Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Je to možný?!? 15. kapitola

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Je to možný?!? 15. kapitola Toto je konec mé povídky… Mrzí mě, že to dopadlo tak, jak to dopadlo… Ale můj čas byl velice plný. Doufám, že se Vám má povídka líbila... Chtěla bych poděkovat své kamarádce Kiki, která mě v psaní podporovala… Děkuji za komentíky...

30.07.2010 (14:45) • renculinek • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2056×

15. kapitola

Pohled Belly:

 

„Edwarde, ty děti, my o nich víme a nesmíme dovolit, aby žily mezi námi!‘‘ řekla Jane a pak se obrátila na mě.

„Těší mě, Isabello, že jsi mezi námi, ale dnes tu kvůli Tobě nejsme, jsme tu kvůli nim.“ A ukázala na naše malé drobečky spící v autosedačkách.

„Jane, není to, jak si myslíš, jsou na půl lidé a na půl upíři, nejsou to nesmrtelné děti. Jsou to mé a Belliny děti. Porodila je, když byla ještě člověkem a není mrtvá, jak vidíš,“ odpověděl jí Edward.

Nespustila jsem je z pohledu. Jane něco říkala Edwardovi v myšlenkách a pak odešli, lekla jsem se. Rose s Alice šly ke mně do auta. Alice si sedla k dětem a Rose si sedla na místo řidiče. Porsche se rozjelo a my taky. Nechápavě jsem se podívala na Alici.

„Jane odvedla Edwarda do Volterry. Pokusí se všechno Arovi vysvětlit. Na nás je jen dostat nás všechny do Forks. Stále Edwarda vidím ve svých vizích, nemusíš se obávat, je naživu, nic mu neudělají,“ rozpovídala se Alice.

Měla jsem strach o Edwarda, děti i mou rodinu. Do Forks jsme dojeli až po několik dnech. Přespávali jsme v hotelech, tedy jen děti. Já a ostatní jsme vždy seděly v obývacím pokoji a přemýšlely. Byla jsem strachy bez sebe. Stále jsem nad Edwardem přemýšlela a doufala, že se mu nic nestane. Alici jsem samozřejmě věřila, že se nic nestane, ale nikdo nevěděl, kdy se Edward vrátí. Děti se každé ráno na tatínka ptaly, samozřejmě jen ukazovaly na fotky, které jsem dětem vždy dávala k postýlkám na stoleček. Na jedné jsme byli celá rodina a na druhé jen my čtyři.

Když jsme míjeli ceduli s nápisem Forks, byla jsem na jednu stranu ráda, že mé děti poznají můj domov, ale mrzelo mě, že přitom Edward nebude. Když jsme vjížděli směrem k našemu domu Esme s Carlislem na nás už čekali před dveřmi. Na obou bylo vidět, jak moc šťastní jsou. Otevřela jsem dveře a vyndala děti z autosedaček a postavila je na zem. Oba chvilku pokukávaly po sobě a já je popostrčila a řekla:

„To jsou děda s babičkou.‘‘ Oba se ihned rozeběhli k Esme a Carlisleovi. Já se na ně jen dívala a usmívala se.

Všichni jsme se objímali, ale chyběl můj anděl. Vzpomínala jsem na dobu, kdy jsme se poprvé setkaliy na první polibek, první milování, ale také na odchod když jsem byla těhotná a pak setkání. Ze snění mě vytrhla až Esme.

„Holčičko, máme pro tebe dárek, je u Edwarda v pokoji,“ řekla mi.

„Děkuji, jen nakrmím děti a půjdu se na něj hned podívat,“ odpověděla jsem Esme, ale Rose s Alicí se ujaly dětí.

„My je nakrmíme, jen se jdi na dárek podívat,“ řekly všichni sborově a mě nezbylo nic jiného než se jít na dárek podívat.

Šla jsem lidskou chůzí. Nemám ráda dárky a všichni to vědí, tak proč mi pořád nějaké dávají? To je jedno, otevřela jsem dveře Edwardova pokoje a zůstala stát na prahu. Pokoj se totiž úplně změnil. Byl o mnoho větší a byly tam další dveře. Chvilku jsem tam jen tak postávala, ale pak jsem se šla podívat, co za těmi dveřmi je. Otevřela jsem menší dveře a spatřila krásný dětský pokojíček. Již plně vybavený. Jedna polovina pokoje byla namalována a vybavena na růžovou a druhá zase na modrou barvu. Všude byly hračky a všelijaké drobnůstky, aby si děti mohly hrát. Byla jsem za to ráda. Všechno jsem si detailně prohlížela. A opět vzpomínala na Edwarda. Po nějaké době jsem se vzpamatovala a šla dolů za ostatními. Všichni seděli v obývacím pokoji a něco si povídali. Nevnímala jsem je, vnímala jsem jen své děti. Hrály si uprostřed pokoje, přisedla jsem si k nim a hrála si s nimi.

 

Dny ubíhaly velice rychle, děti vyrůstaly, až moc rychle na můj vkus. Nevěděla jsem, jak dlouho ještě porostou, ani Carlisle to nevěděl. Měla jsem obavy jak o děti, tak i o Edwarda. Alice sice nějaké vize měla, ale žádná nenasvědčovala tomu, že se vrací domů.

 

Byl večer, půl roku od odchodu Edwarda a nastěhování se znovu do Forks. Seděla jsem na dece před domem. Děti běhaly okolo a hrály si. Poslouchala jsem zvuky okolo sebe. Rose s Emmettem jsou u sebe, Alice s Jasperem na lovu, Esme pro děti vaří a Carlisle je v práci. Přemýšlím o uplynulém půl roku. Zdokonalila jsem se v lovu, někdy se mnou loví i děti, ale učíme je hlavně na lidskou stravu, která chutná vážně jako bláto. Ani se nedivím, že ho Edward nikdy nechtěl, ani ostatní z členů naší rodiny. Usmála jsem se nad vzpomínkou v restauraci, když jsem byla ještě člověk a nabídla jsem Edwardovi jídlo, a jak se zatvářil. Neudržela jsem se a musela se té vzpomínce zasmát.

„Co je tu k smíchu?‘‘ trhla jsem sebou a otevřela rychle oči.

Stál přímo přede mnou. Můj anděl. Jenom můj Edward. Usmíval se pokřiveným úsměvem. Dívali jsme se do očí několik minut. Nevydržela jsem to a vrhla se mu okolo krku svou upírskou rychlostí. Líbali jsme se velice dlouze. Pak k nám přiběhly děti i s celou rodinou a já věděla, že všechno dobře dopadlo a že všechno zlé je snad už za námi.

Autor: renculinek, v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Je to možný?!? 15. kapitola :

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře