No, tak Iss se seznámila s upíry a konečně poznala co je mít kamarádku. SE jménem- příběh
05.09.2009 (08:00) • Nikysek17 • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 704×
,,No víš, moc se mi o tom dobře nepovídá. Mám sestru Kate, která se tu někde poflakuje. Samozřejmě to není moje opravdová sestra, ale já ji za sestru považuji. Dokáže vycítit, kdy příchody nových upírů. Proto jsem věděl, že přijdeš a tak jsem na tebe čekal a chtěl si promluvit s někým kdo ví co jsem. Narodil jsem se roku 1824 v New Jersey. Měl jsem matku spisovatelku a otce jsem neznal. Jednou do školy přišly nějací nový žáci – dva bratři. Ano, byly to upíři a já na ně jednou narazil když lovili. Byly to díkybohu upíři, kteří se živý zvířecí krví, takže mě museli proměnit, aby jsem to nikomu neřekl. Chápu to vlastně, až teď. Jsou to milý kluci a čas od času se s nimi vídám. Pak jsem se vydal na jiná místa, která jsem chtěl vidět a tak. Pak si mě našla Kate, když byla v úzkých. Proměnily ji a potřebovala někoho jako je ona. Nesnesla být upír a chtěla se nechat zabít od ostatních. Tak jsem s ní zůstal. Je to lepší být s někým, než sám“ Koukal se do dály. Jakoby přemýšlel co právě řekl. Celou dobu jsem pozorně poslouchala a vzpomínala na ten večer ,kdy proměnily mě. A pak na mě dolehla ta věta - Je to lepší být s někým, než sám. Já jsem sama.
Zvědavě se na mě kouknul ,,A tvůj příběh?“
,,No, není to moc zajímavé“ Nechtěla jsem povídat o svém životě .
,,To nevadí, tak mluv“ Vyzvídal.
,,No, jsem z Londýna, narodila jsem se 1899 a proměnily mě v 17 letech. Má matka zemřela a s ní jakoby i otec. Moc nemluvil a o nás se pak nestaral. Kdyby nebylo mého bratra George nevím co by se stalo. Otec si našel macechu a s ní i její dceru Rachel. Jednoho dne jsem se šla projít a nějaký upír mě napadl. Chtěl mě zabít, ne proměnit, ale Georgovi se povedlo ho nějak zahnat. Já se proměnila a bratr zmizel. Tak ho po celém světě hledám, až onehdy jsem našla vzkaz, kde ho najít. Ve Forks. Takže letím za ním přes Seattle.“ Trochu jsem to zkrátila. Nemluvila jsem o všech pocitech co mi sžírali duši.a svědomí, že kvůli mě možná nežije.
Že za všechno můžu já- což je bolestivá pravda a bohužel i krutá.
,,Připravte se za 5 minut odlétá letadlo 106“ Ozvalo se z reproduktorů.
,,Tak jdeme?“ Křikla přes celou halu malá krásná zrzavá dívka. Oči měla krvavě rudé a ty upírala právě na mě.
,,Jdeš?“ Zvedal se David. Kývla jsem na souhlas.
,,Ona.......“ Nedokázala jsem se nějak zeptat. Bylo mi to tak trochu trapný.
,, Myslíš jestli se žíví lidmi viď?“ Řekl už potichu, protože jsme se blížili k té krásné upírce Kate. Usmála se na mě a ukázala mi svoje krásně perličkově bílé zuby.
Podala mi ruku a ještě víc se usmála. V očích ji nehrála sebemenší faleš a vypadá, že mě i ráda vidí. ,,Jsem Kate“Takový hlas, jako zvonkohra.
Podala jsem jí svoji ruku a usmála se jak nejvíc jsem dokázala ,,Issabella....ale říkej mi Iss“
Měla pevný stisk. Člověku by asi upadla ruka.
,,Máme zpoždění jdeme“ Pustila rychle mojí ruku a rozeběhla se lidskou chůzí ke vchodu s číslem odletu. Dali jsme nějakému muži u vchodu naše letenky a proběhli jsme na vstupních schůdcích. Docela jsem si oddychla, protože bych asi nepřežila delší odloučení od George.
Našla jsem si moje číslo na sedadle a rovnou si sedla. K mému štěstí u mě seděla Kate.
,,Jsem ráda, že sem potkala někoho jiného než lidi“ Odfrkla jsem si.
,,To jo, lidé jsou divní, i když někdy jim závidím lidské vlastnosti, a že můžou mít děti“ Povzdychla si. ,,No, nad tím jsem nepřemýšlela, a víš možná se ti ta otázka nebude líbit, ale ty lovíš lidi?“ Nevěděla jsem jak chatrněji to podat, tak jsem to řekla takhle hloupě.
,,No, já jsem se dlouho držela, ale když mě vyrazily z práce byla jsem na okolní svět tak naštvaná a tímhle jsem se jim pomstila.“ Pokrčila rameny a moc se tím nezabývala.
,, myslím, že to zkusím ještě jednou a pak s tím naprosto skončím......to bude lepší“ A usmála se. ,,jsem tak ráda, že si můžu popovídat. S Davem to není špatné,ale ty ženské věci jsem prostě v sobě musela dusit“ Tvářila se zamyšleně a trochu smutně.
Vypravěč-
Dívky si spolu povídaly snad o všem co se dalo za ten čas stihnout. Padly si do oka a obě našli kamarádku, po které toužily od své vlastní proměny. Svěřily si svá tajemství. Jenže osud je záludný a co se stane? To pořádně nevím ani já sám.
Autor: Nikysek17 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Kde jsou ty staré, dobré časy...6:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!