Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Jasperova láska 9. kapitola

24.11.2011 (08:00) • sunny129 • FanFiction na pokračování • komentováno 7× • zobrazeno 1001×

9. kapitola – Překvapení?

„Ano i ne, princezno. Moje láska je někde v tomto světě. Ale věřím, že jednou si mě najde, slíbila mi to,“ řekl jsem se smutkem v očích.

Princezna se usmála, ale zdálo se mi, že to byl chladný úsměv, takový zákeřný. Najednou se ke mně otočila, sundala si pomalu kápi a já zalapal po dechu...

Kápě se jí pomalu sesunula z čela po lesklých hnědých vlasech a já konečně uviděl její dokonalou tvář. Zůstala na mě koukat se svýma zlatýma očima a čekala, jak zareaguji. Ale já jen stál a díval se na ni. Na to, jak dokonalá je.

„Merry?“ To jediné jsem dokázal vyslovit, byla to ona. Její hnědě vlasy až po ramena, její rysy obličeje… Byla nádherná.

„Jaspere... jsem to já,“ řekla a usmála se, ale pořád čekala, jak zareaguju. Ještě chvilku jsem zíral jako vejr, myšlenky mi v hlavě lítaly neuvěřitelnou rychlostí. Ještě asi minutu jsem se na ni díval, než mi to konečně došlo.

Je to Merry… Moje Merry! To už jsem ji držel v náručí a točil se s ní dokola, tak rychle, že jsme mohli působit jako tornádo. Oba jsme se šíleně smáli a já věděl, že už ji nikdy nepustím.

„Ale jak?“ zeptal jsem se, když už jsme seděli na lavičce a já ji držel v náručí. Nikdo nemohl být šťastnější, než teď já.

„No víš, když mě od tebe odvedli musela jsem bojovat a nemohla utéct, nakonec se mi to podařilo a já utekla k Arovi, prozradila jsem mu plán, který na ně měli Rumuni připravení, a on mě za to vzal k sobě do gardy. Pak jsem dlouho přemýšlela, jak to udělat, abych mohla být s tebou a tenhle ples byla výborná příležitost. Ach, můj Jaspere...Jsi rád?“ řekla svým jemným zvonivým hláskem. Ona se zbláznila? Prý jestli jsem rád? Šílím radostí!

„To víš, že ano. Jsem tak moc rád, tak moc jsem se o tebe bál. Musím tě představit své rodině. Pojď, určitě si je zamiluješ!“ A už jsem ji vedl směrem ke společenské místnosti, kde se scházíme a poslal Edwardovi myšlenku, ať se tam všichni co nejdříve shromáždí.

O pár dní později

Edward:

Je to už pár dní, co nám Jasper představil Merry. Já nevím, ale něco se mi na ní nezdá. Je to asi jen můj názor, ale prostě se mi nezdá. Chvilkami se chová přátelsky a pak se tak temně usměje, jako kdyby byla zlá.

„Zlato, proč sedíš sám v našem pokoji a nejsi s námi a Merry?“ zeptala se Bella a sedla si ke mně na postel.

„Nepůjdeme se projít? Nechci to řešit tady,“ řekl jsem a ukázal si na uši a vedlejší společenskou místnost. Bella přikývla a vyšli jsme směr Volterra.

Byl večer, takže byla tma a my se nemuseli bát slunce. Sedli jsme si v malém parku na lavičku a koukali na hvězdy a malou osvětlenou fontánku ve tvaru dvou propletených andělů s harfami.

„Co si myslíš o Merry?“ zeptal jsem se narovinu s napjatým hlasem.

„Zdá se mi moc milá, přesně, jak ji Jasper popisoval. Jsem ráda, že je konečně šťastný,“ řekla a podívala se na mě.

Je to marné, pomyslel jsem si.

„Víš, Bell, mně se na ní něco nezdá, zdá se mi taková falešná, chvílemi mám pocit, že jí můžu číst myšlenky, kdyby to byla opravdu ta pravá Merry nedokázal bych to, přesně tak, jako u tebe. Já bych si taky hrozně přál, aby byl Jasper šťastný, vždyť ji miluje a bez ní byl jako bez duše,“ řekl jsem s beznadějí v hlase. Bella se na mě nedůvěřivě podívala, ale zdálo se, že o tom uvažuje.

„Podívej, ples je za tři dny. Do té doby ji budeme nenápadně pozorovat a uvidíme, řeknu o tom Carlisleovi a Esmé, ale Jasperovi ani muk, je ti to jasné, Ede?“

Byl jsem úplně v úžasu, co mi to tu povídá. Ona mi věří?

„Dobře, jsem tak rád, že mi věříš a že mi pomůžeš. Třeba se mi to vážně jenom zdá a jsem moc podezíravý a starostlivý, ale jde přece o Jaspera, ne? A já ho mám rád, jen nechci, aby padl do nějaké léčky, takže pusu na to?“ řekl jsem a mrkl na ni. To už se rozesmála, zvedla se a začala přede mnou utíkat. Samozřejmě lidskými kroky, ale nebylo jí to nic platné. Stejně jsem ji chytil a dal jí polibek, do kterého jsem se snažil dát tolik emocí a citu, kolik jsem jen mohl.

Šťastný a spokojený jsem se vracel po boku své lásky do hradu. Snad se to všechno brzy vyřeší. Snad to bude ta „pravá“ Merry a já jsem jen podezíravý a starostlivý bratříček. Nebo ne a všechno je jinak? Snad se to všechno brzy vyřeší...

Autor: sunny129, v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Jasperova láska 9. kapitola :