Ahoj, tak zase pokračuji. Potřebuji vaše názory!! Tentokrát je to z pohledu Edwarda i Belli. XD Jo a děkuji za minulé komentáře.
13.10.2009 (20:30) • vikiii111 • FanFiction na pokračování • komentováno 1× • zobrazeno 1042×
Halo
Bella
„Halo?“
Ozvalo se ze sluchátka a moje srdce bylo v tu chvíli jako z kamene. Nevěděla jsem co mám říkat . Hlas se mi zarazil až do žaludku.
„Halo? Kdo je tam?“
„A-ahoj Miku ,tady Bella.“
„Jé ahoj Bello. Jak se máš?“
„Já no docela to ujde ,jenom moje sestra se vdává.“
„Vdává? Tak to je fajn,že jí to moc přeji.“
Nechtělo se mi ho moc pozvat,i když jsme spolu mockrát mluvili přes telefon a také byli spolu v kině. Nebyl pro mě více než přítel .
„Jo já vím že je to fajn ,jenomže já mám menší problém Miku.“
„Problém? Jaký problém? Děje se něco?“
„Ne to ne ,jenom bych potřebovala nějaký doprovod na svatbu . Nevíš o někom?“
Musela jsem teď ze sebe dělat nejhloupějšího člověka na světě. A také to zabralo.
„Jo o někom bych věděl . Co třeba já?“
A už se chytl na udičku. Musela jsem se zasmát mému ideálnímu plánu a jak mi vyšl.
„A kdy se mám u vás objevit?“
„Ne u nás se to nekoná ,ale ve Pheonixu.“
„Ve Pheonixu? Není to moc daleko?“
„Je,ale byla bych moc šťastná kdybys si mnou jel.“
Po našem půlhodinovém rozhovoru ,jsem konečně položila sluchátko a vydechla úlevou. Byl to osvěžující pocit vědět ,že jsem si všechno zařídila . Jenom mě hlodala jediná myšlenka ,která mě bude hlodat dokud zase neusnu. Kdo je on?
„Bello?“
„Ano?“ Otočila jsem se a za mnou stála moje nevlastní maminka.
„Mám jít také na tu svatbu?“
Zeptala se mě ,ale v jejím podtónu bylo slyšet hodně obavy a stresu. Nejen z té svatby ,ale taky z mého otce. Nevěděla si co si má myslet. Jestli ji táta podvádí nebo jestli je to jenom jeho období. Jenom já jsem věděla ,že můj táta je něco jako děvkař. Nikdy nevydržel být s jednou ženou ani týden. Vždycky je měnil jako ponožky . Nevěděla jsem co jí mám říci. Vypadala už dost unaveně. Chvíli jsem na ní zírala a pak si uvědomila ,že sestra říkala celá rodina.
„Myslím že máš přijít.“
„Jo? Tak ti moc děkuji.“
Odešla a já se cítila strašně. Bylo mi na zvracení. Nejen z toho ,že jsem jí pozvala asi omylem ,ale i proto ,že jí můj táta tak moc zanedbává.
Bylo tak tři hodiny ráno ,když jsem uslyšela telefon.. Vstala jsem a sešla dolů po schodech. Vzala jsem sluchátko a chvíli přemýšlela kdo to volá tak pozdě.
„Halo?“
řekla jsem pomalu a ještě k tomu velmi ospalým hlasem.
Z telefonu se chvíli ozývala krásná hudba. Plynulá a tichá. Neslyšela jsem jí moc dobře ,ale stačila jsem poznat ,že někdo hraje na piano. Poté hudba ustala a ozvalo se tiché dýchání .
„Halo?“
Zeptala jsem se znovu,ale nikdo neopověděl. Byla jsem jako zhypnotizovaná. Nemohla jsem zavěsit a ani se mi nechtělo. Divný pocit. Najednou se z telefonu ozval . Tůůt tůůůt tůůůt . A ten někdo položil sluchátko. Bylo tichu a klid. V mé hlavě jenom hrála ta divná hudba . Ta nádherná hudba,která mě tak moc zajímala.
Edward
Byl to zase jeden ze snů ,který jsem nečekal . Mallori byla vyděšená a od našeho polibku na mě ani nepromluvila . A ani já jsem neměl žádný zájem se s ní bavit. Jediná kdo mě zajímala byla ta dívka. Věděl jsem ,že je to ta pravá. Nikdy jsem nic takového necítil. Byl to pocit jako když se držíte s někým koho milujete za ruku. Nechcete se ho pustit ,ale víte ,že to musíte udělat.
„Edwarde přestaň snít.“
Ozval se v myšlenkách Jasper. I on mě měl poslední dobou plné zuby nebo spíš plné tesáky. Moje emoce mu hodně ubližovali. Snažil se ,abych necítil tolik stesku,abych necítil tolik smutku z odloučené osoby,ale čím více to dělal. Tím více jsem jí chtěl vidět. Měl jsem tu dívku se jménem ,které bylo nádherné jako první jarní sněženka . Měl jsem jí tak strašně rád,i když jsem ani nevěděl jestli je živá a není jenom výplodem mojí fantazie.
„Promiň Jaspre.“
Vstal jsem z gauče na ,kterém jsem seděl s Jasprem,Alicí a Rosalií. Alice ,i když neuměla ani číst myšlenky a ani ovládat emoce,moc dobře věděla jak mi je . A tak se mi snažil a co nejvíce pomoci. Hledala v mé budoucnosti tu dívku. Ale tak moc do budoucnosti neviděla.
„Edwarde ,zkus se jít projít. Vypadáš jako mrtvola.“ Podotkla Rosalií ,která mě poslední dobou hodně ignorovala.
„A nejsem náhodou mrtvola?“
Zeptal jsem se sarkasticky. Rosalií po mě hodila vražedný pohled a z jejích myšlenek se dalo vyčíst ,že se mě pokusí ve spaní udusit.Zasmál jsem je jejímu plánu. Už mě nebavilo pořád sedět na gauči ,nebo se toulat po domě. A tak jsem tedy poslechnul Rosáliinu radu a šel se proběhnout.
Po dvou hodinách neustálého běhání ,skákání a lezení ,jsem se rozhodl vrátit zpět domů. Cestou jsem zkontroloval hlídku psů. Teda vlkodlaků.
Když už jsem byl skoro u domu. Zaslechl jsem ze vnitř tlumený rozhovor.
„Alice nemůžeš mu to říct.“
„Ale vždyť víš ,že je jako mrtvola a neustále se jen povaluje a už skoro ani nechodí na lov.“
„A co když se to dozví? Myslíš ,že se bude chovat jinak?“
„Ne ,ale on má právo to vědět. Má právo vědět ,že víme kdo je ta dívka. Kde žije!“
Než ten někdo stačil odpovědět vletěl jsem do domu jako blesk. Zamířil jsem rovnou k Alici,která moc dobře věděla co chci slyšet.
„Edwarde ,já ti to nemůžu říct.“
Řekla mi ,ale její myšlenky vypovídali něco jiného. Chci ti to říct moc ,ale Mallori by to moc ublížilo. Už teď na tu dívku žárlí.
Nevěděl jsem co říct. A ani co udělat. Nechtěl jsem s Mallori hovořit a tak jsem si sedl k pianu a začal hrát..
Po chvíli jsem slyšel jak někdo vytáčí číslo na telefonu. Vstal jsem od piana a vzal si sluchátko v hale .
A z telefonu se ozvala Ona. Její hlas byl nádherný a sladký. Chtěl jsem něco říct,ale nemohl jsem. Neodvážil jsem se promluvit a tak jsem čekal ,co se bude dít dál. Po chvíli se ozvala znova. Zase nikdo neodpověděl. Položil jsem sluchátko a šel pomalu dolů .
Věděl jsem ,že mohu najít toho kdo jí volal,ale nechtěl jsem. Byl jsem šťastný jako nikdy dříve. Její hlas ve mne zbudil naději. Naději ,že se jednou potkáme.
Vyběhl jsem opět z domu a vyšel do lesa.
Autor: vikiii111, v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Jenom SEN - 12.kapitola:
Tak na tenhle dílek jsem narazila ppo neuvěřitelný době a dost se divím, že je tu jenom jeden komentář?! Popravdě si těch komentářů zaslouží o hodně víc a já doufám, že ta povídka je už dokončená :D
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!