Isabella a Jasper jsou sourozenci. Po jejich narození byli unešeni a posléze se ocitly ve Volteře.Bella se ve Volteře zamilovala, ale její láska musela odjet. Po několika letech se Jazz a Bells stěhují do městečka Forks. Koho tam potkají? Budou mít šťastný život? A co Jazz najde lásku?
30.06.2011 (15:00) • RosalieLove • FanFiction na pokračování • komentováno 27× • zobrazeno 3919×
Prolog, 1.kapitola
Bella:
Jsem Bella Cullen Volturi, ale používám jméno Izi Whitlock. Mám bratra Jaspera, ale říkám mu Jazz. Oba dva jsme poloupíři a k tomu ještě led a oheň. Já jsem oheň a bratr led. Když se naštvu, tak začnu hořet a jediný, kdo mě může zchladit je můj bráška Jazz. Ten zase může zmrznout. Jednou, když se mi to stalo asi podruhé, mi bratr řekl Ohniváku a já mu to vrátila s názvem Ledničko, od té doby to máme zakázané, protože jsme se prali a Arovi zbořili trůn.
Jsme ve Volteře a balíme si věci, protože odjíždíme do městěčka jménem Forks, ve Volteře už nás to přestalo bavit a Aro svolil, že můžeme Volterru opustit, ale že je máme jezdit navštěvovat. Stojíme před branou Volterry a loučíme se s všemi. Objímám se s Jane a tečou mi slzy.
„Budeš mi chybět Bells, slib mi že si budeme volat a brzy mě přijedeš navštívit,“ vzlykala mi Jane do ramene.
„Slibuju Jane, jak bych na tebe mohla zapomenout? Stejně za mnou za týden přijedeš, že musíme na nákupy!“
„Hahaha Bello, budeš mi chybět!“
Potom přišel na řadu Alec.
„Alecu budeš mi tak chybět,“ řekla Bella.
„Bello, to ty nám taky. Z koho si budeme dělat srandu? Už zůstává jenom Jane - ta nebude hořet, ale my to schytáme ještě hůř. A kdo s náma bude dělat naschvály Arovi?“
Potom jsem se rozloučila s vládci a mohli jsme vyrazit.
Auto nás zavezlo na letiště a my jsme šli do letadla - jak jinak než do první třídy. Ach Aro a to jeho rozmazlování, bude se mi po všech tak stýskat.
„Copak se děje sestřičko, jsi nějaká zamlklá?“
„Ale to nic Jazzi, jen se mi bude strašně stýskat.“
Potom už si nic nepamatuju jenom, jak se houpu, asi jsem usnula.
Probudila jsem se v krásném pokoji. Měl červené zdi orámované černým pruhem a černo-červený koberec. Nábytek byl většinou do černé. V pokoji byli dvoje dveře. Stoupla jsem z postele a šla se podívat do prvních, byla tam nádherná koupelna v hnědobílé barvě s dveřmi na terasu.
V druhých byla obrovská šatna a celá vybavená. Šla jsem si prohlédnout věci a to, co jsem uviděla mě dostalo - minišaty, minisukně a ty košilky na spaní. No jasně, za to může určitě Jane.
Okoupala jsem se a našla celkem ucházející oblečení. Vyšla jsem do pokoje a ucítila nádhernou vůni slaniny. Sešla jsem dolů přes obývák do kuchyně a uviděla Jazze u plotny, ještě s mojí zástěrkou.
„Ahoj Jazzi, co to tu vyvádíš?“
„Chystám nám snídani, za chvíli jdeme do školy!“
„Cože? Už dneska, to ne. Nechtěla jsem jít do školy, to je poprvé, co v nějaké budu, určitě se vše změnilo, od té doby, co jsme s Jazzem byli poprvé ve škole - a že je to pěkně dlouho.“
Jazz vycítil můj strach a nervozitu a chlácholivě mě objal. Neboj se, to bude dobré, všude budu s tebou.
Za chvíli mi zazvonil mobil.
„Bello, jakto, že jste mi nezavolali hned, jak jste přijeli? Víš, jaký jsem měl strach?“
„Promiň Aro, ale já jsem spala z letadla až domů. Moc ti děkujeme, je to tu úžasné.“
„Bello, nevíš co je Jane? Hned, jak si se ozvala v telefonu, tak zmizela takovou rychlostí, že i pro upíra to bylo těžké postřehnout.“
„Ano Aro, ale to nic, prosím můžeš mi ji chytnout?“
„Dobře Bells, pozdravuj Jaspera a já ti jdu pro Jane.“
„B-Bello?“
„Jane! Můžeš mi vysvětlit, co to je za oblečení?“
„Bello, uklidni se, myslela jsem, že by si chtěla začít jinak, navíc ti to bude slušet! Čau!“
„Jane! Jane!“
Ona mi zavěsila.
„Jazzi, to není vtipný přestaň se smát!!“
S Jazzem jsme se nasnídali a vyjeli jsme. Byla jsem tak nervózní, že jsem ani nepostřehla, že mi můj bratr otevírá dveře od auta. Vylezla jsem a to, co jsem viděla, mi vyrazilo dech.
Ne, to nemůže být pravda...
Autor: RosalieLove (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Jasper a Bella Cullenovi? - prolog + 1. kapitola:
Rychle další a prosíím, delší kapitoly, na to že to byl prolog s 1. kapitolou to bylo hrozně krátké... Jinak se těším, na další dílů...
super,nadhera,krasa a rychle dalsiu
Je to urýchlené, ale verím, že ďalšia kapitola pôjde trochu pomalšie. Teším sa na tvoju ďalšiu tvorbu a veľmi rada si ju prečítam.
Taktiež súhlasím z Matys.... urýchlené ale inak pekné
prijde mito takove vsechnomoc uspechane, nwm, to je muj nazor. ale jinak dobry namet.
Ahoj, článek jsem ti opravila. Děláš ale spoustu chyb:
+ pokud je povídka kapitolová, musí být v názvu uvedeno číslo kapitoly
+ čárky
+ mě/mně (2. a 4. pád - mě, 3. a 6. pád - mně)
+ podruhé, poprvé (píše se dohromady)
+ Volterra, nikoliv Voltera
+ mi (ve smyslu mě/mně), nikoliv my (to je množné číslo)
+ přímá řeč - musí začínat a končit úvozovkami - nikde si je neměla
+ oslovení - za každé oslovení patří čárka
+ Arovi - špatně skloňuješ (dle vzor pán)
+ diakritika - chybělo ti hodně čárek, teček na konci vět, apod.
Měla jsi dost chyb, na tak krátký text, pokud si nevíš rady, zamiř prosím do sekce Pomoc autorům a najdi si tam nějakého korektora.
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!