Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Kde jsou ty staré, dobré časy...2.kapitola

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Kde jsou ty staré, dobré časy...2.kapitolaTak je tu druhá kapitolka po hodně dlouhé době, omlouvám se, ale narychlo sem odjela k moři. Děkuju moc za komentáře k prvnímu dílku, moc mě potěšili a snad se vám bude líbit i druhý. Ještě jednou děkuju a pěkné čtení :)

22.08.2009 (20:30) • Nikysek17 • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 574×

,,Jsi ta nejlepší co jsem kdy učil“ povzbuzoval mě Johan, tedy můj učitel. Je mu 59let – tady myslím- na zpěv je velice přísný, ale jinak je hodný a po matčině smrti s námi zůstával, aby jsme to lépe snášeli. Mám ho velice ráda.

,,Tak, když máme zpěv na výbornou, nechceš pokračovat se mnou v hodinách s kreslením?“

Nabízel mi a já hned přikyvovala, protože kreslení je jeden z mých velikých koníčků.

,,Velice ráda, ale už mohu dnes jít?“ Optala jsme se zdvořile.

,,Jistě pro dnešek končíme“ Řekl formálně a balil si své věci.

 

 

Právě zachází slunce a na nebi se rýsují barvy. Růžová, modrá, fialová všechny co k tomu patří a já jen zírám na tu přírodní krásu.

,,Tedy Iss, jsi zamyšlenější čím dál víc. O čem přemýšlíš?“ Zeptal se zvědavě a přisedl si ke mě pod rodinný strom.

,,Pamatuješ na tohle místo?“ Optal se mě Georg.

,,Jistě, že si na tohle místo pamatuji“ zamračila jsem se. Neměla bych snad?

,,Víš, ty pohádky co otec psal. Slíbil, že nám je jednou předá  a my je budeme číst svým dětem a naše děti svým dětem  a dál a dál. Ale nikdy ti neřekl, co bylo inspirací pro jeho tvorbu.“

Dořekl a pak se odmlčel jakoby nevěděl jestli má pokračovat, nebo ne. Podíval se mi do očí .

,,Pokračuj“ Pobízela jsem ho. Jsem tak napnutá, jako struna u houslí.

,,My“ Hlesl a myslím, že jsem viděla malou slzičku na jeho tváři, ale jen jsme mrkla  a byla pryč.

,,Cože?“ Víc jsem nedokázala říct.

Pokýval hlavou.,, Prý se nedokážeme představit jak nás má rád, tak to chce říct svými pohádkami s šťastným koncem  i nešťastným.“ Podíval jsem se na něj. Už tak dlouho jsme si napovídali o rodině a starých časech. Nahnalo mi to slzy do očí.

,,Hrozně mi připomínáš mámu“ Zvedl jeden koutek úst a pohladil mě po tváři.

,,Nebreč třešti prdlo“  A začal se smát.

,,mám tě hrozně moc ráda“ Svěřila jsme se mu.

,,tak dost smutku a brečení, nechtěj abych se rozbrečel i já.“ A mrkl na mě.

Mezitím už slunce zašlo a nebe se zbarvilo tmavě fialovou. Začaly svítat i nějaké hvězdy.

,,hele, tuhle pojmenuji po tobě – Georg“ A strkla jsem do něj ramenem.

,,Proč prosim tě“ Podivil se.

,,Protože hvězdy nám svítí do života. Svítí nám na cestu chápeš? Ty mi svítíš na cestu celý můj život“ a usmála se na něj.

,,Teda Issi“ A začal dělat, že se rozbrečí.

,,Nech toho“ A zvedala jsem se, ještě jsem si chtěl projít moji zahrádku růži po matce.

Měla ji strašně moc ráda a vkládala do ni svou duši.

 

Georg tu ještě zůstal sedět a sledovat svoji hvězdu. Na co asi mysli? Vždy se se vším vyrovnává hodně dobře a pořádně nedává znát svoje emoce. Taky bych to chtěla tak dobře umět ovládat...Ty jo, to jsem už ušla takovou dálku? Už jsem tu. Moje milá zahrádka. Maminčina zahrádka. Přede mnou je ohromné jezírko plné vodních květin. U západní strany

jezírka se tyčí dvou metrová stěna z růží všech barev. I když matka měla nejradši sytě rudé.

Tak jsem je tu víc rozmnožila. Takovou večerní procházku provádím každý večer a vždy se krásně uvolním a naladím na spánek. Takže se vrátím do svých pokojů a ulehnu hned do své postele s nebesy. Už se tak těším, až si odpočnu po takovém dni. Ale něco za mnou se šustlo. Ano vím to jistě. Víc jsem se natočila na tu stranu od, které jsem to slyšela, ale nic tam není. Tak se otočím a vydám se na cestu k domu.Ujdu pár kroků, ale náhle mě něco stáhne na zem . Studené, velmi studené ruce mi položí ruce na pusu abych nekřičela. A pak uvidím tu tvář. Tvář, která mi utkne hlavě. Byl sněhově bílý s – je to možné?-  krvavýma očima? Ty jeho tajemné oči mě pozorovali a pak se ke mě naklonil jako by mě chtěl políbit, ale pak změnil směr a cítila jsme jeho rty u mého krku.  Jeho dech mě šimral na kůži, ale pak se zakousl. Cítila jsme jak jeho zuby prokously pokožku jako nic. Cítila jsem všechno a při tom nic....

Ale něco bylo špatně. Nemyslím toho ,,člověka“ co ze mě vysával života, ale když jsem uslyšela hrozný hluk a když ta osoba ode mě odletěla.

,,Běž Iss, běž“ Pobízel mě můj bratr. Jeho hlas jsem slyšela tak ráda. Byl plný ochrany a měl takový pod ton, který nedokáži určit.

Ráda bych ho poslechla, ale nedokázala jsem pořádně pohnout nohama. Spalující bolest, kterou jsme cítila, nedokážu jasně vysvětlit. Ale co jsem nechápala nejvíc to ticho okolo mě.

Kde je George?

Autor: Nikysek17 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Kde jsou ty staré, dobré časy...2.kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře