První díl o Karmen. O tom, jak získala svůj dar...
19.05.2009 (16:13) • Aleach • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1702×
1. Ďáblův dar
Byl soumrak vlahého letního večera, po pěšině oddělující od sebe louku a obdělané pole běžela dívka. Velice půvabná. Měla po pás dlouhé jemně zvlněné hnědé vlasy, které jí v poryvu větru povlávali okolo její půvabné tváře. Byla nádherná. Oděná do karmínově rudých šatů s obličejem bohyně. Ne, ani andělé se jí nevyrovnali. V její tváři, ač tak božsky krásné, se zrcadlil strach a touha ujít jasnému konci. Za onou půvabnou kráskou se hnali vesničané, v rukách drželi vidle, hrábě i srpy. Zcela evidentně ji pronásledovali. Proč by, ale kdo chtěl ublížit takové krásce, onomu ztělesnění dokonalosti? ...
Utíkala, seč mohla, však běsnící dav utíkavši za ní byl znalejší prostředí a ve velké přesile. Ohlédla se a v očích se jí zablesklo smíření s osudem, neuteče jim. Proto se tomu postaví hrdě a zpříma. Zastavila se a otřela si pot z čela. Ještě okamžik a octne se v okovech. Pak už jí čeká jen hranice.
Běžela jsem. Velice rychle, ale nestačilo to. Už mě doháněli...
Ani jsem se nepokoušela o odpor, již byl můj osud zpečetěn. Zastavila jsem, proč se nadále vzpírat? Zbytečné a hloupé bylo by vzdorovat, však konec se blíží a já ho vítám s otevřenou náručí, neboť jista jsem si tím, že neprovinila jsem se ničím, z čehož mě nařkli.
I uvěznili mě v temné kopce. Zítra bude soud, který prokáže „spravedlnost", jenž křivdit mi bude. Já a vrah? To ne, v žádném případě!
I když povahu mám veselou a snadno se bavím s lidmi, nejsem přec proto vrah a už vůbec nejsem čarodějnice. Och, vždyť já bibli předčítala den co den, než jsem ulehla v poklidný svět blažených snů. Kdo jen mohl na mě takovou nepravdu uvaliti?
„Hle, znamení pekelné...!, zvolal výmluvně nakonec. Již bylo vše jasné. Můj život je u konce, zbývá mi jen pár chvil, než vrhne se na mě rozzuřený dav. Pak skončím pod kameny, neboť jsem usvědčená čarodějnice. „Na hranici s ní!", zvolal můj ortel hlasitě do davu. Byla jsem však klidná, než mě dotáhnou k hranici, než ji zapálí, budu dávno v říši posmrtné. Již nebudu zde, nikdy více...
Okamžiky plynuly a má mysl se oddělila od těla. Mé vědomí bylo kdesi, v nicotě nekonečna. Okolo mě bylo světlo, tolik světla, že jsem musela přivřít oči. Bylo hřejivé a radostné, přesto však...
Tohle je nebe?, pomyslela jsem si. Přišlo mi zvláštní, takhle jsem si ho nikdy nepředstavovala. Vždy jsem ho viděla, jako „oázu" bez všudypřítomného konce, zkrátka uchvacující přírodu, lesy, stromy, vodopády, jezera, louky plné květin...
Jakmile jsem pomyslela, byla jsem tam. Ráj. To musel být určitě ráj...
Přede mnou se zjevil „On". Bůh, tak se mi alespoň představil. Byl to postarší muž v bíle košili, kolem něho, jakoby mlha. Musela to být svatozář. V mžiku se vedle něj zjevil také ďábel. Ano, bezesporu. Měl bílou pleť, černý šat a ohromná křídla. Vedle něj i bůh vypadal obyčejně. Při té myšlence jsem si uvědomila, že je to rouhání a chtěla se začít modlit, avšak on promluvil...
„Mé dítě, nech to být, není čas a máme hodně k řešení."
I poslechla jsem a rozhovor pokračoval: „Mám pro tebe nový život.", oznámil mi ďábel. „Bude se ti líbit, uvidíš."
„Proč?", otázala jsem se.
„Život k tobě nebyl fér a tyk jsem se rozhodl ti moci.", prohlásil naoko starostlivě. Nevěřila jsem mu, ale vedle něj stál On a pokyvoval hlavou na znamení souhlasu. „Dám ti dar, budeš žít navěky, nikdy nebudeš stonat, nikdo se ti v ničem nevyrovná, nic tě nedokáže zahubit a nikdo ti už neublíží.", řekl ještě. Zjevně mě to mělo ohromit, ale já jen čekala, na to, až se vzbudím a zjistím, že je tohle špatný vtip. Že mě někdo zkouší...
„Co ty nato?", vyhrkl.
„Proč bys mi měl dávat takový dar, i kdybys mě litoval?"
„Nejsi obyčejná a nevyužít to by byl opravdový hřích. Máš předpoklady, že můj dar uneseš a tak vůbec...", skončil se svým monologem zjevne unaven mou nerozhodností.
Váhala jsem, ale nakonec jsem přijala.
http://www.stmivani.eu/10-fanfiction-od-vas/karminova-2-dil-hacek/
Autor: Aleach (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Karmínová ... - 1. díl (Ďáblův dar):
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!