Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Je aj láska návyková? - 10. kapitola

23.10.2009 (19:00) • NeliQ • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 5177×

10. kapitola

Edward

„Edwarde…Hej stávej,“ slyšel jsem někde z dálky a dost mě to rozčilovalo.

Hlava mě bolela jako svině a já si to začal uvědomovat kvůli tomu dotěrnému hlasu.

„Heej,“ zopakoval ten dement, co se mě opovážil otravovat.

Otevřel jsem oči a všiml si Jazze. Stál nade mnou a tvářil se jako bůh pomsty.

„Dělej ty debile za hodinu máme sedět ve škole,“ rozčiloval se Jazz.

Když jsem zjistil, že jde jen o školu, otočil jsem se s úmyslem dneska jí ignorovat.

„Mě je to jedno. Já vyhraju sázku.“

Jasper se chystal odejít z pokoje, ale já se prudce otočil. Kurva, to je bolest, tak blbě mi teda nebylo už dlouho. Včera jsem to přepískl a moje tělo mi to dávalo jasně najevo.

„Už jdu, už jdu…. Jen mi dones jeden aspirin, nebo radši tři a ještě kávu prosím a taky skleničku vody,“ kňučel jsem hlasem, který mi byl cizí.

„A co jsem? Tvůj otrok?“ nadzvedl jedno obočí a ruky si dal v bok.

Věděl jsem, že to myslí ze srandy a tak jsem dál neškemral.

„Prostě mi to dones.“

Snažil jsem se zvednout z ležící polohy, bolelo to a vůbec mi to nešlo. Žaludek jsem měl jako na vodě. Opatrně jsem se posadil a když jsem se ujistil, že obsah žaludku neskončí na podlaze, vstal jsem a šel směrem ke koupelně. Tušil jsem, že zrcadlo bude dneska můj nepřítel, ale čekal jsem to lepší, než to ve skutečnosti bylo. Tmavé kruhy pod očima, sešlá a unavená tvář. Zkusil jsem se na svůj odraz v zrcadle usmát. Tak tohle rozhodně nebyl ten sexy úsměv, kterým v oblibě svádím holky. Vypadal jsem strašně a ještě to ze mě táhlo, jako ze starého alkoholika, bylo mi ze mě blbě.
Musel jsem opustit svůj odraz v zrcadle, posadil jsem se na vanu a čistil si zuby.

„Ty teda vypadáš,“ zasmál se Jazz.

„Haha, moss vftipné,“ řekl jsem s pusou plné pasty na zuby.

Jazz měl nějakou dobrou náladu. Asi se bavil tím, že je mi blbě. Užil jsem prášky, trochu se zkulturnil a za půl hodiny už jsme mohli vyrazit. I přesto, že jsem byl nadopovaný vším možným, jsem se cítil, jako přejetý kamionem. Když jsme vystoupili z auta Jazz se opřel o kapotu a vypadal, že někoho vyhlíží.

„Na co čekáš?“ zeptal jsem se a pomalu se vydal ke škole.

„Jen chci posedět, v pohodě jdi.“

Nějak jsem tohle nekomentoval, neměl jsem na to sílu. Jen jsem pokroutil hlavou. Ten magor, co si říká můj bratr, už fakt není normální. Zašel jsem za roh školy a zapálil si cigaretku. V totální euforii jsem šlukoval. Tohle jsem potřeboval, spravit tu hnusnou pachuť v ústech a věnovat se jen mojí nikotinové lásce. Když jsem dokouřil, šel jsem rovnou do školy. Pohledem jsem okamžitě šlehl k Jazzové audince.
Cože? Já snad nevidím dobře! Takže Jasper a ta Cullenová – Alice, tuším. Kdy to ten kanec stihl. No, o tom si ještě musíme promluvit. To je teda bratr, že se ani nepochlubil, že takovou roštěnku svedl….mmm. Seděl jsem v lavici a čekal až přijde můj bratr. Určitě teď Alici vysvětluje, že to byl jen jednorázový sex, ať od něho více nečeká, takže to bude na dlouho. První hodina ve čtvrtek je vždycky občanka a to já sedím s ním, takže bude výslech.

„Haa, takže brácha byl rychlejší, co? Blahopřeji kurevníku! Chci slyšet všechny detaily vašeho sexu!“ začal jsem nadšeně žvatlat, když se blížil k lavici a poplácal jsem ho po zádech.

„Já s ní nespal,“ oznámil mi.

„Cože?“ zeptal jsem se nechápavě a nadzvedl jedno obočí.

„Nespal jsem s ní.“

„No tak, co to potom bylo před tou školou, koukala se na tebe, jako na boha, takže...Ty vole!“ začalo mi to pomalu docházet a zuřil jsem.

„Nechodíš s ní, že ne?“ kulil jsem na něj oči a musely mi z nich šlehat blesky.

Příchod učitele jsem ignoroval.

„Asi jo, já nevím. Neřekli jsme si to nějak oficiálně, ale beru to vážně!“

Jasper mě provrtával pohledem a čekal na mojí reakci.

„Děláš si ze mě prdel, že? A co KUREVNÍCI 4EVER, do piče? To Ti nic neříká?“ syčel jsem na něj, právě jsem ztratil bratra.

Zbylo jen zamilované něco, co mě rozčilovalo.

„Neřvi po mě, sakra! A co jako, že jsem se zamiloval?! Měl bys taky, podívej se na sebe.“

Tak to bráška kapánek přehnal, on mi nebude kázat, co mám dělat.

„Haha, dovol mi, abych se zasmál. Nebyl dokonalý Jazzíček, ještě přede dvěmi dny úplně stejný? Hm…?“ na to mi neměl, co říct. Debil.

Otočil jsem se a asi poprvé za celou střední se zaposlouchal do výkladu učitele.
Zrovna byla poslední hodina a mě něco došlo.

„Rozluč se svým autíčkem, bráško,“ otočil jsem se na židli a řekl jsem přehnaně mile.

Všiml jsem si, jak se něco v jeho obličeji mihlo. Jasně on to určitě tušil, jen doufal, že mi to nedojde, nebo, že mu to nebudu schopný udělat. To se, ale chlapeček pěkně mýlí. Takhle mě totiž už dlouho nikdo nevytočil. Když hodina skončila Jasper se ke mně připojil a společně jsme mířili na oběd. Snažil jsem se ho ignorovat.

„Sedneš si semnou ke Cullenům?“ zeptal se kousek, před jídelnou.

Už jsem otevíral pusu, abych ho mohl odbýt, ale Cullenovi znamenali Bella a Bella znamenala super sex.

„Proč ne,“ zamručel jsem.

Šli jsme k jejich stolu a už z dálky jsem zaznamenal, že Bella tam není. Že bych přece jenom udělal chybu? Alice se vrhla na Jazze a začala ho nadšeně oblizovat. Božee, odvrátil jsem pohled a všiml si, že sourozenci udělali to samé. Možná si budeme rozumět.

„Já jsem Emmett,“ představil se mi ten svalovec, když jsem si sedal.

„Edward,“ řekl jsem a koukal se přitom na tu sexy bloncku, se kterou si měl v plánu užít Eric.

„Rosalie.“

Když semnou mluvila koukala se na svoje rudě natřené nehty a nevypadalo, že by o mě někdy mohla projevit sebemenší zájem. Eric si vybral asi netvrdší oříšek. Jasper s Alicí se posadili a obstarávali většinu diskuse. Když v tom najednou vstoupila do dveří bohyně s mírným úsměvem na rtech. Nemohl jsem z ní spustit oči. Tu její sexy postavu ještě zdůrazňovaly ty dráždivé pohyby, zkušenost a taky jakási nadřazenost, která z ní vyzařovala. Pohodila svou hnědou hřívou a já měl, co dělat, abych se na ní nevrhl. Z té slasti, kterou mi způsoboval pohled na ní, mě vyrušila Alice, která prudce vstala ze židle a běžela směrem k ní. O něčem se bavili a Bella měla na tváři zákeřný úsměv, ale výraz Alice jsem neviděl. Bella ukončila jejich rozhovor a mířila si to směrem k „našemu“ stolu, Alice šla hned za ní.

„Ahojte,“ sedla si vedle mě a já měl takový pocit, že tenhle den možná nebude tak špatný, jak jsem si myslel.

Všiml jsem si, že si mě prohlíží, já se od ní nemohl odpoutat. Tak kotě, hra začíná. Ještě dnes si moje. Moje ruka mířila pomalu k jejímu stehnu. Nepřekvapilo mě, že ji neodstrčila. Od začátku jsem věděl, že po mě touží, jako každá, jen si hraje na nedostupnou a zbytečně nám to komplikuje.

„Tak co kotě, ještě si si to s tím randem nerozmyslela? Ta sázka nic neznamená, byl to jen vtip.“

Krasavice mi to žrala i s navijákem, každé moje slovo hltala a já se nemohl dočkat toho, až bude vzdychat moje jméno. Bella se na mě usmála a nebyl to jen tak obyčejný úsměv, ukázala mi při něm své zářivě bílé zuby.

„Dobře, půjdu s tebou, ale…musíš mě přesvědčit, že umíš holku pořádně rozvášnit a uspokojit.“

Ty slova mě neuvěřitelně nažhavili a když jsem předtím tvrdil, že bych jí nejradši přehnul o stůl, tak nevím, co teď. Jasně kočičko, budu Ti to dokazovat klidně celý život. Dokud mě nepřestaneš bavit.

„To si piš, že umím, zlato,“ mrknul jsem na ní. A je moje.

„Tak se předveď,“ zašeptala dráždivě a já měl vážně, co dělat.

Ta nadržená mrška na nic nečekala a strčila mi svůj jazýček do pusy. Tohle jsem vážně nečekal, ale okamžitě jsem se vzpamatoval. Teď Ti zlato ukážu, kdo je Edward Masen. Cítil jsem, jak si to uživá a já na tom nebyl jinak. Proto mě překvapilo, když se ode mě najednou odtrhla a postavila se.

„Co? To mu ty říkáš líbání? Vždyť to vypadalo, jako by si to dělal poprvé v životě. I tenhle…“ chňapla po nějakém klukovi, co šel kolem, byl to asi prvák, nebo druhák, protože jsem neznal ani jeho jméno.

„…to dělá lépe než ty. Ty si myslíš, že umíš uspokojit ženu. Pcha. Dovol mi, abych se zasmála. To je určitě dovnitř a ven, dovnitř a ven a jsi hned udělaný. Vážně netuším, co na tobě ty holky vidí. A teď mě omluv, jdu najít někoho, kdo to se ženami, aspoň trochu umí.“

Ta děvka! Hlavou mi mířilo plno nadávek a já nemohl uvěřit tomu, co se právě stalo. Ta ulhaná kráva si to odkráčela z jídelny, jako královna. No tak tohle nebylo vtipné! To Ti nedaruju!! Zničím Tě Isabello Cullenová. Z šoku mě vyrušil smích Jaspera. Taky je to dobrý čůrák! Ani se mě nezastal a ještě se tu směje hňup zamilovaný! Vstal jsem s úmyslem opustit jídelnu. Všichni byli ticho a čekali, co se bude dít. Sem tam se ozval smích, nebo zahihňání. Najednou vstaly dvě prvačky a hrnuly se kě mě.

„Edwarde, nic si z toho nedělej. My víme, že jsi dokonalý,“ začaly mumlat.

Ani jsem ty holky neznal, ale už mě nasraly!

„Do prdele, já si z toho nic nedělám!“ zařval jsem po nich, až se skrčili.

Cestou jsem ještě silou kopl do stolu, který to nevydržel a převrátil se i s nějakým jídlem, co tam někdo nechal. Nic bych si z toho nedělal a šel bych dál, kdyby se za mnou neozval, pištivý hlas mého třídního učitele.

„Edwarde Masene! Do ředitelny!!!“ zařval.

A já věděl, že dnešní hrozný den ještě neskončil.

Zhrnutie od petulkape

Zhrnutie od slecinky

Autor: NeliQ (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Je aj láska návyková? - 10. kapitola: