Ahojte...Toto je moja prva poviedka...Dufam ze sa vam bude pacit... Je to o Belle a jej kamaratke z Phoenixu, ktora sa pristahuje do forksu...Zatial tu Bella nebude...Bude az v tretej casti...plosim o komentiky a kritiku...diki
18.06.2009 (08:00) • 26MonicQa26 • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1167×
1.Kapitola
Moje meno je Kellsy Bener. Mám 16 rokov. Žila som so svojimi rodičmi vo Phoenixe. Mama sa volá Mitchie a je právnička, môj otec je taktiež právnik a volá sa Josh. Pred pár mesiacmi mi rodičia oznámili, že sa sťahujeme do asi najnudnejšieho mesta na svete menom Forks. Mama vždy chcela malý útulný rodinný domček a tak si ho aj s otcom postavili. Obidvaja sú sťahovaním nadšený. Ja však nie! Milujem slnko, teplo a všetko okolo toho. Vo Forkse stále prší a je tam zamračené. Práve sa lúčim so svojou izbou. Sedím na starej drevenej stoličke v kúte mojej izby a pozerám si fotoalbum. Je na ňom napísané veľkým ozdobným písmom Kellsy. Ako tak hľadím na fotky spomínam na moju najlepšiu kamarátku Bellu. Odsťahovala sa k otcovi skoro pred rokom. Hrozne mi chýba. Nevoláme si ani nepíšeme. Neviem prečo. Premýšľala som nad tým že jej skúsim napísať list ale v tom ma vyrušil otcov rozčúlený hlas
„Kellsy, okamžite poď dole! Zmeškáme lietadlo!“Skoro som zabudla že musíme ísť na letisko.
„Veď už idem.“ zakričala som zobrala fotoalbum a zišla som dolu k autu.
Otec sa na mňa nahnevane pozeral ja som si z toho nič nerobila iba som sa ospravedlňujúco usmiala dala mu pusu na líce a posadila sa do auta. Mama tam už sedela a usmievala sa na mňa a na ocka.
„Ocka si nevšímaj.“ povedala mama milo a rozšírila svoj úsmev.
Celú cestu na letisko som sa pozerala z okna a snažila sa zapamätať si všetky detaily môjho domova. Na lícach som cítila slzy. Už sme boli na letisku čakali sme asi hodinu a potom sme nasadli do lietadla a leteli smer Port Angles. Sedela som pri okienku a plakala ani neviem prečo či preto že sa sťahujem alebo preto že idem preč od mojich pár kamarátov. Z premýšľania ma zase vyrušil mamin hlas
„Kellsy počuješ ma? Haloo Kellsy?“ mama ma chytila za rameno.
„Som v poriadku len som unavená.“ zaklamala som.
„Čo si chcela?“ spýtala som sa mamy.
„Len som sa chcela opýtať či sa tešíš.“ Nechcela som mame pokaziť radosť tak som vyčarovala úsmev a povedala
,,Hurá do Forks.“ Mama sa spokojne a s radosťou v očiach usmiala a na zvyšok cesty ma už všetci nechali tak.
Prepáčte, ja viem že tento a ani druhý diel sa Belly a Edwarda vôbec týkať nebude, ale tretí už áno. Prosím o komentáre či už kladné alebo záporné. Ďakujem x)
Autor: 26MonicQa26, v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Kamošky navždy 1. Kapitola:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!