Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Jsi mi ukradený - 5. Naprosto živá halucinace, nebo že by skutečnost

13.09.2009 (13:30) • MiShQa • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1379×

POHLED BELLY
"V kolik přijdou první hosté?" Celou dobu jsem krájela salámy na chlebíčky a ani jsem netušila, kolik asi mám času, i když je jasné, že vše stihnu přesně. I tak půjdeme, já a Aro spolu do haly, až když bude párty v plném proudu, abychom perfektně zazářili.
"Popravdě?" Podíval se na mě s úsměvem Charlie a já jen kývla hlavou. "No asi do pěti minut." Řekl jako by se nechumelilo, což se nechumelilo.
"Mohla bys mi to zavázat, to víš, jsem jen chlap, ale dnes chci být vážně elegantní." Přišel ke mně a já mu zavázala kravatu, kterou jsem mu koupila dnes ve městě.
"To víš, že jo, budeš elegán." Dal mi pusu na tvář a hned odešel ke dveřím, aby vítal první hosty, kteří právě přijížděli ve velice nablýskaném autě.
"Jaku?" Zavolala jsem na svého vlkodlačího brášku, jenž se líbal právě s Renesmee, čímž jí rušil od líčení.
"Co je Bells?" Zeptal se a já mu jen ukázala směr k zadním dveřím. "To jako mám vypadnout?" Díval se na mě nejen nechápavě, ale také uraženě.
"Ne. Jdi otevřít číšníkům a vysvětli jim, co mají dělat." Po těch slovech se rozeběhl do zadní části domu a začal tam s někým hovořit. Tedy věděla jsem s kým, jenomže teď mě to nezajímalo.
"Dík, ségra, že mi pomůžeš. Nevím, který šaty si mám vzít na sebe a už vůbec ne, jaký stíny si mám nanést. Doufám, že toho není moc." Však já to zvládnu, dokonce stihnu včas i upravit sebe, od čeho jsem upírka, i když je toho vážně moc,
"Fajn, tak si vezmi ty světle fialové. Přeci Jacob má fialovou barvu rád a stíny budeš mít v tmavém provedení." Nesie se jen zářivě usmála a já se pustila do práce. Ani ne za pět minut jsem byla s ní hotová a ona se jen prohlížela v zrcadle, jako kdyby se nikdy neviděla.
"To jsem jako já?" Řekla stále dívající se na sebe do zrcadla a pak mi dala děkovnou pusu, po té se chtěla vyřítit do haly, jenomže já jí zastavila.
"Chvíli tu počkej, aspoň pět minut. My s Arem přijdeme na párty až za půl hodiny, to už bude vše v plném proudu, no možná spíš za hodinu. Pamatuj, jsi Cullenová, teď už Swanová a ti se nikdy nevzdávají. Tady dej si to na ruku. To srdce je od tvého táty a ten vlk je od Jacoba, opatruj to dobře." Ve chvíli, kdy jsem nasadila náramek Nesie na ruku, se rozplakala, přitom nikdy jsem jí brečet neviděla. "No tak Renesmee, neplakej. Nebo si rozmažeš řasenku." Obě jsme se tomu zasmáli, až Nessin brekot ustal.
"Myslíš, že se tam nahoře má táta dobře?" Tato slova už tolik nebolela, ale kdyby se zeptala před pár dny, sesypala bych se, jenomže teď mám jako oporu Ara, který mi moc pomáhá.
"Ano určitě má. A teď se určitě na tebe dívá, jaká jsi kočka, myslí při tom na nás, aby se nám nestal nějaký trapas." Obě jsme se zasmáli a já se na Renesmee podívala povzbudivě, z čehož usoudila, že by měla jít už dolů, neboť na ni už Jacob netrpělivě čeká.
"Díky mami." Objala mě a pak už scházela zavěšená v Jacobově rámě dolů, mezi lidi. Teprve teď mi došlo, že už začala muzika, což znamenalo jen jedno. Lidé už začali tančit.
"Bells? Máme ještě hodinu." Poznamenal Aro, když jsem svou upíří rychlostí vyběhla schody, ještě rychleji než normálně.
"Já vím, ale potřebuji něco na uklidnění." Co by mě tak uklidnilo? Lov? Ne, ten bych nestihla. Prášky? Ty snad pro upíry žádné nedělají.
"Už to mám." Vyhrkla jsem radostně, když jsem pod postelí našla krabičku cigaret, která by mi stejně neublížila a navíc je naprosto bez chuti.
Vyšla jsem se zapalovačem a cigaretami na balkón, aby mi od toho pachu nesmrděl pokoj. Navíc tady jsem mohla vidět na nebe, kde se právě nacházela má životní láska. Při první cigaretě jsem si vzpomněla na to, jak mě pořád zachraňoval, musela jsem se asi smát, protože mě do pokoje přišel zkontrolovat Aro, který jen nevěřícně zakroutil hlavou. U druhé cigarety se mi znovu objevila v myšlenkách jeho třpytivá pleť, to byl vždy můj nevětší zážitek. Třetí cigaretu jsem nedokázala dokouřit, neboť na mě vlítl Aro se slovy: "Nekuř. Za patnáct minut máme jít dolů a prosím tě opláchni se." Dokonce se tomu smál, asi nechápal, jak mohu něco takového strčit do pusy vlastně ani já to nechápala, jenomže kdyby to zkusil, tak by zjistil, že ty cigarety jsou bez chuti.
Nechala jsem tedy cigarety se zapalovačem ležet na balkoně a šla se věnovat své přípravě, která potrvá zhruba deset minut. V maximální rychlosti jsem skočila pod sprchu a bleskurychle jsem se umyla. Dále jsem si natočila vlasy a namalovala jsem se celkem přirozeně. Nakonec jsem na sebe navlékla své nejnovější a nejkrásnější plesové šaty a pomalu vyšla za Arem, který byl jako ze škatulky.
"A je tu naše chvíle." Zašeptal Aro a my jsme scházeli dolů na písničku, použitou v Titaniku, divím se, že jí ještě vůbec někdo zná. No jo, na starý dobrý Titanik se nezapomíná.
"Och, ti jsou krásní." Vydychla jedna dívka, s kterou nejspíš budu chodit do třídy, když nás spatřila scházet po schodech dolů. Všichni se hned za námi otáčeli, jako kdyby nikoho krásnějšího neviděli. Byla bych zvědavá, co by řekli na takovou Rosalii. Vlastně ta tu taky někde musela být. Zamyslela jsem se nad tím až tak, že jsem si nevšimla schodu a málem spadla. Jenomže Aro mě naštěstí v čas zachytil a já mu na oplátku dala děkovnou pusu, kterou všichni okolo považovali za bůhví jak vášnivou.
"A je to v..., ty víš kde. Já říkal, že spolu něco mají. Všichni jsou tady spárovaní, krom toho jejich fotra, kterého vážně nechci." Slyšela jsem, jak se vzteká jeden docela pěkný kluk, který ale úchylný, neboť se mi celou dobu koukal na prsa. I Aro si toho nejspíš všiml, jelikož jsem cítila, jak se třese smíchy.
"Zatančíme si?" Zeptal se mě Aro a dal mi ruku na záda. Tančili jsme na zbytek Titaniku, divné bylo, že nikdo další netančil, všichni upírali svůj zrak na nás, což bylo alespoň pro mě velice nepříjemné. Po skončení tance nám všichni tleskali, jenomže já tomu nevěnovala žádnou pozornost, protože jsem znovu ucítila tu vůni.
"Počkej chvíli, musím si jít pro pití." Mrkla jsem na Ara a pak zmizela mezi tancujícími hosty. Šla jsem po té vůni, však znenadání, mě někdo zastavil.
"Bello? Kam se to ženeš? To nás ani nepřivítáš?" Rosalie? Já si říkala, že někoho z Cullenovic rodiny potkám, ale netušila jsem koho. To bude určitě dlouhý rozhovor, zkusím to odbít, co nejrychleji, než se ta vůně ztratí.
"Rose, ráda tě zase vidím." Řekla jsem jen, protože se zrovna u nás objevil číšník a já nechtěla nic rozebírat někomu před očima, co se týče mé upíří stránky.
"Je mi to líto, Bells." Začala vzlykat Rose, netušila jsem, co má toto znamenat, ale raději jsem jí objala a poplácávala po zádech. "Netušíš, jaké to pro nás bylo ztratit bratra." Vždyť to byl můj manžel, to je přeci horší ztráta. Co proboha ta Rosalie blázní?
"Co po mě chcete?" Odstrčila jsem jí dál od sebe, protože už mi začínalo být všechno nějaké divné. Netuším proč, ale neměla jsem z jejich pobytu ve Stirlingu dobrý pocit.
"Chceme tě zpátky, k nám domů. Moc nám ty i Renesmee chybíte." Vyhrkla na mě, jako by nic. Co si o sobě myslí? Že se nastěhuji k nim a budeme šťastná upíří rodinka bez Edwarda? Nikdy!
"Ach tak o to ti jde. To jsem si mohla myslet." Dala jsem se na odchod, protože už nic s rodinou Cullenů nechci mít. Avšak Rosalie mě chytla za ruku a nedokázala jsem se z jejího sevření vykroutit.
"Bello omlouvám se ti, ale potřebovala jsem krýt před Kate, to je jedna dost otravná upírka, která teď patří k nám." Pošeptala mi a v tu chvíli se u nás objevila nějaká zmalovaná zrzka, která mi byla sotva k hlavě.
"Ahoj, já jsem Kate a ty jsi?" Podávala mi ruku a já přemýšlela, co mám udělat? Smít jí ten make-up, nebo jí nepodat ruku?
"Já jsem Bella, ale o mě jsi už slyšela." Odvětila jsem jí otráveně a podala jí ruku, začala jsem co nejvíc tu její ruku mačkat, aby na mě měla nějakou vzpomínku, až jí vyhodím. Podle jejího výrazu to muselo vážně dost bolet, tak jsem jí radši přestala mučit a pohlédla jsem na Rosalii, která se škodolibě usmívala.
"Jo ty jsi ta bývalá Edwarda, co? Já jsem jeho bud..." Ani nestihla to dopovědět a ukázala se u nás Esme, ta mi z nich nejvíc chyběla, tedy hned po Alici.
"Ahoj Bello. Kate jdeme si promluvit." Kývla směrem k podiu a pak naštvaně odešla spolu s tou Kate. "Byli jsme domluvení..." Slyšela jsem ještě, jak nadává na Kate.
"Také jsem tě ráda viděla." To už jsem ale řekla do prázdna, protože všichni Cullenovi náhle zmizeli a ta vůně také.
"Bello? Co kdybychom zkusili karaoke?" Zeptal se mě Aro, když jsem se k němu zklamaně vrátila. Stále mi totiž vrtalo hlavou, kdo je vlastníkem té povědomé vůně.
"Ale jo můžeme, jen ne nic smutného." Nemám na smutné věci náladu a Aro očividně také ne, i když netuším proč, jenomže to teď řešit nemohu, jelikož nás Aro zapisuje jako další vystupující.
"Tak teď na pódium přichází velice úchvatný pár. On je adoptovaný syn jejího táty, ona je jeho nevlastní sestra, tak proč by nemohli být spolu? Přivítejte tu Bellu a Ara Swanovi." Představil nás moderátor karaoke , ale nikde poblíž Aro nebyl, asi vybírá muziku. Musela jsem jít na podium sama, lidi okolo mě povzbuzovali potleskem, tak jsem udělala nejitý krok dopředu, ani jsem se nenadála a stála jsem nahoře. Všichni zase upírali zrak jen na mě a já přemýšlela, kde asi je Aro, jenomže začala hrát hudba a já zaslechla Arův hlas.
Go ahead
Just leave
Can't hold you,you're free
You take all these things
If they mean so much to you
I gave you your dreams
Cause you ment the world
So did I deserve to be left in hurt
Sou think I don't know
You're out of control
And then I find all this from my boys
Girl you said i'm cold
You saving souls
You're already know i'm not a touching materiál

REFRÉN
I give it all up, but i'm taking back my love,
I'm taking back my love,
Im taking back my love,
I've giving you too much,
But i'm taking back my love,
Im taking back my love, my love,my love,my love,my love
Zpíval a já měla, co dělat, abych se nerozbrečela nad krásou jeho hlasu a textu. Kývl na mě a já pochopila, že teď přijde řada i na mě, tak jsem vzala mikrofon a vyčkávala.
what did I do?
But give up to you
I'm just confused
As I stand here look at you
From head to feet
Always about me
Go ahead keep your keys
Its not what i need from you
You think that's enough
Četla jsem text, který se objevoval postupně na obrazovce.
ARO "I do"
you made your self cold
JÁ " oh yeah"
How could you believe
Your more then me
I´m your girl
You're out of control
ARO "so what"
How could you let go
"oh yeah"
Dont you know I´m not touching material
A pak už měla přijít naše společná část, refrén, jenomže mě se zamotala hlava, protože jsem ucítila tu vůni, ale v mžiku jsem na to zapomněla a věnovala se dál písni.
REFRÉN (2x)
I give it all up, but i'm taking back my love,
I'm taking back my love,
I'm taking back my love,
I've giving you too much,
but i'm taking back my love,
I'm taking back my love, my love,my love,my love
Pak už jsme zase zpívali každý sám, jakoby to byla naše hádka, myslím, že perfektně jsme zahráli jakoby tu minulou, tak teď do toho dáme všechno, tedy aspoň já.
ARO So all this love, I gave you take it away
JÁ You think material is the reason I came
ARO If I have nothing what do u want me to say?
JÁ You take your money you take it all away
Jak jsem předpokládala, druhá hádka byla lepší a pak už zbýval jen dvakrát refrén, který jsme zvládli na jedničku. My jsme se vzali za ruce a uklonili se, protože všichni nám začali tleskat a volat naše jména. Pomalu jsme ruku v ruce scházeli z podia, když v tom jako by do mě udeřila ta vůně, muselo to být hodně blízko a taky, že bylo. Objevil se přede mnou on....
"Aro? Já jsem asi blázen." Řekla jsem směrem k mému partnerovi, ale stále jsem upírala pohled dopředu, vždyť to přeci nemůže být pravda.
"Jestli vidíš Edwarda, tak blázen nejsi." Takže je to přeci pravda. Pořádně jsem si prohlédla mého manžela, který se mračil, protože jsem držela Ara stále za ruku. Rychle jsem ho pustila a běžela k Edwardovi.
"Chyběla si mi." Objímal mě a pak mi něco došlo. Vždyť on nás opustil, nedal o sobě vůbec vědět a pak nakráčí jakoby nic do mého domu?
"Nesnáším tě." Vykřikla jsem a pak se do mě nahrnula velká dávka vzteku. Začala jsem do něj bušit a mlátit ho. "To je za tvou rodinu." Dala jsem mu pěstí do břicha. "Tohle za tu mojí." Dupla jsem mu celkem silně na nohu. "A tohle za mě!" Vyhrnula jsem si šaty a kopla ho do rozkroku.
"Bello...co...?" Dostal jen ze sebe a já utíkala k sobě do pokoje. Cítila jsem běžícího Ara za mnou, ale bylo mi všechno jedno. Úplně všechno. Tohle jsem si nezasloužila. Celých padesát let jako kráva nad ním smutním a on si tam v Itálii určitě vyhazuje kopýtka, možná i s Jane, ou ne. Mohl aspoň tu chudinku Renesmee toho všeho ušetřit, jde vidět, že mu na nás už nezáleží....

POHLED EDWARDA

Když jsem se přihnal domů, mezi dveřmi stála jako bohyně pomsty Alice a v obýváku se řezali všichni ostatní. Postupně ke mně doléhaly myšlenky typu Chudáček nebo nechtěl bych bejt v jeho kůži. Eh? Že bych provedl něco o čem nemám ani páru? "Provedl jsem snad něco?" pronesl jsem směrem k Alici "Jestli si něco provedl? Samozřejmě! My jdeme na večírek a ty se uráčíš přijít jenom 3 hodin před odjezdem? Kdo to má pak stihnout!" řvala po mě Alice a já se zarazil. 3 hodiny? Večírek? Řve po mě?
"Uháááááááá" řval jsem a pádil se zabarikádovat do svého pokoje a Alice samozřejmě za mnou. Nakonec to dopadlo tak, že jsem lítal po domě a v okruhu 3 km od něj, ona za mnou a to vše za doprovodu nekontrolovaného smíchu celé naší rodiny.
Po hodině a půl jsem se zastavil ve svém pokoji a doufal, že ty kličky v lese Alici zabaví na dost dlouhou dobu. Zatím mám čas. Za hodinu a půl máme odjíždět a.... sakra já zapomněl zamknout. Pozdě! Alice vrazila ke mně do pokoje a syčela na mě "Já ti řikám, že tě vybalim!" s těmito slovy na mě skočila a začala se se mnou prát.
Po hodině a dvaceti minutách vytrvalého vrčení, smíchu a převalování sem se dostal ke dveřím, vystrčil jí z nich, zabouchnul a zamkl. SAKRA! Mám 5 minut na svou přípravu!
Plnou rychlostí jsem vletěl do koupelny, serval jsem ze sebe oblečení a skočil pod sprchu, kde jsem byl přesně 2 minuty. Vyletěl jsem z koupelny, vletěl do svého oblečení-minuta a půl. Okamžitě jsem si začal sušit vlasy - 3 minuty. O-ou. Vletěl jsem do obýváku, kde na mě čekala Alice. "Díky, přijedem jak poslední." "Kde to vůbec je?" "Na druhé straně města." "Ale to je cesta na 5 minut!" "Ty to zvládneš za míň." "Vsázíš se?" "Ne, konstatuji tvou jízdu." Řekla a oba jsme se se smíchem rozeběhli k autu.
Jakmile za Alicí zaklaply dveře mého nového Volva, šlápl jsem na plyn a auto vystřelilo rychlostí 230 km/h. Přestože jsem o 180 km překročil povolenou rychlost, přijeli jsme k domu, kde se párty konala, s 5 minutovým zpožděním.
Vystoupil jsem, vzápětí ucítil Bellin pach a něco mi došlo. Takhle silný pach se sem nemohl dostat tím, že tudy prošla, když do domu vcházela! "Alice?" "Hmm?" "Čí je tenhle dům?" "Charlieho a Bellin." Potvrdila mi moje domněnky. A sakra. Začínal sem hysterčit "Ale, ale Alice já... já tam přece nemůžu vždyť, vždyť...!" "Edward uklidni se, bude to v pohodě." Pokusila se mě uklidnit Alice a letěla zazvonit. Dveře otevřel Charlie, který se ani nedivil, že nás tam vidí. No možná to bylo tou ženskou, se kterou docela krutě flirtoval.
Vešli jsme dovnitř a já uslyšel myšlenky všech okolostojících dívek typu Ten je tak krásnej! To je snad anděl nebo Bůh! Toho musim dostat. apod. MUSIM PRYČ! Ani jsem se neotočit po Alici a rychlým lidským krokem zamířil do kuchyně. Vzápětí jsem uslyšel Alicin smích a dusot několika párů bot na podpatku. Sakra! Po cestě jsem zahlédl Rose, která na tom byla s kluky úplně stejně jako já s dívkami. No alespoň v tom nejsem sám.

O 45 minut později

Celých 45 minut jsem se neúspěšně snažil zbavovat dívek okolo, a když jsem se jich konečně zbavil, pověsila se na mě Kate a tý už se mi zbavit nepovedlo.
Poté začala hrát hudba z Titaniku a po schodech začal scházet Aro a ... Bella! Všichni včetně mě se zasekli uprostřed pohybu. Pomalu sešli ze schodů, ale Bella jeden schod přehlídla a málem spadla. Aro však zareagoval v čas a zachytil ji. Bella mu zato dala pusu na tvář a já potichu ale hodně potichu začal vrčet. JE TO MOJE ŽENA, KSAKRU! Ucítil jsem, jak mi někdo stiskl ruku a když jsem se otočil, hleděl jsem do očí Alici, která se mě snažila ze všech sil povzbudit. O něčem se bavili a Bella poté na chvíli zmizela. Poté co se opět objevila, oba dva pomalu došli doprostřed pokoje a začali tančit. Když dotančili, Aro jí nabídl karaoke a Bella docela nadšeně souhlasila. Aro někam zmizel a já začínal vidět rudě kvůli tomu, jak je uvedli "Tak teď na pódium přichází velice úchvatný pár. On je adoptovaný syn jejího táty, ona je jeho nevlastní sestra, tak proč by nemohli být spolu? Přivítejte tu Bellu a Ara Swanovi." Poté Bella nejistě vystoupila na podium a já zaslechl Arův hlas
Go ahead
Just leave
Can't hold you,you're free
You take all these things
If they mean so much to you
I gave you your dreams
Cause you ment the world
So did I deserve to be left in hurt
Sou think I don't know
You're out of control
And then I find all this from my boys
Girl you said i'm cold
You saving souls
You're already know i'm not a touching materiál

REFRÉN
I give it all up, but i'm taking back my love,
I'm taking back my love,
Im taking back my love,
I've giving you too much,
But i'm taking back my love,
Im taking back my love, my love,my love,my love,my love
Poté začala zpívat Bella
what did I do?
But give up to you
I'm just confused
As I stand here look at you
From head to feet
Always about me
Go ahead keep your keys
Its not what i need from you
You think that's enough
ARO "I do"
you made your self cold
Bella " oh yeah"
How could you believe
Your more then me
I´m your girl
You're out of control
ARO "so what"
How could you let go
"oh yeah"
Dont you know I´m not touching material
REFRÉN (2x)
I give it all up, but i'm taking back my love,
I'm taking back my love,
I'm taking back my love,
I've giving you too much,
but i'm taking back my love,
I'm taking back my love, my love,my love,my love

Poté se chytili za ruce a uklonili se. Pomalu scházeli dolů když v tom mě Bella uviděla a "Aro? Já jsem asi blázen." Řekla směrem k němu, ale stále jsem upírala pohled na mě.
"Jestli vidíš Edwarda, tak blázen nejsi." Řekl naprosto v klidu a já měl možnost slyšet jeho myšlenky Možná, že se vrátil, možná že jí miluje, možná ho miluje i ona, ale stejně zůstane se mnou. Bella věří, že by byl schopen ji podvést. A on jí to nevymluví. Jo Jane vždycky všechno vycházelo. Tak o tohle mu de!
Ale... Bella se rozeběhla a skočila mi kolem krku. Vzápětí se odtrhla a začala mě tam mlátit a kopat do mě a řvát za koho všechno to mám. Nakonec mě kopla do rozkroku a zmizela. Já jenom zavyl a řekl "Co sem komu udělal! To je už po druhý za tři dny kdy se mě někdo snažil vykastrovat! Sem si jistej že jí kurzy boxu, kix boxu a sebeobrany dával Charlie!" a všichni se rozesmáli.
Když se všichni uklidni, začal se ke mně rychle přibližovat člověk, jehož srdce bych podle zvuku poznal a po těch letech mezi milionem. Renessme se ke mně rychle rozeběhla a skočila mi kolem krku. Zvedl jsem jí a zatočil s ní. Začala se smát a přitiskla se ke mně. Poté mi tak potichu, že to nemohl slyšet ani jiný upír řekla "Dám tě s mámou dohromady, ať se vám to líbí nebo ne. Vy prostě patříte k sobě a já se nebudu dívat, jak se oba moji rodiče trápí jenom kvůli svojí tvrdohlavosti a umíněnosti. Sem ráda že žiješ. Věděla sem to. Mám tě ráda... fotříku." Řekla nakonec škádlivě a provokativně, dala mi pusu na tvář a rozeběhla se zpátky za Jackem. A já...

Autor: MiShQa (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Jsi mi ukradený - 5. Naprosto živá halucinace, nebo že by skutečnost: