dáli jsem zahlédla vysoký dům. Muž s dítětem mě předběhl a asi padesát metrů přede mnou zastavil a nastavil ruku na povel stop. Zastavila jsem těsně před jeho obličejem.
„Jak…“ začala jsem, ale umlčel mě rukou.
„Ne, teď ne,“ řekl. „Později ti to vše vysvětlím, ale teď - přeskočíš tohle?“ zeptal se a ukázal za sebe. Před námi byla řeka široká asi padesát metrů. Přeskočit? Zbláznil se, ne? Ale když dokážu tak rychle běžet, možná dokážu taky přeskočit tuhle řeku.
„Sleduj,“ řekl mi. Rozběhl se a přeskočil tu řeku. Čekala jsem nářek, řev bolestí nebo otřes dopadu, ale neslyšela jsem nic.
„Teď ty,“ zavolal na mě z druhé strany.
Rozběhla jsem se a přesně podle něj jsem se odrazila od země. Letěla jsem vzduchem nad řekou. Když jsem dopadla na druhou stranu, byl to lehký dopad, ani větev nezapraskala.
„Pojď za mnou,“ řekl.
Běžela jsem za ním lesem. Došli jsme před krásnou vilku. Nikdo nikde. Muž mě vzal za ruku a vedl mě dovnitř, dítě pořád v náručí.
„Dobré ráno,“ řekla žena, která stoupala dolů po točitých schodech. Na pohovce v obývákové části seděli dva muži. Jeden velký jako gorila s tmavými vlasy. Druhý byl menší, ale také svalnatý s blonďatými vlasy.
„Esme, kde je Carlisle?“ zeptal se muž, zatímco batole podával úchvatné blondýně, která přišla z vedlejšího pokoje.
„Ahoj Bello,“ řekla blondýna a usmála se na mě. I když jsem nevěděla, o koho jde, úsměv jsem jí oplatila.
„Nahoře,“ odpověděla zmateně žena. Muž mě vzal za ruku a táhl nahoru po schodech. Došli jsme do nějaké pracovny. Byl tam velký bílý stůl a nad ním světlo. Bylo tam asi osm velkých skříní s knihami. Za velkým psacím stolem seděl blonďatý muž.
„Carlisle,“ vydechl muž vedle mě a pustil mou ruku.
„Edwarde, Bello,“ řekl blonďák a usmál se na nás. „Co potřebujete?“ zeptal se zdvořile.
„Máme problém,“ odpověděl muž, Edward. „Bella si nic nepamatuje!“ zakřičel.
Carlisle najednou úplně ztuhl a nevěřícně se na něj podíval.
Já vím, zvláštní co? Jen mě jednou napadla myšlenka: "Co kdyby Bella ztratila paměť?" - a já to prostě musela napsat. Příjmu kritiku stejně tak, jako pochavalu.
Autor: KacaRosalie, v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Kdo jste? 1. část:
dobre
Perfektné!
Tak rýchlo do práce,dúfam,že nás nebudeš dlho napínať a ďalší diel bude už čoskoro!
celkom fajna kapca... paci sa mi to...mozno to bolo trochu zhurta...ale urcite sa uz tesim na dalsiu kapitolku
Ahoj,
v článku jsem Ti přepsala číslovky na slova /50 -> padesát/, čárky a překlepy.
Příště si dávej, prosím, pozor.
Děkuji...
Ahoj, článek ti vracím, vždy musíš mít vyplněný perex! Stručně v něm nastiň děj povídky a první kapitoly, teprve poté zaškrtni Článek je hotov, děkuju.
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!