Tak tahle část je psaná z Mikova pohledu. Snad se bude líbit... Předem díky za vaše názory=)
06.06.2009 (21:30) • LuCc • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 993×
5. část –Nečekané
Mike
Díval jsem sem se, jak Karolína mizí v dáli, a mohl jsem se udusit smíchy. Jakmile jsem se uklidnil, můj pohled se zastavil u Tamary. Je tak krásná. Sluší jí když se směje. Neváhal jsem a přistoupil k ní. Zhluboka jsem se jí podíval do očí. Ona se uklidnila a můj pohled mi opětovala. Naklonil jsem se k ní a začal jí líbat. Připadal jsem si jak v jiném světě. Byla tak krásná a stála tu semnou v temné chodbě. Stála tu, opětovala mé polibky. Jsem v sedmém nebi. Je to zvláštní, znám jí teprve chvilku a musím to prostě přiznat. Zamiloval jsem se do ní. Za takovou chvilku co jí znám mě dokázala tak omámit. Je to moje víla, moje princezna. Kdyby jen tak věděla, co jsem zač. Stála by tu semnou? Byl bych pro ni zrůda? Nebo bych nebyl? Stáli jsme tam dobrou půl hodinu a tiskli se k sobě. Byla to nádherná chvíle. Pomalu se odtáhla a krásně se na mě usmála.
„Měla bych už jít.“ Řekla smutně.
„ No bohužel by si měla.“ Nechtěl jsem od ní odejít. Bylo mi sní tak krásně. Ale co se dá dělat. Zítra je také den. Rozloučili jsme se, otočila se a ladným krokem došla ke dveřím. Naposledy se na mě usmála a pak zmizela za dveřmi. Vydal jsem se do svého pokoje.
„Aaaa bráška přivítal mezi nás.“ Smála se na mě Alice. Seděla s Emmentem, Jasperem, Edwardem a Rosalii u mě v pokoji. Moc mě těšilo, že mě považují za sourozence, i když sem s nimi byl jen pár let. Carlisle a Esme pomalu začínají brát za svého syna. Mám je všechny strašně moc rád. Podíval jsem se na Eda a ten se jen usmál. No jo Ed umí číst myšlenky, zrovna teď mi nevadí, že mi kouká do hlavy, ale občas je to dost nepříjemné.
„ Co to mám v pokoji za shromáždění?“
„ No tak povídej, jsme všichni napjatí.“ Řekla Alice.
„ Co bych Vám měl povídat proboha?“ Dělal jsem nechápavého
„ Miku nedělej hloupého. My tě viděli, jak si zářil s tou Tamarou po boku.“ Přidal se Emment.
„ Co bych měl povídat, Alice to určitě všechno viděla a Ed si to určitě přečet v mé hlavě.“ Zašklebil sem se. To je děsivá rodina ségra vidí do budoucnosti a brácha čte myšlenky.
„ No to je sice pravda ale tak chceme to slyšet od tebe. Navíc Alice s Edem nám nic neřekli.“ Konstatovala Ross.
„Fajn, vyhráli jste.“ Tak a zpověď může začít. Jsem si mohl myslet, že na mě bude něco takového čekat.
„ Odkud mám začít?“
„ Odkud chceš, vyprávěj nám o ní.“
„ Jste teda zvědaví. No dobrá. Jmenuje se Tamara a je jí 17 let. Stačí?“ dělal jsem si z nich srandu .
„ No děsně vtipný, pokračuj a nezapomeň na tu scénu na chodbě.“ Usmála se Ross.
„ Hej cože? Nemá cenu vám něco říkat. Stejně to už víte.“ Snažil jsem se ubránit výslechu ale bezúspěšně.
„ Nekecej a mluv, ty zabouchnutej.“ Pravil Emment.
„ No tak jsem se byl podívat dole na tý jejich akci a tam sem jí uviděl. Koukala se mým směrem. Vůbec ze mě nemohla spustit oči ale na rozdíl od ostatních holek se aspoň tak nejevila. Přišla za ní holka jménem Karolína. Díky našim schopnostem jsem slyšel moc dobře, o čem se baví. Karolína si usmyslela, že Tamaru nejvíc poníží a já jí skočím kolem krku. Kuli mě se tak trochu rafnuli.“ Musel jsem se usmát. Byla tak kouzelná, když se hádala. Emment do mého vyprávění obdivně zapískla.
„ No a tak Karolína jí napsala na karaoke s úmyslem jí co nejvíce ponížit. Když teda došla Tamara na podium, ohlásila všem, že Karolína bude zpívat s ní. Kdyby jste to viděli Karolína se tam strašně moc ztrapnila a Tamara to úplně v klidu od zpívala a ještě jí všichni nadšeně tleskali. Pak někam zmizela. Našel jsem jí na terase. Nu a začali jsme se spolu tak nějak bavit. Je s ní děsná sranda a skvěle si rozumíme. Je to zvláštní, ale přijde mi, že jí znám už věčnost. Vůbec to nechápu… Pak přišel Jasper a pak vy. Pak jsem jí šel vyprovodit dolu. To je celé.“ Usmál jsem se na svoje tiché a pozorné publikum.
„ To teda vše není, koukej říct všechno.“ Zaprotestoval Jasper, kterému se to zřejmě dobře poslouchalo.
„ No a teda když sem jí odvedl dolu tak sem to prostě nevydržel a musel jí políbit. Ona mi polibek opětovala.“ Zíral jsem do země a vzpomínal na tu krásnou chvíli, která probíhala před pár hodinami.
„ To je tak krásný.“ Řekla s povzdechem Ross.
„ Ne to teda není krásný!“ Odpověděl jsem jí naštvaně.
„ Ale proč?“ Zeptala se Alice a mě bylo jasný, že měla zase nějakou ze svých vizí. Ed mi jen přikývl na souhlas.
„ Proč, protože jsem upír a ještě k tomu všemu nejsem ani obyčejný upír.“ Řekl jsem kysele. Ano jsem upír a ne obyčejný upír. Cullenovi jsou normální upíři a každý z nich má jednu dobrou schopnost když nepočítám Rosalii. Alice vidí do budoucnosti, Ed čte myšlenky, Emment je neuvěřitelně silný, Jasper si může hrát s lidskými emocemi a cítit je…. Jsem jediný svého druhu. Proto jsem pro Tamaru tak nebezpečný. Je mi hrozně. Co budu dělat. Venku bouřka zase nabírala na síle. Větve lítali vzduchem a já tam jen stál před mými sestrami a bratry v úplné beznaději zíral ven z okna. Všichni se zvedli a objali mě se slovy.
„ To zvládneme, my ti pomůžeme. Neboj.“ Utěšovali mě a já jsem jim byl vděčný. Nejsem sám. Kdybys tak Tamaro věděla. Musím odejít a nechat tě tu. Ty jsi člověk a já zrůda. Nechci ti ublížit. Najednou se ozvala šílená rána, pak následovala další a s ní i rachot rozbitého skla. Nejspíš zase nějaká větev rozbila okno. Zhasla světla.
„ Co to má být?“ Zeptal se Emment
„ Vypadl proud. Ta bouřka je ale sakra silná. Alice co se děje?“ Díval jsem se na Alici, ležela v Jasperově náručí a úplně se chvěla. Jasper se na ni vyděšeně díval a snažil se jí pomocí svých schopností uklidnit. Bylo to marné. Alice měla zase jedno z těch svých vidění ale nikdy se při nich takhle nechovala. Jak rychle spadla a začala se chvět tak rychle byla zase v pořádku. Vyděšeně se dívala před sebe a koktala.
„ Tttaaaaammmmaraaa“
Autor: LuCc, v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Jsi moje Hvězda na nebi! 5.část Nečekané:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!