Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Jen se nadechnout - 24. kapitola

rob1

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Jen se nadechnout - 24. kapitola„Máš pravdu. Nechtěl jsem tehdy a nechci ani teď. Ne když jsi nebyla upřímná. Je konec,“ řekl tvrdě, popadl tašku a rychlou chůzí vycházel schody do patra.“

07.05.2014 (19:45) • MyLS • FanFiction na pokračování • komentováno 22× • zobrazeno 3047×

„Ahoj.“ Edward ležel nahý vedle mne na posteli, natočený ke mně,  jednou rukou si podpíral hlavu a své bělostné zuby na mě cenil v americkém úsměvu. Radši jsem nechtěla vědět, jak vypadám  já, když on i po takové noci a hlavně ráno vypadá stále k sežrání. Jedna věc tady ale vůbec neseděla. Oči. Jindy zlatavé duhovky jsem teď nemohla rozeznat od zornic. A určitě to nebylo touhou nebo něčím podobným. Předtím, když jsem si stěžovala, že na mne nemá čas, tak teď ho se mnou trávil až příliš. A nechtěl se ode mě hnout. Ani na lov. Ale tohle už bylo příliš. Nedokázala jsem si ani představit, jak kvůli mně musel trpět.

„Ahoj,“ usmála jsem se a bezmyšlenkově se natáhla pro polibek. Ovšem když se Edwardovi mezi obočím objevila vráska, zapadla jsem zpátky do polštáře.

„A dost. Tohle je opravdu moc. Nechci ani vědět, jak moc ses musel dnes v noci přemáhat,“ zavrčela jsem.

„O čem to mluvíš? Vždyť já…“

„Ty nic Edwarde. Vidím, jak moc tě bolí i samotný polibek. A už toho mám dost. Takhle to opravdu nechci. Musíš na lov.“ Ještě než stačil jakkoliv odporovat, chňapla jsem z nočního stolku mobil a zavolala Emmettovi, na kterého jsem se v tomhle, asi jediném, ohledu mohla plně spolehnout. Byl nadšený a slíbil, že Edwarda vezme na medvídky, teda i když se o ně velice nerad dělí, pro mě to prý udělá. A tak jsem byla opět celý víkend bez Edwarda.

***

Byla neděle večer a zrovna jsem se celá udýchaná a upocená vracela z večerního běhu. Celkem jsem vyšla ze cviku, protože jsem oběhla sotva jedem blok a málem jsem to neudýchala, a tak jsem to zabalila. Už jsem mířila po chodníčku k hlavním dveřím, když jsem uslyšela známý zvuk motoru. Pro sebe jsem se usmála a nabrala zpátečku. Edward ještě ani pomalu nevystoupil z auta a já už jsem se po něm lísala.

„Stýskalo se mi. Poslouchali méďové?“ zazubila jsem se a vtiskla mu mlaskavý polibek.

„Mhhm,“ zamručel jen, rozešel se k domu a mě tam jen tak nechal stát. Co to ti medvědi žrali?

Když už jsme byli uvnitř, Edward odhodil na zem sportovní tašku, které jsem si předtím nevšimla, posadil se na opěradlo křesla a rukama si zajel do vlasů.

„Děje se něco?“ Opřela jsem se o rám dveří.

„Jestli se něco děje, Bello? Vážně? Opravdu se mě ptáš, jestli se něco děje?“ Jeho tón byl ironický, skoro se mi vysmíval. Takhle jsem ho ještě nezažila.

„Ano, Edwarde, ptám.“ Já se jen tak nenechám.

„A nechceš mi něco říct?“ Zdvihl hlavu a upřeně se na mě zadíval.

„Co bys chtěl slyšet?“

„Jak dlouho, Bello?“ šeptal a nespouštěl ze mě oči. Vůbec jsem nechápala, o čem to proboha mluví.

„Jak dlouho co?“ zvýšila jsem hlas.

„Jak dlouho už jsi nemocná?“

Zalapala jsem po dechu. Tak na tohle jsem neměla ani za mák co říct. Jediné, na co jsem se zmohla, byla nejdřív jen otevřená ústa a vyvalené oči a nevydala jsem ze sebe ani hlásku, a pak, když mé šokem ztuhlé tělo povolilo, svezla jsem se do dřepu a prsty jsem si zajela do vlasů, o které zřejmě přijdu poté, co si je vyškubu.

„Jak?“ kuňkla jsem.

„Alice. Skončili jsme dřív, a tak jsme se stavili ještě doma a ona to zrovna rozebírala s Rose. Kdo všechno o tom ještě ví? Jsem poslední? Proč jsi mi to sakra neřekla? Myslel jsem, že si můžeme říkat všechno, že to nějak vyřešíme,“ křičel. Křičel a ještě víc zbledl a mně po tváři stékaly zrádné slzy.

„Chtěla jsem ti to říct, věř mi.“

„Věřit ti? Po tomhle? Když jsi chtěla, proč jsi to neudělala? Tak proč?“ Přecházel po pokoji sem a tam a křičel. Svedla jsem se na zadek, usedavě plakala a snažila se přinutit ústa vydat nějaké jiné zvuky než vzlyky.

„Nechtěla jsem, aby ses na základě toho rozhodl, že mne proměníš. Nejdřív jsi řekl, že to neuděláš, že mě nechceš proměnit. Doufala jsem, že si to rozmyslíš. Sám. A ne kvůli tomu, že musíš.“

„Máš pravdu. Nechtěl jsem tehdy a nechci ani teď. Ne když jsi nebyla upřímná. Je konec,“ řekl tvrdě, popadl tašku a rychlou chůzí vycházel schody do patra.

„Co to děláš?“ Postavila jsem se pod schody.

„Jdu si pro své věci.“

„Ale to…“ Vyběhla jsem těch pár schodů a chytila ho za rameno. Prudce se otočil. Ale nebylo to on. Nebyl to Edward, tohle byl upír. Pokožku měl křídově bílou, tvrdé rysy, rty červenější, pod očima tmavé kruhy. A ty oči. Úlekem jsem odskočila, a tím jsem ztratila pevnou půdu pod nohama a padala dozadu. S křečovitě zavřenýma očima, abych na něj už nepohlédla, jsem se připravovala na náraz.

Tak, dneska asi o půlku kratší než obvykle, ale přidávám ji už teď, protože než bych napsala něco dalšího, mohlo by to trvat věčnost. Poslední dobou jsem nějak mimo. Pokusím se něco napsat, ale nic neslibuju. Útřžky mám v hlavě, ale jak je spojit? Toť otázka.


« Předchozí díl Následující díl »

Autor: MyLS (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Jen se nadechnout - 24. kapitola:

« Předchozí   1 2 3
2. Anett
07.05.2014 [20:11]

Wooow úžasné, honem další Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

1. wodwar
07.05.2014 [20:06]

wodwarToš ale... pomalu jsem se Ti chystala vyvolávat slávu, žes přidala nový kousek, a Ty to tahle utneš? Emoticon... Tohle by tedy rozhodně nešlo.
Jinak, kapitola byla hezká, myslím, že píšeš dobře. Akorát to bylo kraťoučké.
Jestli ještě můžu poradit s těmi útržky... taky se mi to někdy stává a recept mám fakt jednoduchý - napíšu ten útržek a "spojovací omáčka" se potom píše úplně sama. A mnohdy se mi stane, že se tak rozepíšu, že omáčka pozvolná, neuspěchaná a ještě pěkně útržek doplním o drobnosti. Takže rozhodně to zkus Emoticon!
Těším se na pokračování, doufám, že bude brzy...

« Předchozí   1 2 3

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře