Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Je to možný?!? 13 + 14. kapitola

555


Je to možný?!? 13 + 14. kapitolaTak tu máme pokračovaní!!! Moc se omlouvám. Ted´ to snad půjde rychleji. Budu mít snad už konečně více času! Moc vám děkuji za přečtení mé povídky a prosím o komentík.:) PS: Toto je asi předposlení kapitola a možná taky ne ještě uvidím:)

13. kapitola

 

Pohled Edwarda:

 

Týden ubíhá vcelku rychle. S Alicí řešíme jména dětí. Já chci ale počkat na svou Lásku. Ať si sama vybere. Alice je z dětí šťastná, stále je převlíká do jiných šatů. Chlapečkovi to už leze na nervy a já se mu nedivím, mě už také. Čekám na svou Lásku až se probudí stále doufám,a pak už jen slyším tlukot srdce mé Lásky a tep, který se neuvěřitelně zrychluje. Běžím upírskou rychlostí k ní do pokoje i dětmi. Posadím se a děti vezmu na klín. Alice a Rose čekají dole a Jasper jde semnou. Je u Belliny postele. Pomalu otvírá své oči. Má je krvavě rudé. Podívá se na mě a na děti pak na Jaspera a začne vrčet. Uslyším jen jednu jedinou myšlenku Belly:

,,Připravená bránit svou rodinu.‘‘ A pak na Jaspera zaůtočí. Děti utečou za Rose a Alice přiběhne nahoru. Snažíme se je roztrhnout od sebe, ale je to těžké. Křičím jméno své Lásky:

,,Bello! Bello!‘‘ A ona se na mě podívá a přestane se prát. Zatřepe hlavou a zašeptá jen pro mě:

,,Edwarde?‘‘ A já se usměji, ale úsměv mi z tváře hned zmizí, jelikož Bella omdlí. Jsme v šoku. Upír nemůže přece omdlévat! Položím Bellu na postel. Jsem zmatený jako všichni. Klademe si stále stejně otázky:

,,Proč Bella nepoznala Jaspera?‘‘

,,Proč Bella omdlela?‘‘ apod.

 Už je to další týden. Bella je v bezvědomí. Děti k ní chodí a povídají si s ní. Jsou smutní. Snažím se je rozptylovat a to i sám sebe. Nejraději mají když jim vyprávím, jak jsme se seznámili. Už začínají i mluvit. Vypadají tak na 6 let. Jak neuvěřitelné.

 

Pohled Belly:

 

Pereme se hlava nehlava. Edward s Alicí nás chtějí oba odtrhnout, ale nedaří se jim to. Edward na mě zakřičí mé jméno a já si najednou na všechno vzpomenu. Přestanu se prát. Vždyť je to Jasper. Zašeptám pro Edwarda jeho jméno, ale pak mě pohltí nicota. Nesnáším tu nicotu!! Jsme v ní ponořená už dlouho. Cítím jen něčí ruce a malá tělíčka jak se ke mně tisknou. Pak i Edwardův hlas jak dětem vypráví o nás dvou. Chci je už konečně spatřit! Naše děti! Jaká mají vůbec jména? Co Alice? A Jasper? Neudělala jsem mu nic? Pořád jen otázky a žádné odpovědi. Ničí mě to. Chci je vidět i mého krásného anděla. Slyšet své děti. Povídat si s nimi. Pak s nicotou bojuji. Vyhraji! Musím je vidět!

 

Pohled Jaspera:

 

Vůbec to nechápu. Proč na mě zaůtočila? Nic mi neudělala. To jsem rád. Hlavně, že nikomu jinému nic neudělala. Snad až se probudí už nikomu nic neudělá a na nikoho nezaútočí. Doufám v to.

Pohled Edwarda:

 

Děti se mě na Bellu pořád vyptávají. Doufám, že se probudí. Prostě musí. Koukám se na svého anděla a na mé dva malé andílky. Jsou nám tolik podobné, ale to Bella opět otevírá oči. Děti posílám dolů a Jasper s Alicí přicházejí. Jasper je opět u Belliny postele a nám přikazuje ať se od ní držíme dál. To ani náhodou je to moje žena! Byli jsme tak dlouho od sebe, že jsem ted´ blíže já. A nevadí mi to. Mě Bella určitě pozná. Nebo si to myslím.

14.kapitola

 

Pohled Belly:

 

Konečně! Otvírám oči! Spatřím svého anděla. Edwarda. Pak se otočím a na druhé straně je Jasper a za ním Alice. ,,Jaspere? Neudělala jsme ti nic? Vůbec nevím co se stalo! Nemohla jsem tě poznat! Nechápu proč! Moc se ti omlouvám!‘‘ musela jsem mu to říct.

,,Bello vše je v pořádku ani my nic nechápeme.‘‘ Odpověděl mi ihned. Otočila jsem se na Edwarda. Ihned byl u mě a začali jsme se líbat. Dlouze jsme se líbali. Nemohli jsme se jeden druhého nabažit. Jasper s Alicí se vytratili, nechali nám soukromí jsme jim za to vděčná. Když jsme se dolíbali Edward se ode mě odklonil a řekl mi:

,,Chceš vidět naše děti? Ještě nemají jména čekáme jen na tebe jaké jim dáš. Nemůžou se tě dočkat.‘‘ A já na to odpověděla:

,,Jistě, že je chci vidět! Už se na ně taky moc těším!‘‘ Tak jsme s Edwardem vstali a šli do obýváku. Seděli na gauči a koukali na televizi, když jsme přišli do pokoje koukli se na mě oba dva a ihned se ke mně rozeběhli a já k nim. Objímali jsme se hodně dlouho i s Edwardem. Alice všechno fotila. To bude album J už se na něj těším. Pak přišel nejtěžší úkol. Dát dětem jména. Dlouho jsem přemýšlela a pak mě to napadlo.

 Seděli jsme zrovna v našem pokoji. Já Edward a děti.

,,Už to mám.‘‘ Usmála jsem se na děti a Edward vyčkával jaká jména mě napadla.

,,Chlapeček se bude jmenovat Edward Jasper Cullen a holčička Rose Alice Cullen. Co vy na to?‘‘ Edward se zamračil.

,,Tak to teda ne holčička se bude jmenovat Isabella Rose Cullen nebo Isabella Alice Cullen.‘‘ Teď už se usmíval a mě to dál šrotovalo. Jak to udělat? Už vím!

,,Fajn tak to bude Isabella Alise Cullen. Ano?‘‘ Usmála jsem se na Edwarda a v očích jsem uviděla souhlas. Děti mě objali a potom jsme všichni vstali a šli to říct ostatním. Alice to samozřejmě už dávno věděla a křičela na celý dům, že moc děkuje. Chudáci Rose s Jasperem. Ty nic zatím nevědí. Všichni jsme se sešli v obýváku a já začala:

,,Tak už jsme to vymysleli jak se děti budou jmenovat. Chlapeček se bude jmenovat Edward Jasper Cullen a holčička Isabella Alise Cullen.‘‘ Pak se k nám všichni přihrnuli ( Jasper, Rose, Alice) a děkovali nám. Všichni jsme byli šťastní, teď už jet jen domů. Do Forks za Carlislem a Esme. Už se na ně moc těším. A samozřejmě nesmím zapomenout na Emma.

 

Balíme. Pořád jen balíme Alice chce nějaké věci sebou (nějaké = pomalu všechny) balíme už půl hodiny a mám toho po krk. Mé sebeovládání je dobré. Takže už můžeme jet domů. Všichni se tam moc těší. Tak jako já. Jen nás všechny mrzí, že nemám žádnou zvláštní schopnost nebo se časem možná ještě objeví. Uvidíme. Snad ano.

 

Jsme na cestě. Každý jedeme svými auty. Já s Edwardem a dětmi ve Volvu. Alice s Jasperem v Porsche a Rose jede v Mercedesu. Alice s Jasperem jedou první, potom jsme my a za námi jede Rose. Jsme šťastní opravdu moc. Děti se nás pořád na něco ptají, jsou zvědaví. Všechno je zajímá, že je to až neuvěřitelné. Zrovna se Edward mladší ptá kdy půjdeme na srnky, když Alice před námi zastaví a my ucítíme upíry. A potom jí všichni uvidí nejdříve nevím kdo to je, ale pak mi to dojde a já vím, že tohle bude moc zlé. Edward s Alicí vystupují a ona jim jde naproti. Je zataženo tudíž nás nikdo nepozná. Je zle a hodně, když Edward řekne to jméno.

,,Co tě přivádí jsem k nám Jane??‘‘



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Je to možný?!? 13 + 14. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!