Tak a je tu další kapitola. Doufám, že si ji dostatečně užijete, protože je z pohledu Edwarda. A jak už ostatně víme, Edward nám rozluští naše temné tajemství. Tak vzhůru do čtení... Vaše Veubella :-*
26.10.2011 (18:15) • Veubella • FanFiction na pokračování • komentováno 7× • zobrazeno 1793×
Pohled Edward
Popošel jsem k Jacobovi a Samovi a pak mi přeběhl mráz po zádech. Nevím, jak je to možné, jsem přeci upír, ale byla to pravda…
Ten pach jsem totiž znal. Znal jsem ho moc dobře…
Znovu mě zamrazilo. To přeci není možné! Ale jestli… jestli je to pravda, pak ani nechci domyslet, co to znamená…
Pak jsem se k ostatním obrátil, úplně ztuhlý, a pronesl hrobovým hlasem: „Bello, asi jsem přišel na to, kde je naše dcera…“
Ne! Znovu jsem tomu nemohl uvěřit. To přeci není možné! Ne! Určitě se mýlím…
Snažil jsem se trochu uklidnit. Bella na mě upírala vyděšený pohled a jako ostatní dychtila po informacích, které jsem měl bohužel jenom já.
„Tenhle pach znám…“ vydechl jsem mrtvolným hlasem a upřel pohled na svou vyděšenou manželku. Kdyby jen věděla…
„Carlisle, můžeš na okamžik?…“ zašeptal jsem a zadíval se soustředěným pohledem na svého adoptivního otce. Třeba se mýlím, třeba…
Carlisle ke mně ihned přistoupil, stále zmaten. Pak nasál pach, který ulpěl na trávě na hraně skály. Začalo mu svítat. Bože, tak je to pravda…
Za mnou jsem stále slyšel zmatené myšlenky všech příchozích – jedny byly o trochu hlasitější. Alice… Trápila se, že stále nedostala žádnou vizi. I já jsem to nechápal… Jak je to možně?
„Carlisle, co se to tu děje?!“ Alice se už neudržela a zlostným hláskem pronesla to, co ostatní v mysli nejvíce tížilo. Upřela na Carlislea naštvaný pohled a nedočkavě čekala na odpověď.
Carlisle se na mě nejprve upřeně zahleděl a pak se odhodlal vše vysvětlit. Přikročil k ostatním a stále hledíc na Alici pronesl: „Alice, jsou to Volturiovi…“
Tu se ozvalo sborové zalapání po dechu. Kromě Belly. Mezi našimi společnými šťastnými chvílemi nebyl čas vyprávět o královské rodině upírů, která nejraději sleduje doutnající pozůstatky jiných upírů…
Tak, a je to venku, myslel jsem si, že si oddechnu, ale nestalo se tak. Byl jsem stále napnutý a vynervovaný. Jak by taky ne, že?! To mou dceru unesli Volturiovi. Stále jsem doufal v opak, ale důkazy tomu všemu nasvědčovaly.
Rozhlédl jsem se po ostatních. Carlisle zíral přes oceán, mysl upíral do minulosti. Esmé chytla nic nechápající Bellu za ruku a soucitně se jí dívala do očí. Ta těkala očima hned po Jacobovi, hned po mně. Ale přesto jí muselo dojít, že to jméno nevěstí nic dobrého. Také nevěstilo…
Rose v ruce držela uschlou větev a za pár vteřin ji rozdrobila na prach. Zmizení Elizabeth vnímala velmi těžko – vlastně naši dceru brala částečně jako vlastní. A o to víc ji rozhořčila tato nová informace. Emmett na tom nebyl o mnoho lépe. Jeho milovaná neteř… Každou chvíli se mu v hlavě míhaly různé nápady. Ukroutit Arovi krkem, prát se s Demetrim a Felixem, spálit Jane na prach…
Chvílemi jsem se opravdu obával, že skočí do vody a poplave směr Itálie.
Jasper neunesl tíhu emocí a s tváří zkřivenou hněvem, steskem a obavami odběhl do lesa. Alice mu byla v patách. Jen se na mě ještě jednou ohlédla a poslala mi v myšlenkách jeden obraz. Vlastně jednu vizi…
Aro, stojící před třemi starodávnými trůny, usmívá se. Před ním klečí upír, zahalený v kápi.
Přináší mu radostnou novinku.
Objevil neobvyklý dar…
Aro hned pokyne Jane, Alecovi, Felixovi a Demetrimu. Ti všichni následují zahaleného upíra. Určitě je to upír - má ladné pohyby a je neuvěřitelně rychlý. Záblesk krvavých očí… Ano, je to upír.
Jen co jeho garda opustí kruhový sál, Aro se otočí ke svým dvěma bratrům. Na tváři má spokojený úsměv a šťastně si mne dlaně.
Bude mít nový přírůstek do gardy…
Vrátil jsem se zpátky do současnosti. Rychle jsem zamrkal a naposled se zadíval za Alicí a Jasperem.
Nechápal jsem to. Alice měla tuto vizi před půl rokem. V tu dobu jsem se s mou ženou a sladkou dcerou těšili štěstí a lásce. Alici ta vize přišla nedůležitá. Proč mi ji ale ukázala teď? Má to něco společného s Eli?
...
Posadil jsem se na sedačku. Bella si přisedla ke mně a opřela si hlavu o mé rameno. Už to bude hodina, co jsme opustili útesy. Dohodl jsem se s Jacobem, že budou v pohotovosti, a kdyby zachytili jakýkoliv upíří pach…
My ostatní odešli domů. Teď mě moje rodina obklopovala. Různě posedávali po nábytku a každý přemýšlel nad něčím jiným.
Z mého vlastního přemýšlení mě vytrhl známý hlas.
„Kdo jsou Volturiovi?“
Ano, bylo jasné, že se Bella musí už hodně přemáhat nevyslovit tuto otázku. Neměl jsem v plánu jí cokoliv zapírat. Řeknu jí to bez obalu a vše. Ona to potřebuje vědět. Je to naše dcera…
„Volturiovi jsou stará královská rodina. Jsou to něco jako vládci upířího světa. Kontrolují, jestli dodržujeme zákony, a když ne… přijdou si zjednat spravedlnost. Jejich sídlo je v jižní Evropě. V Itálii. Město Volterra má velmi prastarou historii. Lidé už před tisíci lety věděli, že zde žijí upíři. Ale nakonec byli ti, kdo to věděli, zlikvidováni, a Volturiovi vydali Zákony… Každý upír je musí dodržovat. Nejdůležitější je zákon o odhalení. Nedodržení se trestá smrtí…“
Bella se vedle mě zachvěla. Neměl jsem v úmyslu přestat, ale něco mi v tom zabránilo. Něco, co jsem si doteď neuvědomil, a to ono bylo nesmírně důležité pro naše pátrání…
Aro… Další dar… Nadaný upír… Další člen gardy… Posila…
Pořád jsme si kladli otázku, proč Volturiovi unesli Elizabeth. A tady byla odpověď…
„Elizabeth je jediná svého druhu – je to unikát… A Aro ji…“
Nestačil jsem domluvit, protože mě přerušil vážným hlasem Carlisle.
„A Aro ji chce do své sbírky talentů…“
Proč mi to nedošlo na začátku?! Proč? Byl jsem slepý? Každý upír na této planetě ví, jaký „koníček“ má Aro. Hledá po celé zemi talenty a různé výjimečné tvory. Kromě vlkodlaků… Tomu jsem se musel ušklíbnout. Kdo by také chtěl hledat takovou smradlavou kouli chlupů…
Hledá… Pátrá… Posílá „lovecké“ výpravy…
„Elizabeth je naprostý unikát… Je to dcera upíra a anděla… Musí ji mít…“ zašeptal jsem ke své rodině a objal Bellu, které začaly z očí téct první slzy. Tak nerad jsem ji viděl trpět. Ale co mám dělat?!
...
Pohled Isabella
Zatímco mě Edward utěšoval, já spřádala plány na záchranu své dcery. Měla jsem nevýslovné štěstí, že mi Edward nemůže číst myšlenky a Alice mě nevidí. To mi dávalo šanci na moment překvapení. Nechtěla jsem Edwarda ranit, ale toto je jediná možnost…
« Předchozí díl Následující díl »
Autor: Veubella (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Kde jsi, Isabello? II - 4. kapitola:
Děkuju za věnování to je od tebe moc milé.
Kapitola se mi moc líbí ale ten konec.
Tak ti me nenapadli. Chudak Bella s Edwardem. Snad ji najdou a zachrani od Volturiu.
jéé ďakujem za venovanie
ale sakra zase si to ukončila v tom najlepšom!!! to vážne nie je fér
no ale kapitolka bola úúúúúúžasná ako vždy chudak Bells je mi jej ľúto...určite to musí byť pre ňu ťažké ale som zvedavá čo spraví len mám také tušenie že sama pôjde k Volturiovcom a to nie je dobré
no nič uvidíme čo vymyslíš ďalej
strašne sa teším na ďalšiu kapitolku
SiReen: Slibuju, že se polepším.
Mňamka: cvoku! ale díky!
Proč? Proč? Proč, mi tohle děláš? Vždy v tom nejlepším, to ukončíš. No možná vím co se bude dít, ale nebudu to sem psát. xD Jinak skvělý Je mi opravdu líto Belli, musí to být pro ni těžké! No jsem zvědavá co vymyslíš dál... A hlavně kdy budde další kapitola, tak to jsem nejvíc zvědavá Tleskám hrozně se mi tato povídka líbí A PRO OSTATNÍ CO TO ČTETE NAPIŠTE KOMENT... jE TO ÚŽASNÁ POVÍDKA. TO VÁM NĚCO UDĚLÁ, KDYŽ KLIKNETE NA JEDEN TLESKACÍ SMAJLÍK?!! AŤ TU VIDÍM ASPOŇ DESET KOMENTŮ. SI TO JENOM PŘEČTETE A DETE...STE HROZNÝ
Ahoj, článek jsem ti opravila, ale příště si dej větší pozor na:
- Čárky,
- Vynechaná písmena,
- Překlepy,
- S křivenou -> zkřivenou,
- Slovosled,
- Ji/jí,
- Příjdu -> přijdu,
- S/Z.
Díky.
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!