Chtěla jsem vás poprosit o to jestli by jste ty kdo to čtou mohly dát sem nějakej komentář. Děkuji.
12.09.2009 (16:30) • vikiii111 • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 852×
Usnout je dřina a spát ještě těžší
Bella
Z jeho očí se dal vyčíst strach a zmatek. Chtěla jsem něco říct ,abych přerušila napětí v situaci,ale nenašla jsem slova. Nevím proč,ale začala jsem si ho opět prohlížet.Tentokrát měl na sobě hnědý svetr ,který se mu hodil k očím a vlasům a džiny. Vlasy byly rozházené na strany. Všiml si ,že si ho prohlížím a začal přistupovat blíž. Jeho chůze napodobovala pumu. Nebo puma napodobovala jeho? Když byl skoro u mne . Ticho bylo velmi nepříjemné, a proto promluvil.
„Kdo jsi?“ Jeho hlas byl tak oslnivý a krásný.
„Já jsem Bella.“ Odpověděla jsem zpomaleně. „A kdo jsi ty?“
,,Já jsem Peter .“
Tak Peter? Konečně znám aspoň z poloviny svůj sen.
„A jak dál.“ Začala jsem se ptát jak agent FBI.
„Jsem Cullen.“
Ještě lepší .V tom on udělal poslední krok,který nás od sebe dělil.
„Co to děláš?“ Zeptala jsem se trochu skepticky.
„Neboj ,jenom chci něco zkusit. Nehýbej se.“
Nahnul se dopředu ,vjel mi do vlasů rukou a přitiskl svoje rty na mé. Bylo to jako nikdy před tím. Jeho rty sice studili ,ale bylo to neuvěřitelné. Cítila jsem touhu po něm. Chtěla jsem ho víc a víc.
Když v tom se odtrhl a poodstoupil dozadu. Koukl se mi zase do očí a chvíli mě pozoroval. Chvíli jsem mu pohled opětovala,ale pak jsem to už nemohla vydržet. Přešla jsem ten kousek ,který nás od sebe dělil. Stoupla jsem si na špičky a políbila jsem ho. Polibek se změnil v líbání a on mi polibky bez námitek vracel. Ani nevím jak, ale začala jsem mu svlékat jeho hnědý svetr pod , kterým nic neměl. Jeho tělo bylo úžasně vytvarované.
Pořád jsme se líbali a já cítila jak z mého těla pomalu klouže košile a hned po ní triko. Když jsme byli už oba ve spodním prádle. A začínalo to být nádhernější a nádhernější .A najednou………..
Edward
Už několik týdnů jsem „nespal“! No na jednu stranu jsem byl rád a na druhou nešťastný. K té dívce mě přitahovalo nějaké neviditelné pouto,které jsem nemohl nikomu vysvětlit. Skoro ani já ho nechápal. Z mého zamyšlení mě vytrhla Alice ,která o mě měla poslední dobou obavy.
„Edwarde sedíš tady jako kus ledu.“ Řekla a její mysl měla o mě strach.
„A co jiného mám dělat?“ Její myšlenky mi odpověděli
„Jdeme hrát baseball . Přidej se k nám.“
„Edwarde poslední dobou tohle děláš skoro pořád.“ Slyšel jsem Jasprovi myšlenky.
„Dobře obléknu si něco jiného a hned jsem dole.“
Když jsme se postavili na svá místa . Já zase chytal . Alice nadhazovala a Emmet se rozhodl ,že půjde na pálku.
„Čas.“ Řekla Alice klidně a vyhodila míček tak 200km rychlostí.
Emmet se rozpřáhl a odpálil. V jeho myšlenkách zaznělo.
„Teď je to na tobě spící Růženko. “
Usmál jsem se a vyrazil . Běžel jsem pár kilometrů chytl míček a vrátil zase do hry. Otočil jsem se ,abych běžel zpět ,ale přede mnou stála Mallori .
„ Edwarde já vím ,ale je to pro mě důležité.“
Nevěděl jsem co chce udělat ani její myšlenky mi nic neříkali. Přistoupila blíže a políbila mě. Polibek jsem jí opětoval . Najednou jsem se cítil slabý a unavený. Poodstoupil jsem a uviděl jenom Mallořinu vyděšenou tvář.
A pak už jsem byl na útesech nedaleko Forks. Stála tam ta dívka a koukala na mne.
Byl jsem vyděšený a zmatený . Nevěděl jsem co mám dělat . A tak jsem začal pomalu (pro mne to byla šnečí chůze) přistupovat. Ticho,které pořád panovalo bylo nepříjemné . Neslyšel jsem její myšlenky. A tak jsem musel promluvit .
„Kdo jsi?“ Byla nejlepší věc ,která mě napadla.
„Jsem Bella.“ Odpověděla dívka „ A kdo jsi ty?“
Nemohl jsem jí říct své pravé jméno. „Já jsem Peter.“
,,A dál?“ Ptala se dál. Teď už jsem jí lhát nechtěl. „Jsem Cullen.“
Pořád jsem se přibližoval. Až jsem byl jenom jeden krok od ní. Chtěl jsem vědět jaké by to bylo . Kdybych jí políbil ,a proto jsem udělal poslední krok.
„Co to děláš?“ Zeptala se mě trochu zmateně.
„Neboj ,jenom chci něco zkusit. Nehýbej se.“ Pověděl jsem .
Nahnul jsem se dopředu vjel jsem jí rukou do vlasy a přitiskl své ledové rty na její. S ní to bylo jiné než s Mallori. Můj polibek mi opětovala . Byla tak vášnivá . Musel jsem se odtrhnout. Poodstoupil jsem dozadu a hluboce se jí podíval do očí. Přál jsem si, aby mi dala facku a utekla,ale udělala něco jiného. Přistoupila blíže a políbila mě. V tu chvíli jsem se nemohl odtrhnout a její polibky jí vracel.
Bažil jsem po ní více a více. V tom mi začala svlékat můj svetr a já jí košili a tričko. Po nějaké době jsme byli ve spodním prádle. A začínalo to být pořád lepší. V tom najednou zmizela . A já uviděl zelené světlo lesa. . Rozhlédl jsem se a kolem mě stála zase celá moje rodina.
„Už jsi vzhůru šípková Růženko ?“ Zeptal se mě Emmet…
Autor: vikiii111, v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Jenom SEN-10.kapitola:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!