Bella usína a okom se jí asi zdá? A kdo k ní příjde do pokoje? Děkuju že to aspoŇ někdo čtete . klidně napište i záporné komentíky ať se mám z čeho se učit chyby
18.08.2009 (11:30) • vikiii111 • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 893×
Konečně
Bella
Konečně jsem málem usnula po perném dni. Přemýšlela jsem o tom jestli dnes poznám konečně jeho jméno i jeho samého. Kéž by. Když jsem si lehla do postele a přitulila jsem se k polštáři ,poznala jsem vůni mé nevlastní mámi. Nebo spíše jejího parfému.
Už ,už jsem skoro spala. V tom do pokoje vešla Veronika. Koukla se na mě a potom na ty klíčky od auta ,ale neřekla nic. Došla k mé posteli a lehla si vedle mě, poprvé promluvila.
,,Taky se ti tak líbil?"
,,Kdo?"
,,No přece Jackob!"
Byla jsem trochu vyvedená z míry. Celou dobu myslím na kluka za snu a ona začne s Jackobem
,,Je trošku mladý na mě, ale hezký je. I smysl pro humor má."
,,Na tebe je rozhodně mladý , ale na mě ne."
Uznala jsem , že Veronika má pravdu je v jejím věku.
,,Můžu tady spát?" Zeptala se znenadání.
,,Proč?"
,,Protože v mém pokoji je myš." A začala se hrozně smát. Její smích byl nakažlivý a já se musela smát taky.
,,Tak jo." Souhlasila jsem, když jsme se dosmáli.
A tak si zalezla pod mojí peřinu a za pět minut už spala. To já jsem nemohla usnout buď mi byla zima, nebo vedro. Když jsem konečně usnula. Cítila jsem med a sůl. Nebyla jsem na útesu,ale v lese. Stála jsem na pařezu a všude kolem mě byly vlci. Chodili pořád dokola . Najednou se rozutekli a ke mě ze stínu přicházela černá postava. V tu chvíli jsem si pomyslela , že je to on,ale nebyl.
Když byla postava skoro u mě a viděla jsem jí do tváře. Zjistila jsem, že je Jackob. Přistoupil ještě blíže,chytil mě do náručí a začal mě líbat. Jeho rty se vpíjely do mých. Byl to vášnivý polibek.
Po dlouhé době se odtrhl. Pustil mě a začal utíkat. Nevěděla jsem co mám dělat a tak jsem běžela za ním. Nebo spíše belhala za ním. Konečně zastavil,ale jeho tělo se začalo třást. VÍC A VÍC. Připadalo mi ,že bouchne a taky ,že jo. Vyskočil do vzduchu a ....
,,Bello vstávej! No tak honem už je ráno!"
Vzbudila jsem se a viděla nad svým obličejem Veroniku. Sedla jsem si a koukla na zelený budík na nočním stolku. Bylo osm hodin?!
,,Proč?" Otázala jsem se a spustila jsem oči z budíku na ní.
,,Protože je ráno." Odpověděla s úsměvem.
,,Ale já mám ještě noc" V tom jsme se začali obě najednou smát. Když jsme se konečně dosmáli, vstala jsem a šla ze sebe smít vůni soli a medu.
Autor: vikiii111, v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Jenom SEN- 7.kapitola:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!