Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Každý může milovat 18.kapitola

18.08.2009 (11:00) • ZabZa • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1943×

Britney Spears - Radar

18.kapitola – Divadélko

Pohled Isabelly

,,Ahoj, rodinko,“ řekla jsem s falešným úsměvem na rtech a tím upoutala všechno pozornost na mou maličkost. ,,Ahoj,“ řekla Alice a přitančila ke mně. ,,Vážení, tohle je Bella,“ řekla a já s úlevou pocítila že už mě tohle oslovení tolik nebolí. Že jsme za svou minulostí udělala tlustou čáru, tedy prozatím….. ,,Bello tohle je Carmen,“ ukázala na ženu ve středních letech s milým úsměvem na rtech. ,,Moc ráda vás poznávám,“ řekla jsem přátelsky a podala Carmen ruku. Ta ji okamžitě přijala. ,,Potěšení je na mé straně.“ Řekla přátelsky a já jen kývla. ,,Tanya,“ poukázala na blondýnku stojícím u Edwarda. Jen jsem kývla a potlačila pocit závisti, který se dral napovrch.

,,Irina a Kate,“ řekla a ukázala prsty na dvě další upírky, který mi byli o něco sympatičtější než Tanya. ,,No a pak Eleazar,“ řekla hbitě Alice a postrčila mě k muži s tmavými vlasy a obezřetným pohledem. ,,Bella,“ hlesla jsem a zamyšleně jsem si o prohlížela. To je on kdo pracoval pro Vultoriovi? A proč? ,,Eleazar,“ řekl suše a dál si mě zamyšleně prohlížel.

Opět se v místnosti rozběhl rozhovor o všem možném a já se procházela od jednoho k druhému a vždy něco okomentovala. Po další půlhodince povídání s novými přáteli jsem si dokázala sestavit žebříček nejsympatičtějších upířích návštěvníků. Na prvním místě byla Carmen. Velice milá upírka, zamilovaná do architektury a historie. Na druhém byla Kate. Živá upírka milující sport. Třetí místo patřilo Eleazarovi. Obdivovateli mých schopností. Na čtvrtém místě byla Irina. Ta byla jiná než její sestra. Byla více uzavřená do sebe a moc se mnou nekomunikovala. Ovšem byla na tom líp než Tanya, která je- jak jsem zjistila- strašně upovídaná. Zmoženě jsem si oddychla a vyšla vstříc zkáze………..

Byla jsem napůl cesty k Tanye, která živě vyprávěla Edwardovi historiky z mládí, když jsem zachytila jeho panický pohled. Vypadal vedle Tanyi tak bezmocně a mě se ho zželelo. Když už tak už…….

Pohled Edwarda

Tanya byla k nezastavení. Zkoušel jsem všechny možnosti jak se jí zbavit, ale vždy se mě našla. Pořád jen štěbetala a ignorovala můj zjevný nezájem. No a pak přišla. Po několika hodinách. Isabella. Alice ji hned pohotově všem představila jako Bellu. Ta pak začala živě diskutovat s Kate, Irinou, Carmen a Eleazarem, který si ji zamyšleně prohlížel.  A já se snažil odpojit se od Tanyi a dostat se k Belle. Vypadala opravdu nádherně a taky byla více energická. V lese se asi něco muselo stát, probleskla mi hlavou myšlenka. Díval jsem se na ni pozorně a zkoumal každičký detail na ni.

,,Kam to pořád koukáš?,“ řekla Tanya a následovala můj pohled. ,,Aha,“ hlesla smutně a upírala své oči do země. V tu chvíli jsem se nad ní slitoval. ,,Tak kde jsi to skončila? U nového domu, ne?,“ nahodil jsem s předstíraným zájmem a upíral na ni své oči. ,Jo…jo,“ hlesla, ale do rozhovoru se neměla. ,, No tak mluv,“ vyzval jsem ji. ,,Chci vědět všechno!,“ řekl jsem o poznání nadšeněji a v duchu si za tohle nadával. Tanya okamžitě spustila další várku řečí…………….

Bella se mezitím odpojila od ostatní a zamyšleně se koukala do země. Jakoby si něco počítala. Její rty se neznatelně vlnily a pak nakonec utvořily oslňující úsměv. Zvedla hlavu a koukla se před sebe. Tedy spíše na mě a na Tanyu. Na chvilku zrozpačitěla a otáčela se zase zpět. To už jsem ovšem na ni házel pohled plný paniky a v duchu jsem se modlil aby mi pomohla. Zabralo to. Bella se na chvilku zastavila a se zájmem na mě a Tanyu koukala. Snažil jsem se jí nějak naznačit aby mě vysvobodila, ale ona- jak se zdálo- mi nevěnovala žádnou pozornost.

Dívala se na Tanyu a něco si promýšlela. Pak si smutně povzdechla a pohlédla ne mě. Její oči se zaklesli do těch mých a mě se v hlavě ozval nový hlas. Chceš pomoct? Zeptala se pomocí myšlenek. Já jen přikývl. Dobře. Udělám něco co tě možná překvapí, takže se nelekni. Poslala mi myšlenku a pak udělali váhaví krok. Rozhlédl jsem se po místnosti a zkontroloval jestli naši  malou neznatelnou konverzaci někdo postřehl. Koutkem oka jsem zahlédl Alici jak na chvilku ztuhla. Její oči se upřeli do neznáma a pak se zářivým pohledem upřela její oči na mě a Bellu.

Ta k nám váhavě přistoupila a otočila se směrem ke mně. Nasadila vřelí úsměv a poprvé na mě promluvila. ,,Ahoj, zlato,“ řekla a zářivě se usmála. ,,Moc jsi mi chyběl,“ dořekla a pak se její rty setkali s mými. Líbali jsme se jinak než tam…v lese. Tady v tomhle polibku byla skrytá vášeň a nevybitá zloba. Líbala mě skoro až hrubě a já jsem postřehl že v místnosti je dokonalé ticho. Nevěnoval jsem tomu žádnou pozornost, jelikož jsem byl zaneprázdněn jejími rty, které se ovšem začali vzdalovat. Začal jsem panikařit a moje podvědomí na mě křičelo ať to prodloužím a já tak udělal………….

Pohled Isabelly

Líbala jsem ho tak, jak mě kdysi líbal Lucas. S nevybitou zlobou a se skrytou vášní. Říkal tomu tajemný polibek. Vždy jsem se mu smála proč zrovna tenhle název, ale teď v tuto chvíli jsem to pochopila. Znamenalo to víc. Byla to jakási výzva. Vstup do jiného světa. Pomalu jsem se odtahovala a vzduchu si nadávala že jsem to tak rychle ukončila, jenomže on udělal něco co jsem nečekala.

Přitáhl si mě rukama blíž a uvěznil mě ve svých pažích. Hodila jsem na něj panický pohled, ale v duchu jsem byla v sedmém nebi. Třeba měl Lucas přece jenom pravdu. Ne jeho tváři byl uličnický úsměv. Neklonil se ke mně a vzal si mé rty. Líbal jinak. Zuřivě, lehce, vášnivě. Vypadalo to jakoby spěch. Nebo jakoby nechtěl aby tohle všechno skončilo. Jako já. Ze začátku jsem byla ohromená s jakou mermomocí si bere moje rty, ale pak jsem se přizpůsobila jeho tempu. Mé ruce automatický vzlétli vzhůru a zapletli se mu do vlase. Přitáhla jsem si ho k sobě ještě blíž. A ostýchavost pomalu mizela a nahrazoval ji jiný pocit. Líbilo se mi to. Až moc……

Někde v dáli jsem slyšela radostné vypísknutí, ale nebyla jsem si vůbec jistá jestli jsem si to nevymyslela nebo to byla realita. Realita, která se zdála být někde dalek. Pryč. Teď jsem byla jinde. V jiném světe, který se točil jen a jen kolem jeho rtů. Líbali jsme se a nepřestávali. Ovšem realita nás dohnala. Vyrušilo nás hrané odkašlání a moje rty se od Edwardových konečně odtrhli. Zrychleně jsem dýchala a opřela jsem se čelem o jeho hruď. Slyšela jsem Emmetta jak šeptl Rose do ucha ,No to je teda gól!‘ a začal se pochechtávat. Ta jen hrozivě zasyčela. V místnosti bylo nejednou ticho. Docela nepříjemné ticho.

Pohled Edwarda

Její teplé, měkké a zároveň tvrdé a studené rty se odtrhli od těch mích. Trhavě jsem se nadechl a vychutnával si tu slast, která obklopila. Ona se též trhavě nadechla a opřela si svou hlavu o mou hruď. Najednou mi to všechno- ty rozhovory, návštěva a Cullenovi- připadalo strašně moc vzdálené. Jako kdybych je neviděl léta, místo toho že jsou teď s mini v místnosti.

Teprve teď jsem si uvědomil že je tu ticho. Až moc podezřelé ticho. Otevřel jsem oči a setkal se s různými pohled. Tanya vypadla zklamaně. Esme a Carmen dojatě. Jasper s Emmettem, Kate a Rose se pochechtávali. Alice zářila štěstím. Irina koukala do neurčita a její pohled byl apatický. Carlisle nepotutelně usmíval na Bellu. A Eleazar si nás zamyšleně prohlížel. Mě obzvláště…..

,,Takže,“ řekl ještě pořád se smějící Emmett. ,,Vy dva,jo?“ řekl a pustil se ještě do většího smíchu. Od Rose dostal pohlavek a Esme ho společně s Alicí zpražila pohledem. To ovšem EmmettA neodradilo. ,,Ale měli byste se krotit,“ řekl vážně. ,,Máme návštěvu,“ a dal se opět do smíchu. K němu se přidala i Kate a Jasper. Rose pomalu cukali koutky a ona se pochvíli k nim přidala. Nálada se vehementně zlepšila. Ticho povolilo a rozhovory se opět naživo rozběhli. Opět na různá témata. Chvilku jsem poslouchal a zjistil jsem že hlavním tématem jsem jen a jen mi. Potichu, aby to nikdo neslyšel jsem se zasmál a koukl se na Tanyu, která stála vedle nás pořád zaražená. ,,Omluvte mě,“ řekl po chvilce a odběhla.

Přitiskl jsem si Bellu ještě víc na hruď tedy pokud to bylo ještě možné. Zvedla hlavu vzhůru a vpíjela se mi do očí. ,,Tak,“ řekla pojednou. ,,Tak?,“ zopakoval jsem po ní plný očekávání. ,,Asi jsme oficiálně pár,“ prohlásila neformálně. ,,Asi,“ přitakal jsem a dál se ji díval do očí. ,,Co bude dál?,“ zeptal jsem se tentokrát já. ,,Nevím,“ pokrčila rameny. ,,Prozatím, můžeme zůstat u tohohle.“ Řekla uličnicky a vlepila mi letmý polibek na má překvapená ústa. ,,No,“ řekla jsem teď já a na mé tváři se objevil úsměv. ,,Možná by to chtělo trochu přidat. Nevím jestli jsme dost přesvědčivý pár,“ řekl jsem zamyšleně. ,,Máš pravdu,“ přikývla. ,,Chtělo by to něco víc,“ řekla a otočila se směrem k rodině a návštěvníků. ,,Ehm….tak mi zase půjdeme,“ řekla rozpačitě a strkala mě ven z domu. Nikdy v životě jsem ji neviděl tak šťastnou a plnou energie.

Neurčitá osoba vkrádající se do děje

Myslíte si že tohle byl nový začátek? Já osobně ano. Miluji šťastné začátky a šťastné konce…… Ovšem vše nekončí šťastně. Možná teď v tuto chvíli se vám to zdá nemožné. Jak může osud těch dvou upírů skončit špatně….ale pokud si dobře vzpomínám ve hře máme ještě jiné hráče. Co třeba Aro? A co pomsta. Bude Bella schopna upustit od pomsty pro lásku? A nebo bude Edward schopen vzbouřit se Arovi, kvůli lásce? Co všechno budou ochotni udělat jeden pro druhého. A co po tom druhém budou chtít na oplátku. Nebude to až moc velká cena?

Tolik otázek….tolik možností…..tolik nevyrovnaných sporů….a hlavně……tolik lží……

Autor: ZabZa (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Každý může milovat 18.kapitola: